ECLI:CZ:NSS:2021:10.AS.395.2020:17
sp. zn. 10 As 395/2020 - 17
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň
Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: P. N., proti žalované:
Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne
12. 8. 2020, čj. 10.01-000424/20-004, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2020, čj. 11 A 93/2020-20,
takto:
I. Návrh žalobce na ustanovení zástupce se zamí t á.
II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2020, čj. 11 A 93/2020-20, se r uší
a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalovaná rozhodnutím ze dne 12. 8. 2020 nevyhověla žádosti žalobce o určení advokáta
k poskytnutí právní služby podle §18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Žalobce se domáhal
určení advokáta k zastoupení v řízení před Ústavním soudem ve věci vedené
pod sp. zn. IV. ÚS 1909/20. Žalovaná uvedla, že žádosti žalobce nevyhověla, neboť žalobce
zneužívá právo na bezplatnou právní pomoc podle §18c zákona o advokacii.
[2] Proti rozhodnutí žalované podal žalobce žalobu k městskému soudu a současně požádal
o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. V záhlaví označeným usnesením
městský soud žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl žalobcův návrh
na ustanovení zástupce. Vycházel z toho, že v období od září 2019 do září 2020 žalobce
u městského soudu podal celkem čtyři žaloby směřující proti rozhodnutí žalované ve věci
neustanovení advokáta k poskytnutí právní pomoci, obdobnou žalobu podal k městskému soudu
rovněž v roce 2018. Dále městský soud uvedl, že žalobce podal u žalované celkem 46 žádostí
o určení advokáta; vyhověno bylo pouze 25 žádostem. Procesní aktivita žalobce se proto podle
městského soudu jeví spíše jako neuvážené nadužívání institutu osvobození od soudních
poplatků k tomu, aby bezplatně vedl spory podle své libosti (srov. rozsudky NSS
ze dne 26. 10. 2011, čj. 7 As 101/2011-66, a ze dne 10. 4. 2019, čj. 2 As 91/2019-14).
Městský soud proto dospěl k závěru, že v projednávané věci je namístě nepřiznat žalobci
dobrodiní osvobození od soudních poplatků.
[3] Žalobce (stěžovatel) napadl usnesení městského soudu kasační stížností. Stěžovatel uvedl,
že je stíhán za trestný čin vraždy a není spokojen s prací ex offo advokáta – Mgr. Františka Stratila,
jehož práci musí zastávat jiní advokáti. Pokud stěžovatel podal v posledních deseti letech 46
žádostí o určení advokáta k žalované a v 25 případech mu bylo vyhověno, nemůže se jednat
o zneužívání práva. Podle stěžovatele však žalovaná především zneužívá svou moc a zatím
nevyhověla žádné jeho stížnosti na Mgr. Stratila. Podle stěžovatelova názoru rovněž trestnímu
soudu vyhovuje pasivita jeho obhájce. Stěžovatel popsal, že 11 let trvající trestní stíhání
z něj udělalo nemajetného člověka. Pokud se chce bránit proti úkonům státních orgánů, mnohdy
se ochrany nedomůže, pokud není zastoupen advokátem. Stěžovateli proto nezbývá nic jiného
než žádat žalovanou o určení advokáta. Stěžovatel dále vysvětlil, proč se domnívá, že odkaz
na rozsudek NSS ze dne 10. 4. 2019, čj. 2 As 91/2019-14, je na projednávanou věc nepřiléhavý.
[4] Stěžovatel navrhl, aby NSS napadené usnesení zrušil a věc vrátil městskému soudu
k dalšímu řízení. Současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce
k doplnění kasační stížnosti.
[5] Ke stěžovatelově žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce
pro řízení o kasační stížnosti NSS uvádí, že v této věci (kasační stížnost proti rozhodnutí
městského soudu o neosvobození od soudních poplatků a neustanovení advokáta) nevzniká
stěžovateli ani poplatková povinnost, ani povinnost být zastoupen advokátem podle §105 odst. 2
s. ř. s. (usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, čj. 1 As 196/2014-19,
č. 3271/2015 Sb. NSS, body 30-31).
[6] Přestože zastoupení není v dané věci povinné, stěžovatel o ustanovení zástupce požádal
a NSS musel o tomto návrhu rozhodnout. Podle §35 odst. 10 s. ř. s. se pro rozhodnutí
o ustanovení zástupce vyžaduje kumulativní naplnění dvou podmínek, a to jednak splnění
předpokladů pro osvobození od soudních poplatků, jednak též nezbytná potřeba takového
zastoupení k ochraně práv účastníka řízení. NSS neshledal především splnění druhé nutné
podmínky pro ustanovení zástupce. Kasační stížnost má požadované základní náležitosti;
je z ní zřejmé, čeho se stěžovatel domáhá a z jakých důvodů. V projednávané věci se navíc
nejedná o posouzení komplikované otázky. O této otázce může NSS rozhodnout již na základě
podané kasační stížnosti a podkladů obsažených ve spise městského soudu, aniž by bylo třeba
za tímto účelem stěžovateli ustanovovat zástupce. Za této situace tedy NSS návrh na ustanovení
zástupce výrokem I zamítl
[7] NSS proto nic nebrání v tom, aby posoudil důvody kasační stížnosti.
[8] Kasační stížnost je důvodná.
[9] NSS konstatuje, že „osvobození od soudních poplatků nemá být institutem umožňujícím chudým
osobám vést bezplatně spory podle své libosti“ (rozsudek ze dne 26. 10. 2011, čj. 7 As 101/2011-66,
č. 2601/2012 Sb. NSS). I pokud je účastník řízení nemajetný a zásadně by bylo namístě
jej osvobodit od soudních poplatků, může soud výjimečně toto dobrodiní odepřít, a to zejména
pro povahu sporů, které účastník vede.
[10] V projednávaném případě městský soud nevyhověl žádosti stěžovatele o osvobození
od soudních poplatků a ustanovení zástupce s ohledem na množství žádostí, které stěžovatel
podává k žalované na určení advokáta a množství žalob podané stěžovatelem proti rozhodnutí
žalované k městskému soudu. Městský soud tedy nevyhověl žádostem stěžovatele a priori
z důvodu počtu jím podaných žádostí a žalob v obdobných věcech. Uvedený postup nemůže
podle NSS bez dalšího obstát. Samotný počet podaných žádostí a žalob nemůže být sám o sobě
důvodem pro nevyhovění žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení
zástupce. Soud je povinen přihlédnout především k tomu, jakou povahu má vedený spor,
pro nějž stěžovatel žádá žalovanou o určení advokáta k poskytnutí právní služby. Je rovněž
vhodné posoudit, v jakém období byly tyto žádosti (žaloby) podány, v kolika případech
byl stěžovatel úspěšný atd. Takové úvahy v napadeném usnesení chybí. Městský soud rozhodl
pouze paušálně s ohledem na počet stěžovatelových žádostí a žalob. NSS proto napadené
usnesení zrušil. V dalším řízení bude městský soud povinen přihlédnout k individuálním
okolnostem případu stěžovatele a své závěry dostatečně odůvodnit.
[11] NSS poznamenává, že si je vědom případů, kdy krajský soud, resp. městský soud
nevyhověl žádostem o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce s ohledem
na počet vedených sporů. K tomu ovšem vždy přistoupily další okolnosti, např. jakým způsobem
ten který žalobce vyvolává a vede soudní spory, to, co je podstatou těchto sporů,
sériová a stereotypní argumentace atd. (viz např. rozsudky NSS ze dne 16. 10. 2020,
čj. 2 As 331/2020-10, či ze dne 10. 11. 2020, čj. 10 As 296/2020-12).
[12] Z uvedených důvodů dospěl NSS k závěru, že kasační stížnost je důvodná,
a proto usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§110 odst. 1 věta první
s. ř. s.). V něm je městský soud vázán právním názorem vysloveným NSS v rušícím rozhodnutí
(§110 odst. 4 s. ř. s.).
[13] V novém rozhodnutí rozhodne městský soud rovněž o náhradě nákladů řízení o kasační
stížnosti (§110 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. února 2021
Ondřej Mrákota
předseda senátu