ECLI:CZ:NSS:2020:1.AS.186.2020:17
sp. zn. 1 As 186/2020 - 17
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudkyně
JUDr. Lenky Kaniové a soudce JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: A. M., proti žalované:
Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, se sídlem
Kounicova 687/24, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 4. 2020, č. j. KRPB-
67161-15/ČJ-2020-060022-Z, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Brně ze dne 4. 5. 2020, č. j. 33 A 24/2020 – 18,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 5. 2020, č. j. 33 A 24/2020 – 18, se z r ušuj e
a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a dosavadní průběh řízení
[1] Dne 27. 4. 2020 žalobce doručil krajskému soudu žalobu proti rozhodnutí žalované
ze dne 2. 4. 2020, č. j. KRPB-67161-15/ČJ-2020-060022-Z, jímž bylo rozhodnuto podle §129
odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých
zákonů, o zajištění žalobce za účelem jeho předání do státu vázaného přímo použitelným
předpisem Evropské unie (Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 604/2013 ze dne
26. 6. 2013) na dobu 31 dnů ode dne 1. 4. 2020 do 1. 5. 2020.
[2] Součástí podané žaloby byl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů
s odůvodněním, že se nachází v zařízení pro zajištění cizinců, je bez prostředků, nemá žádné
znalosti českého práva a velmi omezené znalosti českého jazyka, není schopen bránit svá práva,
ani si zajistit potřebnou právní pomoc. Požádal o ustanovení zástupce Mgr. Ladislava Bárty,
advokáta se sídlem Purkyňova 6, 702 00 Ostrava. Tento advokát se zabývá cizineckým právem,
dojíždí do zařízení pro zajištění cizinců, poskytuje bezplatnou právní pomoc, s případem žalobce
byl seznámen a jeho zastoupení považuje žalobce za nejúčelnější a nejhospodárnější.
[3] Krajský soud žádosti žalobce o ustanovení zástupce vyhověl, avšak ustanovil
mu Organizaci pro pomoc uprchlíkům. Soud k volbě zástupce shledal, že Organizace pro pomoc
uprchlíkům je právnickou osobou poskytující pomoc uprchlíkům nebo cizincům, k čemuž jí stát
poskytuje finanční prostředky. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 8. 2005, č. j.
6 Ads 64/2005 - 25, právo na ustanovení zástupce není právem na ustanovení konkrétního
zástupce.
II. Kasační stížnost žalobce
[4] Žalobce podal kasační stížnost, ve které navrhl zrušit usnesení krajského soudu a věc
mu vrátit k dalšímu řízení.
[5] V kasační stížnosti zejména uvedl, že soud ustanovil zástupcem Organizaci pro pomoc
uprchlíkům, aniž by neustanovení žalobcem požadovaného konkrétního zástupce opřel
o rozumné důvody. Přidal i argumenty, proč požadoval ustanovení konkrétního zástupce
v daném řízení. Dále rozsáhle citoval závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne
30. 8. 2019, č. j. 4 As 149/2019 – 19, které jsou dle něj přiléhavé nyní projednávané věci.
[6] Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[7] Soud nejprve přistoupil k posouzení, zda v daném případě došlo ke splnění podmínek
řízení o kasační stížnosti. Ověřil, že stěžovatel je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti
[§102 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)]. V kasační stížnosti, kterou
podal včas (§106 odst. 2 s. ř. s.), uplatňuje přípustné důvody. Dle usnesení rozšířeného senátu
ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 – 19, se povinné zastoupení v řízení o kasační stížnosti
(či další podmínky stanovené k zastupování před Nejvyšším správním soudem dle §105 odst. 2
s. ř. s.) advokátem neuplatní, směřuje-li kasační stížnost proti procesnímu rozhodnutí učiněnému
v řízení o žalobě, jež slouží toliko k zajištění podmínek řízení nebo jeho řádného průběhu.
Napadené usnesení, kterým krajský soud zamítl žádost stěžovatele o ustanovení konkrétního
zástupce pro řízení o žalobě a pro toto řízení mu ustanovil jiného, než jím požadovaného
zástupce, je nepochybně takovým procesním rozhodnutím. Kasační stížnost je tedy věcně
projednatelná. Soud posoudil kasační stížnost v souladu s §109 odst. 3 a 4 s. ř. s., vázán jejím
rozsahem a uplatněnými stížnostními důvody. Neshledal přitom vady podle §109 odst. 4 s. ř. s.,
k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
[8] Kasační stížnost je důvodná.
[9] Na projednávanou věc beze zbytku dopadají závěry rozsudku č. j. 4 As 149/2019 – 19,
citovaného stěžovatelem v kasační stížnosti.
[10] Nejvyšší správní soud v něm mimo jiné uvedl:
[9] Sporná je v projednávaném případě toliko otázka, zda byl krajský soud při rozhodování o ustanovení zástupce
povinen přihlédnout k návrhu stěžovatele na ustanovení zástupce Mgr. Ladislava Bárty, advokáta.
[10] Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2009, č. j.
7 Azs 24/2008 - 141, bude namístě „vyhovět návrhu na ustanovení konkrétního zástupce především tehdy, bude-li
takové rozhodnutí opřeno o rozumné a věcné důvody a současně nebude v rozporu s jinými hledisky, které je nezbytné
při rozhodnutí o konkrétní osobě zástupce vzít v úvahu. Pokud totiž účastník řízení navrhne konkrétní osobu,
která by jej měla zastupovat, obvykle tak činí z důvodů, které pokládá za rozumné a věcně oprávněné.“
[11] Platí tedy, že pokud účastník řízení navrhne ustanovit svým zástupcem konkrétní osobu a zjistí-li soud,
že tento návrh je opřen o rozumné a věcně oprávněné důvody, pak je namístě zpravidla takovému návrhu vyhovět.
Důvodem pro nevyhovění návrhu na ustanovení konkrétního zástupce mohou být především okolnosti, které svou
povahou či významem převažují nad respektováním rozumných a věcně oprávněných důvodů, které účastník uvedl
ve svém návrhu.
[12] V posuzovaném případě stěžovatel v žalobě uvedl, že Mgr. Ladislav Bárta pravidelně poskytuje právní pomoc
v zařízeních pro zajištění cizinců, cizineckou problematikou se zabývá a s případem byl již seznámen. Stěžovatel
tak ve svém návrhu uvedl, z jakých rozumných a věcně oprávněných důvodů chce za svého zástupce právě
Mgr. Ladislava Bártu. Zároveň podle Nejvyššího správního soudu nejsou známy žádné důvody, které by ustanovení
Mgr. Ladislava Bárty bránily. Argumentu hospodárností řízení přitom Nejvyšší správní soud nepřisvědčil. K této
otázce totiž už v rozsudku ze dne 13. 3. 2019, č. j. 8 As 37/2019 - 15, konstatoval, že „poukaz
na hospodárnost řízení není případný. Smyslem ustanovení zástupce je umožnit účastníku řízení,
který nemá dostatečné finanční prostředky, kvalifikované právní zastoupení za účelem zvýšení
ochrany jeho práv. Takové zastoupení je pro účastníka řízení bezplatné a zákon předpokládá,
že hotové výdaje i odměnu zástupce platí v takovém případě stát. Jestliže v dané věci dospěl
městský soud k závěru, že u stěžovatele jsou dány předpoklady pro ustanovení zástupce, je povinen
zástupce ustanovit. Při úvaze o osobě zástupce pak skutečnost, že stát bude případně muset platit
odměnu resp. hotové výdaje ustanoveného zástupce, nemůže být důvodem převažujícím
nad zájmem stěžovatele na zastoupení konkrétním zástupcem, jestliže je jeho návrh podložen
rozumnými a věcnými důvody jako je tomu v projednávané věci. Nad rámec uvedeného Nejvyšší
správní soud dodává, že z odůvodnění usnesení městského soudu není zřejmé, v čem by úspora
státu spočívala, jestliže městský soud vycházel z toho, že náklady na ustanovení advokáta jsou
hrazeny z prostředků státu a činnost organizace je financována z „veřejných prostředků“,
tedy zřejmě rovněž z prostředků státu“ (shodně argumentoval Nejvyšší správní soud také v rozsudku ze dne
11. 1. 2018, č. j. 5 As 330/2017 - 19).
[13] V návaznosti na citovaný rozsudek i pro nyní projednávanou věc platí, že náklady na ustanovení advokáta
jsou hrazeny z prostředků státu, přičemž činnost organizace je rovněž financována z dotace na základě projektu
SIRIUS, registrační číslo AMIF/5/01, tedy také z veřejných prostředků. Proto není zřejmé, a nevysvětluje
to ani krajský soud, v čem by měla spočívat případná hospodárnost a účelnost žalobního řízení v případě ustanovení
organizace.
[11] V projednávané věci krajský soud ve svém odůvodnění toliko uvedl, že Organizace
pro pomoc uprchlíkům je právnická osoba financovaná státem. Soud je však přitom povinen
vážit (rozumné) důvody uvedené žalobcem, svědčící o tom, proč žádá ustanovit konkrétního
zástupce, s okolnostmi věci a dalšími zjištěnými skutečnostmi, které by převážily (mohly převážit)
nad důvody uváděnými žalobcem. To se v projednávané věci nestalo a usnesení krajského soudu
je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
IV. Závěr a náklady řízení
[12] Nejvyšší správní soud ze všech shora uvedených důvodů dospěl k závěru,
že stěžovatelovy námitky jsou důvodné, a proto kasační stížnosti vyhověl, usnesení krajského
soudu dle §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[13] V dalším řízení bude krajský soud vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu
a odstraní vytýkanou nepřezkoumatelnost svého usnesení. O náhradě nákladů řízení o kasační
stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí (§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. června 2020
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu