ECLI:CZ:US:2016:1.US.274.16.1
sp. zn. I. ÚS 274/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o návrhu ústavní stížnosti stěžovatele Jana Houžvičky, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2015 č. j. 7 As 228/2015-16 a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 21. 8. 2015 č. j. 59 Af 15/2015-35, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
1. V podání doručeném Ústavnímu soudu dne 25. 1. 2016 stěžovatel žádá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů z důvodu zásahu do práva na spravedlivý proces. Činí tak, aniž by byl pro toto řízení zastoupen advokátem na základě kvalifikované plné moci [viz §29, §30 odst. 1 a §31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].
2. Z mnoha dalších řízení o návrzích, jež stěžovatel v minulosti podal, se podává, že tento postup, jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem, volí, ačkoli byl o této podmínce řízení a postupu k jejímu splnění opakovaně poučen (viz věci ústavních stížností vedené pod sp. zn. I. ÚS 1053/15, II. ÚS 112/15, I. ÚS 44/15, I. ÚS 4024/14 a další).
3. Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady); vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří.
4. Ústavní soud je však toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.
5. V souladu s tradičním hodnocením nedostatku zastoupení stěžovatele advokátem se tudíž Ústavní soud uchýlil i zde k přiměřenému použití ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudkyní zpravodajkou stěžovatelův návrh bez jednání odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. února 2016
Kateřina Šimáčková, v. r.
soudkyně zpravodajka