ECLI:CZ:NSS:2021:10.AZS.334.2020:30
sp. zn. 10 Azs 334/2020 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň
Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: M. M., zast. JUDr. Petrem Novotným,
advokátem se sídlem Archangelská 1, Praha 10, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem
Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2020, čj. OAM-322/ZA-
ZA11-ZA05-2020, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze
ze dne 6. 10. 2020, čj. 16 Az 37/2020-22,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 22. 7. 2020 zamítl žádost žalobce o mezinárodní ochranu
jako zjevně nedůvodnou podle §16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Žalobce uváděl
jako důvod žádosti o mezinárodní ochranu obavu z opětovného výkonu vojenské služby.
Žalobce pochází z Ukrajiny, Čerkaské oblasti. Na Ukrajině má manželku a dva syny. Na Ukrajině
nebyl politicky aktivní. Dříve pracoval jako profesionální voják. V ČR si chtěl přivydělat peníze
a přestěhovat sem svou rodinu. Neměl problémy s vycestováním ze země původu. Žalovaný
dospěl k závěru, že v případě žalobce lze Ukrajinu považovat za bezpečnou zemi původu.
[2] Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce k městskému soudu žalobu, který ji v záhlaví
označeným rozsudkem zamítl.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností.
Podle stěžovatele byly v jeho případě splněny podmínky pro udělení mezinárodní ochrany
podle §12 – 14b zákona o azylu. Namítl, že se městský soud dostatečně nevypořádal se všemi
jeho námitkami. Stěžovatel namítl, že se obává návratu na Ukrajinu z důvodu vnitřního
ozbrojeného konfliktu. Situaci na západě Ukrajiny podle jeho názoru není možné zlehčovat.
Stěžovatel nechce nastoupit do armády, neboť je to v rozporu s jeho vyznáním a bojí
se o svůj život. To nevzal městský soud v úvahu. Pokud by tak učinil, musel by dospět k závěru,
že u stěžovatele jsou přinejmenším splněny podmínky pro udělení doplňkové ochrany
podle §14a zákona o azylu. Stěžovatel navrhl, aby NSS napadený rozsudek zrušil a věc vrátil
městskému soudu k dalšímu řízení.
[4] Žalovaný uvedl, že stěžovatel v průběhu řízení o své žádosti neprokázal, že v jeho případě
nelze Ukrajinu považovat za bezpečnou zemi. Tvrzený telefonát od vojenské správy na Ukrajině,
kterým byl údajně stěžovatel vyzván k opětovnému nástupu smluvní vojenské služby,
nelze podle žalovaného považovat za azylově relevantní důvod. Stěžovatel také nepochází
z oblastí Ukrajiny, které jsou z bezpečných částí Ukrajiny vyňaty. Pokud stěžovatel nechce nadále
působit jako profesionální voják, je jen na něm, aby si ukončení vztahu s ukrajinskou armádou
vyřídil. Pro žalovaného představuje kasační stížnost pouze nepodložený nesouhlas se závěry
městského soudu. Podle žalovaného napadený rozsudek netrpí žádnými vadami. Žalovaný
navrhl, aby NSS kasační stížnost odmítl, případně zamítl.
[5] Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti
v souladu s §104a s. ř. s. zabývá otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně
přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, NSS takovou kasační stížnost odmítne
jako nepřijatelnou (viz usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39).
[6] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[7] K námitce nepřezkoumatelnosti NSS uvádí, že tato námitka byla formulována pouze
obecně, a proto se s ní vypořádá také pouze v obecné rovině. Městský soud se vypořádal se všemi
námitkami, vzal v úvahu všechny podstatné skutečnosti, napadený rozsudek odpovídá
požadavkům na přezkoumatelné rozhodnutí (k otázce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí
viz např. rozsudky NSS ze dne 18. 10. 2005, čj. 1 Afs 135/2004-73, č. 787/2006 Sb. NSS, ze dne
8. 4. 2004, čj. 4 Azs 27/2004-74; a ze dne 4. 12. 2003, čj. 2 Ads 58/2003-75, č. 133/2004 Sb.
NSS).
[8] Stěžovatelova žádost byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná, neboť Ukrajinu lze v případě
stěžovatele považovat za bezpečnou zemi původu. K námitce týkající se bezpečnostní situace
na Ukrajině NSS konstatuje, že ve správním spise jsou založeny zprávy o zemi původu, městský
soud na ně odkazuje např. v bodě 19 a žalovaný na str. 2 a 3 svého rozhodnutí. Z těchto zpráv
vyplývá, že stěžovateli z bezpečnostního hlediska na Ukrajině nehrozí žádné nebezpečí.
Stěžovatel měl možnost se k těmto zprávám vyjádřit, to neučinil. Je nutné rovněž podotknout,
že stěžovatel v žalobě ani v kasační stížnosti nijak nedoložil svá tvrzení, jimiž zpochybňoval
bezpečnostní situaci na Ukrajině. Za takové situace není důvod pochybovat o závěru žalovaného,
že v případě stěžovatele lze Ukrajinu považovat za bezpečnou zemi původu. K vojenské službě
NSS doplňuje, že služba v armádě, ač nedobrovolná, není bez dalšího důvodem pro udělení azylu
či doplňkové ochrany (viz např. rozsudky NSS ze dne 29. 3. 2004, čj. 5 Azs 4/2004-49, či ze dne
17. 12. 2015, čj. 5 Azs 158/2015-24), a to ani v případě, pokud by výkon vojenské služby
byl spojen s rizikem účasti při bojových akcích ve válečném konfliktu (viz např. rozsudek NSS
ze dne 7. 8. 2012, čj. 2 Azs 17/2012-44, bod 16). Nadto NSS podotýká ve shodě se žalovaným
a městským soudem, že stěžovatel má případně možnost ukončit svůj vztah k ukrajinské armádě,
jestliže je pravda, že na Ukrajině byl profesionálním vojákem, tj. sloužil na základě smluvního
vztahu (kontraktu). Stěžovatel netvrdil, že by tento postup nebyl možný, anebo byl spojen
s nepřiměřenými překážkami.
[9] Zákon o azylu a ustálená judikatura NSS poskytují dostatečnou odpověď na všechny
námitky uvedené v kasační stížnosti. NSS neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační
stížnosti k věcnému projednání.
[10] Kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a NSS
ji proto odmítl podle §104a s. ř. s.
[11] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 3 větu první
ve spojení s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. února 2021
Ondřej Mrákota
předseda senátu