ECLI:CZ:NSS:2020:11.KSS.5.2019:62
sp. zn. 11 Kss 5/2019 - 62
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího správního soudu jakožto soudu kárného složený z předsedy senátu
JUDr. Tomáše Langáška, LL.M., členů JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Michaela Květa a přísedících
JUDr. Jana Jakovce, Mgr. Olgy Rosenkranzové, Ph.D. a Mgr. Lukáše Trojana, projednal v ústním
jednání dne 10. 2. 2020 kárný návrh ze dne 29. 10. 2019, doručený kárnému soudu 4. 11. 2019,
a návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření ze dne 19. 11. 2019 kárné navrhovatelky:
předsedkyně Okresního soudu Praha-východ Mgr. Jana Stejskalová, sídlem
Na Poříčí 20/1044, Praha 1, proti kárně obviněné: JUDr. et Mgr. Lenka Mrázková, Ph.D.,
soudkyně Okresního soudu Praha-východ, a rozhodl
takto:
Podle §314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, přiměřeně
aplikovaného v kárném řízení dle §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních
zástupců a soudních exekutorů, na návrh kárné navrhovatelky
se s ch v al u je d o h o d a o v i n ě a k árn ém o p at ř en í ,
která byla uzavřena v sídle Okresního soudu Praha-východ dne 19. 11. 2019 mezi kárnou
navrhovatelkou a kárně obviněnou soudkyní,
a
JUDr. et Mgr. Lenka Mrázková, Ph.D.,
nar. X,
soudkyně Okresního soudu Praha-východ,
s e uz ná v á v i nn ou
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.,
že
nedodržela lhůtu pro rozhodnutí o prodloužení vazby v řízení sp. zn. 0 Nt 2105/2019,
neboť poté, co byl dne 24. 9. 2019 podán návrh státního zástupce Krajského státního
zastupitelství v Praze na ponechání obviněného V. Z., nar. X, ve vazbě, jako zákonný soudce
nařídila vazební zasedání pro rozhodnutí o tomto návrhu na 14. 10. 2019 ve 12:30 hodin, ačkoliv
lhůta dle §72 odst. 1 trestního řádu pro rozhodnutí o ponechání ve vazbě uplynula
dne 11. 10. 2019, v důsledku čehož musel být obviněný V. Z. propuštěn z vazby, ačkoliv
soudkyně JUDr. et Mgr. Lenka Mrázková, Ph.D. při vazebním zasedání shledala důvody pro
ponechání obviněného ve vazbě a obviněný byl ve vazbě až do svého propuštění dne
15. 10. 2019 nezákonně,
t e dy
zaviněně porušila povinnosti soudce a ohrozila důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé
rozhodování soudů.
T í m s p ách al a k árn é pr o v i ně n í
podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů,
a za ně se jí u k l á dá
kárné opatření
důt k a
podle §88 odst. 1 písm. a) zákona o soudech a soudcích.
Odůvodnění:
I. Průběh kárného řízení
[1] Předsedkyně Okresního soudu Praha-východ (dále též „navrhovatelka“) podala dne
4. 11. 2019 podle §8 odst. 2 písm. g) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních
zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „kárný zákon“),
k Nejvyššímu správnímu soudu jakožto soudu kárnému návrh na zahájení kárného řízení proti
soudkyni tohoto soudu JUDr. et Mgr. Lence Mrázkové, Ph.D., (dále též „kárně obviněná“ nebo
„soudkyně“). Obvinila ji ve smyslu §86 a 87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích,
přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech
a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, ze skutku popsaného ve výroku tohoto rozhodnutí.
Jelikož se jednalo o ojedinělý exces v jinak příkladném výkonu soudcovské funkce, navrhla kárná
navrhovatelka uložit kárně obviněné za její kárné provinění opatření v podobě snížení platu
o 5 % na dobu tří měsíců.
[2] Ve vyjádření ke kárnému návrhu doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne
20. 11. 2019 kárně obviněná uvedla, že si své pochybení uvědomuje, doznává je a lituje ho.
Jednalo se o přehlédnutí, na které přišla po návratu ze soudní síně do své kanceláře, ihned o něm
informovala státního zástupce a obviněný byl druhý den propuštěn. Vedení kárného řízení
je pro kárně obviněnou zatěžující a skličující, následky svého provinění nemůže napravit, nicméně
udělá vše pro to, aby se neopakovalo. Navrhla, aby kárný soud schválil dohodu o vině a kárném
opatření uzavřenou mezi ní a kárnou navrhovatelkou v sídle Okresního soudu Praha-východ dne
19. 11. 2019. K tomuto návrhu se následně připojila sdělením ze dne 22. 11. 2019 též kárná
navrhovatelka a zaslala kárnému soudu text uzavřené dohody s návrhem na její schválení. Kárná
navrhovatelka a kárně obviněná se dohodly na uložení kárného opatření v podobě důtky,
a to jak s přihlédnutím k postoji kárně obviněné, tak k okolnostem, které vytýkaný skutek
provázely.
[3] Na jednání kárného soudu konaném dne 10. 2. 2020 kárný soud vyslechl návrh
na schválení dohody o vině a kárném opatření a vyjádření kárně obviněné (§314q odst. 3
trestního řádu), která potvrdila, že své prohlášení o spáchání skutku, za který je kárně stíhána,
učinila dobrovolně a bez nátlaku, že sjednané dohodě rozumí, je jí zřejmé, co tvoří podstatu
skutku, jaká je jeho právní kvalifikace a jaká kárná opatření za něj zákon stanoví. Kárný senát
po krátké tiché poradě dospěl k závěru, že proti předložené dohodě o vině a kárném opatření
nemá výhrady. Předseda kárného senátu proto uzavřel, že dokazování se pro nadbytečnost
provádět nebude (§314q odst. 5 trestního řádu).
II. Posouzení kárného soudu
[4] Kárný soud považuje možnost uzavřít dohodu o vině a kárném opatření za vhodné
vyústění kárného řízení. V prvé řadě jde o projev žádoucí sebereflexe na straně kárně obviněného
soudce (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 15. 4. 2019
č. j. 11 Kss 8/2018-199, věc M.).
[5] Kárný soud konstatuje, že předložená dohoda vyhovuje zákonným požadavkům.
Vymezení skutku nebylo mezi stranami řízení sporné a odpovídá obsahu spisu. Schválení dohody
o vině a kárném opatření nebrání ani to, že při jejím sjednávání neměla kárně obviněná obhájce
(srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne č. j. 11 Kss 2/2019-51
z 10. 6. 2019, věc P.), ostatně kárně obviněná byla již na počátku řízení poučena o svém právu
zvolit si obhájce a tohoto práva nevyužila.
[6] Sjednané kárné opatření vyhodnotil kárný soud jako souladné se zákonem a jeho
smyslem. Vycházel především ze sebereflexe, lítosti a snahy po nápravě, které kárně obviněná
soudkyně projevila a o jejichž upřímnosti kárný soud nepochyboval, neboť soudkyně o svém
pochybení okamžitě po jeho zjištění sama informovala jak dozorujícího státního zástupce, tak
i kárnou navrhovatelku. Své pochybení nepopírala ani neumenšovala, ale naopak od počátku
uváděla, že si ho je plně vědoma. Stala se politováníhodná chyba, je to lidské, nicméně s ohledem
na význam soudního rozhodování, zejména vazebního, při naplňování ústavní garance osobní
svobody bylo namístě tuto chybu pojmenovat v kárném řízení. Z textu dohody o vině a kárném
opatření vyplývá, že samotné zahájení a vedení kárného řízení mělo na kolegyni silně preventivní
účinek. Vedle toho kárná navrhovatelka již v kárném návrhu uvedla, že soudkyně dosud nikdy
ve své dvacetileté soudcovské kariéře nečelila kárnému obvinění, nikdy jí nebyla udělena výtka,
přidělené věci vyřizuje svědomitě a bez průtahů. Projevila i výrazně kolegiální přístup,
neboť navzdory tomu, že vykonává agendu místopředsedkyně soudu pro trestní úsek, požádala
o navýšení nápadu ze 75 % na 95 %, aby tak vykompenzovala zastavení nápadu v soudním
oddělení 37 T, kam napadla rozsáhlá senátní věc. S ohledem na všechny tyto skutečnosti se důtka,
na níž se soudkyně s kárnou navrhovatelkou dohodly, jeví jako více než dostatečný postih,
jímž je účel kárného řízení nepochybně naplněn (k tomu srov. především odst. 16 výše
citovaného rozhodnutí kárného soudu č. j. 11 Kss 8/2018-199).
Poučení: Odvolání proti tomuto rozhodnutí ne ní přípustné.
V Brně dne 10. února 2020
JUDr. Tomáš Langášek, LL.M.
předseda kárného senátu