ECLI:CZ:NS:2009:11.TDO.1440.2008.1
sp. zn. 11 Tdo 1440/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. března 2009 dovolání podané nejvyšší státní zástupkyní v neprospěch obviněných T. T. a F. K. proti usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 25. 3. 2008, sp. zn. 4 To 87/2008, a sp. zn. 4 To 95/2008, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 3 T 61/2007, a rozhodl takto:
Podle §265j tr. ř. se dovolání nejvyšší státní zástupkyně z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 14. 12. 2007, sp. zn. 3 T61/2007, byli obvinění T. T. a F. K. uznáni vinnými trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a), tr. zák. V případě obviněného T. T. se mělo jednat o dvojnásobný uvedený trestný čin, za který byl podle §187 odst. 2 za užití §35 odst. 1 tr. zák odsouzen k úhrnnému trestu v trvání šesti let, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Obviněný F. K. byl za uvedený trestný čin a za další sbíhající trestné činy, za které byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 31. 10. 2006, sp. zn. 18 T 141/2006, a rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 9. 7. 2007, sp. zn. 21 T 42/2007, odsouzen podle §187 odst. 2 tr. zák. za užití §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.
Současně byl obviněný T. T. podle §226 písm. a) tr. ř. zproštěn obžaloby pro skutek, ve kterém byl spatřován dílčí skutek trestného činu podle §187 odst. 1, 2, písm. a) tr. zák., a obviněný F. K. byl bodle §226 písm. a) tr. ř. zproštěn obžaloby pro skutek, ve kterém byl spatřován dílčí skutek trestného činu podle §187 odst. 1 tr. zák. Obviněný T. T. byl dále podle §226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby pro skutek, ve kterém byl spatřován trestný čin nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 2 písm. b) tr. zák. V dalších výrocích Okresní soud v Břeclavi uznal spoluobviněného R. S. vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zák. a pokusem trestného činu podle §187 odst. 1 tr. zák. a současně jej pro dílčí skutek uvedeného trestného činu zprostil obžaloby. Dále zprostil obžaloby spoluobviněnou E. N. pro skutek, ve kterém byl spatřován dílčí skutek trestného činu podle §187 odst. 1, 2, písm. a) tr. zák.
Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Břeclavi se obvinění dopustili shora uvedené trestné činnosti tím, že
- obvinění T. T. a F. K. nejméně v období od 5. 10. 2006 do 28. 11. 2006 v přesně nezjištěném počtu případů v B. v místě trvalého bydliště obviněného F. K. v rodinném domě na sídlišti Č. neoprávněně vyráběli za účelem vlastního užívání a vlastní distribuce chemickou cestou metamfetamin, který je uveden jako psychotropní látka v příloze č. 5 zákona č. 167/1998 Sb., a to tak, že tito obvinění prováděli samostatnou výrobu metamfetaminu z léku obsahujícího efedrin nebo pseudoefedrin, který opatřoval obviněný T. T., kdy následně vyrobený metamfetamin obviněný T. T. převážel do místa svého tehdejšího bydliště, a to do bytu v domě na ulici kpt. J., ve kterém tento metamfetamin přechovával a v němž také obviněný T. T. žil společně se spoluobviněnou E. N., kde byli dne 28. 11. 2006 okolo 22.30 hod. zadrženi policejním orgánem Celní správy ČR, přičemž při následné domovní prohlídce bylo nalezeno a zjištěno 5 ks injekčních stříkaček o objemu 20 ml, plastový obal od kinder vajíčka a plastová uzavíratelná zkumavka obsahující celkem 61,36 g metamfetaminu ve formě soli hydrochloridu s obsahem 74,7 % metamfetaminu báze, tj. 45,84 g čistého metamfetaminu báze, a při prohlídce osobního motorového vozidla tov. zn. Honda CRV, které v té době užíval obviněný T. T., byly nalezeny a zajištěny předměty sloužící k nedovolené výrobě metamfetaminu,
- obviněný T. T. v době od počátku měsíce října r. 2006 do 28. 11. 2006, kdy byl zadržen policejním orgánem Celní správy ČR, na různých místech zejména v B. neoprávněně prodal v asi padesáti případech metamfetamin, který je uveden jako psychotropní látka v příloze č. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o celkové hmotnosti cca 110 gramů spoluobviněnému R. S., který takto získaný metafemtamin užíval jednak pro vlastní potřebu a jednak k distribuci dalším uživatelům.
Jednání, pro které byl obviněný T. T. zproštěn obžaloby podle §226 písm. a) tr. ř., mělo spočívat v tom, že od počátku měsíce října 2006 do 28. 11. 2006, kdy byl zadržen policejním orgánem Celní správy ČR v B., převážně v rodinném domě na sídlišti Č. neoprávněně daroval nejméně v deseti případech po dávce 0,2 g metamfetaminu, který je uveden jako psychotropní látka v příloze č. 5 zákona č. 167/1998 Sb., L. K., která si drogu aplikovala šňupáním.
Jednání, pro které byl obviněný F. K. zproštěn obžaloby podle §226 písm. a) tr. ř., mělo spočívat v tom, že v době od počátku měsíce října 2006 do 28. 11. 2006, kdy byl zadržen policejním orgánem Celní správy ČR, v B. v rodinném domě na sídlišti Č. neoprávněně daroval nejméně ve dvaceti případech metamfetamin, který je uveden jako psychotropní látka v příloze č. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o celkovém množství přibližně 4 gramy L. K., která si drogu následně aplikovala šňupáním, a dále že v době od počátku měsíce října 2006 do 28. 11. 2006, kdy byl zadržen policejním orgánem Celní správy ČR, v rodinném domě na sídlišti Č. neoprávněně prodal v přesně nezjištěném počtu případů za celkovou částku přibližně 4 000 Kč metamfetamin, který je uveden jako psychotropní látka v příloze č. 5 zákona č. 167/1998 Sb., P. R., která si drogu následně aplikovala šňupáním.
Proti citovanému rozsudku Okresního soudu v Břeclavi podali odvolání obvinění T. T., F. K. a státní zástupce v neprospěch obviněného T. T. do výroku, kterým byl zproštěn obžaloby podle §226 písm. b) tr. ř. pro skutek, ve kterém byl spatřován trestný čin nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 2 písm. b) tr. zák. Na podkladě těchto odvolání rozhodl Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, dvěma samostatnými usneseními ze dne 25. 3. 2008. V případě obviněného T. T. pod sp. zn. 4 To 87/2008 přitom k jeho odvolání zrušil napadený rozsudek v odsuzující části, tedy ohledně dvou skutků, ve kterých bylo spatřováno spáchání trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., přičemž ohledně těchto skutků zastavil trestní stíhání, a k odvolání státního zástupce současně zrušil zprošťující výrok ohledně skutku, ve kterém byl spatřován trestný čin nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 2 písm. b) tr. zák. a vrátil věc soudu prvního stupně v rozsahu zrušení k novému projednání a rozhodnutí. V případě obviněného F. K. pod sp. zn. 4 To 95/2008 pak k jeho odvolání zrušil napadený rozsudek ve výroku ohledně skutku, ve kterém byl spatřován trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., přičemž ohledně tohoto skutku zastavil trestní stíhání.
Usnesení sp. zn. 4 To 87/2008 bylo doručeno mimo jiné obviněnému T. T. dne 6. 5. 2008 a jeho obhájkyni dne 7. 5. 2008. Usnesení sp. zn. 4 To 95/2008 bylo doručeno mimo jiné obviněnému F. K. desátý den ode dne uložení na poště, tedy dne 16. 5. 2008, a jeho obhájci dne 5. 5. 2008. Okresnímu státnímu zastupitelství v Břeclavi byla obě usnesení doručena dne 5. 5. 2008.
Proti citovaným usnesením odvolacího soudu podala nejvyšší státní zástupkyně v neprospěch obviněných T. T. a F. K. dovolání, které bylo doručeno Okresnímu soudu v Břeclavi dne 6. 6. 2008. Usnesením ze dne 30. 1. 2009, sp. zn. 11 Tdo 1441/2008, pak Nevyšší soud České republiky rozhodl o spojení věcí obou obviněných ke společnému projednání a rozhodnutí pod spisovou značkou 11 Tdo 1440/2008.
Nejvyšší státní zástupkyně svým dovoláním v případě obou výše citovaných usnesení napadla výrok, kterým byl k odvolání obviněného zrušen výrok o vině rozsudku nalézacího soudu a bylo v této části zastaveno trestní stíhání. Ohledně dovolacího důvodu uvedla, že napadenými usneseními bylo rozhodnuto o zastavení trestního stíhání, aniž byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí, a rozhodnutí spočívá na nesprávném hmotně právním posouzení, přičemž odkázala na §265b odst. 1 písm. f), g) tr. ř.
Naplnění uvedených dovolacích důvodů spatřuje nejvyšší státní zástupkyně v tom, že odvolací soud nesprávně aplikoval §89 odst. 3 tr. zák., resp. §12 odst. 12 tr. ř. Založil totiž svá rozhodnutí na v podstatě shodné argumentaci spočívající v tom, že obvinění v určitém časovém období vyráběli psychotropní látky a současně prováděli i jejich distribuci, tedy šlo o jediný skutek. Soud prvního stupně podle názoru odvolacího soudu nesprávně posoudil jednání obviněných jako více trestných činů. Vzhledem k tomu, že nalézací soud jednak rozhodl odsuzujícím výrokem a jednak obviněné pro některé akty distribuce metamfetaminu zprostil obvinění, rozhodl podle mínění odvolacího soudu o jediném skutku jednak odsuzujícím a jednak zprošťujícím výrokem. Zprošťující výroky v případě obou obviněných přitom nebyly napadeny odvoláním a nabyly právní moci. Podle názoru odvolacího soudu tak bylo trestní stíhání podle §11 odst. 1 písm. f) tr. ř. nepřípustné.
Nejvyšší státní zástupkyně pak má za to, že názoru odvolacího soudu lze přisvědčit pouze do té míry, že jednání obviněných mělo být posouzeno jako jeden pokračující trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2, písm. a) tr. zák. Oproti tomu nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že by se mělo jednat o jediný skutek. V tomto směru odvolací soud nesprávně aplikoval §89 odst. 3 tr. zák. v souvislosti s ustanovením §12 odst. 12 tr. ř. Obvinění podle jednotlivých skutkových vět ve stejném období metamfetamin jednak vyráběli, jednak také prodávali nebo darovali. Všechny tyto dílčí útoky naplňují stejnou skutkovou podstatu §187 odst. 1 tr. zák., přestože se jedná o rozdílné alternativy tohoto ustanovení. Podmínky pokračování podle §89 odst. 3 tr. zák. tedy byly splněny. Jednotlivé akty výroby a prodeje metamfetaminu tak byly podle názoru nejvyšší státní zástupkyně dílčími útoky jednoho pokračujícího trestného činu, ale současně šlo také s ohledem na ustanovení §12 odst. 12 tr. ř. o samostatné skutky. Jestliže nalézací soud dospěl ke skutkovému závěru, že nebylo prokázáno, že se staly některé dílčí útoky prodeje nebo darování metamfetaminu, pak o těchto dílčích útocích nejenom mohl, ale i musel rozhodnout zprošťujícím výrokem podle §226 písm. a) tr. ř. Skutečnost, že tyto zprošťující výroky nabyly právní moci, však nemohla založit důvod nepřípustnosti trestního stíhání podle §11 odst. 1 písm. f) tr. ř. ohledně dalších dílčích útoků pokračujícího trestného činu, jejichž spáchání vzal nalézací soud za prokázané. Takový závěr by bylo možno učinit toliko za právní úpravy platné před novelou trestního řádu zákonem č. 265/2001 Sb. Podle platné právní úpravy však ust. §11 odst. 2 výslovně stanoví, že týká-li se důvod nepřípustnosti trestního stíhání uvedený v prvním odstavci §11 tr. ř. jen některého z dílčích útoků pokračujícího trestného činu, nebrání to, aby se ohledně zbylé části takového činu konalo trestní stíhání. Jestliže odvolací soud nesouhlasil s kvalifikací jednání obviněného T. T. jako vícenásobného trestného činu podle §187 tr. zák., nic mu nebránilo, aby toto pochybení napravil postupem podle §259 odst. 3 tr. ř.
Vzhledem k uvedenému navrhla nejvyšší státní zástupkyně, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. obě napadená usnesení Krajského soudu v Brně zrušil, včetně dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, přikázal podle §265l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, a toto rozhodnutí učinil v souladu s §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání.
K dovolání nejvyšší státní zástupkyně se vyjádřil obviněný T. T. prostřednictvím své obhájkyně Mgr. Ž. V. K dotazu Nejvyššího soudu České republiky, zda souhlasí s projednáním věci v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř., sdělil, že souhlasí. Dále obviněný konstatoval, že napadené usnesení Krajského soudu v Brně, sp. zn. 4 To 87/2008, ze dne 25. 3. 2008, považuje za správné, a dovolání nejvyšší státní zástupkyně by mělo být jako nedůvodné odmítnuto. Ztotožňuje se přitom s právním názorem odvolacího soudu, že v dané věci se jednalo ve vztahu k §187 tr. zák. o jediný skutek a tedy pokud byl obviněný rozhodnutím soud prvého stupně zproštěn obžaloby pro část jednání v rámci jediného skutku, pak je dána překážka věci rozhodnuté.
Obviněný F. K. se k dovolání nejvyšší státní zástupkyně nevyjádřil, resp. trestní spis jeho vyjádření neobsahuje, ačkoli mu opis dovolání spolu s upozorněním na možnost vyjádření byl zákonným postupem doručen, jak vyplývá ze spisového materiálu. Na dotaz Nejvyššího soudu České republiky, zda souhlasí s projednáním věci v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř., prostřednictvím svého obhájce JUDr. S. H. sdělil, že souhlasí.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací
(§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou. Shledal přitom, že dovolání nejvyšší státní zástupkyně přípustné je [§265a odst. 1, 2 písm. c) tr. ř.], že bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§265e odst. 1 tr. ř.), a že bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. a) tr. ř.].
Vzhledem k tomu, že lze dovolání podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze dovolatelkou uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k ustanovení odstavce prvního §265b tr. ř. Nejvyšší státní zástupkyně označuje jako dovolací důvod ustanovení §265b odst. 1 písm. f) a písm. g) tr. ř. Nejvyšší soud shledal, že dovolatelkou uplatněné námitky lze věcně podřadit uvedeným dovolacím důvodům avšak nelze jim přisvědčit.
Pro posouzení důvodnosti podaného dovolání je rozhodující, zda jednání obviněných, které se v tomto konkrétním případě mělo odehrávat v jednom určitém časovém období, avšak naplňovalo by různé alternativy skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., by bylo také nutno posoudit jako jeden skutek nebo více samostatných skutků, popř. zda by je bylo možno posoudit jako jeden pokračující trestný čin skládající se z řady dílčích útoků (skutků) ve smyslu ustanovení §12 odst. 12 tr. ř., kdy by samostatnými útoky byla jednání naplňující jednotlivé alternativy objektivní stránky trestného činu podle §187 odst. 1 tr. zák. Podle názoru Nejvyššího soudu jde v daném případě o řadu dílčích opakovaných útoků skládajících se z na sebe navazujících jednání záležejících ve výrobě a distribuci drog, které však jednotlivě nelze specifikovat přesnými časovými údaji a je proto nutno je posuzovat jako celek v rámci rozsudkem vymezeného časového úseku. Podstatné je, že uvedené útoky nelze v rámci uvedeného celku vymezit způsobem, jakým to činí dovolatelka, tj. celek rozdělit na dílčí jednání, resp. skupiny aktů, podle toho, kterou alternativu objektivní stránky §187odst. 1 naplňují – výrobu nebo distribuci drogy. V hmotně právním smyslu je totiž popsané jednání nutno posuzovat jako jeden skutek proto, že časově neurčené jednání obviněných bylo kontinuální a jednotlivé akty mající alternativní znaky skutkové podstaty §187 odst. 1 byly spolu kauzálně propojeny. Podle nauky o jednotě skutku i soudní praxe je totiž za jeden skutek třeba považovat všechny ty projevy vůle pachatele navenek, které jsou příčinou následku významného z hlediska trestního práva, pokud jsou zahrnuty zaviněním (srov. č. 8/1985 Sb. rozh. tr.). Typické je to např. pro jednotlivá stadia trestné činnosti, kdy přípravné jednání pachatele směřuje k vyvolání následku dokonaného trestného činu a je pro něj kauzální.
Obvinění podle popisu skutkových zjištění vyráběli průběžně psychotropní látku za účelem nejen vlastní spotřeby, ale i distribuce, a také ji měli průběžně distribuovat, ať už formou prodeje nebo darování. Během poměrně krátkého časového úseku se mělo jednat o značné množství aktů prodeje, případně darování. Je tedy zřejmé, že obvinění by tímto jednáním kontinuálně naplňovali skutkovou podstatu trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů v různých formách a jejich jednání spojené kauzální souvislostí (výroba za účelem distribuce takto získaných omamných a psychotropních látek) nelze dělit na samostatné skutky ani jednotlivé dílčí útoky ve smyslu §12 odst. 12 tr. ř. Nejednalo se tedy v jejich případě o pokračující trestný čin sestávající z dílčích útoků vymezených formou jednání ve smyslu ustanovení §187 odst. 1 tr. zák., ale o jedno souvislé jednání, které trvalo určitou dobu a v hmotně právní i procesně právní rovině představovalo jeden skutek. Nezbývá tedy než uzavřít, že odvolací soud postupoval správně, když vůči obviněným zastavil trestní stíhání podle §11 odst. 1 písm. f) tr. ř.
Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému dospěl k závěru, že napadenými rozhodnutími k porušení zákona ve smyslu uplatněných dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. f), g) tr. ř. nedošlo. Dovolání nejvyšší státní zástupkyně proto po přezkoumání věci podle §265i odst. 3 až 5 tr. ř. zamítl podle §265j tr. ř. Toto rozhodnutí učinil se souhlasem nejvyšší státní zástupkyně a obou obviněných podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 27. března 2009
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch