ECLI:CZ:NSS:2018:12.KSZ.4.2018:69
sp. zn. 12 Ksz 4/2018 - 69
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího
Pally, zástupce předsedy senátu JUDr. Stanislava Rizmana a přísedících JUDr. Vítězslava Pýši,
JUDr. Vladimíra Macha, JUDr. Martina Mikysky a doc. JUDr. Jana Svatoně, CSc. při ústním
jednání dne 9. 10. 2018 ve věci návrhu krajské státní zástupkyně v Ostravě ze dne 17. 7. 2018,
sp. zn. 2 SPR 193/2018, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti Mgr. M. P., státního zástupce
Okresního státního zastupitelství v Ostravě,
takto:
A. Podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů, kárně obviněný
Mgr. M. P., nar. X,
státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ostravě,
je vinen, že
jako státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ostravě byl nečinný při vyřizování věcí,
které mu byly přiděleny ke zpracování, přičemž konkrétně:
1. ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4459/2017
a) v období od 14. 7. 2017 do 19. 10. 2017 nerozhodl o návrhu Policie České republiky, Městské
ředitelství policie Ostrava, územní odbor služby kriminální policie a vyšetřování, 7. oddělení
obecné kriminality, ze dne 13. 7. 2017, č. j. KRPT -146154-15/TČ-2017-070777-0712,
na vyžádání informací podléhajících bankovnímu tajemství formou právní pomoci ve
Velké Británii, ačkoli dne 1. 9. 2017 obdržel zprávu o stavu prověřování, ve které policejní
orgán uvedl, že zbývá vyčkat na právní pomoc z ciziny,
b) v období od 30. 10. 2017 do 1. 3. 2018 nerozhodl o přibrání tlumočníka za účelem
překladu uvedené žádosti o mezinárodní justiční spolupráci do anglického jazyka,
2. ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4321/2017 v období od 5. 9. 2017 do 29. 6. 2018 nerozhodl
o stížnosti poškozené společnosti MONETA Money Bank, a.s. proti usnesení Policie České
republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, 1. oddělení obecné kriminality, ze dne
28. 8. 2017, č. j. KRPT-76263-35/TČ-2017-070771-0154, o odložení věci podle §159a
odst. 1 trestního řádu, přičemž tak učinil až na základě písemného pokynu náměstkyně
okresní státní zástupkyně k vyřízení věci, který mu byl udělen dne 26. 6. 2018,
3. ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4654/2017
a) v období od 27. 9. 2017 do 30. 1. 2018 nerozhodl o návrhu Policie České republiky,
Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, ze dne 26. 9. 2017,
č. j. KRPT-192751-12/TČ-2017-070781, na vyžádání informací podléhajících
bankovnímu tajemství podle §8 odst. 2 trestního řádu, ačkoliv dne 5. 12. 2017 obdržel
návrh policejního orgánu na prodloužení lhůty prověřování, ve kterém se uvádí, že zbývá
provést tento úkon,
b) v období od 27. 9. 2017 do 1. 3. 2018 nerozhodl o návrhu Policie České republiky,
Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, ze dne 26. 9. 2017,
č. j. KRPT-192751-13/TČ-2017-070781, na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc
do Polské republiky, ačkoliv dne 5. 12. 2017 obdržel návrh policejního orgánu
na prodloužení lhůty prověřování, ve kterém se uvádí, že zbývá provést tento úkon,
přičemž tak učinil až na základě písemného pokynu náměstkyně okresní státní zástupkyně
k vyřízení věci, který mu byl udělen dne 27. 2. 2018,
4. ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4535/2017 v období od 25. 10. 2017 do 23. 2. 2018
nerozhodl o návrhu Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení
hospodářské kriminality, ze dne 24. 10. 2017, č. j. KRPT-132117-15/TČ-2017-070781,
na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Slovenské republiky, přičemž tak učinil
až na základě písemného pokynu náměstkyně okresní státní zástupkyně k vyřízení věci, který
mu byl udělen dne 16. 2. 2018,
5. ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4735/2017 v období od 19. 12. 2017 do 15. 6. 2018
nerozhodl o stížnosti poškozené společnosti STAVEBNÍ CENTRUM Group s.r.o. proti
usnesení Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské
kriminality, ze dne 13. 12. 2017, č. j. KRPT-204169-17/TČ-2017-070781, o odložení věci
podle §159a odst. 1 trestního řádu,
6. ve věci vedené pod sp. zn. 13 ZN 1679/2017 v období od 3. 1. 2018 do 2. 7. 2018 nevyřídil
žádost oznamovatelky společnosti Stavby Technologic s.r.o. o přezkoumání postupu
policejního orgánu podle §157a trestního řádu, kterou sepsal advokát Mgr. Pavel Szkandera
dne 4. 12. 2017,
7. ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4082/2018 v období od 8. 2. 2018 do 2. 7. 2018 nerozhodl
o návrhu Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské
kriminality, ze dne 7. 2. 2018, č. j. KRPT-266009-22/TČ-2017-070781, na podání žádosti
o mezinárodní právní pomoc do Polské republiky, ačkoliv dne 23. 4. 2018 obdržel zprávu
o stavu prověřování, ve které policejní orgán uvedl, že zbývá vyčkat na právní pomoc
z ciziny,
8. ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 5010/2017 v období od 2. 3. 2018 do 2. 7. 2018 nerozhodl
o návrhu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, služba
kriminální policie a vyšetřování, odbor analytiky a kybernetické kriminality, oddělení
kybernetické kriminality, ze dne 2. 3. 2018, č. j. KRPT-281268-19/TČ-2017-070079,
na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Finské republiky, ačkoliv dne 7. 5. 2018
souhlasil s prodloužením lhůty ke skončení prověřování, které bylo v návrhu policejního
orgánu odůvodněno také nutností vyčkat na právní pomoc z ciziny, a ačkoliv dne 6. 6. 2016
mu byla zaslána žádost policejního orgánu o sdělení, zda návrh na vyžádání mezinárodní
justiční spolupráce akceptoval,
9. ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4108/2018 v období od 23. 4. 2018 do 2. 7. 2018 nerozhodl
o stížnosti poškozené České republiky, Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava, proti
usnesení Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské
kriminality, ze dne 11. 4. 2018, č. j. KRPT-271717-11/TČ-2017-070781, o odložení věci
podle §159a odst. 1 trestního řádu,
t e d y
zaviněně porušil povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozil důvěru v odbornost
postupu státního zastupitelství,
č í m ž s p á c h a l
kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
a z a t o se m u u k l á d á
podle §30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření
snížení platu o 10 % na dobu 6 (šesti) měsíců.
B. Podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů, kárně obviněný Mgr. M. P.
zprošťuje se
návrhu krajské státní zástupkyně v Ostravě ze dne 17. 7. 2018, sp. zn. 2 SPR 193/2018,
na zahájení řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce, v části
která mu kladla za vinu, že
jako státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ostravě v rozporu s povinností
postupovat při výkonu své funkce svědomitě a bez zbytečných průtahů, stanovenou v ust. §24
odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, byl dlouhodobě nečinný při vyřizování
věcí, které mu byly přiděleny ke zpracování, a to konkrétně:
1) ve věci evidované pod sp. zn. 6 ZN 4459/2017, v níž vykonával po předložení záznamu
o zahájení úkonů trestního řízení č. j. KRPT-146154-8/TČ-2017-070777 ze dne 30. 6. 2017
dozor nad přípravným řízením trestním, při rozhodování o výši náhrady a odměny tlumočníka
dle §29 odst. 2 trestního řádu na podkladě jemu předložené fakturace, datované dnem
3. 4. 2018 a Okresnímu státnímu zastupitelství v Ostravě doručené dne 4. 4. 2018 o této
rozhodl v rozporu s ust. §29 odst. 2 trestního řádu s prodlením, a to až svým opatřením
ze dne 14. 6. 2018, tedy po zákonem stanovené dvouměsíční lhůtě,
2) ve věci evidované u Okresního státního zastupitelství v Ostravě pod sp. zn. 6 ZN 4535/2017,
v níž vykonával dozor nad přípravným řízením trestním, ke zprávě policejního orgánu ze dne
20. 10. 2017 č. j. KRPT-132117-16/TČ-2017-070781 o stavu prověřování dle §159 odst. 2
trestního řádu v dané věci, v níž již bylo prověřování realizováno od 20. 7. 2017 pro podezření
ze spáchání trestného činu dle §240 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, a k žádosti
o prodloužení lhůty prověřování, na zmíněné reagoval až svým sdělením datovaným dnem
3. 1. 2018, tedy po lhůtě delší dvou měsíců, jímž prodloužil lhůtu prověřování do 20. 1. 2018,
a následně pak opětovně s datem 23. 2. 2018 do 20. 4. 2018,
čímž měl spáchat
kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
protože
tento skutek není kárným proviněním.
Odůvodnění:
I. Zjištěný skutkový stav
[1] Dokazováním provedeným při ústním jednání kárný senát zjistil následující skutečnosti
v níže uvedených trestních věcech vedených u Okresního státního zastupitelství v Ostravě
(dále též „okresní státní zastupitelství“), jež byly přiděleny k výkonu dozoru kárně obviněnému.
6 ZN 4459/2017
[2] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, územní odbor služby kriminální
policie a vyšetřování, 7. oddělení obecné kriminality dne 30. 6. 2017 zahájila úkony trestního
řízení ve věci podezření se spáchání přečinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 trestního
zákoníku, o čemž sepsala záznam pod č. j. KRPT-146154-8/TČ-2017-070777. Tohoto trestného
činu se měla dopustit neznámá pachatelka tím, že v době od 09.16 hodin do 11.51 hodin dne
29. 6. 2017 v úmyslu získat majetkový prospěch se vydávala za předsedkyni představenstva
U&Sluno a.s., se sídlem v Ostravě, komunikovala prostřednictvím emailu se zaměstnanci této
společnosti a přikázala jim zaslat finanční hotovost ve výši 9.297,36 GBP na účet společnosti
H. Nneji S.P. o.o. se sídlem v Birminghamu, což tito zaměstnanci dne 29. 6. 2017 v době kolem
12.00 hodin učinili, čímž byla poškozené U&Sluno a.s. způsobena škoda ve výši 284.123,60 Kč.
[3] Následně policejní orgán podal návrh ze dne 13. 7. 2017, č. j. KRPT-146154-15/TČ-2017-
070777-0712, na vyžádání informací podléhajících bankovnímu tajemství formou právní pomoci
ve Velké Británii. Tímto způsobem měly být zjištěny údaje týkající se předmětného bankovního
účtu, případně proveden výslech jeho majitele ke skutečnostem vztahujícím se k uvedené
bezhotovostní platební transakci.
[4] Kárně obviněný obdržel návrh policejního orgánu dne 14. 7. 2017. Ve zprávě o stavu
prověřování ze dne 30. 8. 2017, kterou státní zástupce obdržel o dva dny později, policejní orgán
uvedl, že zbývá vyčkat na právní pomoc z ciziny. Žádost o mezinárodní právní pomoc
příslušnému britskému justičnímu orgánu však kárně obviněný sepsal až dne 19. 10. 2017.
[5] Opatřením ze stejného dne státní zástupce přibral za účelem překladu této žádosti
o mezinárodní justiční spolupráci do anglického jazyka tlumočníka Mgr. Aleše Bajgara, který však
v podání ze dne 30. 10. 2017 sdělil, že je plně pracovně vytížen a na překlad uvedené písemnosti
nemá časový prostor. O přibrání nové tlumočnice z jazyka anglického Mgr. Olgy Göringerové
kárně obviněný rozhodl až opatřením ze dne 1. 3. 2018. Po provedení překladu žádosti
o mezinárodní právní pomoc zaslala tlumočnice vyúčtování tlumočeného na částku 3.100 Kč,
které státní zástupce obdržel dne 4. 4. 2018. Náhradu a odměnu za tento tlumočnický úkon
ve shodné výši však kárně obviněný v rozporu s ustanovením §29 odst. 2 trestního řádu určil
až po uplynutí dvouměsíční lhůty opatřením ze dne 14. 6. 2018.
6 ZN 4321/2017
[6] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, 1. oddělení obecné kriminality,
usnesením ze dne 28. 8. 2017, č. j. KRPT-76263-35/TČ-2017-070771-0154, podle §159a odst. 1
trestního řádu odložila trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvodu podle §209 odst. 1,
odst. 3 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit podezřelý Ing. L. K., nar. X, tím, že jako
jednatel X s.r.o. uzavřel dne 8. 9. 2014 smlouvu o úvěru mezi touto společností jako dlužníkem a
společností MONETA Money Bank, a.s. jako věřitelem na částku 500.000 Kč s 83 měsíčními
splátkami ve výši 5.953 Kč a poslední splátkou ve výši 5.901 Kč, když úvěr byl zajištěn
blankosměnkou a dohodou o způsobu jejího vyplnění, blankosměnka byla vystavena dlužníkem,
za který jednal podezřelý, a byla avalována podezřelým jako fyzickou osobou, následně byly
dlužníkem čerpány finanční prostředky do výše 498.000 Kč, avšak dlužník dosud uhradil jen
první splátku s příslušenstvím dne 25. 10. 2014 ve výši 14.751,63 Kč z bankovního účtu, na
kterém již nebyl dostatek finančních prostředků na zaplacení dalších splátek, dále byly
automaticky uhrazeny pouze dvě splátky, a to dne 25. 11. 2014 ve výši 38,38 Kč a dne 6. 2. 2015
ve výši 3.950 Kč, a jelikož i přes sliby podezřelého nedošlo k řádné úhradě dluhu, stal se tento ke
dni 22. 5. 2015 splatným a Městským soudem v Praze byl dne 18. 10. 2016 pod č. j. 7 Cm 2/2016
- 28 vydán rozsudek, ve kterém byla dlužníku uložena povinnost zaplatit věřiteli směnečný peníz
ve výši 533.857 Kč s příslušenstvím, přičemž podezřelý napadl pravost podpisu na směnce a
neuznal závazek vůči věřiteli, na jehož žádost byl vypracován znalecký posudek z oboru
kriminalistika, specializace expertíza ručního písma, z něhož vyplývá, že podpisy na směnce jsou
pravými podpisy podezřelého, čímž byla poškozené společnosti MONETA Money Bank, a.s.
způsobena škoda v celkové výši 533.857 Kč, neboť ve věci nešlo o podezření z přečinu a nebylo
na místě věc vyřídit jinak.
[7] V odůvodnění tohoto usnesení policejní orgán uvedl, že podle výslechu podezřelého teprve
po uzavření smlouvy vznikly překážky, které mu bránily plnit závazek z úvěru, neboť firmy vůči
němu neplnily své platební povinnosti, neměl k dispozici finanční prostředky, dostal se tak
do druhotné platební neschopnosti, s podnikáním chtěl skončit a společnost X s.r.o. prodat. Po
jejím převodu na P. H. uzavřel splátkovou smlouvu s věřitelem, avšak nesehnal peníze, a proto
nemohl nic uhradit. Svůj podpis na směnce popřel, neboť si jím nebyl jistý. V průběhu
prověřování se přitom nepodařilo zajistit kompletní daňové doklady vztahující se ke společnosti
X s.r.o., a proto nelze jednoznačně dovodit, v jaké výši byl její majetek a závazky ani to, zda
podezřelý činil majetkové dispozice za účelem znemožnění poměrného uspokojení pohledávky.
Nebyly tak zajištěny dostatečné důkazní prostředky, které by beze vší pochybnosti prokázaly, že
v důsledku jednání podezřelého došlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu
nebo jiného trestného činu.
[8] Dne 5. 9. 2017 kárně obviněný obdržel stížnost poškozené společnosti MONETA Money
Bank, a.s. proti uvedenému usnesení o odložení věci společně s trestním spisem.
[9] Kárně obviněný však o stížnosti proti usnesení policejního orgánu o odložení věci rozhodl
až svým usnesením ze dne 29. 6. 2018, a to na základě písemného pokynu náměstkyně okresní
státní zástupkyně k vyřízení věci, který mu byl udělen o tři dny dříve. Tímto rozhodnutím
ke stížnosti poškozené podle §149 odst. 1 trestního řádu napadené usnesení zrušil a policejnímu
orgánu uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl. V odůvodnění tohoto zrušujícího usnesení
státní zástupce uvedl, že v rámci prověřování nebyl skutkový stav zjištěn dostatečným způsobem,
neboť policejní orgán neprojevil dostatečnou snahu o vypátrání a zajištění účetnictví dlužníka.
Rozhodnutí policejního orgánu o odložení věci je proto nutné považovat minimálně
za předčasné. Dne 29. 6. 2018 kárně obviněný současně policejnímu orgánu udělil konkrétní
písemné pokyny k doplnění prověřování za účelem opatření relevantních účetních dokladů
společnosti X s.r.o.
6 ZN 4654/2017
[10] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odbor
hospodářské kriminality, dne 1. 9. 2017 zahájila úkony trestního řízení ve věci podezření
ze spáchání přečinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm.
b) trestního zákoníku, o čemž sepsala záznam pod č. j. KRPT-192751-3/TČ-2017-070082.
Tohoto trestného činu se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v době od 11. 5. 2017
do 10. 7. 2017 na účet vedený u polské banky PKO Bank Polska SA bezhotovostně převedl
finanční prostředky ve výši 17.000 USD, které pocházely z blíže neustanovené trestné činnosti
spáchané mimo území České republiky, a následně tuto částku dne 11. 5. 2017 převedl na účet
vedený u Raiffeisenbank a.s. v Ostravě pro společnost Active Playment Solutions, s.r.o. se sídlem
v Třinci, přičemž Raiffeisenbank a.s. další manipulaci s uvedenými finančními prostředky
znemožnila, jelikož částka 17.000 USD byla označena JP Morgan Chase Bank N.A. New York
jako podvodná platba, čímž byla této poškozené zahraniční bance způsobena škoda ve výši
390.490 Kč.
[11] Následně Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské
kriminality, podala návrh ze dne 26. 9. 2017, č. j. KRPT-192751-12/TČ-2017-070781,
na vyžádání informací podléhajících bankovnímu tajemství podle §8 odst. 2 trestního řádu. Dne
26. 9. 2017 pod č. j. KRPT-192751-13/TČ-2017-070781 sepsal stejný policejní útvar také návrh
na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Polské republiky. Tímto způsobem měly být
zjištěny potřebné údaje týkající se uvedených bankovních účtů vedených u Raiffeisenbank a.s.
a u polské banky PKO Bank Polska SA.
[12] Kárně obviněný obdržel oba návrhy policejního orgánu dne 27. 9. 2017. Následně mu byl
dne 5. 12. 2017 zaslán návrh na prodloužení lhůty prověřování, ve kterém se uvádí, že zbývá
vyžádat údaje podléhající bankovnímu tajemství a mezinárodní právní pomoc v Polsku.
[13] Žádost podle §8 odst. 2 trestního řádu kárně obviněný sepsal až dne 30. 1. 2018. Vyžádání
mezinárodní právní pomoci do Polské republiky pak státní zástupce sepsal až dne 1. 3. 2018
na základě písemného pokynu náměstkyně okresní státní zástupkyně k vyřízení věci, který mu byl
udělen o dva dny dříve.
6 ZN 4535/2017
[14] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, územní odbor správy
kriminální policie a vyšetřování, oddělení hospodářské kriminality, dne 20. 7. 2017 zahájila úkony
trestního řízení ve věci podezření se spáchání zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné
platby podle §240 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, o čemž sepsala záznam pod
č. j. KRPT-132117-4/TČ-2017-070781-2015. Tohoto trestného činu se měl dopustit podezřelý V.
F., nar. X, tím, že jako jediný jednatel společnosti X s.r.o., která je registrována jako plátkyně daně
z přidané hodnoty s měsíční daňovou povinností, uskutečnil fiktivní nákup reklamních služeb
v období od března 2012 do prosince 2014 od dodavatele Insider Solution s.r.o. v likvidaci a
v období od dubna 2014 do prosince 2014 od dodavatele FORSPEED s.r.o., ačkoliv tyto služby
nebyly nikdy realizovány, přičemž z uvedených fiktivních plnění neoprávněně uplatnil nárok na
odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu za jednotlivá zdaňovací období let 2012 až 2014,
následně je zahrnul do daňově účinných nákladů pro účely přiznání k dani z příjmů právnických
osob za zdaňovací období let 2012 až 2014 a tyto daně zkrátil, čímž způsobil České republice,
Finančnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj, škodu v celkové výši 3.001.390 Kč.
[15] Dne 25. 10. 2017 obdržel kárně obviněný zprávu o stavu prověřování, kterou sepsala
Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality,
dne 20. 10. 2017 pod č. j. KRPT-132117-16/TČ-2017-070781. V ní se uvádí, že prověřování
bude pokračovat do dne 20. 1. 2018, kdy se dá předpokládat rozhodnutí ve věci, budou-li
provedeny blíže specifikované úkony. Na obalu dozorového spisu státního zastupitelství bylo
k tomuto podání policejního orgánu poznamenáno, že se jedná o „žádost o prodl. lhůty“.
[16] Státní zástupce obdržel od stejného policejního útvaru dne 25. 10. 2017 také návrh
na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Slovenské republiky ze dne 24. 10. 2017,
č. j. KRPT-132117-15/TČ-2017-070781. Cizozemský justiční orgán měl být požádán o provedení
výslechů současných i bývalých společníků a jednatelů společností Insider Solution s.r.o.
v likvidaci a FORSPEED s.r.o., v nichž měly tyto osoby zodpovědět blíže specifikované otázky
vztahující se k prověřovaným skutkům.
[17] Přípisem ze dne 3. 1. 2018 státní zástupce prodloužil lhůtu ke skončení prověřování do dne
20. 1. 2018. Žádost o mezinárodní právní pomoc do Slovenské republiky kárně obviněný sepsal
až dne 23. 2. 2018 na základě písemného pokynu náměstkyně okresní státní zástupkyně k vyřízení
věci, který mu byl udělen o sedm dní dříve.
6 ZN 4735/2017
[18] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské
kriminality, usnesením ze dne 13. 12. 2017, č. j. KRPT-204169-17/TČ-2017-070781, podle §159a
odst. 1 trestního řádu odložila trestní věc podezření ze spáchání přečinu zvýhodnění věřitele
podle §223 odst. 1 trestního zákoníku a přečinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 trestního
zákoníku, neboť ve věci nešlo o podezření z přečinu a nebylo na místě věc vyřídit jinak.
Trestného činu zvýhodnění věřitele se měl podle usnesení o odložení věci dopustit podezřelý M.
G., nar. X, tím, že jako zodpovědná osoba vystupující za X s.r.o., se sídlem v Ostravě, přestože si
minimálně ode dne 30. 12. 2016 byl vědom, že se uvedená společnost nachází v úpadku,
nerespektoval zásady poměrného uspokojení při insolvenci a v době od února do dubna 2017
uhradil závazek v celkové výši 2.950.000 Kč vůči GB Finance and Investment a.s., ačkoli
společnost X s.r.o. měla závazky i vůči jiným subjektům, čímž mohlo dojít ke zmaření uspokojení
jejich pohledávek vůči společnosti X s.r.o. a tím jim vzniknout dosud přesně nezjištěná škoda.
Trestného činu podvodu se měl podezřelý dopustit tím, že dne 11. 3. 2016 v Ostravě jako
jednatel X s.r.o. uzavřel za tuto společnost rámcové nájemní smlouvy, na jejichž základě si od
poškozené společnosti STAVEBNÍ CENTRUM Group s.r.o. pronajal bednění za částku
v celkové výši 417.300 Kč, a to přesto, že si již v době podpisu rámcových smluv byl vědom
velice špatné finanční situace společnosti X s.r.o., která neumožňovala hradit její závazky, což
poškozené zatajil, čímž jí způsobil škodu v celkové výši 417.300 Kč.
[19] V odůvodnění tohoto usnesení policejní orgán uvedl, že základní podmínkou pro naplnění
skutkové podstaty přečinu zvýhodnění věřitele podle §223 odst. 1 trestního zákoníku je úpadek
dlužníka v době, kdy uspokojuje jednoho věřitele na úkor jiného. V dané věci bylo vycházeno
ze zprávy insolvenční správkyně, která v ní chybně uvedla, že společnost X s.r.o. platila za
pohledávku v únoru až dubnu 2017, tedy po vyhlášení úpadku. K této skutečnosti však došlo o
rok dříve, v němž X s.r.o. nebyla v úpadku, a to především s ohledem na účetní závěrky za rok
2015, z nichž vyplývá, že tato společnost nebyla ve ztrátě. První insolvenční návrh byl přitom
podán jednatelem společnosti až dne 30. 12. 2016. Dále v průběhu prověřování nebylo
prokázáno, že by podezřelý již při sepisování nájemní smlouvy ze dne 11. 3. 2016 na pronájem
bednění jednal s vědomím, že nájemné neuhradí. Z účetních závěrek za rok 2015 totiž vyplývá, že
celkové závazky X s.r.o. ve výši téměř 18 miliónů Kč byly kryty pohledávkami, zásobami,
finančním a dlouhodobým majetkem, přičemž celkové hospodaření nevykazovalo ztrátu a
společnost tak nemohla být předlužena. Z celkových 18 miliónů Kč závazků z roku 2015 bylo
v následujícím roce zaplaceno přibližně 15 miliónů Kč, takže docházelo k postupné úhradě dluhů.
Navíc není možné přepokládat, že pronájem byl uzavírán s vědomím neplacení, když budování
části stavby, na níž se bednění používalo, bylo zohledněno v rozpočtu stavby, za kterou měla být
uhrazena požadovaná částka.
[20] Dne 19. 12. 2017 státní zástupce obdržel od policejního orgánu stížnost poškozené
společnosti STAVEBNÍ CENTRUM Group s.r.o. proti uvedenému usnesení o odložení věci
spolu s originálem trestního spisu. O této stížnosti kárně obviněný rozhodl až usnesením ze dne
15. 6. 2018 tak, že ji podle §148 odst. 1 písm. c) trestního řádu jako nedůvodnou zamítl.
13 ZN 1679/2017
[21] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské
kriminality, provádělo šetření ve věci oznámení společnosti Stavby Technologic s.r.o. ze dne
29. 9. 2017 o podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle §209 trestního zákoníku,
trestného činu poškození věřitele podle §222 trestního zákoníku či jiného trestného činu, kterých
se měl dopustit podezřelý M. M., nar. X. Policejní orgán zaslal oznamovateli vyrozumění ze dne
28. 11. 2017, ve kterém ho informoval, že nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující
spáchání trestného činu a odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení podle §158 odst. 3
trestního řádu, a proto bylo rozhodnuto o založení věci ad acta.
[22] Oznamovatelka Stavby Technologic s.r.o. podáním ze dne 4. 12. 2017, které sepsal advokát
Mgr. Pavel Szkandera, požádala o přezkoumání tohoto postupu policejního orgánu podle §157a
odst. 1 trestního řádu. Za tímto účelem si kárně obviněný přípisem ze dne 22. 12. 2017 vyžádal
spisový materiál, který mu policejní orgán předložil dne 3. 1. 2018. Následně dne 26. 6. 2018 mu
byl náměstkyní okresní státní zástupkyně udělen písemný pokyn k vyřízení věci do 3. 7. 2017.
O žádosti oznamovatele o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a odst. 1
trestního řádu však kárně obviněný nerozhodl do dne 2. 7. 2018, kdy byl předmětný spis zaslán
Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě k provedení dohledové prověrky.
6 ZN 4082/2018
[23] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské
kriminality, dne 25. 1. 2018 zahájila úkony trestního řízení ve věci podezření se spáchání zločinu
zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního
zákoníku, o čemž sepsala záznam pod č. j. KRPT-266009-17/TČ-2017-070781. Tohoto
trestného činu se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v Ostravě jako statutární orgán
společnosti X s.r.o. od zdaňovacího období prosinec 2014 nepodal přiznání k dani z přidané
hodnoty, i když uskutečnil zdanitelná plnění s povinností přiznat daň na výstupu za prosinec
2014, leden 2015, únor 2015, březen 2015, nepodal ani přiznání k dani z příjmů právnických osob
za roky 2014 a 2015 a nespolupracoval se správcem daně, který proto stanovil daně náhradním
způsobem za použití pomůcek tak, že vypočetl daň z přidané hodnoty ve výši 1.659.368 Kč a daň
z příjmů právnických osob ve výši 727.510 Kč, které daňový subjekt neuhradil, čímž byla České
republice, Finančnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj, způsobena škoda ve výši 2.386.878 Kč.
[24] Následně policejní orgán podal návrh ze dne 7. 2. 2018, č. j. KRPT-266009-22/TČ-2017-
070781, na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Polské republiky. Výpisem
z obchodního rejstříku totiž bylo zjištěno, že v době spáchání skutku vykonávala funkci
jednatelky společnosti X s.r.o. polská státní občanka K. M. G.,
nar. X, s bydlištěm v Polské republice. Cizozemský justiční orgán měl být proto požádán o
provedení jejího výslechu, ve kterých měla zodpovědět blíže specifikované otázky. Dále měl být
kontaktován jistý polský podnikatelský subjekt za účelem ověření obchodního vztahu mezi ním
a X s.r.o., který byl zjištěn ze sdělení této české společnosti. Konečně měl být vyslechnut polský
státní příslušník s bydlištěm na území Polské republiky, který je jednatelem X s.r.o., s níž
společnost X s.r.o. obchodovala. Jelikož k těmto obchodním případům nebyly zajištěny žádné
účetní doklady, měl být jednatel společnosti X s.r.o. při výslechu v tomto směru dotázán na
konkrétní skutečnosti.
[25] Kárně obviněný obdržel návrh policejního orgánu na podání žádosti o mezinárodní právní
pomoc do Polské republiky dne 8. 2. 2018. Následně mu byla dne 23. 4. 2018 zaslána zpráva
o stavu prověřování, ve které policejní orgán uvedl, že zbývá vyžádat mezinárodní právní pomoc
z Polska.
[26] O návrhu policejního orgánu na podání žádosti o mezinárodní justiční spolupráci však
kárně obviněný nerozhodl do dne 2. 7. 2018, kdy byl předmětný spis zaslán Krajskému státnímu
zastupitelství v Ostravě k provedení dohledové prověrky.
6 ZN 5010/2017
[27] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, služba
kriminální policie a vyšetřování, odbor analytiky a kybernetické kriminality, oddělení kybernetické
kriminality, dne 21. 12. 2017 zahájila úkony trestního řízení ve věci podezření se spáchání přečinu
podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, o čemž sepsala záznam pod
č. j. KRPT-281268-8/TČ-2017-070079. Toho trestného činu se měl dopustit neznámý pachatel
tím, že dne 25. 11. 2017 z neznámého místa, prostřednictvím internetu na online bitcoinové
burze www.localbitcoins.com učinil objednávku na nákup 0,84683813 bitcoinů v hodnotě
6.200 EUR, na niž přistoupil poškozený H. M. D., nar. X, s místem připojení na svém bydlišti
v Ostravě, který zmíněnou částku v bitcoinech převedl do peněženky burzy, následně pachatel po
předchozí online komunikaci prostřednictvím androidové aplikace Telegram poškozenému zaslal
údajnou kopii svého průkazu občana Bulharska na jméno K. S. N. a náhled do internetového
bankovnictví k účtu obsahující údajné potvrzení, že ve prospěch bankovního účtu na jméno
poškozeného po různých částkách zaslal platby v celkové výši 6.200 EUR, což stačilo
poškozenému, aby na burze potvrdil, že obdržel platbu, následkem čehož burza dokončila
obchod tím, že bitcoiny převedla do dosud nezjištěné peněženky náležející pachateli, přičemž
k faktickému převodu peněz ve prospěch účtu poškozeného do současné doby nedošlo, čímž
byla poškozenému způsobena škoda ve výši 157.542 Kč.
[28] Následně policejní orgán podal návrh ze dne 2. 3. 2018, č. j. KRPT -281268-19/TČ-2017-070079,
na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Finské republiky. Cizozemský justiční orgán
měl od provozovatele bitcoinové burzy www.localbitcoins.com se sídlem v Helsinkách zjistit
blíže specifikované informace vztahující se k prověřované trestné činnosti.
[29] Kárně obviněný obdržel návrh policejního orgánu na podání žádosti o mezinárodní právní
pomoc dne 2. 3. 2018. Následně dne 7. 5. 2018 souhlasil s prodloužením lhůty ke skončení
prověřování do 30. 6. 2016, které bylo v návrhu policejního orgánu odůvodněno také nutností
vyčkat na právní pomoc z Finska. Dne 6. 6. 2016 byla státnímu zástupci zaslána žádost
policejního orgánu o sdělení, zda návrh na vyžádání mezinárodní justiční spolupráce akceptoval.
[30] O návrhu policejního orgánu na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Finské
republiky však kárně obviněný nerozhodl do dne 2. 7. 2018, kdy byl předmětný spis zaslán
Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě k provedení dohledové prověrky.
6 ZN 4108/2018
[31] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské
kriminality, usnesením ze dne 11. 4. 2018, č. j. KRPT-271717-11/TČ-2017-070781, podle §159a
odst. 1 trestního řádu odložila trestní věc podezření ze spáchání zločinu podvodu podle §209
odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, kterého se měli dopustit podezřelí V. B., nar. X, a Z.
B., nar. X, tím, že po vzájemné dohodě V. B. jako zaměstnavatel uzavřel pracovní smlouvy se Z.
B. jako zaměstnankyní s nárokem na nedůvodně vysokou mzdu, a to úmyslně za účelem
zdůvodnění vzniku pojistného vztahu při přihlášení k pojištění u okresní správy sociálního
zabezpečení a následného vylákání neoprávněných dávek nemocenského pojištění, kdy
bezprostředně po předstíraném vzniku jednotlivých pracovních poměrů zaměstnankyně
onemocněla a pobírala dávky nemocenského pojištění, přičemž uvedeným jednáním mohla
vzniknout poškozené České republice, Okresní správě sociálního zabezpečení Ostrava, škoda ve
výši 715.397 Kč, neboť ve věci nejde o podezření ze zločinu a není na místě věc vyřídit jinak.
[32] V odůvodnění tohoto usnesení policejní orgán uvedl, že se provedeným šetřením
nepodařilo prokázat naplnění skutkové podstaty zločinu podvodu ze strany podezřelých. Z. B.
pracovala ve společnosti V. B. na pozici obchodní zástupkyně, jejíž náplní byla komunikace se
zákazníky a dodavatelskými subjekty. I když krátce po nástupu do pracovních poměrů
onemocněla a byla v dočasné pracovní neschopnosti, tak se ze zdravotního hlediska nejednalo o
dopředu známé nemoci, nýbrž vždy o akutní zdravotní stavy, ve většině případů spojené
s hospitalizací a dlouhou dobou rekonvalescence.
[33] Dne 23. 4. 2018 kárně obviněný obdržel stížnost poškozené České republiky, Okresní
správy sociálního zabezpečení Ostrava, proti uvedenému usnesení o odložení věci společně
s trestním spisem. O tomto řádném opravném prostředku však nerozhodl do dne 2. 7. 2018, kdy
byl kompletní spisový materiál zaslán Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě k provedení
dohledové prověrky.
[34] Všechna uvedená skutková zjištění vyplývají z podstatných obsahů shora uvedených spisů
Okresního státního zastupitelství v Ostravě, včetně spisových přehledů a záznamů o provedení
dohledových prověrek Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě. Tyto důkazy byly při ústním
jednání kárného senátu provedeny na návrh kárné navrhovatelky.
II. Obhajoba kárně obviněného a svědecká výpověď jeho nadřízené
[35] Kárně obviněný ve stanovisku ke kárnému návrhu, ve výpovědi před kárným senátem
a v dalším průběhu ústního jednání uvedl následující skutečnosti:
[36] Po celou dobu své funkce státního zástupce, do které byl jmenován v roce 2005, působil
u Okresního státního zastupitelství v Ostravě, kde měl přidělenu specializaci na obecnou
kriminalitu. V tomto období se dosti podstatně měnily pracovní, osobní i rodinné poměry,
což se přirozeně odráželo i v jeho výkonech, nasazení i reálných možnostech odvádět práci vždy
včas. Poté, co učinil opatření ke zrychlení a zkvalitnění práce, si troufá říci, že své úkoly plnil včas,
což se týkalo zejména podávání obžalob a návrhů na potrestání, které bylo vázáno na striktní
dodržování interní čtrnáctidenní lhůty. Téměř každodenní práce přesčas a doma o víkendech byla
pro něho celá léta samozřejmostí.
[37] Po zralé úvaze přijal nabídku okresní státní zástupkyně a od března 2017 se stal jedním
ze tří specializovaných státních zástupců, jimž byly výlučně přidělovány věci spadající
do specializace na hospodářskou a majetkovou trestnou činnost. Tato agenda byla pro něho
nová, fakticky neznámá, ze začátku ji podcenil a stala se příčinou jeho průtahů. Při prověřování
hospodářské trestné činnosti v rámci přípravného řízení nejsou striktně stanoveny interní lhůty
pro vyřizování jednotlivých úkonů, a proto nebyl nucen zpracovávat věci v časově ohraničeném
termínu, na což byl předtím zvyklý. Oproti agendě obecné kriminality se mu citelně snížil nápad
spisů, které tak nemusel vyřizovat po pracovní době, čímž se mu velmi ulevilo. Avšak po nějakém
čase zjistil, že předchozí styl práce není pro novou specializaci vhodný. Místo aby intenzivně
čerpal zkušenosti od kolegů, kteří se zabývali hospodářskou trestnou činností, spoléhal se na svou
rutinu a věci, v nichž si nebyl jistý správným postupem, právní kvalifikací a rozsahem dokazování,
odkládal na pozdější dobu. Nakonec byl překvapen, jak velmi se liší náplň práce státního zástupce
při výkonu dozoru v agendě obecné a hospodářské kriminality. Po prvotním dojmu, že novou
práci snadno zvládne, když je jí tak málo, tedy polevil v pracovním úsilí, což se mu vymstilo,
neboť je velmi časově náročné nastudovat rozsáhlé spisové materiály a dostatečně se zorientovat
ve skutkových podstatách hospodářských trestných činů. Navíc počátek jeho činnosti na úseku
hospodářské kriminality se časově shodoval s opětovným nástupem jeho ženy do zaměstnání,
což do značné míry omezilo jeho dřívější flexibilitu. Změnu své agendy podcenil a ta se mu
postupně vymkla z rukou. Ke složitým kauzám hospodářské kriminality si však našel vztah, jejich
zvládání bere jako pozitivní výzvu i potřebnou změnu a již k nim přistupuje zodpovědněji. Myslí
si, že tuto agendu bude schopen vykonávat na požadované úrovni.
[38] Dále se kárně obviněný vyjádřil k jednotlivým trestním věcem, ve kterých se měl podle
kárného návrhu dopustit průtahů.
[39] Věc sp. zn. 6 ZN 4459/2017 mohl postoupit příslušnému státnímu zastupitelství
již na podzim roku 2017. S ohledem na návrh policejního orgánu na podání žádosti
o mezinárodní právní pomoc však tak ihned neučinil a rozhodl se spis postoupit až po jejím
vyžádání. Po vypracování žádosti o mezinárodní justiční spolupráci do Velké Británie a po jejím
vrácení tlumočníkem, který z důvodu své zaneprázdněnosti nemohl vypracovat překlad této
písemnosti, považoval spis téměř za vyřízený, neboť zbývalo učinit jen poslední úkon spočívající
v přibrání jiného tlumočníka. Přednost tak dostaly urgentnější kauzy. Po vypracování překladu
žádosti o právní pomoc předložila tlumočnice vyúčtování tlumočného, na němž chybělo razítko.
Domníval se, že na tuto skutečnost byla tlumočnice upozorněna a v nejbližší době odevzdá
opravenou fakturu, na což vyčkával. Když se tak nestalo, rozhodl s ohledem na delší časové
prodlení o přiznání náhrady a odměny za tlumočnický úkon na základě faktury založené ve spise.
[40] Ve věci sp. zn. 6 ZN 4321/2017 si nebyl jistý, jak ji správně uchopit z hlediska právní
kvalifikace skutku i adekvátního rozsahu prověřování. Ve snaze neudělat chybu věc odložil
na pozdější dobu, až bude mít k jejímu nastudování adekvátní časový prostor. Nyní je mu zřejmé,
že takto postupovat neměl. Poškozené společnosti MONETA Money Bank a.s. však jeho
prodlením žádná škoda nevznikla a ani vzniknout nemohla, neboť má u soudu úspěšně
uplatněnou směnku vůči podezřelému na celou dlužnou částku.
[41] Ve věci sp. zn. 6 ZN 4654/2017 policejní orgán podal návrh na zajištění výpisů z účtu
vedeného u polské banky, s čímž se setkal poprvé a nebyl si jistý, zda lze tak učinit běžnou
formou mezinárodní právní pomoci. Nejprve tedy vypracoval žádost o sdělení informací
podléhajících bankovnímu tajemství podle §8 odst. 2 trestního řádu a poté vyhotovil žádost
o mezinárodní právní pomoc do Polské republiky. Předmětná věc je fakticky jen zlomkem
rozsáhlé trestné činnosti šetřené polskými orgány činnými v trestním řízení a bude předána
do Polska.
[42] Ve věci sp. zn. 6 ZN 4535/2017 se dopustil spíše kratších průtahů. Prodloužení lhůty
prověřování za situace, kdy měl vypracovat žádost o právní pomoc do Slovenské republiky, mu
přišlo poněkud formalistické, nicméně tak ještě před vyžádáním mezinárodní justiční spolupráce
učinil.
[43] Věc sp. zn. 6 ZN 4735/2017 byla velmi argumentačně a věcně náročná, protože v ní bylo
nutné pečlivě posoudit a vyhodnotit, od kdy se obchodní společnost podnikající ve stavebnictví
nacházela v úpadku, případně v platební neschopnosti. V této kauze se musel poprvé důsledně
zabývat účetnictvím firmy a z něho učinit odpovídající právní závěry, k čemuž mu pomohla
konzultace s kolegou.
[44] Nová pro něho byla rovněž věc sp. zn. 13 ZN 1679/2017, neboť si v ní nebyl jistý právním
posouzením skutku.
[45] Věc sp. zn. 6 ZN 4082/2018 se mu zdála relativně čerstvá a neakutní při vědomí,
že má vyřizovat starší a tudíž více prioritní kauzy.
[46] Ve věci sp. zn. 6 ZN 5010/2017 měl značné pochybnosti o hospodárnosti a účelnosti
vyžádání mezinárodní právní pomoci z Finska za situace, kdy poškozený vietnamský občan
se sám označil za těžaře bitcoinů, na virtuální burze učinil objednávku od neznámé osoby, která
se mu prokázala bulharským pasem, online mu poslala falešné potvrzení o provedené platbě
a takto ho připravila o 6.200 Euro. Domníval se, že pachatel s největší pravděpodobností zjištěn
nebude a věc bude odložena. Je přesvědčen, že dozorující státní zástupce rozhodně není povinen
ihned vyhovět všem návrhů policejního orgánu. Věc tak průběžně telefonicky konzultoval
s policejním komisařem, který ho ujistil, že v obdobné kauze byla právní pomoc z Finska úspěšně
vyřízena. Policejnímu orgánu přitom rozhodně neříkal, že žádost o mezinárodní justiční
spolupráci již vyžádal. Jakmile zjistil, že ji postačuje podat v anglickém jazyce, rozhodl se tak
učinit. Věc již byla neprodleně vyřízena v červenci 2018.
[47] Ve věci sp. zn. 6 ZN 4108/2018 se dopustil jen velmi krátkého průtahu. Navíc v době
od 30. 5. 2018 do 10. 6. 2018 čerpal dovolenou na zotavenou. Nedlouhou poté začaly prověrky
jeho spisů, které musel ihned odevzdat a nemohl v nich činit žádné úkony. Dne 13. 7. 2018
ke stížnosti poškozené neprodleně rozhodl o zrušení usnesení policejního orgánu o odložení věci.
Jednalo se o pro něho novou, obtížnou agendu, která spočívala v uzavírání fiktivních pracovních
poměrů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci se stanovenou neúměrně vysokou mzdou za účelem
vylákání dávek nemocenského pojištění ve značných částkách v době následné pracovní
neschopnosti zaměstnanců.
[48] Průtahů v těchto věcech si byl vědom. Má za to, že v agendě ZN byla stanovena opatřením
okresní státní zástupkyně tříměsíční lhůta pro vyřízení jednotlivých podání, kterou překračoval.
Nicméně v žádné z posuzovaných trestních věcí objektivně vzato nedošlo ke skutečnému
poškození práv dotčených osob, nikomu nevznikla žádná újma na majetku, cti ani na osobní
svobodě. Navíc v rozhodné době musel vyřizovat celou řadu dalších trestních kauz, které
považoval za naléhavější.
[49] Svého provinění však lituje, nikterak ho nezpochybňuje, spáchání skutku uvedeného
v kárném návrhu doznává, je si vědom toho, že jím zřejmě naplnil znaky skutkové podstaty
kárného provinění, a je připraven za to nést následky.
[50] Kárně obviněný se následně vyjádřil k jednotlivým tvrzením obsaženým v kárném návrhu,
která pokládá za nepravdivá či zavádějící.
[51] Nesouhlasí s tím, že si z písemných výtek za předchozí průtahy při vyřizování přidělených
věcí nevzal dostatečné ponaučení. Po třech výtkách z roků 2014 a 2015 totiž po dobu dvou let
vykonával funkci státního zástupce bez jakýchkoliv potíží. V této době dlouhodobě navštěvoval
psychologa a absolvoval různé kurzy a terapie za účelem odstranění chorobného odkládání úkolů
a zlepšení organizace práce. Proto mu byla na počátku roku 2017 vedením okresního státního
zastupitelství svěřena specializace na hospodářskou trestnou činnost. Snažil se tedy činit
maximum možného a minimálně v osobním životě u sebe shledává výrazné pozitivní změny.
[52] Na pravou míru uvádí též poukaz na skutečnost, že v některých posuzovaných trestních
věcech učinil příslušný úkon až na základě pokynu náměstkyně okresní státní zástupkyně.
V zásadě se totiž jednalo o osvědčený systém lhůtování, který jeho nadřízená praktikovala
od nástupu do funkce a který poměrně dobře fungoval. Dá se říci, že po náměstkyni okresní
státní zástupkyně stanovení konkrétních lhůt k vyřízení jednotlivých věcí požadoval, neboť mu
to dost pomáhalo v jeho práci. Bohužel takto nebylo možné postupovat pokaždé pro časovou
zaneprázdněnost jeho nadřízené.
[53] Neztotožňuje se ani s tím, že by v rozhodné době bylo jeho zatížení nižší než standardní,
jak se dále uvádí v kárném návrhu. Někteří jeho kolegové, jimž byly přidělovány věci
hospodářské trestné činnosti, vyřizovali i jednodušší agendu obecné kriminality. Proto v tomto
směru není možné vycházet jen z údajů o celkovém počtu věcí, které napadly jednotlivým státním
zástupcům okresního státního zastupitelství. V porovnání s dalšími dvěma kolegy se specializací
na hospodářskou trestnou činnost pak bylo jeho pracovní zatížení naprosto srovnatelné. V této
agendě nevyřizoval během rozhodného období žádnou vazební věc, možná jedna taková kauza
dobíhala z období jeho zaměření na obecnou kriminalitu.
[54] Dále zpochybňuje názor navrhovatelky, že byl v daných trestních věcech naprosto nečinný.
Ve skutečnosti nezanedbatelná část komunikace mezi státním zástupcem a policejním orgánem
probíhá neformálně, zpravidla telefonicky či osobním kontaktem, o čemž nejsou pořizovány
žádné záznamy. Pravdou však je, že o těchto úkonech nepořídil záznamy do spisů.
[55] Ačkoliv jeho provinění nelze bagatelizovat, má za to, že kárné opatření, jehož se domáhá
navrhovatelka, je drakonické a naprosto neodpovídá závažnosti jeho jednání. Navržená sankce
by v případě jejího uložení zásadním způsobem vedla k poklesu životní úrovně jeho rodiny
a negativně by se projevila v psychologické rovině, což by v rozporu s účelem kárného řízení
nepříznivě ovlivnilo výkonnost a kvalitu jeho další práce. Přitom se v praxi vyskytuje celá řada
pochybení, která daleko více ohrožují důvěru veřejnosti v odbornost, svědomitost a odpovědnost
postupu státního zastupitelství.
[56] Kárně obviněný doplnil, že se vždy snažil plnit své pracovní povinnosti řádně, což se mu
po naprostou většinu profesní kariéry dařilo. Usiluje o to, aby ve svých věcech rozhodoval
uvážlivě, spravedlivě, věcně správně a podle svého svědomí a přesvědčení. Nechce postupovat
co nejjednodušším způsobem a věc za každou cenu rychle a efektivně vyřídit. Nicméně ze svých
pochybení, která jsou projednávána v tomto kárném řízení, si vzal velké ponaučení. Nyní
si je vědom, že věci nemůže odkládat a musí v nich v přiměřené době rozhodnout navzdory
riziku, že se v nich dopustí nějaké chyby. Myslí si, že se již ničeho podobného nedopustí.
[57] Konečně kárně obviněný uvedl, že je živitelem pětičlenné rodiny a otcem tří malých synů.
Rozdělit čas mezi rodinu a práci je pro něho velmi těžké. Manželka po návratu z mateřské
dovolené pracuje od počátku roku 2017 v neziskové organizaci a její příjmy jsou minimální.
Vlastní rodinný dům zatížený hypotékou. Proto žádá o shovívavost při stanovení spravedlivé výše
uloženého kárného opatření.
[58] Svědkyně Mgr. M. O., náměstkyně okresní státní zástupkyně v Ostravě, ve své výpovědi
před kárným senátem uvedla, že po nástupu do uvedené funkce v roce 2016 byla informovaná o
předchozích výtkách udělených kárně obviněnému. Proto s ním nastavila způsob kontroly jeho
práce, věci mu lhůtovala a následně sledovala, zda úkony ve stanovené době učinil, případně mu
lhůtu prodloužila, pokud byly nějaké objektivní důvody, pro které je nemohl vyřídit. Tato
spolupráce v roce 2016 fungovala, protože prováděla vnitřní dohled i kontrolní činnost a měla tak
o způsobu vyřizování jednotlivých trestních věcí obecnou představu. Nastudované tedy měla i
kauzy přidělené kárně obviněnému nebo mu je podřízený zreferoval, přičemž v některých z nich
ho usměrňovala odborným vedením a metodikou. Na počátku roku 2017 již byla situace kárně
obviněného stabilizovaná, a proto mu byla nabídnuta změna specializace na hospodářskou
trestnou činnost, což přijal. Od té doby měla přehled o jeho dobíhajících věcech a v jeho nové
agendě se již tak neorientovala a pouze věděla, že má spisy delší dobu u sebe.
[59] Svědkyně nevěděla, proč v některých věcech, které jsou uvedeny v kárném návrhu, dala
kárně obviněnému pokyn k vyřízení příslušného podání v určité lhůtě a v jiných věcech takto
nepostupovala. Zřejmě se rozhodovala podle povahy věci. O průtazích kárně obviněného ústně
informovala okresní státní zástupkyni a spolu zvažovaly udělení písemné výtky, nicméně následně
proběhla mimořádná dohledová prověrka krajského státního zastupitelství. Ta se přitom týkala
jen osoby kárně obviněného, nikoliv dalších státních zástupců okresního státního zastupitelství.
U dalších dvou státních zástupců se specializací na hospodářskou trestnou činnost nebyly žádné
průtahy zjištěny.
[60] Podle svědkyně nejsou v žádném opatření okresní státní zástupkyně stanoveny lhůty
pro vyřizování jednotlivých úkonů ve věcech zapsaných do rejstříku ZN. Za nepřiměřenou
považuje dvouměsíční lhůtu, při jejímž dosažení dochází k průtahu. Tato lhůta vychází z reálných
možností a podmínek Okresního státního zastupitelství v Ostravě.
[61] Svědkyně dále uvedla, že v roce 2017 kárně obviněnému napadly výlučně věci hospodářské
kriminality ve stejném množství jako jeho kolegům se stejnou specializací. Roky 2017 a 2018 byly
na Okresním státním zastupitelství v Ostravě složité, protože z tabulkového počtu 39 státních
zástupců chyběli čtyři z nich a některé trestné věci musely být přerozděleny. Tato dlouhodobě
neuspokojivá situace se přitom negativně projevuje v zatíženosti všech státních zástupců. Kárně
obviněný však přidělenou práci nad rámec běžného nápadu respektuje a nemá k ní výhrady.
[62] Za hlavní příčinu průtahů řešených v tomto kárném řízení považovala svědkyně podcenění
nové specializace kárně obviněným, který nezvládl jiný styl a náplň práce. Navíc má dlouhodobé
problémy s odkládáním úkolů, s čímž se snaží ve volném čase a během dovolené bojovat. Vést
takové státní zástupce, kontrolovat a řídit je značně složité, protože při absenci individuálního
a citlivějšího přístupu by výsledky jejich práce byly ještě horší. Svěřené úkoly by totiž sice vyřídili
dříve, avšak na úkor kvality, což by mělo zvláště ve věcech hospodářské kriminality nepříznivé
důsledky.
[63] Podle svědkyně však kárně obviněný patří mezi třetinu nejlepších státních zástupců
okresního státního zastupitelství s ohledem na jeho odborné znalosti i kvality. Ve věcech, v nichž
podá obžalobu, bývá úspěšný. V posledních dvou letech mu soud nevrátil žádnou věc k došetření
a má za to, že v ani jedné jeho věci nebyl vydán zprošťující rozsudek. I přes zjištěné průtahy
si myslí, že kárně obviněný je schopen vykonávat agendu hospodářské trestné činnosti,
samozřejmě při respektování jeho osobních zvláštností. Zřejmě potřeboval tuto zkušenost,
aby zjistil, že věci mohou zajít tak daleko.
[64] Kárně obviněného hodnotí svědkyně pozitivně i jako člověka. Požívá obliby pro svou
přátelskou povahu a další charakterové vlastnosti. Je poměrně submisivní a spolupráce s ním
je tak pro ni jednoduchá, protože se vždy dokážou domluvit a nalézt společné řešení.
[65] Konečně svědkyně uvedla, že v současné době se kárně obviněný snaží dovést do konce
kauzy, ve kterém byl podle kárného návrhu nečinný. Za tímto účelem mu stanovuje reálné lhůty,
které se kárně obviněný snaží dodržet. Rovněž sleduje jeho pracovní zatížení, zejména účast
při soudních jednáních. Ve stejném režimu sleduje ještě další dva podřízené státní zástupce.
III. Průtahy dosahující intenzity kárného provinění
[66] Při posouzení jednání uvedeného v návrhu na zahájení kárného řízení vycházel kárný senát
ze své předchozí ustálené judikatury, kdy s ohledem na zásadu subsidiarity kárného postihu,
podle níž lze dovozovat kárnou odpovědnost jedině v závažných případech, v nichž nepostačuje
uplatnění mechanismů dohledu a řízení v soustavě státního zastupitelství, považoval za kárné
provinění jen delší nečinnost, při níž státní zástupce nevyřídil přidělenou věc, ačkoli tak evidentně
mohl učinit bez újmy na zpracovávání jeho další agendy. Průtah dosahující intenzity
kárného provinění tak podle dosavadní rozhodovací činnosti kárného senátu zpravidla nastává
v situaci, kdy státní zástupce ve více věcech po obdržení příslušného podání neučiní žádný
relevantní úkon ve lhůtě tří měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZT a ve lhůtě dvou měsíců u věcí
zapsaných v rejstřících ZN a ZM (srov. rozhodnutí ze dne 9. 3. 2015, č. j. 12 Ksz 13/2014 - 71,
ze dne 13. 4. 2015, č. j. 12 Ksz 1/2014 - 107, ze dne 10. 11. 2015, č. j. 12 Ksz 2/2015 - 78, ze dne
14. 2. 2017, č. j. 12 Ksz 4/2016 - 142, ze dne 26. 9. 2017, č. j. 12 Ksz 2/2017 - 42, ze dne
6. 2. 2018, č. j. 12 Ksz 9/2017 - 120, ze dne 27. 2. 2018, č. j. 12 Ksz 10/2017 - 43, ze dne
20. 3. 2018, č. j. 12 Ksz 11/2017 - 57, a ze dne 24. 4. 2018, č. j. 12 Ksz 13/2017 - 41).
[67] Žádný z průtahů uvedených v kárném návrhu se netýkal úkonů, jež by bylo možné označit
za urgentní s nutností jejich zpracování během několika dnů, jako tomu bylo v případě prodlení
popsaných kupříkladu v rozhodnutí ze dne 21. 3. 2017, č. j. 12 Ksz 8/2016 - 81. Nečinnosti
zjištěné v tomto kárném řízení, k nimž ve všech případech došlo ve fázi prověřování skutečností
důvodně nasvědčujících spáchání trestného činu, však nepochybně, někdy i výrazněji, přesáhly
výše uvedenou kritickou dvouměsíční hranici z hlediska kárné odpovědnosti státního zástupce při
vyřizování běžných podání. Tyto průtahy totiž trvaly po dobu více než tří měsíců a čtyř měsíců
ve věci sp. zn. 6 ZN 4459/2017, po dobu více než devíti měsíců ve věci sp. zn. 6 ZN 4321/2017,
po dobu více než čtyř měsíců a více než pěti měsíců ve věci sp. zn. 6 ZN 4654/2017, po dobu
téměř pěti měsíců ve věci sp. zn. 6 ZN 4535/2017, po dobu téměř šesti měsíců ve věci
sp. zn. 6 ZN 4735/2017, po dobu téměř šesti měsíců ve věci sp. zn. 13 ZN 1679/2017, po dobu
téměř pěti měsíců ve věci sp. zn. 6 ZN 4082/2018, po dobu čtyř měsíců ve věci
sp. zn. 6 ZN 5010/2017 a po dobu více než dvou měsíců ve věci sp. zn. 6 ZN 4108/2018.
[68] Navíc kárně obviněný byl v pěti případech nečinný při vyřizování návrhů na podání žádostí
o mezinárodní justiční spolupráci a na vyžádání informací podléhajících bankovnímu tajemství
i přes sdělení policejního orgánu, že vyčkává jen na provedení těchto úkonů.
[69] Třikrát učinil kárně obviněný požadovaný úkon až po udělení písemného pokynu k vyřízení
věci náměstkyní okresní státní zástupkyně. Nelze se přitom ztotožnit s obhajobou, že se v těchto
případech jednalo o osvědčený způsob lhůtování. Prodlení kárně obviněného při vyřizování
podání ve věcech sp. zn. 6 ZN 4321/2017, sp. zn. 6 ZN 4654/2017 a sp. zn. 6 ZN 4535/2017
totiž výrazněji přesahovala dvouměsíční lhůtu, kterou jeho nadřízená ve své svědecké výpovědi
považovala za průtah, jak již bylo zmíněno. Z toho jednoznačné vyplývá, že náměstkyně okresní
státní zástupkyně udělila kárně obviněnému písemné pokyny k vyřízení věcí právě za účelem
odstranění těchto nečinností. Oproti kárnému návrhu toliko nelze klást státnímu zástupci k tíži,
že učinil požadovaný úkon až na základě takového pokynu i ve věci sp. zn. 13 ZN 1679/2017.
V něm mu totiž byla stanovena lhůta k vyřízení věci do 3. 7. 2017, avšak již o den dříve byl
předmětný spis zaslán krajskému státnímu zastupitelství k provedení dohledové prověrky. Za této
situace nemohl kárně obviněný vyčerpat celou lhůtu, která mu byla poskytnuta k odstranění
zjištěné nečinnosti, ani porušit písemný pokyn jeho nadřízené. Proto uvedená část
navrhovatelčina popisu pochybení kárně obviněného ve věci sp. zn. 13 ZN 1679/2017 nebyla
zahrnuta do skutkové věty tohoto rozhodnutí kárného senátu.
[70] Z hlediska kárné odpovědnosti za shora uvedené průtahy není rozhodné, že se jich státní
zástupce dopouštěl krátce po převedení na agendu hospodářské trestné činnosti, kterou zpočátku
podcenil a nedokázal se vyrovnat s jejími zvláštnostmi oproti věcem obecné kriminality.
Ani nejistota kárně obviněného ohledně postupu, právní kvalifikace a rozsahu prověřování, která
byla podle jeho tvrzení příčinou otálení při vyřizování úkonů v některých posuzovaných kauzách,
nemůže mít vliv na jejich posouzení z hlediska zavinění. Státní zástupce je totiž povinen
zpracovávat včas a s náležitou odbornou erudicí i trestní věci, které mu dříve nebyly přidělovány.
To platí zvláště za situace, kdy kárně obviněný se změnou své specializace souhlasil a musel
tak předpokládat, že její zvládnutí bude po určitou dobu vyžadovat zvýšenou pozornost a úsilí.
[71] Ani nutnost vyřizování dalších trestních kauz, z nichž některé považoval státní zástupce
za urgentnější, nemůže odůvodnit jeho průtahy při vyřizování nyní posuzovaných věcí. Všechna
podání popsaná v návrhu na zahájení kárného řízení totiž kárně obviněný mohl objektivně vyřídit
včas bez újmy na zpracování jeho další agendy, neboť se jednalo o relativně jednoduché úkony,
jejichž sepsání mohlo trvat v řádu několika desítek minut. Statistický přehled o množství
přidělených trestních věcí státním zástupcům Okresního státního zastupitelství v Ostravě za rok
2017 a za období od ledna do února 2018, jímž byl proveden důkaz při jednání kárného senátu
z iniciativy navrhovatelky, má sám o sobě jen nízkou vypovídací hodnotu a nelze tak z něho
spolehlivě dovodit, že byl kárně obviněný méně vytížen, jak se naznačuje v kárném návrhu.
Z výpovědi kárně obviněného i svědectví jeho nadřízené je však zřejmé, že jeho pracovní zatížení
v rozhodném období bylo srovnatelné s ostatními kolegy. Proto i přes složitou personální situaci,
která podle svědkyně Mgr. M. O. musela být v posuzované době řešena na Okresním státním
zastupitelství v Ostravě přerozdělením nápadu, je nepochybné, že kárně obviněný nebyl natolik
pracovně přetížen, aby nebyl schopen v přiměřené době rozhodovat i o předmětných podáních.
[72] Povinností kárně obviněného přitom jistě nebylo jednotlivým návrhům na podání žádosti
o mezinárodní právní pomoc vyhovět. Nicméně pokud je neshledal důvodnými, měl o tom
policejní orgán včas vyrozumět, aby se tak zbytečně neprodlužoval průběh prověřování. Svou
práci si měl přitom zorganizovat tak, aby ve dvouměsíční lhůtě stihl vyřídit všechna podání i při
zohlednění dovolené na zotavenou v obvyklé délce. Státnímu zástupci nebyla kladena za vinu
naprostá nečinnost v předmětných věcech, nýbrž jen ve vztahu k uvedeným úkonům. V této
souvislosti je nutné opět poukázat na jeho povinnost rozhodovat o veškerých podáních v každé
jednotlivé věci včas a na to, že rychlost patří mezi základní zásady trestního řízení, jak vyplývá
z §2 odst. 4 trestního řádu.
[73] Skutečnosti uvedené kárně obviněným obecně ve vztahu ke všem zmíněným nečinnostem
či speciálně ohledně některých z nich ho tedy nemohou vyvinit. I po posouzení obhajoby lze tedy
shrnout, že dva průtahy ve věcech sp. zn. 6 ZN 4459/2017 a sp. zn. 6 ZN 4654/2017, jakož
i jeden průtah ve věcech sp. zn. 6 ZN 4321/2017, sp. zn. 6 ZN 4535/2017,
sp. zn. 6 ZN 4735/2017, sp. zn. 13 ZN 1679/2017, sp. zn. 6 ZN 4082/2018,
sp. zn. 6 ZN 5010/2017 a sp. zn. 6 ZN 4108/2018 dosahují intenzity kárného provinění.
[74] Tyto průtahy je z hlediska kárného práva hmotného nutné považovat za dílčí útoky
pokračujícího kárného provinění, neboť se jich kárně obviněný dopustil v blízké časové
souvislosti a zároveň jimi porušil své povinnosti státního zástupce. K nutnosti posuzování
zaviněných průtahů určitého stupně závažnosti v průběhu vymezeného období jako jednoho
skutku a jako jednoho kárného provinění dospěla i dosavadní judikatura kárných soudů
(srov. kupř. rozhodnutí Nejvyššího soudu jako soudu kárného ze dne 20. 9. 2006,
sp. zn. 1 Skno 8/2006, a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne
14. 9. 2010, sp. zn. 13 Kss 2/2010, ze dne 9. 3. 2015, sp. zn. 12 Ksz 13/2014, ze dne 13. 4. 2015,
sp. zn. 12 Ksz 1/2014, ze dne 10. 11. 2015, sp. zn. 12 Ksz 2/2015, ze dne 21. 3. 2017,
sp. zn. 12 Ksz 8/2016, ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. 12 Ksz 2/2017, ze dne 27. 2. 2018,
sp. zn. 12 Ksz 10/2017, ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 12 Ksz 11/2017, a ze dne 24. 4. 2018,
č. j. 12 Ksz 13/2017 - 41).
[75] Devět průtahů v jedenácti trestních věcech, které jsou uvedeny ve skutkové větě výrokové
části A. tohoto rozhodnutí kárného senátu, tedy tvoří dílčí útoky jednoho skutku, jímž kárně
obviněný zaviněně porušil své povinnosti při výkonu funkce státního zástupce odpovědně plnit
své úkoly a postupovat odborně, svědomitě a bez zbytečných průtahů, které jsou stanoveny
v §24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „zákon o státním zastupitelství“). Kárně obviněný tímto zaviněným jednáním ohrozil rovněž
důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství, neboť ta ohledně urgovaných podání
nepochybně byla a v ostatních případech aspoň mohla být v očích odborné a laické veřejnosti,
zejména policejního orgánu, snížena jeho otáleními při vyřizování úkonů v jednotlivých trestních
věcech. V daném případě se jednalo o zavinění ve formě nepřímého úmyslu, kdy kárně obviněný
věděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem
a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. Svých průtahů si totiž byl vědom, což sám před
kárným senátem doznal a je to v některých případech patrné i z upozornění policejního orgánu
na nutnost provedení jím navrhovaných úkonů trestního řízení. Kárně obviněný musel být proto
srozuměn s tím, že se dopouští nečinností, porušuje své povinnosti státního zástupce a ohrožuje
důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství.
[76] S ohledem na všechny tyto skutečnosti je možné konstatovat, že kárně obviněný skutkem
uvedeným ve výroku A. rozhodnutí kárného senátu spáchal kárné provinění podle §28 zákona
o státním zastupitelství.
IV. Uložení kárného opatření
[77] Při úvaze o druhu a výměře kárného opatření kárný senát přihlédl k závažnosti kárného
provinění a k osobě kárně obviněného.
[78] V neprospěch kárně obviněného svědčí jeho zavinění ve formě nepřímého úmyslu a delší
průtahy při vyřizování většího počtu podání, k nimž v několika případech došlo i přes upozornění
policejního orgánu. Jeho déletrvající nečinnosti při rozhodování o příslušných podáních zbytečně
prodloužily příslušná trestní řízení. Státnímu zástupci přitěžuje rovněž jeho dlouhodobá tendence
dopouštět se nečinností při vyřizování jeho agendy, které mu byly v minulosti čtyřikrát písemně
vytknuty postupem podle §30 odst. 3 zákona o státním zastupitelství. S ohledem na větší časový
odstup výtek z roku 2014 a 2015 a prokazatelnou absenci průtahů v roce následujícím však kárný
senát přihlédl jen ke třem předchozím nečinnostem, které byly kárně obviněnému písemně
vytknuty dne 24. 5. 2018 pod sp. zn. SPR 322/2018.
[79] Na straně druhé vzal kárný senát v úvahu doznání kárně obviněného, jeho upřímnou lítost
a dosavadní kárnou bezúhonnost. Dále je třeba velmi pozitivně hodnotit sebereflexi, kterou státní
zástupce projevil nejen v celém průběhu kárného řízení, ale především tím, že si uvědomil příčiny
svého otálení při vyřizování agendy a intenzivně se je snaží i formou odborné pomoci eliminovat.
Ve prospěch kárně obviněného dále svědčí svědectví jeho nadřízené Mgr. M. O., která ho i přes
sklony dopouštět se průtahů hodnotí jako nadprůměrného státního zástupce s dobrými
pracovními výsledky, přátelskou povahou a kladnými charakterovými vlastnostmi. Ve stejném
duchu vyznívá také pracovní hodnocení kárně obviněného ze dne 4. 10. 2018, které vyhotovila
okresní státní zástupkyně v Ostravě. Kárně obviněný je tedy dobrý státní zástupce, jehož dosud
jediným nedostatkem je odkládání pracovních úkolů, jemuž se snaží aktivně čelit.
[80] S ohledem na větší množství těchto skutečností svědčících ve prospěch kárně obviněného
nepřichází vůbec v úvahu uložení kárného opatření snížení platu o 30 % na dobu 12 měsíců, tedy
v maximální výši, jak bylo požadováno navrhovatelkou. Takto nepřiměřeně přísná sankce
by neodpovídala závažnosti kárného provinění, jež nepřekročila délkou ani počtem míru
obvyklou u jiných průtahových věcí v minulosti posuzovaných kárným senátem. Rovněž by zcela
vybočila z výměr kárných opatření snížení platu uložených v dříve rozhodnutých kárných věcech
za nečinnosti při vyřizování jednotlivých podání státním zástupcům, kteří stáli před kárným
soudem poprvé a přitom se nedopustili extrémně dlouhých a početných průtahů
(srov. rozhodnutí ze dne 12. 10. 2015, sp. zn. 12 Ksz 3/2015, ze dne 12. 10. 2015,
sp. zn. 12 Ksz 5/2015, ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 12 Ksz 6/2015, ze dne 15. 12. 2015,
sp. zn. 12 Ksz 9/2015, ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 12 Ksz 10/2017, a ze dne 24. 4. 2018,
č. j. 12 Ksz 13/2017 - 41 ).
[81] Za sankci odpovídající všem zjištěným skutečnostem proto kárný senát při mírné převaze
polehčujících nad přitěžujícími okolnostmi považuje kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu
6 měsíců, tedy ve výměře těsně nad dvěma pětinami zákonné sazby uvedené v §30 odst. 1
písm. b) zákona o státním zastupitelství. Za spáchání kárného provinění popsaného ve výroku
A. rozhodnutí kárného senátu proto bylo kárně obviněnému uloženo kárné opatření snížení platu
v této výměře.
V. Průtahy nepředstavující kárné provinění
[82] Ve dvou dílčích útocích uvedených v návrhu na zahájení kárného řízení však kárný senát
neshledal naplnění znaků skutkové podstaty kárného provinění, a to s ohledem na následující
skutková zjištění, která již byla popsána v předchozí části tohoto rozhodnutí.
[83] Ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4459/2017 kárně obviněný rozhodl o přiznání náhrady
za tlumočnický úkon v rozporu se zněním §29 odst. 2 trestního řádu až po uplynutí dvouměsíční
lhůty, nicméně ta byla překročena jen těsně o deset dnů. Navíc vyúčtování tlumočného skutečně
neobsahovalo razítko tlumočnice, a proto nelze vyloučit pravdivost tvrzení kárně obviněného,
že vyčkával na předložení opravené faktury. Především se však jednalo o krátký průtah nízké
závažnosti, neboť přiznání tlumočného pouze navazovalo na přibrání tlumočnice i jí provedený
překlad žádosti o mezinárodní právní pomoc a nejednalo se tak o podstatný úkon státního
zástupce v dané trestní kauze.
[84] Ve věci sp. zn. 6 ZN 4535/2017 pak v důsledku prodloužení lhůty ke skončení prověřování
po uplynutí dvou měsíců od doručení zprávy o stavu prověřování ve skutečnosti k žádnému
průtahu nedošlo. Tato věc s ohledem na právní kvalifikaci skutku patřila do příslušnosti
okresního soudu, a proto byl policejní orgán podle §159 odst. 1 písm. b) trestního řádu povinen
prověřit skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu do tří měsíců od zahájení úkonů
trestního řízení, k němuž došlo dne 20. 7. 2017. V poslední den této lhůty, tedy dne 20. 10. 2017,
sepsal policejní orgán zprávu o stavu prověřování, ve které rovněž uvedl, že bude prověřování
pokračovat do dne 20. 1. 2018. Podle §159 odst. 2 trestního řádu přitom státní zástupce
o prodloužení lhůty ke skončení prověřování nerozhoduje a pouze ji může stanovit odlišně oproti
policejnímu orgánu. Proto v dané trestní věci příslušný policejní útvar ani o prodloužení lhůty
prověřování nežádal. Jestliže tedy na obale dozorového spisu státního zastupitelství byla obsažena
nesprávná zmínka o podání žádosti o prodloužení lhůty ke skončení prověřování a kárně
obviněný ji přípisem ze dne 3. 1. 2018 ve shodě s policejním orgánem prodloužil do 20. 1. 2018,
jednalo se o nadbytečný úkon, který proto nelze považovat za nečinnost mající povahu kárného
provinění.
[85] Zmíněný jeden dílčí útok ve věci sp. zn. 6 ZN 4459/2017 a jeden dílčí útok ve věci
sp. zn. 6 ZN 4535/2017 tedy nenaplňují znaky skutkové podstaty kárného provinění podle
§28 zákona o státním zastupitelství. Na ně je přitom zapotřebí z hlediska kárného práva
procesního nahlížet jako na samostatné skutky, jak vyplývá z §12 odst. 12 trestního řádu
za použití §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o řízení ve věcech soudců, státních
zástupců a soudních exekutorů“). Proto ve vztahu k těmto dvěma dílčím útokům uvedeným
ve výroku B. rozhodnutí kárného senátu, které podle navrhovatelky společně s dílčími útoky
popsanými ve výroku A. tvořily z hmotně právního hlediska součást jednoho skutku a jednoho
kárného provinění, byl kárně obviněný návrhu na zahájení kárného řízení zproštěn.
VI. Závěr
[86] S ohledem na všechno, co bylo uvedeno k jednání kárně obviněného státního zástupce,
pro které bylo vedeno toto kárné řízení, Nejvyšší správní soud jako soud kárný podle §19 odst. 1
zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů uznal kárně
obviněného vinným kárným proviněním podle §28 zákona o státním zastupitelství,
jehož se dopustil skutkem popsaným ve výroku A. tohoto rozhodnutí. Za toto kárné provinění,
jak je výše uvedeno, uložil kárně obviněnému podle §30 odst. 1 písm. b) zákona o státním
zastupitelství kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu 6 měsíců. Výrokem B. rozhodnutí
kárného senátu byl dále kárně obviněný podle §19 odst. 2 zákona o řízení ve věcech soudů,
státních zástupců a soudních exekutorů zproštěn návrhu na zahájení řízení o kárné odpovědnosti
státního zástupce v části týkající se tam specifikovaného skutku, neboť ten není kárným
proviněním.
[87] Kárné opatření snížení platu se vůči kárně obviněnému uplatní od prvního dne měsíce
následujícího po dni právní moci rozhodnutí (§30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. října 2018
JUDr. Jiří Palla
předseda kárného senátu
ve věcech státních zástupců