ECLI:CZ:NSS:2021:10.AS.254.2021:10
sp. zn. 10 As 254/2021 - 10
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň
Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalovanému: město
Ždár nad Sázavou, se sídlem Žižkova 227/1, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 6. 2021,
čj. 62 A 56/2021-9,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (stěžovatel) se u krajského soudu domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného
ve věci své žádosti o poskytnutí informace. Společně s žalobou podal také návrh na ustanovení
zástupce. Shora označeným usnesením krajský soud tento návrh zamítl. Stěžovatel podal proti
usnesení kasační stížnost. Postup krajského soudu označil za projev soudní arogance,
diskriminace a porušování principů právního státu.
[2] NSS předesílá, že podáním kasační stížnosti proti procesnímu rozhodnutí krajského
soudu (s výjimkou procesního rozhodnutí, kterým se řízení o žalobě končí) nevzniká stěžovateli
poplatková povinnost (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, čj. 1 As 196/2014-19,
č. 3271/2015 Sb. NSS). Usnesení, jímž krajský soud zamítl návrh na ustanovení zástupce,
nepochybně je takovým procesním rozhodnutím. Stěžovatele tedy netíží poplatková povinnost.
Obdobný závěr platí i ve vztahu k povinnosti být v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem.
[3] Kasační stížnost není důvodná.
[4] V posuzované kauze se stěžovatel domáhal poskytnutí souboru informací podle zákona
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Požadované informace – jak je stěžovatel
označil v žalobě – se měly týkat legislativy v oblasti veřejné správy a samosprávy.
[5] Za této situace NSS odkazuje na rozsudek ze dne 26. 10. 2011, čj. 7 As 101/2011-66,
č. 2601/2012 Sb. NSS, který řešil obdobný případ. „I když účastník je nemajetný, takže by zásadně bylo
namístě přiznat mu osvobození od soudních poplatků (§36 odst. 3 s. ř. s.), může mu soud výjimečně
toto dobrodiní odepřít, a to zejména pro povahu sporu či sporů, které účastník vede. O výše uvedený
případ se může jednat, vede-li účastník s různými veřejnými institucemi množství sporů týkajících se poskytování
informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, které často pokračují jako spory
soudní, a přitom nejde o spory mající vztah k podstatným okolnostem účastníkovy životní sféry
(netýkají se, a to ani nepřímo, účastníkova majetku, životních podmínek či jiných podobných záležitostí, nýbrž jde
o spory vyvolané účastníkovým zájmem o veřejné záležitosti a fungování veřejných institucí)“ (podtržení
doplněno).
[6] Stejně jako v jiných již vyřešených sporech téhož stěžovatele (u NSS např. vedených
pod sp. zn. 10 As 86/2019, 10 As 88/2019 či 5 As 112/2021) NSS souhlasí s krajským soudem,
že požadované informace nemají jakýkoli vztah k podstatným okolnostem jeho života.
Nadto je NSS z úřední činnosti známo, že stěžovatel vede množství „sporů“ týkajících
se poskytování informací, které často pokračují před soudy. Taková řízení má stěžovatel právo
vést, dává-li mu objektivní právo procesní možnosti tak činit. Není však důvod, aby náklady
na vedení těchto řízení za stěžovatele nesl stát formou osvobozování od soudních poplatků
či hrazením odměny a nákladů ustanoveného zástupce. Osvobození od soudních poplatků
ani na to navazující ustanovení zástupce nemá sloužit osobám s nízkými příjmy k bezplatnému
vedení řízení dle jejich libosti. Stěžovatel „vrší“ správní a soudní řízení (například tím, že stále
dokola napadá procesní rozhodnutí soudů či postup správních orgánů, přestože v podobných
věcech stěžovatele již byl pravomocně vysloven závazný názor NSS). Je proto správné,
aby stěžovatel vedl soudní řízení s vědomím jeho nákladů a aby uhradil soudní poplatek,
resp. hradil náklady spojené se zastoupením (srov. rozsudek NSS ze dne 14. 11. 2012,
čj. 6 Ans 14/2012-11, bod 31).
[7] Vzhledem k tomu, že stěžovatel nesplnil základní předpoklad pro osvobození
od soudních poplatků, nemohl mu být ani ustanoven zástupce pro řízení o žalobě (§35 odst. 10
věta první s. ř. s.).
[8] Co se týče návrhu stěžovatele na přikázání věci jinému senátu téhož krajského soudu,
NSS stěžovatele odkazuje na rozsudek ze dne 28. 5. 2021, čj. 5 As 112/2021-19, bod 17. V právě
cit. rozsudku mu soud srozumitelně vysvětlil, že této jeho námitce, resp. kasačnímu důvodu
dle §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., nelze vyhovět. Podle §8 odst. 1 věty třetí s. ř. s. nemohou
být důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení o dané věci,
tj. ani to, že krajský soud zamítl žádost o osvobození od soudních poplatků či návrh na
ustanovení zástupce.
[9] NSS proto zamítl kasační stížnost podle §110 odst. 1 s. ř. s.
[10] Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti (§60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s.); žalovanému žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. srpna 2021
Zdeněk Kühn
předseda senátu