ECLI:CZ:NSS:2012:13.KSS.16.2011:80
sp. zn. 13 Kss 16/2011 - 80
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl dne 15. 3. 2012 v senátu pro řízení
ve věcech soudců složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a jeho členů
JUDr. Antonína Draštíka, Mgr. Pavla Punčocháře, JUDr. Stanislava Potužníka, JUDr. Jana Mikše
a JUDr. Dany Hrabcové, Ph.D., o návrhu navrhovatele ministra spravedlnosti ČR, se sídlem
Vyšehradská 16, Praha 2, proti JUDr. M. K., soudci Okresního soudu v Děčíně, se sídlem Děčín
I., Masarykovo náměstí 1,
takto:
Podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, s e
JUDr. M. K.,
narozený X,
soudce Okresního soudu v Děčíně,
z p r o š ť u j e
kárného obvinění pro skutek spočívající v tom, že
jako soudce Okresního soudu v Děčíně v rozporu s §88a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb.,
o trestním řízení soudním (trestní řád), a §80 odst. 1, odst. 3 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb.,
o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů
(zákon o soudech a soudcích), v období od 31. 3. 2009 do 18. 11. 2009 rozhodl celkem
ve 4 případech pouze formálně odůvodněnými příkazy o povolení zjišťování údajů
o telekomunikačním provozu, a to na podkladě nedostatečně a nevěrohodně odůvodněných
a podložených žádostí policejního orgánu, tedy aniž by z předložených žádostí mohl mít
za prokázané, že policejním orgánem uvedené telefonní stanice jsou ve vztahu k prověřované
trestné činnosti a trestnímu řízení vedenému pod níže uvedenými spisovými značkami stanicemi
zájmovými ve smyslu následného zdokumentování a zjištění dalších skutečností potřebných
pro objasnění trestné činnosti, čímž tomuto orgánu umožnil dlouhodobé a systematické
zneužívání neoprávněně získaných informací, přičemž takto si měl počínat konkrétně
- ve věci sp. zn. 0 Nt 677/2009, kdy na podkladě žádosti Policie České republiky,
Oblastního ředitelství služby cizinecké policie, pracoviště Varnsdorf ze dne 31. 3. 2009,
č. j. CPUL-221/TČ-2008-4040, vydal téhož dne Příkaz ke sdělení údajů o uskutečněném
telekomunikačním provozu telefonních čísel X a X,
- ve věci sp. zn. 0 Nt 751/2009, kdy na podkladě žádosti Policie České republiky,
Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Ústí nad Labem, pracoviště Varnsdorf
ze dne 11. 6. 2009, č. j. CPUL-120/TČ-044040-2009, vydal dne 12. 6. 2009 Příkaz
ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu telefonního čísla X (č. l. 3),
- ve věci sp. zn. 0 Nt 868/2009, kdy na podkladě žádosti Policie České republiky,
Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Ústí nad Labem, pracoviště Varnsdorf
ze dne 24. 9. 2009, č. j. CPUL-221/TČ-2008-4040, vydal dne 29. 9. 2009 Příkaz ke zjištění
údajů o telekomunikačním provozu telefonních čísel X, X a X (č. l. 3),
- ve věci sp. zn. 0 Nt 948/2009, kdy na podkladě žádosti Policie České republiky,
Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Ústí nad Labem, pracoviště Varnsdorf
ze dne 16. 11. 2009, č. j. CPUL-219/TČ-2009-044040, vydal dne 18. 11. 2009 Příkaz
ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu telefonních čísel X, X, X a
X (č. l. 3),
čímž měl zaviněně porušit povinnosti soudce a dopustit se kárného provinění
podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě
soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
protože skutek není kárným proviněním.
Odůvodnění:
Ministr spravedlnosti podal návrh na zahájení kárného řízení proti JUDr. M. K., soudci
Okresního soudu v Děčíně, pro skutek, že jako soudce Okresního soudu v Děčíně v rozporu s §
88a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), a §80 odst. 1, odst. 3
písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně
některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), v období od 31. 3. 2009 do 18. 11. 2009
rozhodl celkem ve 4 případech pouze formálně odůvodněnými příkazy o povolení zjišťování
údajů o telekomunikačním provozu, a to na podkladě nedostatečně a nevěrohodně
odůvodněných a podložených žádostí policejního orgánu, tedy aniž by z předložených žádostí
mohl mít za prokázané, že policejním orgánem uvedené telefonní stanice jsou ve vztahu
k prověřované trestné činnosti a trestnímu řízení vedenému pod níže uvedenými spisovými
značkami stanicemi zájmovými ve smyslu následného zdokumentování a zjištění dalších
skutečností potřebných pro objasnění trestné činnosti, čímž tomuto orgánu umožnil dlouhodobé
a systematické zneužívání neoprávněně získaných informací, přičemž takto si měl počínat
konkrétně
-ve věci sp. zn. 0 Nt 677/2009, kdy na podkladě žádosti Policie České republiky,
Oblastního ředitelství služby cizinecké policie, pracoviště Varnsdorf ze dne
31. 3. 2009, č. j. CPUL-221/TČ-2008-4040, vydal téhož dne Příkaz ke sdělení údajů
o uskutečněném telekomunikačním provozu telefonních čísel X a X,
-ve věci sp. zn. 0 Nt 751/2009, kdy na podkladě žádosti Policie České republiky, Oblastního
ředitelství služby cizinecké policie Ústí nad Labem, pracoviště Varnsdorf ze dne 11. 6. 2009,
č. j. CPUL-120/TČ-044040-2009, vydal dne 12. 6. 2009 Příkaz ke zjištění údajů
o telekomunikačním provozu telefonního čísla X (č. l. 3),
-ve věci sp. zn. 0 Nt 868/2009, kdy na podkladě žádosti Policie České republiky, Oblastního
ředitelství služby cizinecké policie Ústí nad Labem, pracoviště Varnsdorf ze dne 24. 9. 2009,
č. j. CPUL-221/TČ-2008-4040, vydal dne 29. 9. 2009 Příkaz ke zjištění údajů
o telekomunikačním provozu telefonních čísel X, X a X (č. l. 3),
-ve věci sp. zn. 0 Nt 948/2009, kdy na podkladě žádosti Policie České republiky, Oblastního
ředitelství služby cizinecké policie Ústí nad Labem, pracoviště Varnsdorf ze dne 16. 11. 2009,
č. j. CPUL-219/TČ-2009-044040, vydal dne 18. 11. 2009 Příkaz ke zjištění údajů o uskutečněném
telekomunikačním provozu telefonních čísel X, X, X a X (č. l. 3),
čímž měl zaviněně porušit povinnosti soudce a dopustit se kárného provinění podle §87 odst. 1
zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Navrhovatel uvedl, že pochybení zjistil provedenou prověrkou spisů na základě informací
uveřejněných ve sdělovacích prostředcích (např. dne 18. 6. 2011 pod názvem „Policista nelegálně
sháněl výpisy mobilů, špehoval i Rychetského“, iDNES.cz) o vyšetřování Inspekce Policie České
republiky ve věci povolování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu Okresním
soudem v Děčíně. U tohoto okresního soudu prověřil 18 spisů a ve všech bylo shledáno zcela
nedostatečné odůvodnění příkazu povolujícího zjišťování těchto údajů. Poukázal na to,
že při aplikaci §88a trestního řádu bylo nutno vycházet zejména ze závěrů, k nimž dospěl Ústavní
soud v nálezu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. II. ÚS 789/06, dále na to, že obsah příkazu ke zjištění
údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu vyplývá ze znění §88a odst. 1 tr. ř. a dále
ze samotné povahy věci a odkázal na obecně uznávaný výklad, co musí tento příkaz kromě
obecných náležitostí obsahovat uvedený v literatuře (Šámal a kol., Trestní řád, Komentář I. díl
6. vydání. Praha: C.H. Beck, 2008, str. 747-8, bod 9). Jádrem příkazu je, podle navrhovatele,
jeho odůvodnění, což má zaručit transparentnost a kontrolovatelnost rozhodování soudů
a vyloučit libovůli. Má-li soudce dostát svým povinnostem, musí se zabývat všemi skutečnostmi,
které jsou potřebné ke zjištění existence legitimního veřejného zájmu opodstatňujícího zásah
do práva na ochranu tajemství přepravovaných zpráv v konkrétním případě. Soudci tedy nic
nebrání, aby si např. studiem předloženého spisu ověřil, jakým způsobem se informace
o zájmovém telefonu do spisu dostala, či aby přezkoumal úvahu policejního orgánu o přínosech
požadovaných informací pro objasnění trestné činnosti. Soudce je tedy povinen v rámci svých
pravomocí prověřovat podanou žádost podle jejího obsahu a podle obsahu připojeného spisu.
Není-li žádost dostatečně a důvěryhodně odůvodněna, je povinností soudce vyzvat žádající orgán
o doplnění nebo upřesnění, protože pokud tak neučiní a žádosti vyhoví, jedná se z jeho strany
o ryze formální přístup a úloha soudce zde postrádá smysl. V daném případě z jednotlivých
žádostí založených v soudních spisech není zřejmé, jaké konkrétní skutečnosti či důkazy přivedly
policejní orgán k daným telefonním číslům. Odůvodnění vydaných příkazů pouze kopíruje
odůvodnění podaných žádostí bez toho, aniž bylo podrobně zdůvodněno, na základě jakých
konkrétních skutečností byla právě ta která telefonní čísla vyhodnocena jako zájmová
a jaký je jejich vztah k podezřelým. Ve všech kontrolovaných spisech bylo též trestní řízení ve fázi
prověřování, překračující svojí délkou lhůty zakotvené v §159 tr. ř. (např. ve věci
sp. zn. 0 Nt 868/2009 byla předmětná žádost podána po více než deseti měsících od zahájení
úkonů trestního řízení) a v takovém případě musely policejní spisy obsahovat odůvodněné
zprávy či návrhy zpracované policejním orgánem za účelem rozhodování státního zástupce,
coby garanta zákonnosti přípravného řízení dle §159 odst. 2,3 tr. ř. Soudce by měl být garantem
pro společnost, že policejní orgán bude zjišťovat údaje o uskutečněném telekomunikačním
provozu pouze v nezbytném rozsahu a výlučně v odůvodněných případech. Kárně obviněný
soudce nedostál své zákonem stanovené povinnosti své příkazy řádně odůvodnit,
čímž se dopustil libovůle, která zavdává příčinu ke snížení důvěry v soudnictví.
Kárně obviněný soudce ve svém písemném vyjádření k návrhu odkázal na své písemné
vyjádření ze dne 23. 6. 2011, které podal jako předseda Okresního soudu v Děčíně Ministerstvu
spravedlnosti. Dále odmítl tvrzení navrhovatele, že se dopustil v kárném návrhu popsaného
jednání a že jeho jednání je kárným proviněním dle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích.
Pracovník dohledu Ministerstva spravedlnosti, který prováděl prověrku spisů Nt Okresního
soudu v Děčíně, neměl s problematikou výpisu telekomunikačního provozu žádné zkušenosti.
Závěry, které Ministerstvo spravedlnosti z kontrolní prověrky u Okresního soudu v Děčíně,
stejně tak u čtyř jiných náhodně vybraných soudů (Pardubice, Praha-východ, Brno, Plzeň-sever)
kárně obviněný soudce zpochybňuje. Ve všech věcech, v nichž je mu kladen za vinu chybný
postup, rozhodoval o žádosti policejního orgánu a vyšetřovacího spisu, který byl součástí žádosti.
Vydané příkazy odůvodnil, splnil zákonem stanovenou povinnost, když ovšem zákon nestanoví,
co má odůvodnění v tomto případě obsahovat. Navrhovatel v návrhu tvrdí, že pro vydání
příkazů neměl dostatečně věrohodně prokázané důvody pro vyhovění žádosti a policejnímu
orgánu tak umožnil dlouhodobé a systematické zneužívání neoprávněně získaných informací.
Do současné doby však kárně obviněný neví, na základě čeho navrhovatel k tomuto závěru
dospěl. Z návrhu ani z jiných skutečností se nedozvěděl, která mobilní telefonní čísla měla být
zneužita a jakým způsobem, a zda to byla telefonní čísla uvedená v jím vydaných příkazech.
Prověrku této rozhodovací činnosti u Okresního soudu v Děčíně provedl před Ministerstvem
spravedlnosti i Krajský soud v Ústí nad Labem, který chybný postup kárně obviněného
ani dalších soudců Okresního soudu v Děčíně neshledal. Ani z návrhu na kárné řízení nevyplývá
jasně, zda je kárně stíhán proto, že neměl důkazy pro vydání příkazu, nebo proto, že v příkazu
nedostatečně odůvodnil vše, co ho k jeho vydání vedlo. Kárným proviněním soudce je zaviněné
porušení povinností soudce. Pokud by se měl dopustit kárného provinění, musel by jednat
s vědomím, že porušuje nějakou svou povinnost. Takové jednání u sebe vylučuje. Jeho postup
v uvedených věcech byl běžný v rámci celého Okresního soudu v Děčíně, v rámci celého kraje
i v rámci celé ČR. Pouze postup soudců Okresního soudu v Děčíně však byl shledán
nesprávným. I kdyby tomu tak bylo, což vylučuje, základní otázkou je, zda je vůbec možné
soudce kárně stíhat za odborná pochybení. Navrhl proto, aby kárný soud vynesl zprošťující
rozhodnutí.
Kárně obviněný soudce zpochybňoval určitost podaného kárného návrhu v tom
směru, že z něj jasně nevyplývá, z jakého důvodu je proti němu podán kárný návrh.
Zda je to proto, že rozhodnutí řádně neodůvodnil, nebo proto, že pro rozhodnutí neměl žádné
důkazy – podklady.
Podle §9 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, návrh na zahájení kárného řízení musí mimo
jiné obsahovat popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení. Návrh podaný
navrhovatelem v této věci obsahuje popis skutku, pro který navrhovatel návrh podal, a vyplývá
z něho, že obsahuje oba důvody, tedy že kárně obviněný soudce pouze formálně,
tedy nedostatečně odůvodnil příkazy o povolení zjišťování údajů o telekomunikačním provozu,
a že příkaz vydal na podkladě nedostatečně a nevěrohodně odůvodněných a podložených žádostí
policejního orgánu, tedy aniž by z předložených žádostí mohl mít za prokázané, že policejním
orgánem uvedené telefonní stanice jsou ve vztahu k prověřované trestné činnosti a trestnímu
řízení vedenému pod níže uvedenými spisovými značkami stanicemi zájmovými ve smyslu
následného zdokumentování a zjištění dalších skutečností potřebných pro objasnění trestné
činnosti, čímž tomuto orgánu umožnil dlouhodobé a systematické zneužívání neoprávněně
získaných informací.
Námitku kárně obviněného soudce v tomto směru neshledal kárný soud důvodnou,
a proto přistoupil k posouzení důvodnosti podaného návrhu a za tím účelem provedl dokazování
a zjistil:
Ze spisu Nt 677/2009 Okresního soudu v Děčíně:
Dne 31. 3. 2009 byla o.s. Děčín doručena žádost Policie ČR , Oblastního ředitelství
služby cizinecké policie, skupiny dokumentace, č. j. CPUL-221/TČ-2008-4040 o výpis
telekomunikačního provozu, SMS zpráv a zjištění buněk a IMEI dle §88a odst. 1 tr. ř.
na telefonní čísla X, X, s tím, že provozovatelé uvedených telefonních čísel nejsou známi.
Podle žádosti byly dne 19. 11. 2008 podle §158 odst. 3 tr. ř. zahájeny úkony trestního
řízení pro podezření ze spáchání tr. činu „Organizování a umožnění nedovoleného překročení
státní hranice“ podle §171a odst. 1 tr. z. proti podezřelému B. L., narozenému X. Dne 5. 11.
2008 došlo v SRN k zadržení cizinců (viz spis), kteří přejeli státní hranici z ČR do SRN
za pomoci podezřelého B. L., který byl zadržen současně s občany Mongolska, které vezl.
Dle výpovědí vyslýchaných občanů Mongolska bylo zjištěno, že nelegální přechod státní hranice
byl organizován blíže neustanovenou osobou, se kterou komunikoval B. L. z jeho telefonního
čísla X.
Žádost byla podána s cílem zadokumentovat spojení osoby B. L. a možného organizátora
(s tím, že uvedená telefonní čísla byla vyhodnocena jako zájmová již z povoleného výpisu
vedeného u o.s. Děčín pod zn. 0Nt 613/2009) a získat tak potřebné informace vedoucí k dalšímu
možnému šetření. Žádost byla podepsána nprap. M. H. a JUDr. V. Ř., vedoucím SD Obl. Ř
SCPP v Ústí nad Labem, respektive jeho zástupcem.
Dne 31. 3. 2009 pod č. j. 0Nt 677/2009 vydal Okresní soud v Děčíně-JUDr. M. K.-
soudce příkaz, jímž žádosti podle §88a tr.ř. vyhověl. Odůvodnění příkazu obsahuje dva
odstavce. V prvním odstavci je rekapitulace toho, oč žádá policejní orgán, a v druhém odstavci
je uvedeno: „ Z uskutečněného telekomunikačního provozu lze očekávat zdokumentování
a zjištění dalších skutečností potřebných pro objasnění trestné činnosti, popř. získat informace
významné pro další postup trestního řízení. Soudce Okresního soudu v Děčíně proto návrhu
PČR na získání těchto informací ve smyslu §88a tr. ř. vyhověl a rozhodl tak, jak je shora
ve výroku tohoto příkazu uvedeno.“
Z obsahu spisu vyplývá, že dne 20. 11. 2009 převzal příkaz pracovník Policie.
Okresní státní zastupitelství v Děčíně zapůjčilo kárnému soudu spis
č. j. CPUL-221/TČ-2008-4040, z něhož vyplývá, že dne 19. 11. 2008 byly zahájeny úkony
trestního řízení Policií ČR , Oblastním ředitelstvím služby cizinecké policie Ústí nad Labem,
skupiny dokumentace, pod č. j. CPUL-221/TČ-2008-4040, ve věci „Organizování a umožnění
nedovoleného překročení státní hranice“ podle §171a odst. 1 tr. z.“
Ze spisu sp. zn. Nt 868/2009 Okresního soudu v Děčíně:
Dne 24.9.2009 byla o.s. Děčín doručena žádost Policie ČR , Oblastního ředitelství služby
cizinecké policie, skupiny dokumentace, č. j. CPUL-221/TČ-2008-4040 o výpis
telekomunikačního provozu, SMS zpráv a zjištění buněk a IMEI dle §88a odst. 1 tr. ř.
na telefonní čísla X, X, X, s tím, že provozovatelé uvedených telefonních čísel nejsou známi.
Podle žádosti byly dne 19. 11. 2008 podle §158 odst. 3 tr. ř. zahájeny úkony trestního
řízení pro podezření ze spáchání tr. činu „ Organizování a umožnění nedovoleného překročení
státní hranice“ podle §171a odst. 1 tr. z. proti podezřelému B. L., narozenému X.
Dne 5. 11. 2008 došlo v SRN k zadržení cizinců (viz spis), kteří přejeli státní hranici z ČR
do SRN za pomoci podezřelého B. L., který byl zadržen současně s občany Mongolska,
které vezl.
Dle výpovědí vyslýchaných občanů Mongolska bylo zjištěno, že nelegální přechod
státní hranice byl organizován blíže neustanovenou osobou, se kterou komunikoval
B. L. z jeho telefonního čísla X.
Žádost byla podána s cílem zadokumentovat spojení osoby B. L. a možného organizátora
(s tím, že uvedená telefonní čísla byla vyhodnocena jako zájmová již z povoleného výpisu
vedeného u o.s. Děčín pod zn. 0Nt 613/2009) a získat tak potřebné informace vedoucí
k dalšímu možnému šetření. Žádost byla podepsána JUDr. V. Ř., vedoucím SD Obl. Ř SCPP
v Ústí nad Labem, respektive jeho zástupcem.
Dne 29. 9. 2009 pod č. j. 0Nt 868/2009-3 vydal Okresní soud v Děčíně-JUDr. M. K.-
soudce příkaz, jímž žádosti podle §88a tr. ř. vyhověl. Odůvodnění příkazu obsahuje tři odstavce.
V prvním dvou je rekapitulace toho, oč žádá policejní orgán, a ve třetím odstavci je uvedeno:
„Soudce Okresního soudu v Děčíně vyhověl žádosti a vydal příkaz k zajištění veškerého
telekomunikačního provozu na účastnických číslech, tedy aktivního a pasivního volání,
ustanovení přenašečů (buněk) a SMS zpráv. Provedeným výpisem bude možno vést další šetření
k ustanovení osoby pachatele.“
Z obsahu spisu vyplývá, že dne 1. 10. 2009 převzal příkaz a vyšetřovací spis pracovník
Policie.
Okresní státní zastupitelství v Děčíně zapůjčilo kárnému soudu spisy 2 ZT 14/2010
a spis č. j. CPUL-221/TČ-2008-4040, z nichž vyplývá, že dne 19. 11. 2008 byl Okresnímu
státnímu zastupitelství v Děčíně doručen záznam o zahájení úkonů trestního řízení z téhož dne
učiněného Policií ČR, Oblastním ředitelstvím služby cizinecké policie, skupiny dokumentace,
pod č. j. CPUL-221/TČ-2008-4040.
Ze spisu sp. zn. Nt 751/2009 Okresního soudu v Děčíně:
Dne 11. 6. 2009 byla Okresnímu soudu v Děčíně doručena žádost Policie ČR Oblastní
ředitelství služby cizinecké policie, skupina dokumentace, č. j. CPUL-120/TČ- 044040-2009
o výpis telekomunikačního provozu, SMS zpráv a zjištění buněk a IMEI dle §88a odst. 1 tr. ř.
na telefonní čísla X s odůvodněním, že dne 6. 4. 2009 byly podle §158 odst. 3 tr. ř. zahájeny
úkony trestního řádu zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání tr. činu“
Napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky“ dle §171d odst. 1 a „Poškozování
cizích práv“ dle §209 tr. zákona proti podezřelé H. D., nar. X.
Žádost byla podána s cílem zadokumentovat spojení osoby možného organizátora
(viz výše uvedené tel číslo bylo vyhodnoceno jako zájmové již z povoleného výpisu vedeného
u o.s. Děčín pod sp. zn. 0Nt 743/2009 na tel. Číslo podezřelé) a získat tak potřebné informace
vedoucí k dalšímu možnému šetření. Žádost byla podepsána JUDr. V. Ř., vedoucím SD Obl. Ř
SCPP v Ústí nad Labem, respektive jeho zástupcem.
Dne 12. 6. 2009 pod č. j. 0Nt 751/2009-3 vydal Okresní soud v Děčíně-JUDr. M. K.-
soudce příkaz, jímž žádosti podle §88a tr. ř. vyhověl. Odůvodnění příkazu obsahuje čtyři
odstavce. V prvním třech je rekapitulace toho, oč žádá policejní orgán, a ve čtvrtém odstavci
je uvedeno: „Soudce Okresního soudu v Děčíně vyhověl žádosti a vydal příkaz k zajištění
veškerého telekomunikačního provozu, tedy aktivního a pasivního volání, ustanovení přenašečů
(buněk) a SMS zpráv. Zjištěním údajů nebude sledován jiný zájem, než získání skutečností
důležitých pro trestní řízení.“
Z obsahu spisu vyplývá, že dne 15. 6. 2009 převzal příkaz a vyšetřovací spis pracovník
Policie.
Okresní státní zastupitelství v Děčíně zapůjčilo kárnému soudu spisy 2 ZN 1390/2009
a spis č. j. CPUL- 85/TČ-2009-044040. Z posléze uvedeného spisu vyplývá, že dne 6. 4. 2009
byly zahájeny podle §158 odst. 3 trestního řádu na základě vlastního šetření úkony trestního
řízení ve věci Napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky“ a „Poškozování cizích
práv“ proti podezřelé H. D., nar. X a D. C. D., nar. X, tím, že dne 17. 3. 2008 na matrice
v Chrastavě učinili nepravdivý zápis o určení otcovství.
Ze spisu sp. zn. Nt 948/2009 Okresního soudu v Děčíně:
Dne 16.11.2009 byla o.s. Děčín doručena žádost Policie ČR Oblastní ředitelství služby
cizinecké policie, skupina dokumentace, pod č. j. CPUL-219/TČ-2009-044040 o výpis
telekomunikačního provozu, SMS zpráv a zjištění buněk a IMEI dle §88a odst. 1 tr. ř.
na telefonní čísla X, X, X, X s odůvodněním, že dne 7. 7. 2009 byly podle §158 odst. 3 tr. ř.
zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání tr. činu „Napomáhání
k neoprávněnému pobytu na území republiky“ dle §171d odst. 1 tr. z. proti podezřelé P. B.
Žádost byla podána s cílem zadokumentovat spojení osoby M.N.J. a ostatních občanů
Nigérie a získat potřebné informace vedoucí k možnému odhalení totožnosti organizátora (výše
uvedená telefonní čísla byla vyhodnocena jako zájmová již z povolených výpisů vedených u o.s.
Děčín pod sp. zn. 0Nt 896/2009, 0 Nt 915/2009 na tel. číslo podezřelého N.). Žádost byla
podepsána JUDr. V. Ř., vedoucím SD Obl. Ř SCPP v Ústí nad Labem, respektive jeho
zástupcem.
Dne 18. 11. 2009 pod č. j. 0Nt 948/2009-3 vydal Okresní soud v Děčíně-JUDr. M. K.-
soudce příkaz, jímž žádosti podle §88a tr.ř. vyhověl. Odůvodnění příkazu obsahuje tři odstavce.
V prvním a druhém je rekapitulace toho, oč žádá policejní orgán, a ve třetím odstavci je, že
soudce Okresního soudu v Děčíně vyhověl žádosti a vydal příkaz.
Z obsahu spisu vyplývá, že dne 20. 11. 2009 převzal příkaz a vyšetřovací spis pracovník
Policie.
Okresní státní zastupitelství v Děčíně zapůjčilo kárnému soudu spisy 1 ZT 120/2010
a spis č. j. CPUL- 219/TČ-2009-044040. Z posléze uvedeného spisu vyplývá, že dne 7. 7. 2009
byly zahájeny podle §158 odst. 3 trestního řádu na základě vlastního šetření úkony trestního
řízení ve věci „Napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky“.
Ze zápisu o prověrce spisů Okresního soudu v Děčíně ze dne 20. 6. 2011 provedené
místopředsedkyní Krajského soudu v Ústí nad Labem JUDr. D. Š. kárný soud zjistil, že prověrka
byla provedena na základě informací ze sdělovacích prostředků ohledně povolování údajů o
uskutečněném telekomunikačním provozu uvedeným okresním soudem na žádost cizinecké
policie, přičemž k prověrce bylo předloženo celkem 18 těchto spisů, které vyřizovali všichni
soudci trestního úseku příslušného okresního soudu, na jejich postupu zpracovatelka prověrky
neshledala žádné závady. Soudci měli k dispozici vždy příslušný spis, který byl k věci veden,
protože však ten soud vrací zpět, nebyl již k dispozici ani zpracovatelce prověrky.
Z výpovědi kárně obviněného soudce kárný soud zjistil, že ve vytýkaných spisech (stejně
jako v jiných) rozhodoval o žádostech policejního orgánu o výpis telekomunikačního provozu
podle §88a tr. ř. na základě doloženého spisového materiálu - předloženého vyšetřovacího spisu
policejního orgánu, který však neměl pevnou formu, nýbrž obsahoval třebas dva, tři šanony,
v nichž byly dokumenty volně uložené. Žádost policejního orgánu prověřoval v tom směru,
zda vychází z podstaty předloženého spisu, zda má spis přidělené číslo jednací, zda bylo sděleno
nebo zahájeno trestní řízení, zahájeny úkony trestního řízení. Takto kontroloval celý předložený
vyšetřovací spis, sledoval čas uplynulý od zahájení úkonů trestního řízení do podání žádosti,
a pokud v žádosti policejní orgán odkazoval již na předchozí spis Nt Okresního soudu v Děčíně,
ověřil si tyto údaje v informačním systému Okresního soudu v Děčíně. Ve všech vyšetřovacích
spisech předložených mu současně se žádostí byly podklady pro vydání rozhodnutí. Neměl však
možnost ověřit si nějakým způsobem provozovatele telefonních čísel, jichž se žádost týkala,
a neměl přístup do centrálního informačního systému zvláštní činnosti. Trestní řád nestanoví,
co všechno má obsahovat odůvodnění příkazů. Stanoví, že příkaz musí být odůvodněn.
Zákonem stanovenou povinnost splnil, příkazy odůvodnil, třebaže stručně. Při rozhodování
uvedených věcí si nepočínal libovolně, naopak v mezích dostupných možností,
kterých mu ovšem právní řád mnoho neposkytl, žádost přezkoumal a rozhodl. Dostál své
soudcovské povinnosti. Po vydání příkazu byl vyšetřovací spis vrácen policejnímu orgánu.
Z přehledu nápadu a vyřízených věcí kárně obviněným soudcem (který je předsedou
Okresního soudu v Děčíně a má tedy z tohoto důvodu snížený nápad) za roky 2008 až 2011
poskytnutého Okresním soudem v Děčíně vyplývá, že
v roce 2008 mu celkem napadlo 280 věcí, 299 osob a vyřídil 293 věci, 311 osob, z toho
10 příkazů,
v roce 2009 mu celkem napadlo 258 věcí, 269 osob a vyřídil 278 věci, 289 osob, z toho
13 příkazů
v roce 2010 mu celkem napadlo 206 věcí, 224 osob a vyřídil 233 věci, 239 osob, z toho
17 příkazů,
v roce 2011 mu celkem napadlo 244 věcí, 253 osob a vyřídil 254 věci, 273 osob, z toho 8 příkazů.
Všem příkazům bylo vyhověno.
Celkem bylo Okresním soudem v Děčíně vydáno příkazů dle §88a tr. ř. v roce 2008 - 79,
v roce 2009 – 84, v roce 2010 – 97 a v roce 2011 – 52.
Z vyjádření soudcovské rady Okresního soudu v Děčíně ze dne 6. 3. 2012 ke kárným
návrhům podaným ministrem spravedlnosti proti soudcům trestního úseku uvedeného soudu,
že podání těchto návrhů bylo pro všechny soudce tohoto soudu překvapivé a vyvolalo jejich
jednoznačný nesouhlas. Zároveň postup ministra spravedlnosti vedl k vytvoření napjaté
atmosféry na pracovišti, neboť soudci se obávají o svou nezávislost při své rozhodovací praxi.
Návrhy ministr spravedlnosti odůvodnil postupem soudců při vyhotovování příkazů k zjištění
údajů o telekomunikačním provozu podle §88a tr. ř., když v absenci odůvodnění v těchto
příkazech spatřuje ministr spravedlnosti kárné provinění. Pokud by byl postup ministra
spravedlnosti shledán důvodným, potom by bylo možno kárně stíhat kteréhokoliv soudce
v případě, že vydal nepřezkoumatelné rozhodnutí. Takový závěr však náleží soudu odvolacímu.
I v civilním řízení dochází k vydání řady rozhodnutí, kterými jsou rušena pro nepřezkoumatelnost
rozhodnutí soudů prvního stupně. Jsou potom všichni soudci vydávající napadená rozhodnutí
kárně odpovědni? Pokud nikoliv, kde končí hranice této odpovědnosti? Jakou jistotu mají soudci
soudů prvního stupně, že nebudou postihováni za svou rozhodovací činnost? Nelze
ani odhlédnout od neustálých změn právního řádu a výkladu právních norem. Podle názoru
soudcovské rady Okresního soudu v Děčíně by mohlo být kárným proviněním, jen pokud
by došlo k vyloženému excesu v rozhodovací praxi soudce (kárné rozhodnutí Nejvyššího soudu
ČR sp. zn. 1 Skno 13/2008). Tato situace však nenastala a proto by soudcovská rada uvítala
zprošťující verdikty kárného senátu v těchto věcech.
Z hodnocení senátu 5 To Krajského soudu v Ústí nad Labem (M. P., prom. práv., JUDr.
M. S., JUDr. J. Ch., Ph.D.), ze dne 12. 3. 2012, že je již více let odvolacím senátem pro Okresní
soud v Děčíně a přezkoumává i věci, ve kterých rozhoduje JUDr. M. K. Úroveň rozhodnutí jím
vyhotovených je z uvedeného soudu jednoznačně nejlepší, vždy odpovídá §125 odst. 1 tr.ř. O
jeho velmi dobré úrovni, úplnosti a přesvědčivosti rozhodnutí svědčí i minimální počet
podaných opravných prostředků, které jsou navíc v převážné většině zamítnuty.
Z hodnocení JUDr. M. K., předsedy Okresního soudu v Děčíně, vypracovaného JUDr.
M. K., předsedou Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 12. 3. 2012, že JUDr. K. je soudcem
od 1. 7. 1988, předsedou Okresního soudu v Děčíně od 1. 11. 1997. Jde o jednoho
z nejzkušenějších předsedů okresních soudů v soudním kraji. O jeho správném výkonu státní
správy Okresního soudu v Děčíně svědčí mimo jiné výsledky prověrkové činnosti krajského
soudu (pravidelně na všech úsecích) a zejména výsledky prověrky provedené v říjnu 2011
Ministerstvem spravedlnosti ČR, odborem dohledu, se zaměřením na staré civilní věci, pod č. j.
554/2011-OD-DOH/54 se závěrem, že: „závažné aktuální (za poslední 3 roky) průtahy nebyly
v prověřovaných věcech zjištěny, se spisy je průběžně pracováno, žádná opatření ve vztahu
k Okresnímu soudu v Děčíně se nenavrhují“. V rozsáhlé prověrce Ministerstva spravedlnosti ČR
provedené v průběhu I. čtvrtletí roku 2009 u všech okresních soudů severočeského kraje, byl stav
všech agend Okresního soudu v Děčíně, včetně výkonu státní správy soudu předsedou tohoto
soudu, hodnocen jako nejlepší v kraji. Z hlediska organizační činnosti je JUDr. M. K. odborně
erudovaný, precizní soudce, s potřebnou výkonností na úseku trestního soudnictví, je současně
přirozenou autoritou pro kolegy, s velmi dobrým hodnocením ze strany odvolacích senátů
krajského soudu.
Podle §88a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení (trestní řád), je-li k objasnění
skutečností důležitých pro trestní řízení třeba zjistit údaje o uskutečněném telekomunikačním
provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana
osobních a zprostředkovacích dat, nařídí předseda senátu a v přípravném řízení soudce,
aby je právnické nebo fyzické osoby, které vykonávají telekomunikační činnost, sdělily jemu
a v přípravném řízení buď státnímu zástupci, nebo policejnímu orgánu. Příkaz k zjištění údajů
o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn.
Napadené ustanovení zakládá orgánům činným v trestním řízení oprávnění,
aby za účelem objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení získaly od provozovatelů služeb
elektronických komunikací údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou jinak
předmětem telekomunikačního tajemství anebo se na ně vztahuje ochrana osobních
a zprostředkovacích dat. Přístup orgánů veřejné moci k těmto údajům bez souhlasu uživatelů
těchto služeb se bezprostředně dotýká jejich práva na informační sebeurčení, neboť je v tomto
rozsahu zbavuje možnosti, aby sami rozhodli, zda tyto informace zpřístupní jiným osobám.
Jestliže ústavní pořádek připouští průlom do ochrany soukromí každého člověka
ve smyslu čl. 13 Listiny základních práv a svobod, děje se tak pouze a výlučně v zájmu ochrany
demokratické společnosti, případně v zájmu ústavně zaručených základních práv a svobod jiných;
k tomu, aby nebyly překročeny meze nezbytnosti, musí existovat systém adekvátních
a dostatečných záruk, skládající se z odpovídajících právních předpisů a účinné kontroly jejich
dodržování
Tyto záruky představuje především soudní kontrola, tedy nezbytnost soudního příkazu
k zásahu do práva podle čl. 13 Listiny základních práv a svobod v oblasti telekomunikací
podle §88a trestního řádu. Soudní kontrola přitom musí být důsledná a efektivní, zejména
s ohledem na povahu daného řízení, které nepředpokládá účast protistrany před rozhodnutím
soudu, proti vydanému příkazu nepřipouští ani opravné prostředky.
Obsahem příkazu podle §88a odst. 1 trestního řádu musí být mimo obecných náležitostí
uložení sdělení konkrétních údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu s odkazem
na konkrétní ustanovení speciálního zákona, údaj o sledovaném období, údaj o majiteli
či uživateli příslušné telefonní či jiné stanice, účel zjišťování údajů, a to zejména ve formě údajů
o trestném činu, pro který se trestní řízení vede, údaj o konkrétním oprávněném orgánu činném
v trestním řízení, a údaj o způsobu sdělení požadovaných údajů soudu nebo v přípravném řízení
státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu (Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. I. díl. 6.,
doplněné a přepracované vydání: C. H. BECK, 2008. str. 745 a násl., bod 9).
Ústavní soud dospěl v nálezu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. II. ÚS 789/06 (bod 19.
Jeho odůvodnění) k závěru, že „ účel zjišťování údajů podle §88a odst. 1 trestního řádu je nutno
zkoumat s ohledem na to, zda se stal skutek, v němž je spatřován trestný čin, zda tento skutek
spáchal obviněný, případně z jakých pohnutek, a to jako na podstatné okolnosti mající vliv
na posouzení nebezpečnosti činu. Tato kritéria totiž předpokládají, že je dána legitimita zásahu
do práva na respektování soukromého života, namísto, aby se posuzovala přítomnost kritérií
opodstatňujících tento zásah. Vždy je tedy nutné účel zjišťování údajů podle §88a odst. 1
trestního řádu posuzovat s ohledem na to, zda se jedná o nezbytný zásah v legitimním veřejném
zájmu, a zda se jedná o zásah přiměřený sledovanému cíli [srov. čl. 8 odst. 2 Úmluvy o ochraně
lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“)].
Vzhledem k popisu skutku, který obsahuje kárný návrh, tedy popisu skutku,
pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, bylo třeba, aby kárný soud zkoumal,
zda se vytýkaného skutku – pochybení kárně obviněný soudce dopustil a v kladném případě,
zda vytýkaný skutek – pochybení je kárným proviněním ve smyslu §87 odst. 1 zákona
č. 6/2002 Sb.
Kárný navrhovatel vytýká kárně obviněnému soudci v podstatě tři pochybení. Jednak,
že rozhodl ve čtyřech vytýkaných věcech na podkladě nedostatečně a nevěrohodně
odůvodněných a podložených žádostí policejního orgánu, tedy aniž by z předložených žádostí
mohl mít za prokázané, že policejním orgánem uvedené telefonní stanice jsou ve vztahu
k prověřované trestné činnosti a trestnímu řízení vedenému pod výše uvedenými spisovými
značkami stanicemi zájmovými ve smyslu následného zdokumentování a zjištění dalších
skutečností potřebných pro objasnění trestné činnosti, jednak, že svá rozhodnutí – vydané
příkazy pouze formálně odůvodnil, a konečně, že tímto svým postupem umožnil policejnímu
orgánu dlouhodobé a systematické zneužívání neoprávněně získaných informací.
Ve věcech vytýkaných v návrhu byly žádosti o vydání příkazu podle §88a odst. 1
trestního řádu podány v řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících,
že byly spáchány trestné činy, tedy v řízení podle §158 odst. 3 trestního řádu. Z výpovědi kárně
obviněného soudce má kárný soud prokázáno, že měl pro své rozhodnutí k dispozici jednak
žádost příslušného policejního orgánu a jednak vyšetřovací spis policejního orgánu,
a z vyšetřovacího spisu ověřoval podanou žádost v tom směru, zda vychází z podstaty
předloženého spisu, zda má spis přidělené číslo jednací, zda bylo sděleno nebo zahájeno trestní
řízení, zahájeny úkony trestního řízení. Takto kontroloval celý předložený vyšetřovací spis,
sledoval čas uplynulý od zahájení úkonů trestního řízení do podání žádosti, a pokud v žádosti
policejní orgán odkazoval již na předchozí spis Nt Okresního soudu v Děčíně, ověřil si tyto údaje
v informačním systému Okresního soudu v Děčíně. I z obsahu jiných důkazů, např. z obsahu
předložených vytýkaných spisů kárným návrhem i z obsahu prověrky rozhodování soudců
Okresního soudu v Děčíně podle §88a tr. ř. provedené místopředsedkyní Krajského soudu
v Ústí nad Labem, má kárný soud prokázáno, že v uvedených čtyřech vytýkaných spisech
(jakož i ve všech jiných jí prověřovaných) měl kárně obviněný soudce k dispozici vyšetřovací spis.
Vzhledem k tomu, že kárný soud vyžádal od Okresního státního zastupitelství v Děčíně zprávu
a spisy tohoto zastupitelství, respektive i policejního orgánu, které souvisejí se čtyřmi vytýkanými
spisy kárně obviněného soudce a uvedený orgán žádosti kárného soudu vyhověl podle možností,
které měl (a které jsou popsány výše) mohl kárný soud zjistit a zjistil, že ve všech uvedených
věcech byl o zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně
nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin a kým, sepsán záznam, který podepsal nejen
zpracovatel, ale i jeho nadřízený, a v záznamu byly uvedeny skutečnosti, pro které bylo řízení
zahájeno i způsob, jakým se o nich policejní orgán dozvěděl. Ve všech vytýkaných věcech podala
žádost dle §88a tr. ř. Policie ČR Oblastní ředitelství služby cizinecké policie a z trestných činů
v nich uvedených se měli dopustit cizinci, nebo i občané ČR avšak v souvislosti s cizinci.
Žádostem ve všech vytýkaných spisech vyhověl a svá rozhodnutí odůvodnil způsobem uvedeným
výše.
V řízení o kárném návrhu nebylo prokázáno, že by kárně obviněný soudce ve vytýkaných
věcech rozhodl – vydal příkaz podle §88 a odst. 1 tr. ř. bez jakýchkoliv podkladů, že by se vůbec
nezabýval účelem zjišťování údajů podle §88a tr. ř., a opodstatněností vedení – zahájení úkonů
trestního řízení v té které konkrétní věci. Svá rozhodnutí – příkazy odůvodnil,
i když v odůvodnění neuvedl všechny skutečnosti, ze kterých vycházel a které hodnotil. V řízení
nebylo prokázáno a ani navrhovatelem konkrétně tvrzeno, že v důsledku vydání příkazů
ve čtyřech kárným návrhem vytýkaných spisech došlo policisty (policistou) k zneužití údajů
o uskutečněném telekomunikačním provozu, a že by tedy jejich vydáním kárně obviněný soudce
umožnil policejnímu orgánu dlouhodobé a systematické zneužívání neoprávněně získaných
informací.
Podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě
soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších
předpisů, kárným proviněním soudce je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné
chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru
v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.
Podle §80 zákona č. 6/2002 Sb., odst. 1 soudce a přísedící je povinen vykonávat svědomitě
svou funkci a při výkonu funkce a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit
důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé
rozhodování soudů, odst. 3 písm. b) soudce je povinen vykonávat svou funkci v souladu
se zájmem na řádném výkonu soudnictví. Při své rozhodovací činnosti soudce zejména dbá o to,
aby jeho rozhodnutí bylo srozumitelně a pečlivě odůvodněno.
Podle názoru kárného soudu kárným proviněním ve smyslu výše citovaného ustanovení
§87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., např. není nedostatečně zjištěný skutkový stav, nesprávné
vyhodnocení skutkového stavu, nesprávné nebo neúplné odůvodnění rozhodnutí. Zákonodárce
předpokládá, že v průběhu soudních řízení může dojít k pochybení a pro takový případ upravuje
možnosti nápravy. Taková pochybení lze řešit většinou procesními prostředky. Pokud by se však
soudce takovými pochybeními dopustil naprostého excesu při výkonu svých povinností soudce
vyplývajících z právních předpisů, mohl by i takovými pochybeními naplnit skutkovou podstatu
kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.
Při rozhodování podle §88a odst. 1 tr. ř. (ustanovení §88a tr. ř. bylo zrušeno uplynutím
dne 30. 9. 2012 nálezem pléna Ústavního soudu ze dne 20. 12. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 24/11)
si musí být soudce vědom, že je garantem toho, aby nebyly překročeny meze nezbytnosti zásahu
do soukromí osob, které o takovém zásahu nevědí a nemohou se tak proti němu bránit. Musí
si být vědom toho, že se jedná o výjimečný prostředek, což je vyjádřeno i tím, že k zásahu
do práva podle čl. 13 Listiny základních práv a svobod je nezbytný soudní příkaz.
V případě vydání příkazu podle §88a odst. 1 tr. ř. má kárný soud za to, že kárného
provinění ve smyslu výše citovaného §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., by se mohl soudce
dopustit, pokud by vydal příkaz, tedy vyhověl žádosti, za absolutní absence jakýchkoliv
podkladů, tedy dopustil by se naprostého excesu při výkonu svých povinností soudce.
V takovém případě by se nejednalo o zásah do jeho soudcovského uvážení, protože soudce
by si pro toto uvážení vůbec nevytvořil prostor. O takový případ však v kárným návrhem
vytýkaných spisech nešlo.
Kárný soud hodnotil všechny provedené důkazy a přihlížel i k tomu, že kárně obviněný
soudce je odvolacím senátem Krajského soudu v Ústí nad Labem hodnocen vysoce kladně,
že uvedený senát zvlášť kladně hodnotil úroveň rozhodnutí jím vyhotovených, která vždy
odpovídá §125 odst. 1 tr. ř. Dále kárný senát přihlížel i k hodnocení kárně obviněného soudce
předsedou Krajského soudu v Ústí nad Labem, podle něhož jde o jednoho z nejzkušenějších
předsedů okresních soudů v soudním kraji, jde o odborně erudovaného, precizního soudce,
s potřebnou výkonností na úseku trestního soudnictví, který je současně přirozenou autoritou
pro kolegy, s velmi dobrým hodnocením ze strany odvolacích senátů krajského soudu.
Po zhodnocení všech provedených důkazů kárný soud kárně obviněného soudce kárného
obvinění zprostil.
Poučení: Proti rozhodnutí v kárném řízení není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. března 2012
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně kárného senátu