ECLI:CZ:NSS:2018:12.KSZ.3.2018:46
sp. zn. 12 Ksz 3/2018 - 46
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího
Pally, zástupce předsedy senátu JUDr. Stanislava Rizmana a přísedících JUDr. Vítězslava Pýši,
JUDr. Vladimíra Macha, JUDr. Martina Mikysky a doc. JUDr. Jana Svatoně, CSc. při ústním
jednání dne 18. 9. 2018 ve věci návrhu krajského státního zástupce v Praze ze dne 28. 6. 2018,
č. j. 2 SPR 38/2018 - 6, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti JUDr. P. C., okresního státního
zástupce v Mladé Boleslavi,
takto:
Podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů, kárně obviněný
JUDr. P. C., nar. X,
okresní státní zástupce v Mladé Boleslavi,
je vinen, že
jako dozorový státní zástupce ve věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Mladé
Boleslavi pod sp. zn. 1 ZT 216/2017 proti obviněnému L. L., nar. X, který byl pro přečin
nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283
odst. 1 trestního zákoníku a přečin nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo
psychotropní látku podle §285 odst. 1 trestního zákoníku stíhán vazebně z důvodu uvedeného v
§67 písm. c) trestního řádu, v rozporu s ustanoveními §72a odst. 1 písm. a) a odst. 2 trestního
řádu před uplynutím celkové doby trvání vazby obviněného připadající na přípravné řízení, která
skončila dne 16. 12. 2017, opomenul nařídit propuštění obviněného z vazby a učinil tak až dne 2.
1. 2018, v důsledku čehož obviněný pobýval ve vazbě nezákonně po dobu 17 dnů,
t e d y
zaviněně porušil povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozil důvěru v odbornost
postupu státního zastupitelství,
č í m ž s p á c h a l
kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
a z a t o se m u u k l á d á
podle §30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření
snížení platu o 10 % na dobu 2 (dvou) měsíců.
Odůvodnění:
I. Zjištěný skutkový stav
[1] Dokazováním provedeným při ústním jednání byly zjištěny následující skutečnosti:
[2] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, územní odbor
Mladá Boleslav, oddělení obecné kriminality (dále jen „policejní orgán“), usnesením ze dne
18. 8. 2017, č. j. KRPS-92326-35/TČ-2017-010771-OK-VH, zahájila trestní stíhání obviněného
L. L., nar. X, státního občana Slovenské republiky, pro přečin nedovolené výroby a jiného
nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 trestního zákoníku a
přečin nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku podle §
285 odst. 1 trestního zákoníku. Těchto přečinů se měl obviněný dopustit tím, že v přesně
nezjištěné době, nejméně však od října 2016 do 16. 8. 2017 v Mladé Boleslavi i na jiných místech
v okrese Mladá Boleslav přechovával zakázanou látku metamfetamin - pervitin, tedy
psychotropní látku uvedenou v Příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb.,
o seznamech návykových látek, kterou si opakovaně vyrobil nebo opatřoval od neznámých osob,
a po předchozí osobní či telefonické dohodě tuto poskytl nejméně ve 40 až 55 případech zdarma
či za úplatu třem již ustanoveným a dalším dosud neustanoveným osobám, čímž neoprávněně
přechovával a následně poskytl psychotropní látku, přičemž při domovní prohlídce byl nalezen
mimo jiné igelitový sáček s lištou obsahující bílou krystalickou látku o hmotnosti 2,49 g včetně
obalu a digitální váhy. Dále obviněný v přesně nezjištěné době, nejméně od 7. 8. 2017
do 17. 8. 2017 v M. B., J. 67, na balkóně pronajatého bytu za běžných klimatických podmínek bez
použití elektrotechnického zařízení a hnojiv pěstoval v květináči celkem 7 kusů rostlin
morfologicky odpovídajících konopí setému o výšce od 32 cm do 36 cm, čímž neoprávněně pro
vlastní potřebu pěstoval rostlinu konopí, která je jako omamná látka uvedena v Příloze č. 3
k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., přičemž při domovní prohlídce byly nalezeny mimo jiné dva
kusy igelitových sáčků obsahujících sušinu morfologicky odpovídající konopí setému o celkové
hmotnosti 55,86 g včetně obalů.
[3] Podezřelý L. L. byl podle §76 odst. 1 trestního řádu zadržen dne 16. 8. 2017 ve 20.20
hodin. Soudce Okresního soudu v Mladé Boleslavi usnesením ze dne 19. 8. 2017,
sp. zn. 2 Nt 2/2017, vzal obviněného do vazby z důvodu uvedeného v §67 písm. c) trestního
řádu s tím, že vazba začíná ode dne 16. 8. 2017 ve 20.20 hodin. Zároveň soudce nepřijal nabídku
převzetí záruky matky obviněného k nahrazení vazby. Stížnost obviněného proti rozhodnutí
o jeho vzetí do vazby zamítl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 21. 9. 2017,
č. j. 14 To 348/2017 - 14. Soudy obou stupňů spatřovaly u obviněného důvod vazby podle §67
písm. c) trestního řádu v jeho předchozích odsouzeních ve Slovenské republice, přičemž mu byl
uložen i dlouholetý trest odnětí svobody za stejnou trestnou činnost a v rozhodné době byl
ve zkušební době podmíněného trestu odnětí svobody. Obviněný nikde nepracoval, neměl žádný
legální zdroj příjmů a předmětnou trestnou činností si opatřoval finanční prostředky. Proto byla
dána obava, že při jeho ponechání na svobodě bude opakovat trestnou činnost, pro niž byl
stíhán.
[4] Tato trestní věc byla u Okresního státního zastupitelství v Mladé Boleslavi vedena
pod sp. zn. 1 ZT 216/2017 a přidělena k výkonu dozoru kárně obviněnému.
[5] Trestní stíhání obviněného L. L. bylo vedeno pro dva přečiny, a proto celková doba trvání
jeho vazby připadající na přípravné řízení činila podle §72a odst. 1 písm. a) a odst. 2 trestního
řádu čtyři měsíce. Vazba, jejíž doba trvání se v souladu s §72a odst. 4 větou první trestního řádu
počítá ode dne, kdy došlo k omezení osobní svobody obviněného, tak v dané trestní věci měla
skončit dne 16. 12. 2017. Z tohoto důvodu byl dozorový státní zástupce povinen před uplynutím
této nejvyšší přípustné doby trvání vazby obviněného v přípravném řízení nařídit jeho propuštění
na svobodu.
[6] Kárně obviněný dne 14. 11. 2017 vypracoval záznam o prověrce trestního spisu, ve kterém
uvedl, že o vazbě obviněného bylo naposledy rozhodnuto Krajským soudem v Praze dne
21. 9. 2017, o jejím dalším trvání je tak zapotřebí rozhodnout ve lhůtě do 21. 12. 2017 a nebude-li
do této doby vyšetřování ukončeno, bude nezbytné předložit spis státnímu zástupci za účelem
podání návrhu podle §72 odst. 2 trestního řádu nejpozději dne 1. 12. 2017. Přesně v tento den
podal kárně obviněný Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi návrh na ponechání obviněného
ve vazbě a předložil mu k rozhodnutí i žádost obviněného o propuštění z vazby, která byla
doručena Okresnímu státnímu zastupitelství v Mladé Boleslavi dne 23. 11. 2017, s tím, že důvod
vazby podle §67 písm. c) trestního řádu trvá i nadále v nezměněné podobě. Zároveň státní
zástupce uvedl, že vyšetřování nebylo možné ukončit, neboť se dosud nepodařilo vyslechnout
jednoho svědka, jehož výpověď byla pro posouzení věci významná, a dále policejnímu orgánu
nebylo doručeno odborné vyjádření, které mohlo mít význam pro změnu právní kvalifikace
jednání obviněného.
[7] V návaznosti na toto podání státního zástupce se dne 14. 12. 2017, tedy jen dva dny před
uplynutím celkové doby trvání vazby obviněného připadající na přípravné řízení, konalo vazební
zasedání, na jehož konci soudce Okresního soudu v Mladé Boleslavi v souladu s návrhem kárně
obviněného zamítl žádost obviněného o propuštění z vazby na svobodu, nepřijal jeho písemný
slib a ponechal ho i nadále ve vazbě z důvodu uvedeného v §67 písm. c) trestního řádu,
aniž by se zmínil o nutnosti propustit obviněného z vazby před uplynutím její nejvyšší přípustné
délky. Na tuto naléhavou potřebu neupozornil při vazebním zasedání ani státní zástupce
či obhájce obviněného. Po skončení tohoto veřejného zasedání kárně obviněný založil spis
na lhůtu do 20. 12. 2017.
[8] Dozorový státní zástupce nepropustil obviněného z vazby na svobodu ani v následujících
dvou dnech, které po vazebním zasedání ještě zbývaly do konce celkové doby trvání vazby
připadající na přípravné řízení. Obviněný byl tak nezákonně držen ve vazbě i po dni 16. 12. 2017.
[9] Následně dne 18. 12. 2017 obviněný proti zmíněnému usnesení soudu o vazbě podal
blanketní stížnost s tím, že ji odůvodní po obdržení písemného vyhotovení rozhodnutí. Písemné
znění usnesení ze dne 14. 12. 2017 vypracoval soudce Okresního soudu v Mladé Boleslavi
pod sp. zn. 2 Nt 102/2017. Dne 29. 12. 2017 tento soud obdržel odůvodnění stížnosti, v níž
obviněný prostřednictvím svého obhájce poukázal mimo jiné na uplynutí maximální délky trvání
vazby a na z toho vyplývající nutnost jeho propuštění na svobodu.
[10] Kárně obviněný vydal příkaz k propuštění obviněného z vazby na svobodu až dne
2. 1. 2018, což vazební věznice realizovala téhož dne v 11.50 hodin. Kvůli tomuto pochybení
státního zástupce pobýval obviněný L. L. ve vazbě nezákonně po dobu 17 dnů.
[11] V návaznosti na propuštění na svobodu obviněný dne 9. 1. 2018 vzal zpět stížnost proti
uvedenému rozhodnutí o zamítnutí jeho žádosti o propuštění z vazby, o nepřijetí jeho slibu
a o jeho ponechání ve vazbě, což Okresní soud v Mladé Boleslavi vzal na vědomí usnesením
ze dne 12. 1. 2018, sp. zn. 2 Nt 102/2017.
[12] Po skončení vyšetřování podal kárně obviněný v dané trestní věci obžalobu dne 23. 2. 2018.
Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 2. 5. 2018, sp. zn. 3 T 36/2018, byl
obžalovaný L. L. uznán vinným ze spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání
s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 trestního zákoníku a přečinu
nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku podle
§285 odst. 1 trestního zákoníku, jichž se dopustil dvěma skutky obsahově odpovídajícími
usnesení o zahájení trestního stíhání. Za tyto dva přečiny a za sbíhající se přečin maření výkonu
úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 3 písm. b) trestního zákoníku byl odsouzen
k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců, pro jehož výkon
byl zařazen do věznice s ostrahou, a dále k trestu propadnutí věci. Tento rozsudek nabyl právní
moci dne 30. 5. 2018. Usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 4. 6. 2018,
sp. zn. 3 T 36/2018, pak byla odsouzenému L. L. započtena do trestu odnětí svobody vazba od
16. 8. 2017 ve 20.20 hodin do 2. 1. 2018 v 11.50 hodin.
[13] Všechna tato skutková zjištění vyplývají z obsahu spisu Okresního státního zastupitelství
v Mladé Boleslavi sp. zn. 1 ZT 216/2017, jakož i z podstatné části spisů Okresního soudu
v Mladé Boleslavi sp. zn. 2 Nt 2/2017 a sp. zn. 2 Nt 102/2017. Tyto důkazy byly při ústním
jednání kárného senátu provedeny na návrh kárného navrhovatele.
II. Obhajoba kárně obviněného
[14] Kárně obviněný ve stanovisku k návrhu na zahájení kárného řízení, ve výpovědi před
kárným senátem a v dalším průběhu ústního jednání uvedl následující skutečnosti:
[15] S tvrzeními uvedenými v kárném návrhu souhlasí a ke skutkovým a právním závěrům
navrhovatele nemá žádné výhrady. Je nepochybné, že obviněný L. L. byl ve vazbě i po uplynutí
maximální vazební lhůty, což měl jako dozorový státní zástupce zaznamenat a nezákonný stav
napravit. Prvotní chyba, která následně vedla k překročení celkové doby trvání vazby připadající
na přípravné řízení, spočívala v tom, že při nápadu věci ve svých evidenčních pomůckách a
informačním systému státních zastupitelství chybně vyznačil konec vazební lhůty. Stalo se tak
relativně krátce poté, co se jím řízené státní zastupitelství potýkalo s několikaměsíční
nepřítomností tří státních zástupců a zajištění jeho bezproblémového chodu bylo po pracovní
i organizační stránce poměrně náročné. Proto trestní věci chybějících státních zástupců
přerozdělil mezi jejich ostatní kolegy a sám kromě vlastní agendy zpracovával věci podřízené
se specializací na drogovou kriminalitu. Po jejím návratu do práce si nyní posuzovanou trestní věc
ponechal, protože úzce souvisela s jinou vazební věcí několika obviněných, kterou zpracovával
a v níž stíhaná drogová trestná činnost odůvodňovala nejvyšší přípustnou dobu trvání vazby
připadající na přípravné řízení v délce osmi měsíců. Právě souvislost s touto trestní věcí mohla
být příčinou chybného vyznačení maximální vazební lhůty u obviněného L. L.
[16] Překročení celkové doby trvání vazby obviněného připadající na přípravné řízení zjistil
po návratu z dovolené dne 2. 1. 2018, když sepisoval pokyn vyšetřovateli k ukončení věci i bez
dvou důkazů, které měly být opatřeny do konce roku 2017. Tento postup měl být odůvodněn
tím, že vazba obviněného je vzhledem k závažnosti skutků již relativně dlouhá a je třeba
vyšetřování ukončit. Při této příležitosti poprvé zaznamenal, že obviněný L. L. se nachází ve
vazbě po uplynutí maximální vazební lhůty. Do té doby s trestním spisem pracoval při prověrce
věci, jíž vyhotovil asi dva měsíce po zahájení trestního stíhání, jakož i v rámci přípravy
k vazebnímu zasedání ze dne 14. 12. 2017. Při ní však věnoval pozornost jen nejzazší lhůtě pro
vydání rozhodnutí o ponechání obviněného ve vazbě. Během tohoto vazebního zasedání se
obhájce obviněného kromě nesouhlasu s dalším trváním vazby nijak neprojevil a do odůvodnění
stížnosti o překročení nejvyšší přípustné doby trvání vazbě nejspíše nevěděl. On sám se o podání
stížnosti a o jejím odůvodnění dozvěděl až po propuštění obviněného z vazby na svobodu, když
o obsahu těchto písemností nebyl soudem vyrozuměn. Právní kvalifikace skutku se po celou
dobu trestního stíhání obviněného neměnila, což byl možná další důvod, proč necítil potřebu jím
vyznačený údaj o maximální vazební lhůtě korigovat.
[17] V rozhodné době žádnou další vazební věc nevyřizoval. Kromě agendy vedoucího státního
zástupce zpracovával i běžné věci, které se prolínaly několika specializacemi nebo byly něčím
výjimečné či zajímavé. V době, kdy se dopustil uvedeného pochybení, tak bylo jeho pracovní
zatížení standardní. Výše zmíněné enormní zatížení z předchozího období již pominulo, neboť
se do práce vrátili dva státní zástupci.
[18] Uvedené hrubé chyby velice lituje a je pro něho velkým ponaučením i zklamáním, neboť
ho nikdy nenapadlo, že se jí dopustí po dlouholeté praxi státního zástupce. Pochopil, že kontroly
není nikdy dost, včetně jeho vlastní práce. Za posledních deset měsíců nebyl den, aby na své
pochybení nemyslel. Navrhuje, aby kárný soud při svém rozhodování zohlednil, že za celou jeho
třicetiletou praxi u státního zastupitelství nebyl nikdy kárně projednáván za porušení pracovních
povinností, že jeho práce byla vždy kladně hodnocena a že vykonaná vazba L. L. byla započtena
do nepodmíněného trestu odnětí svobody, který mu byl uložen soudem.
III. Právní posouzení skutku uvedeného v kárném návrhu
[19] V dané věci bylo jednoznačně prokázáno, že kárně obviněný před uplynutím celkové doby
trvání vazby obviněného L. L. připadající na přípravné řízení, která skončila dne
16. 12. 2017, opomenul nařídit propuštění obviněného z vazby a učinil tak až dne 2. 1. 2018,
v důsledku čehož obviněný pobýval ve vazbě nezákonně pod dobu 17 dnů.
[20] Kárně obviněnému přitom v plnění jeho dozorových povinností v této vazební trestní věci
nebránila žádná objektivní okolnost, neboť v době, kdy došlo k překročení maximální vazební
lhůty obviněného L. L., nevyřizoval žádnou další vazební věc a jeho pracovní zatížení bylo
standardní, jak sám uvedl při jednání kárného senátu. O této skutečnosti svědčí i přehled
zatíženosti státních zastupitelství v České republice v roce 2017 a sumář činnosti jednotlivých
státních zastupitelství Středočeského kraje, ve kterém jsou uvedeny údaje týkající se počtu
napadlých a vyřízených věcí za druhou polovinu roku 2017. Také tyto důkazy provedl kárný senát
při ústním jednání z iniciativy navrhovatele.
[21] Kárně obviněný tedy ve věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Mladé Boleslavi
pod sp. zn. 1 ZT 216/2017 zaviněně porušil své povinnosti při výkonu funkce státního zástupce
odpovědně plnit své úkoly a postupovat odborně, svědomitě a bez zbytečných průtahů, které
jsou stanoveny v §24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státním zastupitelství“). Tímto zaviněným jednáním kárně
obviněný rovněž ohrozil důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství, neboť ta byla
či alespoň mohla být v očích odborné i laické veřejnosti, zejména podřízených kárně obviněného
jakožto okresního státního zástupce v Mladé Boleslavi, nejblíže nadřízeného státního
zastupitelství a policejního orgánu, snížena jeho nečinností, která měla za následek nezákonný
výkon vazby. Jednalo se přitom o zavinění ve formě nevědomé nedbalosti. Kárně obviněný totiž
nevěděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem,
neboť si podle svého tvrzení po nápadu dané trestní věci poznamenal chybný údaj o konci
maximální vazební lhůty, z něhož vycházel i při následném rozhodování o vazbě obviněného.
Kárně obviněný však jako dozorový státní zástupce nepochybně vědět měl a mohl, že trestní
stíhání obviněného bylo vedeno pro dva přečiny a že tak celková doba trvání vazby připadající
na přípravné řízení nesmí překročit čtyři měsíce.
[22] S ohledem na všechny tyto skutečnosti je možné konstatovat, že kárně obviněný uvedeným
skutkem spáchal kárné provinění podle §28 zákona o státním zastupitelství.
IV. Uložení kárného opatření
[23] Při úvaze o druhu a výměře kárného opatření kárný senát přihlédl k závažnosti kárného
provinění a k osobě kárně obviněného.
[24] Na jedné straně kárný senát vzal v úvahu doznání kárně obviněného, jeho upřímnou lítost,
sebereflexi, kterou projevil v celém průběhu kárného řízení, zavinění ve formě nevědomé
nedbalosti a dosavadní kárnou bezúhonnost. Rovněž přihlédl ke skutečnosti, že státní zástupce
sám napravil škodlivý následek svého pochybení, když obviněného propustil z vazby na svobodu
ihned po zjištění překročení maximální délky vazby. Ve prospěch kárně obviněného svědčí i jeho
součinnost při objasňování skutečností důležitých pro toto kárné řízení. Zcela nelze odhlédnout
ani od skutečnosti, že na překročení celkové doby trvání vazby připadající na přípravné řízení
se do určité míry podílel i soudce, který rozhodl o ponechání obviněného ve vazbě pouhé dva
dny před uplynutím maximální vazební lhůty a po jejím překročení nevydal příkaz k jeho
propuštění na svobodu, což byl povinen podle §73b odst. 6 věty druhé trestního řádu učinit,
neboť disponoval trestním spisem za účelem písemného vyhotovení uvedeného usnesení
o dalším trvání vazby. Na nezákonném pobytu obviněného ve vazbě se do značné míry podílel
i jeho obhájce, který na brzké uplynutí nejvyšší přípustné délky vazby svého klienta neupozornil
při vazebním zasedání a na její překročení poukázal až v doplnění stížnosti proti usnesení
o ponechání obviněného ve vazbě, které bylo soudu doručeno za 13 dnů po konci vazební lhůty.
[25] Dále kárný senát přihlédl k osobnímu spisu kárně obviněného a k jeho pracovnímu
hodnocení, které dne 3. 9. 2018 vypracoval navrhovatel. Z nich vyplývá, že kárně obviněný
vykonává funkci právního čekatele, prokurátora a státního zástupce již více než třicet let, dne
1. 8. 1999 se stal obvodním státním zástupcem pro Prahu 3 a ode dne 1. 3. 2013 působí jako
okresní státní zástupce v Mladé Boleslavi. Úkoly státního zástupce i okresního státního zástupce
dlouhodobě plní řádně a odpovědně, má velmi dobré odborné znalosti, značné praktické
zkušenosti a pozitivní osobní vlastnosti, mezi nimiž je nutno vyzdvihnout jeho čestné, přímé,
rozhodné a současně slušné vystupování. Dosud nebyl řešen pro porušení pracovních povinností
kárným opatřením či písemnou výtkou. U svých podřízených má přirozenou autoritu a jeho
způsob výkonu funkce vedoucího státního zástupce přispívá ke stabilizaci jím řízeného státního
zastupitelství. Kladně lze hodnotit i jeho věcná a podnětná vystoupení na pracovních poradách
Krajského státního zastupitelství v Praze. Kárně obviněný se pravidelně a průběžně vzdělává,
přičemž si prohlubuje nejenom své odborné právní znalosti, nýbrž i poznatky potřebné pro
výkon vedoucí funkce.
[26] Na straně druhé však musel vzít kárný senát v úvahu závažnost kárného provinění,
která spočívá v porušení základního a ústavně zaručeného práva na osobní svobodu a v tom,
že maximální vazební lhůta byla v příslušné trestní věci překročena o delší dobu 17 dnů.
[27] V neposlední řadě je zapotřebí přihlédnout k tomu, že kárný senát v dříve rozhodnutých
kárných věcech týkajících se překročení lhůty pro trvání vazby nebo zadržení téměř vždy uložil
státním zástupcům kárné opatření snížení platu (srov. rozhodnutí ze dne 16. 6. 2014,
sp. zn. 12 Ksz 4/2014, ze dne 15. 9. 2014, sp. zn. 12 Ksz 6/2014, ze dne 8. 12. 2014,
sp. zn. 12 Ksz 10/2014, ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 12 Ksz 10/2015, ze dne 12. 4. 2016,
sp. zn. 12 Ksz 2/2016, ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. 12 Ksz 3/2016, ze dne 10. 1. 2017,
sp. zn. 12 Ksz 6/2016, ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 12 Ksz 1/2017, a ze dne 12. 12. 2017,
sp. zn. 12 Ksz 7/2017). Určitou specifickou výjimku představovalo rozhodnutí ze dne
31. 10. 2017, sp. zn. 12 Ksz 6/2017, ve kterém kárný senát uložil státní zástupkyni kárné opatření
důtku za nezákonný pobyt obviněné ve vazbě v trvání 40 dnů. V této trestní věci však byla
obviněná kvůli závažné duševní poruše hospitalizovaná na uzavřeném psychiatrickém oddělení
vazební věznice, takže její neoprávněný pobyt ve vazbě představoval detenci stejného druhu
a intenzity jako při jejím omezení na osobní svobodě v uzavřeném oddělení psychiatrické
nemocnice, kam měla být eskortována bezprostředně po zastavení jejího trestního stíhání
pro nepříčetnost a kam nakonec byla po propuštění z vazby umístěna. Míra škodlivosti zásahu
do práv obviněné tedy byla nepochybně výrazně nižší než v nyní posuzované trestné věci.
Ve věci sp. zn. 12 Ksz 5/2013, na kterou navrhovatel při jednání kárného senátu rovněž
poukázal, byla státnímu zástupci uložena důtka za překročení celkové doby trvání vazby
připadající na přípravné řízení kárným senátem v předchozím složení, přičemž toto rozhodnutí
bylo překonáno mnohačetnou a ustálenou judikaturou současného kárného senátu ve věcech
státních zástupců.
[28] I když je tedy kárně obviněný velmi dobrým státním zástupcem i schopným vedoucím
státního zastupitelství a uvedené pochybení představuje pouze ojedinělý exces při plnění jeho
pracovních povinností, nemohl kárný senát vycházet z návrhu předneseného navrhovatelem
v jeho závěrečné řeči při ústním jednání, a v dané kárné věci uložit jen kárné opatření důtku.
Kárný senát, který podle §9 odst. 2 věty třetí zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců,
státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o řízení
ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů“), není takovým návrhem vázán,
tak musel přistoupit k uložení kárného opatření snížení platu. Vzhledem k značnému množství
shora uvedených skutečností svědčících ve prospěch kárně obviněného mu však kárný senát
uložil toto kárné opatření jen ve čtvrtině zákonné sazby uvedené v §30 odst. 1 písm. b) zákona
o státním zastupitelství tak, jak bylo původně požadováno v návrhu na zahájení kárného řízení.
V. Závěr
[29] S ohledem na všechno, co bylo uvedeno k jednání kárně obviněného státního zástupce,
pro které bylo vedeno toto kárné řízení, Nejvyšší správní soud jako soud kárný
podle §19 odst. 1 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
uznal kárně obviněného vinným kárným proviněním podle §28 zákona o státním zastupitelství,
jehož se dopustil skutkem popsaným ve výroku tohoto rozhodnutí. Za toto kárné provinění
uložil kárně obviněnému podle §30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství kárné
opatření snížení platu o 10 % na dobu 2 měsíců.
[30] Kárné opatření snížení platu se vůči kárně obviněnému uplatní od prvního dne měsíce
následujícího po dni právní moci rozhodnutí (§30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. září 2018
JUDr. Jiří Palla
předseda kárného senátu
ve věcech státních zástupců