ECLI:CZ:NSS:2011:1.AFS.105.2010:167
sp. zn. 1 Afs 105/2010 - 167
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: L. K.,
zastoupeného JUDr. Ing. Tomášem Matouškem, advokátem se sídlem Dukelská 15, Hradec
Králové, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Hradci Králové, se sídlem Horova 17,
Hradec Králové, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3. 2009, čj. 1584/09-1100-
603393, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze
dne 31. 8. 2010, čj. 31 Af 80/2010 - 139,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 8. 2010, čj. 31 Af 80/2010 - 139,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci
[1] Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného
rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
Finančního ředitelství v Hradci Králové (dále jen „žalovaný“) ze dne 10. 3. 2009,
čj. 1584/09-1100-603393. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání proti dodatečnému
platebnímu výměru Finančního úřadu v Hradci Králové (dále jen „správce daně“), kterým byla
žalobci dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2005 ve výši
3460 Kč, a to z důvodu, že dar, který žalobce poskytl v roce 2005 Nadačnímu fondu Prvního
soukromého jazykového gymnázia Hradec Králové, spol. s r. o. (dále též „Nadační fond PSJG“
nebo „Nadační fond“), nesplňuje podmínku §628 občanského zákoníku o dobrovolnosti daru
bez protiplnění, a proto ho nelze uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně.
[2] V daném případě rozhodoval krajský soud o žalobě proti tomuto rozhodnutí žalovaného
již podruhé. Prvním rozsudkem ze dne 13. 11. 2009, čj. 31 Ca 43/2009 - 35, rozhodnutí
žalovaného zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Ke kasační stížnosti žalovaného byl tento rozsudek
krajského soudu zrušen rozsudkem NSS ze dne 13. 5. 2009, čj. 1 Afs 11/2010 - 94 a věc byla
krajskému soudu vrácena k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud se vypořádal s otázkami
předloženými kasační stížností žalovaného, další otázky namítané žalobcem, které nebyly součástí
kasační stížnosti, však NSS neposuzoval.
[3] Krajský soud v rozsudku napadeném novou kasační stížností zrekapituloval průběh
dosavadního řízení a vznesené žalobní námitky. V novém rozsudku dále konstatoval závěry
zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu a vázán jeho právním názorem žalobu jako
nedůvodnou zamítl, přičemž v podrobnostech odkázal na zdůvodnění závěrů zdejšího soudu.
II.
Námitky žalobce v kasační stížnosti
[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost
z důvodu dle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., tedy pro nepřezkoumatelnost rozsudku pro nedostatek
důvodů.
[5] Nepřezkoumatelnost rozsudku spatřuje stěžovatel v tom, že řada žalobních námitek
zůstala bez jakékoliv reflexe soudu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud v rozhodnutí
o kasační stížnosti uvedl, že nemůže přihlédnout k argumentaci stěžovatele (viz bod [2] tohoto
rozhodnutí), stěžovatel očekával, že veškeré žalobní argumenty, tj. nejen ty, o který rozhodoval
Nejvyšší správní soud v rámci posouzení původní kasační stížnosti, ale i ty, které byly součástí
dříve podané žaloby, vyhodnotí krajský soud v následném rozsudku. Dle názoru stěžovatele
krajský soud nedostál své povinnosti vyhodnotit všechny žalobní body, neboť v novém rozsudku
není uvedeno, jak o nich uvážil.
[6] Z těchto důvodů navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského
soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
III.
Vyjádření žalovaného ke kasační stížnosti
[7] Žalovaný ve svém vyjádření k nové kasační stížnosti zcela odkázal na odůvodnění svého
rozhodnutí o zamítnutí odvolání stěžovatele a na své vyjádření k žalobě. S napadeným rozsudkem
krajského soudu se ztotožňuje.
IV.
Právní názor Nejvyššího správního soudu
[8] Vzhledem k tomu, že se v dané věci jedná o druhou kasační stížnost, zabýval se Nejvyšší
správní soud v první řadě její přípustností. Teprve po přezkoumání otázky přípustnosti je možné
zabývat se důvodností kasační stížnosti.
[9] Kasační stížnost je podle §104 odst. 3 písm. a) s. ř. s. nepřípustná proti rozhodnutí, jímž
soud znovu rozhodl poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním
soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným
právním názorem Nejvyššího správního soudu. Není přitom rozhodující, že nyní projednávaná
kasační stížnost byla podána jiným stěžovatelem, než kasační stížnost předchozí. Jak již Nejvyšší
správní soud konstatoval dříve ve své rozhodovací praxi (viz např. rozsudek NSS ze dne
10. 5. 2010, čj. 2 As 6/2010 - 163, všechny rozsudky NSS dostupné na www.nssoud.cz), smyslem
a účelem zákazu opakovaného posuzování téže věci je vyloučení situace, kdy by se Nejvyšší
správní soud znovu zabýval věcí, u které již jedenkrát vyslovil svůj závazný právní názor a tento
názor byl nižším soudem respektován [k tomu srovnej nález Ústavního soudu sp. zn.
IV. ÚS 136/05 ze dne 8. 6. 2005 (N 119/37 SbNU 519); všechna rozhodnutí ÚS dostupná
na nalus.usoud.cz]. Podle výše cit. rozsudku NSS čj. 2 As 6/2010 - 163 „[s]měřuje-li tedy kasační
stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, jímž tento rozhodl poté, kdy byl jeho předchozí rozsudek Nejvyšším
správním soudem zrušen, je kasační stížnost přípustná stran právní otázky, jíž se Nejvyšší správní soud
v kasačním rozsudku nezabýval, nebo stran otázky, že se krajský soud závazným právním názorem neřídil.“
[10] V této věci je kasační stížností namítána nepřezkoumatelnost rozsudku v otázkách,
kterými se Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku nezabýval. Kasační stížnost je tedy přípustná.
[11] Důvodnost kasační stížnosti posoudil Nejvyšší správní soud v mezích jejího rozsahu
a uplatněných důvodů (§109 odst. 2, 3 s. ř. s.). Předmětem posouzení Nejvyššího správního
soudu tentokrát je, zda se krajský soud dostatečně vypořádal se všemi žalobními námitkami.
[12] Kasační stížnost je důvodná.
[13] Podle §54 odst. 2 s. ř. s. musí rozsudek mj. obsahovat výrok a odůvodnění, přičemž
odůvodnění musí poskytovat dostatečnou oporu pro výrok, a zároveň musí být přesvědčivé;
to předpokládá, že se v něm soud vypořádá se všemi námitkami a uvede, jaká skutková zjištění
vzal za rozhodná a jak je právně hodnotil.
[14] Kasační soud při přezkoumávání uvedené námitky nepřezkoumatelnosti vyšel
ze své ustálené judikatury. Soud v rozsudku ze dne 18. 10. 2005, čj. 1 Afs 135/2004 - 73
(publ. pod č. 787/2006 Sb. NSS) konstatoval, že „[o]pomene-li krajský soud v řízení o žalobě proti
rozhodnutí správního orgánu přezkoumat jednu ze žalobních námitek, je jeho rozhodnutí, jímž žalobu zamítl,
nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.“ Ke stejnému závěru dospěl i v rozsudku ze dne 14. 7. 2005,
čj. 2 Afs 24/2005 - 44 (publ. pod č. 689/2005 Sb. NSS), v němž uvedl, že „[n]ení-li z odůvodnění
napadeného rozsudku krajského soudu zřejmé, proč soud nepovažoval za důvodnou právní argumentaci účastníka
řízení v žalobě a proč žalobní námitky účastníka považuje za liché, mylné nebo vyvrácené, nutno pokládat takové
rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů ve smyslu §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. zejména tehdy,
jde-li o právní argumentaci, na níž je postaven základ žaloby. Soud, který se vypořádává s takovou argumentací,
ji nemůže jen pro nesprávnost odmítnout, ale musí také uvést, v čem konkrétně její nesprávnost spočívá.“
K uvedenému srov. též judikaturu ÚS [např. nález ÚS sp. zn. III. ÚS 84/94, N 34/3 SbNU 257
ze dne 20. 6. 1995, nález sp. zn. III. ÚS 94/97, N 85/8 SbNU 287 ze dne 26. 06. 1997, nebo
nález sp. zn. IV. ÚS 446/98 ze dne 9. 10. 2001, či nález sp. zn. I. ÚS 741/06 ze dne 11. 4. 2007
(N 64/45 SbNU 77)].
[15] V daném případě se po zrušení rozsudku krajského soudu účastníci řízení ocitli ve stádiu
před vydáním rozhodnutí správního soudu prvního stupně, tj. v situaci, jakoby rozhodnutí
krajského soudu nebylo vůbec vydáno. Soud byl proto povinen znovu o celé žalobě rozhodnout,
vázán vysloveným právním názorem zdejšího soudu. Tak se však nestalo.
[16] Stěžovatel v žalobě mj. uvedl též námitky poukazující na nezákonnost postupu správního
orgánu v daňovém řízení. Stěžovatel především uvedl, že byl v rámci odvolacího řízení zkrácen
na svých právech své odvolání řádně a úplně odůvodnit. Již tento postup měl podle jeho názoru
způsobit nezákonnost rozhodnutí správního orgánu, pro které mělo být soudem zrušeno.
Pro případ, že by soud tuto otázku posoudil odlišně, uvedl další žalobní námitky, zejména
nezákonný postup správního orgánu při získávání podkladů pro rozhodnutí a zkrácení
na procesních právech spočívajících v nedostatku poučení stěžovatele při zahájení daňové
kontroly.
[17] Krajský soud v nyní napadeném rozsudku konstatoval podstatný obsah žaloby, stejně tak
celý průběh dosavadního řízení. Poukázal na výsledek kasačního řízení a z rozsudku Nejvyššího
správního soudu citoval právní závěr o tom, že z provedeného dokazování jasně vyplývá,
že částky placené žalobcem jsou ve skutečnosti zastřenou platbou školného. Vlastní úvahu k této
otázce neuvedl, toliko odkázal na odůvodnění závěrů NSS (s. 4 napadeného rozsudku) a dále
uvedl, že v této otázce je vázán jeho právním názorem (s. 5, první odstavec, poslední věta
napadeného rozsudku).
[18] Poukazem na závazný právní názor mohl krajský soud skutečně vypořádat námitky
týkající se platnosti uzavřených smluv s Nadačním fondem. Stejným způsobem mohl převzít
názor, že částky uhrazené žalobcem ve prospěch Nadačního fondu jsou ve skutečnosti zastřenou
platbou školného a tím nebyly dány podmínky pro odpočet ze základu daně. Ze zrušujícího
rozsudku Nejvyššího správního soudu pak pro něho plynulo, že rozhodnutí správního orgánu
bylo věcně správné a v dalším řízení bylo tedy potřeba ještě v rozsahu vymezeném žalobními
námitkami zkoumat, zda postup, kterým k němu správní orgán dospěl, byl v souladu se zákonem.
Krajský soud však neuvedl žádnou další konkrétní námitku žalobce, s níž by se vypořádal. Takové
odůvodnění je v rozporu se zásadami vytčenými v bodě [14] shora.
[19] Konkrétně zůstaly neposouzeny tyto otázky:
a) zákonnost doručení dodatečného platebního výměru stěžovateli a samotná možnost
odvolání proti němu;
b) údajný nedostatek poučení stěžovatele při zahájení daňové kontroly; a
c) zákonnost získání důkazních prostředků, které byly podkladem pro rozhodnutí správce
daně, resp. žalovaného.
[20] V rozsudku krajského soudu posouzení těchto námitek zcela absentuje, aniž by současně
bylo uvedeno, že soud pro jejich nevypořádání měl nějaký důvod. K procesním námitkám soud
pouze v rámci rekapitulace průběhu řízení uvedl, že je shledal nedůvodnými (str. 3 odst. pátý
napadeného rozsudku). Takové rozhodnutí lze považovat v těchto částech za zcela
nepřezkoumatelné. Stěžovateli tedy lze přisvědčit, že rozsudek krajského soudu je ve vztahu
k žalobním námitkám, jimiž byl povinen se zabývat, nepřezkoumatelný a že tím je naplněna
kasační námitka podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
[21] Na krajském soudu tedy bude, aby se s nevypořádanými žalobními body v dalším řízení
zabýval.
V.
Závěr
[22] Z výše uvedených důvodů nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než napadený rozsudek
krajského soudu podle §110 odst. 1 s. ř. s. opět zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení, v němž
je podle odst. 3 téhož ustanovení krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto
kasačním rozsudku.
[23] V novém rozhodnutí rozhodne krajský soud o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti
ve smyslu §110 odst. 2 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. února 2011
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu