ECLI:CZ:US:1996:1.US.163.95
sp. zn. I. ÚS 163/95
Usnesení
I. ÚS 163/95
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele M.Š., zastoupeného advokátem JUDr. P.B., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 11 Co 559/94 ze dne 4. 4. 1995, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu Cheb, sp. zn. 8 C 86/94 ze dne 28. 9. 1994, takto:
Návrh s e odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel M.Š. svým podáním ze dne 14. 6. 1995 podal u Ústavního soudu ČR ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 11 Co 559/94 ze dne 4. 4. 1995, jímž byl potvrzen zamítavý rozsudek Okresního soudu v Chebu, sp. zn. 8 C 86/94 ze dne 28. 9. 1994. Obecné soudy tak svými rozhodnutími zamítly žalobu navrhovatele na zaplacení částky 27.500,- Kč s příslušenstvím, kterou požadoval navrhovatel jako náhradu za neprávem vykonaný trest odnětí svobody spolu se započtením vazby. Podle navrhovatele obecné soudy svými rozhodnutími porušily čl. 5 odst. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod č. 209/1992 Sb. a preambuli ústavy ČR.
K ústavní stížnosti navrhovatel připojil stejnopisy soudních rozhodnutí, přičemž v enunciátu potvrzujícího rozsudku Krajského soudu v Plzni je vyslovena přípustnost dovolání.
I. ÚS 163/95
Přípisem Okresního soudu v Chebu ze dne 12. 9. 1995 pak bylo k dotazu Ústavního soudu ČR sděleno, že ve věci sp. zn. 8 C 86/94 Okresního soudu v Chebu bylo podáno dovolání a věc se od 10. 7. 1995 nachází u Vrchního soudu v Praze k rozhodnutí o dovolání.
Podle §43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb. soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný.
Podle §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb. ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
V daném případě navrhovatel dosud nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Konkrétně v jeho kauze probíhá dovolací řízení u Vrchního soudu v Praze, neboť ve smyslu ustanovení §238 odst. 2 písm. a) o. s. ř. byla v apelačním potvrzujícím rozsudku přípustnost dovolání vyslovena. V důsledku této skutečnosti, ve smyslu shora citovaného ustanovení §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., je v daném případě ústavní stížnost nepřípustná. Proto v souladu se shora citovaným ustanovením §43 odst. 1 písm. f) zákona o Ústavním soudu byl návrh M.Š. odmítnut.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu ČR není odvolání přípustné.
V Brně 15. ledna 1996 JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
soudce Ústavního soudu ČR