ECLI:CZ:US:2013:1.US.3021.13.1
sp. zn. I. ÚS 3021/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) Rudolfa Čápka a 2) Jaroslavy Čápkové, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 14. 1. 2013 č. j. 22 P 134/2012-161 a proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2013 č. j. 38 Co 318/2013-223, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byla dne 1. 10. 2013 doručena ústavní stížnost směřující proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 14. 1. 2013 č. j. 22 P 134/2012-161 a proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2013 č. j. 38 Co 318/2013-223, kterými bylo ve věci péče o nezletilé dítě (Sabinu Čápkovou) rozhodnuto o úpravě vyživovací povinnosti otce k dítěti, o úpravě styku otce s dítětem a o výkonu rodičovské zodpovědnosti. Otcem dítěte, na něhož se předmětná rozhodnutí vztahovala, je přitom syn stěžovatelů (Martin Čápek).
Přestože návrh stěžovatelů neobsahoval náležitosti stanovené pro něj zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), nevyzýval Ústavní soud stěžovatele k odstranění vad jejich podání, a to z důvodu, že nejsou osobami, které mohou v této věci ústavní stížnost podat, a jejich návrhu proto není možné vyhovět.
Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ve smyslu tohoto ustanovení je tedy ústavní stížnost chápána jako prostředek individuální právní ochrany. Nelze tudíž podat ústavní stížnost ve prospěch třetí osoby (viz např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 74/99, N 34/14 SbNU 329).
Obecné soudy rozhodovaly v dané věci ve vztahu k otci nezletilé, Martinu Čápkovi. Stěžovatelé, kteří jsou jeho rodiči, tak nejsou v řízení před Ústavním soudem v postavení osob oprávněných k podání ústavní stížnosti ve smyslu §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť v řízení před obecnými soudy nebylo rozhodováno o jejich právech, nýbrž o právech samostatně vystupujícího syna.
Ústavní soud proto ústavní stížnost stěžovatelů odmítl podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný někým k tomu zjevně neoprávněným.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. listopadu 2013
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj