ECLI:CZ:NSS:2014:10.AS.15.2014:34
sp. zn. 10 As 15/2014 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové
a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: A. P. M., proti
žalovanému: Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, se
sídlem Říční 1195, Hradec Králové, proti „vyrozumění vyhotovenému žalovaným dne 20. 2. 2013 pod zn.
11771/8.50/12/7.4“, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 6. 1. 2014, č. j. 52 A 90/2013 - 8,
takto:
I. Žalobci se n e u s t a n o v u je zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
II. Kasační stížnost se odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1 ] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal dne 27. 12. 2013 ke Krajskému soudu v Hradci
Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „krajský soud“) žalobu proti vyrozumění nazvanému
„Podání informací o výsledku kontroly osobě podávající podnět“ ze dne 20. 2. 2013, zn. 11771/8.50/12/7.4
(dále jen „vyrozumění“), jež bylo stěžovateli zasláno Oblastním inspektorátem práce
pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj (dále jen „žalovaný“). Žalovaný ve vyrozumění sdělil
stěžovateli, že k jeho podnětu provedl u zaměstnavatele stěžovatele v rámci své kontrolní činnosti
kontrolu zaměřenou na dodržování pracovněprávních předpisů a pracovních podmínek,
avšak neshledal žádná porušení, na která poukazoval stěžovatel v podnětu. Krajský soud
toto podání odmítl usnesením ze dne 27. 1. 2014, čj. 52 A 90/2013-13, neboť napadené
vyrozumění není přezkoumatelné ve správním soudnictví a žaloba proti němu je nepřípustná.
Kasační stížnost podaná stěžovatelem proti tomuto usnesení byla usnesením Nejvyššího
správního soudu ze dne 3. 7. 2014, čj. 10 As 22/2014-31, odmítnuta.
[2] V průběhu řízení před krajským soudem byla stěžovatelem podána žádost o osvobození
od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, kterou krajský soud usnesením ze dne 6. 1. 2014,
č. j. 52 A 90/2013-8, zamítl s odkazem na zjevnou bezúspěšnost (§36 odst. 3 a §35 odst. 8
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“). Proti tomuto usnesení
krajského soudu podal stěžovatel též kasační stížnost, která je předmětem nyní projednávané
věci.
[3] Nejvyšší správní soud obdržel kasační stížnost podanou proti usnesení o neosvobození
od soudních poplatků a o neustanovení zástupce dříve, nežli se měl možnost seznámit s řízením
o věci samé, zejména o rozhodnutí krajského soudu o odmítnutí žaloby pro nepřípustnost.
Provedl tedy v řízení standardní úkony, které vyústily v žádost stěžovatele o ustanovení zástupce
v řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud s ohledem na předmět posuzované věci,
kterým je kasační stížnost směřující proti usnesení o neosvobození od soudních poplatků
a neustanovení zástupce, netrval na povinném zastoupení stěžovatele advokátem v řízení
o kasační stížnosti, a to aby předešel řetězení řešeného problému (srov. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2004, č. j. 6 Azs 27/2004, nebo ze dne 24. 10. 2007,
č. j. 1 Afs 65/2007-36).
[4] Přestože však zastoupení advokátem v tomto výjimečném případě z výše uvedených
důvodů není podmínkou řízení, byl Nejvyšší správní soud povinen se zabývat žádostí stěžovatele
o ustanovení zástupce a hodnotit potřebu zastoupení stěžovatele advokátem v řízení o kasační
stížnosti.
[5] Z ustanovení §35 odst. 7 s. ř. s. vyplývá požadavek kumulativního splnění dvou
zákonných podmínek pro ustanovení zástupce v řízení, a sice nedostatek prostředků
navrhovatele, který by odůvodňoval jeho osvobození od soudních poplatků, a dále nezbytnost
ustanovení zástupce k ochraně práv navrhovatele.
[6] Z důvodu uvedeného v odstavci 3 Nejvyšší správní soud neposuzoval splnění první
z uvedených dvou podmínek. U druhé podmínky shledal, že zastoupení advokátem v řízení o této
kasační stížnosti není třeba k ochraně práv stěžovatele, neboť důvody zamítnutí žádosti
stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z důvodu zjevné
neúspěšnosti žaloby jsou srozumitelně uvedeny v napadeném usnesení krajského soudu, právně
i skutkově se jedná o zcela přehlednou otázku. Dalším důvodem je i níže uvedený závěr,
z něhož vyplývá, že zastoupení stěžovatele nemohlo mít žádný vliv na nemožnost vedení řízení
o kasační stížnosti pro nedostatek podmínek řízení. Nejvyšší správní soud proto výrokem I.
tohoto usnesení návrhu stěžovatele na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti
nevyhověl.
[7] Sama kasační stížnost, napadající v záhlaví uvedené procesní rozhodnutí krajského soudu,
není z důvodů dále uvedených věcně projednatelná.
[8] Jak je výše uvedeno (viz odstavec 1), návrh stěžovatele na přezkoumání vyrozumění
žalovaného nazvaného „Podání informací o výsledku kontroly osobě podávající podnět“ ze dne 20. 2. 2013
byl krajským soudem odmítnut, neboť nemohl být vzhledem ke své povaze a obsahu za žádných
okolností předmětem přezkumu ve správním soudnictví. Řízení o návrhu stěžovatele
bylo již pravomocně ukončeno, zákonnost tohoto rozhodnutí potvrdil Nejvyšší správní soud.
Za této situace nejsou splněny podmínky pro vedení jakýchkoliv řízení o dalších procesních
návrzích podaných před ukončením tohoto povahou hlavního řízení.
[9] Kasační stížnost byla proto odmítnuta podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
[10] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. července 2014
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu