ECLI:CZ:NSS:2011:11.KSS.2.2011:79
sp. zn. 11 Kss 2/2011 - 79
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího správního soudu složený z předsedkyně senátu Mgr. Daniely
Zemanové a členů senátu: JUDr. Petra Gemmela, Mgr. Věroslava Řezáče, JUDr. Aleny
Mátlové, JUDr. Josefa Doubka a JUDr. Dalimily Gadasové, projednal v ústním jednání dne
2. 11. 2011 návrh předsedy Obvodního soudu pro Prahu 9, se sídlem Justiční areál
Na Míčánkách, ul. 28. pluku 1533/29b, Praha 10 – Vršovice, na zahájení kárného řízení ze dne
27. 1. 2011 proti Mgr. M. M., soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 9, a rozhodl
takto:
Mgr. M. M.,
soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9,
I. Podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
s e u z n á v á v i n n o u, ž e
zaviněným opakovaným porušením svých povinností způsobila neodůvodněné průtahy
v řízení v níže uvedených věcech vedených u Obvodního soudu pro Prahu 9. Zaviněné
nečinnosti se dopustila v následujících věcech a obdobích:
1/ sp. zn. 51 C 342/2009: 8. 5. 2009 – 22. 10. 2010
2/ sp. zn. 51 C 348/2009: 13. 5. 2009 – 22. 10. 2010
3/ sp. zn. 51 C 173/2009: 4. 3. 2009 – 5. 8. 2009
4/ sp. zn. 51 C 167/2009: 4. 3. 2009 – 28. 7. 2009
5/ sp. zn. 51 C 573/2009: 10. 10. 2009 – 25. 10. 2010
6/ sp. zn. 51 C 593/2009: 28. 10. 2009 – 22. 10. 2010
7/ sp. zn. 51 C 84/2008: 29. 1. 2010 – 28. 10. 2010
8/ sp. zn. 51 C 104/2008: 27. 3. 2010 – 2. 11. 2010
9/ sp. zn. 51 C 137/2008: 27. 8. 2008 – 3. 11. 2009
10/ sp. zn. 51 C 147/2008: 5. 9. 2009 – 28. 10. 2010
11/ sp. zn. 51 C 169/2008: 11. 9. 2009 – 22. 4. 2010
12/ sp. zn. 51 C 185/2008: 27. 10. 2009 – 8. 5. 2010
13/ sp. zn. 51 C 205/2008: 21. 11. 2009 – 6. 4. 2010
14/ sp. zn. 51 C 236/2008: 3. 2. 2010 – 1. 11. 2010
15/ sp. zn. 51 C 254/2008: 10. 3. 2010 – 19. 7. 2010
16/ sp. zn. 51 C 283/2008: 20. 2. 2009 – 21. 10. 2009
17/ sp. zn. 51 C 314/2008: 15. 10. 2008 – 4. 11. 2009
18/ sp. zn. 51 C 337/2008: 18. 2. 2009 – 28. 10. 2010
19/ sp. zn. 51 C 360/2008: 14. 3. 2009 – 28. 10. 2009
20/ sp. zn. 51 C 404/2008: 28. 2. 2009 – 28. 5. 2010; 22. 5. 2010 – 20. 10. 2010
21/ sp. zn. 51 C 414/2008: 3. 3. 2009 – 3. 5. 2010
22/ sp. zn. 51 C 181/2009: 11. 3. 2009 – 27. 5. 2010
23/ sp. zn. 51 C 191/2009: 14. 3. 2009 – 3. 8. 2009
24/ sp. zn. 51 C 212/2009: 1. 7. 2009 – 26. 4. 2010
25/ sp. zn. 51 C 226/2009: 6. 5. 2010 – 28. 10. 2010
26/ sp. zn. 51 C 243/2009: 5. 6. 2009 – 28. 10. 2010
27/ sp. zn. 51 C 251/2009: 12. 6. 2010 – 25. 10. 2010
28/ sp. zn. 51 C 255/2009: 7. 4. 2009 – 25. 10. 2010
29/ sp. zn. 51 C 258/2009: 25. 5. 2010 – 28. 10. 2010
30/ sp. zn. 51 C 260/2009: 11. 4. 2009 – 21. 10. 2010
31/ sp. zn. 51 C 274/2009: 11. 4. 2010 – 21. 10. 2010
32/ sp. zn. 51 C 279/2009: 16. 4. 2009 – 24. 10. 2010
33/ sp. zn. 51 C 280/2009: 4. 2. 2010 – 26. 10. 2010
34/ sp. zn. 51 C 293/2009: 30. 4. 2009 – 25. 10. 2010
35/ sp. zn. 51 C 309/2009: 30. 4. 2009 – 25. 10. 2010
36/ sp. zn. 51 C 310/2009: 7. 10. 2009 – 25. 10. 2010
37/ sp. zn. 51 C 330/2009: 13. 5. 2009 – 24. 10. 2010
38/ sp. zn. 51 C 386/2009: 4. 6. 2009 – 25. 10. 2010
39/ sp. zn. 51 C 410/2009: 1. 7. 2009 – 21. 10. 2010
40/ sp. zn. 51 C 443/2009: 9. 7. 2009 – 21. 10. 2010
41/ sp. zn. 51 C 543/2009: 19. 9. 2009 – 3. 2. 2010
42/ sp. zn. 51 C 513/2009: 27. 8. 2009 – 21. 10. 2010
43/ sp. zn. 51 C 569/2009: 10. 10. 2009 – 21. 10. 2010
t e d y
z a v i n ě n ě p o r u š i l a
povinnosti soudce a ohrozila důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů.
T í m s p á c h a l a
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Za to se j í u k l á d á
podle §88 odst. 1 písm. b) zák. č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kárné opatření
s n í ž e n í p l a t u o 1 0 % na dobu 6 (šesti) měsíců,
počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
s e z p r o š ť u j e
kárného obvinění pro skutek spočívající v nečinnosti v níže uvedených věcech a obdobích:
1/ sp. zn. 51 C 209/2009: 25. 3. 2009 – 5. 6. 2009
2/ sp. zn. 51 C 80/2008: 11. 3. 2008 – 29. 4. 2008; 27. 1. 2010 – 10. 6. 2010
3/ sp. zn. 51 C 97/2008: 13. 1. 2010 – 14. 6. 2010
4/ sp. zn. 51 C 106/2008 : 27. 3. – 29. 4. 2008
5/ sp. zn. 51 C 134/2008: 20. 4. 2010 – 18. 6. 2010
6/ sp. zn. 51 C 137/2008: 30. 7. 2010 – 21. 10. 2010
7/ sp. zn. 51 C 168/2008: 27. 3. 2010 – 18. 6. 2010
8/ sp. zn. 51 C 186/2008: 11. 10. 2008 – 28. 1. 2009; 30. 6. 2010 – 20. 10. 2010
9/ sp. zn. 51 C 201/2008: 5. 1. 2010 – 23. 8. 2010
10/ sp. zn. 51 C 205/2008: 6. 1. 2009 – 25. 3. 2009
11/ sp. zn. 51 C 230/2008: 21. 5. 2009 - 20. 7. 2009
12/ sp. zn. 51 C 232/2008: 28. 7. 2008 – 15. 9. 2008; 14. 8. 2009 – 12. 11. 2009
13/ sp. zn. 51 C 236/2008: 28. 10. 2008 – 22. 1. 2009
14/ sp. zn. 51 C 247/2008: 21. 11. 2008 – 29. 1. 2009
15/ sp. zn. 51 C 360/2008: 22. 11. 2008 – 12. 3. 2009
16/ sp. zn. 51 C 380/2008: 13. 2. 2010 – 22. 4. 2010
17/ sp. zn. 51 C 412/2008: 3. 3. 2009 – 1. 6. 2009
18/ sp. zn. 51 C 416/2008: 5. 8. 2010 – 28. 9. 2010
19/ sp. zn. 51 C 206/2009: 9. 1. 2010 – 6. 4. 2010
20/ sp. zn. 51 C 212/2009: 29. 4. 2009 – 3. 6. 2009
21/ sp. zn. 51 C 243/2009: 27. 3. 2009 – 4. 6. 2009
20/ sp. zn. 51 C 251/2009: 28. 3. 2009 – 4. 6. 2009
21/ sp. zn. 51 C 258/2009: 14. 5. 2009 – 27. 7. 2009
22/ sp. zn. 51 C 280/2009: 16. 4. 2009 – 27. 7. 2009
23/ sp. zn. 51 C 543/2009: 30. 3. 2010 – 25. 10. 2010
protože skutek není kárným proviněním.
Odůvodnění:
I. Obsah návrhu
Navrhovatel uvádí, že Mgr. M. byla jmenována soudkyní dne 2. 1. 1992, poté byla přidělena
na obchodní úsek Krajského obchodního soudu v Praze. Od 1. 7. 2001 je předsedkyní senátu
specializovaného senátu obchodního soudnictví Obvodního soudu pro Prahu 9. Navrhovatel
kárně obviněné soudkyni vytýká, že v důsledku nesprávné organizace své práce má průměrný
výkon a při rozhodování věcí dochází k průtahům. Přitom má k dispozici asistentku
a rejstříkovou referentku, jejichž potenciálu však dle navrhovatele nevyužívá dostatečně. V roce
2010 se někteří soudci úseku C pokusili odlehčit v nápadu věcí, aby měla možnost snížit počet
nerozhodnutých věcí. Ke dni 3. 11. 2010 měla soudkyně 447 nevyřízených věcí (z toho 30
přerušených). Obviněné soudkyni nebyly po dobu 6 měsíců přidělovány nově napadené věci,
systém práce soudkyně však dle navrhovatele zůstal nezměněn.
Navrhovatel kárně obviněné soudkyni vytýká jednak prodlevy v práci se spisem po nápadu
věci, a dále průtahy mezi jednotlivými úkony. Navrhovatel dále uvedl, že kárně
obviněné soudkyni byly nedostatky v práci stejného druhu již vytknuty dle §88 odst. 3 zákona
č. 6/2002 Sb., a to dne 27. 12. 2006. Její činnost byla prověřována pravidelnými prověrkami,
při nichž bylo opakovaně shledáváno porušení povinností soudce. Navrhovatel se domnívá,
že problém je zejména v organizaci práci soudkyně – poměr jí rozhodnutých věcí C a Ro
je výrazně jiný, než u ostatních senátů. Je nesporné, že Mgr. M. byla zatížena rozhodováním
starších věcí, nicméně to nepovažuje za hlavní příčinu jejích problémů. Tou je dle jeho názoru
špatná organizace práce, nedostatečné využívání administrativního aparátu a asistenta.
Dle navrhovatele je jednání kárně obviněné soudkyně popsané v návrhu na zahájení řízení
nutno posoudit jako kárné provinění dle §87 odst. 1 zákona č. 66/2002 Sb., za které by jí mělo
být uloženo snížení platu o 20 % na dobu 6 měsíců.
II. Vyjádření kárně obviněné soudkyně
Kárně obviněná soudkyně se k návrhu na zahájení řízení písemně nevyjádřila. Při ústním
jednání uvedla, že velký počet nerozhodnutých věcí a průtahy v řízení byly způsobeny neúměrně
vysokým počtem věcí, které jí byly přiděleny k rozhodnutí v období od jejího nástupu
na Obvodní soud pro Prahu 9 v roce 2001 až do roku 2009. I přes úlevu poskytnutou v roce
2010 jí bylo dle jejích výpočtů přiděleno k rozhodnutí o cca 800 věcí než civilním soudcům.
Její výkon je od roku 2004 nadprůměrný, což prokazuje přehledy počtu rozhodnutých věcí.
Namítla, že navrhovatel neuvedl konkrétně, jaké její úkony či postupy považuje za nehospodárné.
K vytýkaným průtahům kárně obviněná soudkyně uvedla, že se snaží věci rozhodovat
v pořadí, v jakém soudu napadly. Má vytvořený systém postup v řízení dle potřeby a důležitosti
jednotlivých úkonů, jestliže jí však je ročně přiděleno více věcí, než je možné rozhodnout, není
v jejích silách vše vyřídit dostatečně rychle.
Na dotaz kárného senátu obviněná soudkyně uvedla, že v období, kdy mělo dojít
k nečinnosti, měla k dispozici jednu administrativní pracovnici a asistenta, který však pracoval
zároveň pro další soudkyni. Porovnávání stavu jejího senátu se senáty kolegů ze strany
navrhovatele považuje za neobjektivní, neboť kolegové, na rozdíl od kárně obviněné soudkyně,
nejsou zatíženi rozhodováním početných věcí z předchozích let.
III. Ústní jednání, dokazování
Při ústním jednání konaném dne 2. 11. 2011 navrhovatel přednesl návrh shodně s jeho výše
citovaným písemným vyhotovením. Vyjádření kárně obviněné soudkyně je uvedeno v části II.
Při jednání byly provedeny důkazy listinami předloženými navrhovatelem (zápis ze dne
15. 11. 2011 z prověrky v senátu 51 C Mgr. M. vedený pod sp. zn. 30 Spr 1552/2010, přehled
věcí C a EC umístěných k 31. 12. 2010 u Mgr. M. – dle tohoto přehledu má být u kárně obviněné
soudkyně umístěno k 31. 12. 2010 celkem 346 věcí EC a 387 věcí C; stejnopis kárného opatření
uděleného obviněné soudkyni dne 27. 12. 2006 dle §88 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb.).
Navrhovatelem byly k důkazu předloženy spisy, v nichž dle jeho tvrzení došlo k průtahům. Kárný
senát konstatoval, že se s jejich obsahem seznámil, žádný z účastníků nežádal při ústním jednání
přečtení některého z nich či jeho části.
Kárný senát zamítl návrhy na provedení listinných důkazů předložených při jednání kárně
obviněnou soudkyní a na provedení důkazů výslechem dalších soudců téhož soudu. Kárně
obviněnou soudkyní byly předloženy grafy, které mapují její zatížení, o kterém v daném řízení
není sporu. Zde uvedené údaje vycházejí z evidence ISAS, navrhovatel prokázal dle návrhu,
že má o zatížení, tzn. nápadu i výkonu kárně obviněné soudkyně přehled, kárnému senátu
v rámci návrhu a doplnění uvedl v podstatě shodné údaje, nicméně je považuje vzhledem
k posouzení průtahů, které jsou předmětem tohoto řízení, za ne zcela relevantní. Dále byly
zamítnuty i návrhy na provedení důkazu výslechem svědků – kolegů kárně obviněné soudkyně,
neboť měli dle jejího vyjádření vypovídat obecně o její tzv. "pracovní morálce", kterou
v projednávané věci navrhovatel nezpochybňoval. Pokud navrhovatel v návrhu na zahájení
kárného řízení uvedl, že soudkyni vytýká porušení základních povinností soudce, vždy toto
tvrzení spojoval pouze se vznikem průtahů v jí rozhodovaných věcech. Kárně obviněná
soudkyně neupřesnila, jakými údaji by svědci mohli doplnit již zjištěný skutkový stav, jaké sporné
skutečnosti by jejich výpovědí mohly být vyvráceny či potvrzeny. Z tohoto důvodu kárný senát
tento návrh na provedení důkazu zamítl.
Navrhovatel v rámci závěrečného návrhu zdůraznil, že kárně obviněnou soudkyni považuje
za cennou osobnost z lidského i odborného hlediska. Jako orgán státní správy soudu je však
povinen kontrolovat, zda výkon soudnictví probíhá z její strany řádně, přičemž výsledky prověrek
ukázaly, že tomu tak není. Bohužel předchozí kárné opatření, tj. výtka předsedy soudu udělená
kárně obviněné soudkyni v roce 2006, nesplnilo svůj účel, neboť i nadále docházelo ze strany
Mgr. M. k velkým průtahům v řízení, které se negativně dotýkají účastníků řízení. Navrhovatel
připouští, že na soudce jsou v tomto směru obecně kladeny vysoké požadavky, ale je přesvědčen,
že na Obvodním soudu v Prahu 9 byly vytvořeny potřebné podmínky, aby nemuselo docházet k
objektivně dlouhým nečinnostem. Z uvedených důvodů navrhovatel setrval na návrhu na uložení
kárného opatření snížení platu o 20 % na dobu 6 měsíců.
Kárně obviněná soudkyně v závěrečné řeči odkázala na své předchozí přednesy. Neodmítá
nést odpovědnost za svoji práci, zdůrazňuje však, že se vždy snažila své povinnosti plnit
co nejlépe.
IV. Hodnocení důkazů
Kárný senát vyhodnotil důkazy provedené při ústním jednání po pečlivém uvážení všech
okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Důkazy obsahem listin, jejichž provedení navrhl
navrhovatel, zejména obsah spisů, v nichž mělo dojít k průtahům, potvrdily jeho tvrzení uvedené
v návrhu na zahájení řízení týkající doby nečinnosti v jednotlivých věcech. Z těchto dokumentů
bylo kárným senátem ověřeno zachování subjektivní i objektivní lhůty k podání návrhu
na zahájení řízení. Dle §9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. musí být tento návrh podán nejpozději
do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného
provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu (subjektivní lhůta). Vedení Obvodního soudu
pro Prahu 9 se dozvědělo o skutcích, pro které je podáván návrh na zahájení kárného řízení, dne
15. 10. 2010. Vzhledem k tomu, že návrh byl podán dne 2. 2. 2011, byla šestiměsíční subjektivní
lhůta zachována ve vztahu ke všem vytýkaným skutkům. Kárný senát v rámci ověření podmínek
řízení též zachování objektivní lhůty, neboť ke všem vytýkaným skutkům došlo v časovém rámci
tří let od 2. 2. 2008 do 2. 2. 2011.
Předmětem dokazování a hodnocení ze strany kárného senátu tedy bylo tvrzení navrhovatele
ohledně nečinnosti ve věcech uvedených pod body 1) a 2) návrhu na zahájení řízení,
přičemž kárný senát dospěl k následujícím závěrům:
Kárně obviněná soudkyně byla shledána vinnou z průtahů ve věcech a obdobích
uvedených v části I. výroku tohoto rozhodnutí. Průtahy mezi jednotlivými úkony byly kárným
senátem ověřeny z obsahu předmětných spisů, ostatně Mgr. M. jejich vznik a průběh
nezpochybnila. Samotnou existenci průtahů v uvedených věcech tedy kárný senát na základě
uvedených důkazů a vyjádření kárně obviněné soudkyně považoval za prokázanou. Dle Mgr. M.
však za jejich vznik není odpovědná a nemohla jimi spáchat kárné provinění, neboť průtahy
nevznikly jejím zaviněním, byly důsledkem nadměrného objemu jí přidělované práce. K těmto
důvodům kárný senát uvádí, že nezpochybňuje velké pracovní zatížení kárně obviněné soudkyně.
Konstatuje však, že soudkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že její zatížení vylučuje možnost
provádět úkony v jí přidělených věcech v alespoň přiměřeně přijatelných lhůtách, tj. bez
několikaměsíčních prodlev. Soudkyně poukazovala na vysoký počet jí přidělených a
rozhodovaných obchodních věcí, a to zejména v minulosti, vysoký počet starších věcí pak
ovlivnil rychlost při rozhodování nově napadlých věcí.
Kárný senát k této obhajobě Mgr. M. podotýká, že pouze vyčíslení množství
jí přidělených věcí samo o sobě neospravedlňuje vznik několikaměsíčních průtahů. Dle kárného
senátu nelze jednoznačně a obecně stanovit, s jakým počtem věcí soudce ještě může plynule
pracovat a s jakým již nikoliv. Činnost soudce je soubor mnoha velmi složitých procesů,
vzpírajících se obecně platnému normování. Vyřízení a rozhodnutí každé věci může být velmi
individuální, vždy jinak náročné z různých hledisek - časových, právních, a dalších. Vzhledem
k odlišnosti druhu rozhodovaných věcí (trestní, civilní, obchodní, exekuční, atd.), k vytvoření
méně či více náročných specializací v rámci senátů, k rozsahu administrativní podpory, atd.,
je běžné a logické, že počet věcí, které je schopen soudce rozhodnout v potřebné kvalitě
a přijatelné době, se liší, často i výrazně. Je tedy pouze na kárně obviněném soudci, aby v případě
vytýkaných průtahů kárnému senátu prokázal objektivní nemožnost rozhodovat ve věcech
plynule a v přiměřené době, tj. např. předestřením svého časového snímku pracovní činnosti,
a porovnáním skutečně vykonávaných činností a jejich časové dotace, s potřebným stavem těchto
hodnot pro plynulé vyřizování jemu přidělených věcí. K tomu ze strany kárně obviněné soudkyně
nedošlo, neboť svoji obhajobu založila pouze na údajích o vysokém počtu projednávaných věcí,
což však samo o sobě nevylučuje jejich rozhodování bez průtahů.
Podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. je kárným proviněním též zaviněné porušení
povinností soudce, jimiž soudce ohrožuje důvěru ve spravedlivé rozhodování. Pojem
spravedlivého rozhodování soudů zahrnuje i rozhodování soudů ve lhůtách, které odpovídají
povaze a závažnosti jednotlivých věcí. Pokud tedy soudce v řízení nečiní úkony v odpovídajících
lhůtách, je toto jednání způsobilé ohrozit důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů. Nevyřízení
konkrétní věci v odpovídající lhůtě (bez existence objektivní překážky takového stavu) negativně
postihuje účastníky sporu.
Při rozhodování občanskoprávních a obchodních věcí není soudce (s výjimkou zákonem
stanovených případů) vázán zákonem explicitně stanovenou lhůtou pro provedení jednotlivých
úkonů poté, kdy je jim věc přidělena k rozhodnutí. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
v platném znění (dále jen "o. s. ř."), stanoví obecnou povinnost soudu postupovat v řízení tak,
aby jím poskytnutá ochrana práv byla rychlá a účinná (§6 o. s. ř.), konkrétně aby věc byla
co nejrychleji projednána a rozhodnuta (§100 odst. 1 o. s. ř.). V případě nečinnosti soudce
mezi jednotlivými úkony v takovém řízení je tedy nutno vždy individuálně posoudit, zda již byly
porušeny výše citované povinnosti či nikoliv. Dle názoru kárného senátu musí mít jednání,
které by naplnilo skutkovou podstatu kárného provinění, tj. zde porušení povinnosti poskytovat
rychlou a účinnou ochranu práv, určitou intenzitu. V případě nečinnosti je jedním z faktorů
určujících tuto intenzitu délka případného průtahu.
Navrhovatel kárně obviněné soudkyni vytýkal nedodržení povinnosti činit úkony plynule,
bez průtahů, v několika desítkách věcí. Rozsahem se jednalo o různě dlouhá období nečinnosti,
od cca jednoho měsíce do doby přesahující jeden rok (v několika případech 18 – 20 měsíců).
Kárný senát dospěl k závěru, že vzhledem k poměrně vysokému pracovnímu zatížení kárně
obviněné soudkyně a nebylo v jejích silách, aby činila úkony ve všech jí přidělených věcech
bezprostředně a okamžitě poté, kdy jí byly předloženy. Je zřejmé, že nelze objektivně zcela přesně
určit časový úsek, kdy tak učinit mohla. Po vyhodnocení počtu jí rozhodovaných věcí, časové
i právní náročnosti obchodních případů, dospěl kárný senát k závěru, že jako porušení povinností
postupovat v řízení bez zbytečných průtahů, dosahující svou intenzitou již kárného provinění,
lze hodnotit případy, v nichž obviněná soudkyně neučinila úkon do 3 měsíců poté, kdy jí spis byl
předložen. Kárný senát zdůrazňuje, že stanovení uvedené časové hranice 3 měsíců v daném
případě nelze považovat za obecně platnou definici průtahu aplikovatelnou i v jiných věcech.
Závěr vyslovený v předmětné věci je výsledkem vyhodnocení specifických skutkových okolností
a nelze jej zobecňovat.
Kárný senát z uvedených důvodů neposoudil časová období nečinnosti nedosahující
délky tří měsíců jako průtah naplňující skutkovou podstatu kárného provinění, a v této části
Mgr. M. kárného obvinění zprostil.
V. Závěr
Jednání kárně obviněné soudkyně uvedené v části I. výroku tohoto rozhodnutí bylo z výše
uvedených důvodů kárným senátem shledáno jako kárné provinění ve smyslu §87 odst. 1 zákona
č. 6/2002 Sb. Dle tohoto ustanovení je kárným proviněním soudce zaviněné porušení
jeho povinností, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost
soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé
rozhodování soudů. Rozhodování v zákonem stanovených či přiměřených lhůtách je považováno
za součást práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod;
čl. 6 Evropské úmluvy o lidských právech). Neodůvodněné průtahy v řízení je proto nutno
hodnotit jako zaviněné porušení povinností soudce a jako jednání způsobilé nejméně narušit
důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů ve smyslu §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.
Kárně obviněná soudkyně byla zproštěna obvinění ze zavinění neodůvodněných průtahů
v případech uvedených v části výroku II. rozhodnutí, neboť doba nečinnosti vzhledem
k specifickým okolnostem činnosti soudkyně nedosáhla intenzity průtahu ve smyslu §87 odst. 1
zákona č. 6/2002 Sb.
Při úvaze, jaké kárné opatření kárně obviněné soudkyni uložit, hodnotil kárný senát
především závažnost tohoto kárného provinění. Uvedené provinění kárný senát shledal
závažným, a to vzhledem k počtu věcí, v nichž bylo prokázáno porušení zákonem stanovených
povinností, a taktéž vzhledem k délce nečinnosti v jednotlivých věcech. Přitěžující okolností
je též, že se kárně obviněná soudkyně jednání dopouštěla, přestože byla navrhovatelem
na nedostatky ve své činnosti v minulosti upozorněna. Ve prospěch kárně obviněné soudkyně
naopak bylo nutno dle názoru kárného senátu hodnotit, že i navrhovatel ji hodnotí jako odborně
schopnou soudkyni, která v minulosti rozhodla vysoký počet věcí, zejména v náročné obchodní
agendě, a jedná se o její první případ kárného řízení.
Navrhovatel se domáhal uložení kárného opatření v podobě snížení platu o 20 % na dobu
6 měsíců, kárný senát nebyl tímto návrhem vázán (§9 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb.). Vzhledem
ke všem výše uvedeným skutečnostem a s přihlédnutím k tomu, že soudkyně byla v části návrhu
zproštěna, kárný senát dospěl k závěru, že prokázanému kárnému provinění kárně obviněné
soudkyně odpovídá kárné opatření podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, a to snížení platu o 10% na dobu 6 měsíců, počínaje měsícem následujícím
po právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné.
V Brně dne 2. listopadu 2011
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně kárného senátu