ECLI:CZ:US:2000:1.US.316.99
sp. zn. I. ÚS 316/99
Usnesení
I. ÚS 316/99
Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátu složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Paula a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Vladimíra Klokočky ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Z. F., zast. Mgr. P. O., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 30 Ca 134/98, ze dne 13. 4. 1999, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností stěžovatel napadl rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 30 Ca 134/98, ze dne 13. 4. 1999. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že tímto rozsudkem bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Dne 16. 5. 1994 vydal Okresní úřad Havlíčkův Brod - pozemkový úřad rozhodnutí, č. j. PÚ 3124/92-Ji-C, jímž bylo podle §9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnuto o tom, že stěžovatel, jakož i další oprávněné osoby, jsou vlastníky v rozhodnutí určených pozemků. Rozhodnutí však bylo napadeno odvoláním povinné osoby a Krajský soud v Hradci Králové odvolání rozsudkem, sp. zn. 19 Ca 445/94, ze dne 22. 6. 1995 zčásti vyhověl, přičemž právní moci nabyla ta část rozhodnutí, týkající se pozemků přídělců. Správní orgán ani soud nezjistili rozpor s tehdy platnými právními normami. Podle názoru stěžovatele bylo tedy prokázáno, že tzv. přídělci, resp. jejich právní nástupci, požádali o zápis přídělových listin až po uplatnění nároků oprávněnými osobami po platnosti zákona č. 229/1991 Sb., tedy nebyla provedena intabulace. Rovněž bylo zjištěno, že ani stát neprovedl intabulaci odnětí vlastnictví předmětných pozemků právním předchůdcům stěžovatele, čímž došlo k vydání přídělových listin nevlastníkem ve smyslu tehdy platného občanského zákoníku. Následně po vydání nálezu Ústavního soudu č. 166/1995 Sb., jímž bylo zrušeno ust. §32 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 183/1993 Sb., vydal správní orgán "ex officio" dne 27. 7. 1995 rozhodnutí, č. j. PÚ 3124/92-Ji-C-obnov., o obnově řízení proti vlastnímu pravomocnému rozhodnutí, č. j. PÚ 3124/92-Ji-C. Proti rozhodnutí o obnově řízení podal stěžovatel odvolání, ale po ujištění správního orgánu, že obnovou bude dotčeno jeho vlastnictví jen v rozsahu melioračních vodních toků, vzal své odvolání zpět. Následně však správní orgán vydal dne 10. 9. 1996 rozhodnutí, č. j. PÚ 2124/92-Ji-K, jímž odňal vlastnictví stěžovatele k části pozemků již vydaných rozhodnutím, č. j. PÚ 3124/92-Ji-C, s odůvodněním, že tyto pozemky jsou ve vlastnictví fyzických osob - právních nástupců přídělců. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání a rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 1. 1998, č. j. 30 Ca 293/96 - 22, bylo rozhodnutí pozemkového úřadu zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení a rozhodnutí. Soud vytýkal správnímu orgánu pouze to, že původní rozhodnutí nezrušil a vydal rozhodnutí nové, čímž zůstala v právní moci dvě protichůdná rozhodnutí (zmatečnost řízení). V dalším řízení již správní orgán postupoval správně a zrušil své rozhodnutí ze dne 16. 5. 1994, č. j. PÚ 3124/92-Ji-C. Tím podle názoru stěžovatele došlo k porušení zákazu retroaktivity právních norem. Proto podal znovu odvolání, které však krajský soud zamítl.
Ve svém vyjádření k obsahu ústavní stížnosti Krajský soud v Hradci Králové uvedl, že žádný z článků Listiny základních práv a svobod porušen nebyl a navrhl ústavní stížnost zamítnout. Okresní úřad v Havlíčkově Brodě - pozemkový úřad ve svém vyjádření odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a zdůraznil, že dle zjištění krajského soudu nebyl zpochybněn skutkový základ pro rozhodnutí. Pozemkový úřad nepochybně zjistil a doložil příslušnými listinami, že předmětné nemovitosti byly podrobeny přídělovému řízení dle zákona č. 142/1947 Sb. a jejich vlastníky jsou fyzické osoby, a to již ke dni účinnosti zákona o půdě. Vlastníci nemovitostí, fyzické osoby, pak nejsou osobami povinnými pro vydání dle §5 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Obnova řízení ve věci PÚ 3124/92-Ji-C byla nařízena z důvodu chybných údajů u vyznačení listů vlastnictví, uvedených v původní identifikaci předmětných parcel, kterou v roce 1992 vyhotovilo středisko geodézie Havlíčkův Brod. V důsledku těchto chybných údajů došlo k tomu, že oprávněným osobám byly vydány některé nemovitosti zapsané na LV povinné osoby ČR - Okresní úřad Havlíčkův Brod a povinné osoby Zemědělského družstva O., ačkoli, jak bylo následně zjištěno z nově vypracovaného srovnávacího sestavení parcel Katastrálního úřadu Havlíčkův Brod ze dne 21. 4. 1995 a doloženo příslušnými listinami, byly vlastníky těchto nemovitostí osoby fyzické.
II.
Po přezkoumání důvodů ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí dospěl Ústavní soud k názoru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ve věci je třeba nejdříve konstatovat, že Ústavní soud není běžnou další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem nadřízeným soudům obecným a nezkoumá celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí. Neposuzuje ani stanoviska a výklady obecných soudů ke konkrétním zákonným ustanovením ani jejich právní úvahy, názory a závěry, pokud nejde o otázky ústavnosti. Nezabývá se eventuálním porušením běžných práv fyzických nebo právnických osob chráněných obyčejným zákonodárstvím, pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR.
Podstata věci spočívá v tom, že původním rozhodnutím pozemkového úřadu ze dne 16. 5. 1994 bylo podle §9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozhodnuto, že oprávněné osoby (včetně stěžovatele) jsou vlastníky v rozhodnutí uvedených nemovitostí. Své rozhodnutí odůvodnil pozemkový úřad tím, že všechny oprávněné osoby prokázaly příslušnými listinami, že jsou oprávněnými osobami podle ust. §4 odst. 2 písm. c) cit. zákona. Dále bylo dle odůvodnění rozhodnutí prokázáno, že Česká republika - Okresní úřad v Havlíčkově Brodě a Zemědělské družstvo O. jsou nepochybně osobami povinnými podle §5 odst. 1 téhož zákona, což je doloženo identifikací parcel a částečným výpisem z LV 2 a 16 pro katastrální území O.. Právě toto rozhodnutí pozemkového úřadu bylo dotčeno obnovou řízení, nařízenou rozhodnutím pozemkového úřadu ze dne 27. 7. 1995.
V daném případě Okresní úřad Havlíčkův Brod - pozemkový úřad nařídil obnovu řízení s odůvodněním že "ze srovnávacího sestavení parcel Katastrálního úřadu v Havlíčkově Brodě, č. 62190-114/94, ze dne 21. 4. 1995, vyšly najevo nové skutečnosti, které mohly mít podstatný vliv na rozhodnutí a nemohly být v řízení uplatněny bez zavinění účastníků řízení (viz §62 odst. 1 písm. a) zákona č. 71/1976 Sb.)". Jak dále zjistil Ústavní soud z odůvodnění rozhodnutí pozemkového úřadu jakož i z odůvodnění napadeného rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, je námitka stěžovatele, že obnova řízení byla nařízena na základě nálezu Ústavního soudu, publikovaného pod č. 166/1995 Sb., a tím došlo k porušení zákazu retroaktivity, neoprávněná, neboť z obou rozhodnutí jasně vyplývají jiné důvody obnovy řízení, a těmi jsou nové skutečnosti, totiž zjištění, že vlastníky předmětných pozemků nejsou osoby povinné podle původního rozhodnutí ze dne 16. 5. 1994, nýbrž jsou jimi fyzické osoby. V novém rozhodnutí ze dne 20. 5. 1998 pak pozemkový úřad konstatoval, že oprávněné osoby nejsou vlastníky předmětných nemovitostí, neboť, jak uvedl v odůvodnění, "v novém řízení dospěl k názoru, že nemovitosti uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí nelze postupem dle ust. §9 odst. 4 zákona oprávněným osobám vydat. Při tom pozemkový úřad přihlédl k obsahu listin založených ve správním spisu a popsaných vpředu, jimiž bylo nepochybně prokázáno, že nemovitosti původních vlastníků ve výroku tohoto rozhodnutí uvedené, byly po přechodu na stát v přídělovém řízení přiděleny přídělcům - fyzickým osobám. Ke dni účinnosti zákona byly předmětné nemovitosti zapsány ve vlastnictví fyzických osob, a to jednak přídělců a jednak osob, které vlastnictví nabyly v návaznosti na přídělce postupy podle ust. občanského zákoníku. Vlastníci nemovitostí - fyzické osoby, nejsou osobami povinnými pro vydání nemovitostí dle ust. §5 zákona".
Ústavní soud v postupu krajského soudu ani v postupu pozemkového úřadu neshledal namítaná porušení základních práv stěžovatele, a proto posoudil ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a mimo ústní jednání ji usnesením odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 18. srpna 2000
JUDr. Vladimír Paul
předseda I. senátu Ústavního soudu