ECLI:CZ:NSS:2011:13.KSS.8.2010:87
sp. zn. 13 Kss 8/2010 - 87
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího správního soudu pro řízení ve věcech soudců rozhodl
dne 17. 3. 2011, v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a jeho členů
JUDr. Antonína Draštíka, Mgr. Pavla Punčocháře, JUDr. Stanislava Potužníka, JUDr. Jana Mikše
a JUDr. Dany Hrabcové, Ph. D., o návrhu předsedy Městského soudu v Praze,
proti JUDr. M. N., soudkyni Městského soudu v Praze,
takto:
JUDr. M. N.,
soudkyně Městského soudu v Praze, s e
I.
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
u z n á v á v i n n o u , ž e
1.
v období po rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu pro řízení ve věcech soudců
sp. zn. 13 Kss 9/2009 ze dne 14. 4. 2010, které nabylo právní moci dne 14. 4. 2010 do dne
ukončení prověrky ke dni 30. 8. 2010 v jejím senátě 47 T Městského soudu v Praze,
nerespektovala zákonnou lhůtu pro vyhotovení rozhodnutí uvedenou v ustanovení §129 odst. 2
písm. b) tr. řádu ( i za použití §138 trestního řádu pokud jde o vyhotovování usnesení) a zavinila
tak v následujících trestních věcech průtahy v řízení a to:
• 47 T 17/2007 - průtah zjištěn od 15. 4. 2010 do 30. 8. 2010,
• 47 T 17/2008 – průtah zjištěn od 28. 4. 2010 do 30. 8. 2010,
• 47 T 15/2007 – průtah zjištěn od 1. 5. 2010 do 30. 8. 2010,
• 47 T 1/2009 - průtah zjištěn od 18. 5. 2010 do 30. 8. 2010
• 47 T 5/2009 – průtah zjištěn od 11. 5. 2010 do 30. 8. 2010,
• 47 T 2/2008 – průtah zjištěn od 24. 7. 2010 do 30. 8. 2010,
• 47 T 6/2009 – průtah zjištěn od 15. 4. 2010 do 30. 8. 2010,
• 47 T 4/2008– průtah zjištěn od 15. 4. 2010 do 14. 5. 2010 při vyhotovení rozsudku
a od 15. 4. 2010 do 30. 8. 2010 pro doručení písemného vyhotovení rozsudku
v mateřském jazyku odsouzené,
• 47 T 2/2009 - průtah zjištěn od 27. 4. 2010 do 30. 8. 2010,
• Nt 225/2008 – průtah zjištěn od 15. 4. 2010 do 17. 8. 2010,
t e d y
z a v i n ě n ě p o r u š i l a
povinnosti soudce vyplývající z ustanovení §2 odst. 4 tr. řádu, z ustanovení §129 odst. 2
písm. b) a §71 odst. 1 tr. řádu,
2.
ve věci sp. zn. 47 T 10/2009 vyhlášen rozsudek 15 . 12. 2009, lhůta k jeho vyhotovení byla
prodloužena do 21. ledna 2010, rozsudek, přestože šlo o vazební věc, byl vyhotoven
až 22. 6. 2010, usnesení o vazbě ohledně obžalovaného M. Š. ze dne 4. 2. 2010 bylo vypracováno
až 23. 4. 2010 a usnesení o vazbě ohledně obžalovaného P. H. ze dne 19. 3. 2010 bylo
vypracováno až 23. 4. 2010, a v důsledku toho musel Vrchní soud v Praze svými usneseními
sp. zn. 5 To 59/2010 a 5 To 60/2010, obě ze dne 25. 6. 2010 sám rozhodnout o propuštění
z vazby obžalovaných M. Š. a P. H. na svobodu, i když v případě obou obžalovaných Vrchní
soud v Praze konstatoval i nadále existenci vazebních důvodů, a jediným důvodem
pro propuštění jmenovaných z vazby byly průtahy řízení,
t e d y
z a v i n ě n ě p o r u š i l a
povinnosti soudce vyplývající z ustanovení §2 odst. 4 tr. řádu, z ustanovení §129 odst. 2 písm.
b), §138 a §71 odst. 1 tr. řádu,
3.
• 47 T 4/2010 - obžaloba napadla dne 27. 4. 2010, ke dni 30. 8. 2010 bez úkonu
a bez žádosti dle §181 odst. 3 tr. řádu o prodloužení lhůty k prvnímu úkonu,
• 47 T 5/2010 – obžaloba napadla dne 14. 5. 2010, ke dni 30. 8. 2010 bez úkonu
a bez žádosti dle §181 odst. 3 tr. řádu o prodloužení lhůty k prvnímu úkonu,
t e d y
z a v i n ě n ě p o r u š i l a
povinnosti soudce vyplývající z ustanovení §2 odst. 4 a §181 odst. 3 tr. řádu,
t e d y
z a v i n ě n ě p o r u š i l a
povinnosti soudce a ohrozila důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování
soudů,
t í m s p á c h a l a
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
a za to se jí u k l á d á
podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kárné opatření
s n í ž e n í p l a t u o 2 5 % n a d o b u 18 (osmnáct) m ě s í c ů ,
II.
podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
z p r o š ť u j e
kárného obvinění pro skutek spočívající v tom, že v níže uvedených věcech
• 47 T 4/2008 - hlavní líčení na den 14. 1. 2010 nařídila na 9.30 hod., avšak započala
bez udání důvodu až v 10.00 hodin,
• 47 T 12/2009 – hlavní líčení na den 23. 2. 2010 nařídila na 9.30 hod., avšak započala
bez udání důvodu až v 9.55 hodin,
• 47 T 8/2009 – hlavní líčení na den 20. 5. 2010 nařídila na 9.30 hod., avšak započala
bez udání důvodu až v 10.00 hodin,
• 47 T 14/2009 – hlavní líčení na den 29. 7. 2010 nařídila na 9.30 hod., avšak započala
bez udání důvodu až v 10.30 hodin,
• 47 T 3/2009 – hlavní líčení na den 5. 8. 2010 nařídila na 9.30 hod., avšak započala
bez udání důvodu až v 9.40 hodin,
protože skutek není kárným proviněním.
Odůvodnění:
Předseda Městského soudu v Praze podal podle §8 odst. 1, odst. 2 písm. f) zák. č. 7/2002 Sb., v platném znění, návrh na zahájení kárného řízení proti předsedkyni senátu Městského
soudu v Praze JUDr. M. N. pro skutky spočívající v tom, že
I.
v období po rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu pro řízení ve věcech soudců
sp. zn. 13 Kss 9/2009 ze dne 14. 4. 2010, které nabylo právní moci dne 14 . 4. 2010, do dne
ukončení jím nařízené prověrky bezprůtahovosti řízení ke dni 30. 8. 2010 v jejím senátě
47 T zdejšího soudu, pokračovala ve svém dosavadním přístupu k plnění svých pracovních
povinností, přičemž si nevzala poučení ze shora uvedeného odsuzujícího rozhodnutí kárného
senátu, kdy v níže uvedených věcech nerespektovala zákonnou lhůtu pro vyhotovení rozhodnutí
uvedenou v ustanovení §129 odst. 2 písm. b) tr. řádu ( i za použití §138 trestního řádu
pokud jde o vyhotovování usnesení) a zavinila tak v následujících trestních věcech průtahy
v řízení a to: 47 T 17/2007, 47 T 17/2008, 47 T 15/2007, 47 T 1/2009, 47 T 5/2009,
47 T 2/2008, 47 T 6/2009, 47 T 4/2008, 47 T 2/2009, Nt 225/2008, a v těchto věcech zaviněně
porušila povinnosti soudce vyplývající z ustanovení §2 odst. 4 tr. řádu, z ustanovení §129 odst. 2
písm. b) a §71 odst. 1 tr. řádu,
II.
ve věci sp. zn. 47 T 10/2009 zavinila nečinností – nevyhotovením rozsudku ze dne 15. 12. 2009,
kdy lhůta k vyhotovení byla prodloužena do 21. ledna 2010, tato nebyla respektována
a i když šlo o vazební věc, rozsudek byl vyhotoven až 9 . 6. 2010 a rozeslán až dne 22 . 6. 2010,
kdy usnesení o vazbě ohledně obžalovaného M. Š. ze dne 4. 2. 2010 bylo vypracováno
až 23. 4. 2010 a usnesení o vazbě ohledně obžalovaného P. H. ze dne 19. 3. 2010 bylo
vypracováno až 23. 4. 2010 - v důsledku čehož musel Vrchní soud v Praze svými usneseními
sp. zn. 5 To 59/2010 a 5 To 60/2010, obě ze dne 25. 6. 2010 sám rozhodnout o propuštění
z vazby obžalovaných M. Š. a P. H. na svobodu, kdy v případě obou obžalovaných Vrchní soud
v Praze konstatuje i nadále existenci vazebních důvodů, a jediným důvodem pro propuštění
jmenovaných z vazby byly průtahy řízení, konkrétně nečinnost soudu (tedy JUDr. N.). Vrchní
soud v Praze po svých rozhodnutích ze dne 25. 6. 2010 vrátil spis městskému soudu dne 12. 7.
2010, kdy se tak zdejší soud dozvěděl o průtazích JUDr . N. tak jak je konstatoval Vrchní soud
v Praze, takže v této věci zaviněně porušila povinnosti soudce vyplývající z §2 odst. 4 tr. řádu, z §
129 odst. 2 písm. b), §138 a §71 odst . 1 tr. řádu,
III.
ve věcech 47 T 4/2010 a 47 T 5/2010 nerespektovala ustanovení §181 odst . 3 tr. řádu, upravující
povinnost předsedy senátu nařídit ve lhůtě 3 měs íců od podání obžaloby hlavní líčení, předběžné
projednání obžaloby nebo učinit jiný úkon směřující k rozhodnutí ve věci a zavinila tak průtahy
v řízení v těchto věcech,
IV.
v důsledku nedodržování pracovní doby, zejména pozdních příchodů do zaměstnání
a to i ve dnech, kdy má nařízeny hlavní líčení, přestože pracovní doba oficiálně začíná každý den
v 7.30 hod. a drtivá většina soudců trestního úseku, a to i vzhledem k potřebám vězeňské eskorty,
která zajišťuje přesun vazebně stíhaných osob z vazebních věznic, stanovuje počátek hlavních
líčení, či veřejných zasedání na 8.30 hod. až 9.00 hod., JUDr. N. zásadně stanovuje první termín
hlavních líčení až na 9.30 hodin. Pokud ojediněle stanovila dobu zahájení na 9.00 hod., šlo pouze
o výslech osob, nezbytný pro rozhodnutí o dalším trvání vazby. Z některých spisů pak bylo
z protokolu o hlavním líčení zjištěno, že bez uvedení konkrétního důvodů je pak dokonce
zahajováno hlavní líčení později než na jako dobu bylo nařízeno, zejména kdy s JUDr. N. do
jednací síně chodily jiné protokolující úřednice jako zástup za paní P., která byla jinak přidělena
jako protokolující úřednice JUDr. N. a zastupující protokolující úřednice uvedly do protokolu
skutečný počátek zahájení hlavního líčení např. konkrétně v následujících věcech:
47 T 4/2008- obžalovaná E. I. U.
dle protokolu o hlavním líčení ze dne 14. 1. 2010 bylo nařízeno hlavní líčení na 9.30 hod.,
avšak započato bez udání důvodu až v 10.00 hodin,
47 T 12/2009 – obžalovaní M. Č. , L. Ch. , R. Š. , J. S. ,
dle protokolu o hlavním líčení ze dne 23. 2. 2010 bylo nařízeno hlavní líčení na 9.30 hod.,
avšak započato bez udání důvodu až v 9.55 hodin,
47 T 8/2009 – obžalovaní J. P. , B. F. , T. D. , J. V. , R. Ž. ,
dle protokolu o hlavním líčení ze dne 20. 5. 2010 bylo nařízeno hlavní líčení na 9. 30 hod.,
avšak započato bez udání důvodu až v 10.00 hodin,
47 T 14/2009 – obžalovaní Ing. B. S. , Ing. G. A. H. , P. M. , Ing. Z. S. ,
dle protokolu o hlavním líčení ze dne 28. 7. 2010 bylo nařízeno hlavní líčení na 9.30 hod.,
avšak započato bez udání důvodu až v 10.10 hodin,
dle protokolu o hlavním líčení ze dne 29. 7. 2010 bylo nařízeno hlavní líčení na 9.30 hod.,
avšak započato bez udání důvodu až v 10.30 hodin,
47 T 3/2009 – obžalovaní L. H. T. K., Q. T. V., M. T. D. V.,
dle protokolu o hlavním líčení ze dne 5. 8. 2010 bylo nařízeno hlavní líčení na 9.30 hod.,
avšak započato bez udání důvodu v 9.40 hodin.
Předseda Městského soudu navrhl, aby vzhledem k recidivě kárného provinění,
kdy předchozí kárné opatření – snížení platu o 15 % na dobu 4 měsíců nevedlo k požadované
změně přístupu JUDr. M. N. k plnění svých povinností bylo soudkyni uloženo kárné opatření
podle §88 odst. 1 písm. d), zákona č. 6/2002 Sb. a byla tak odvolána z funkce soudce.
Kárně obviněná se k návrhu písemně nevyjádřila.
Kárný senát ověřoval tvrzení uvedená v návrhu na zahájení řízení (§13 zákona č . 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů) a za tím účelem vyžádal
od navrhovatele všechny vytýkané spisy buď v originále, anebo úředně ověřené části spisů,
přičemž navrhovatel požadavek kárného senátu splnil. Z předložených spisů, respektive úředně
ověřených částí spisů učinil kárný senát zjištění, která jsou uvedena v zápisu, který je součástí
spisu. Se zjištěními kárného senátu byli účastníci seznámeni u ústního jednání a neměli proti nim
žádné námitky.
Jako účastnice řízení kárně obviněná soudkyně vypověděla, že složitost projednávané věci
neposuzuje podle počtu stránek spisu, ale podle závažnosti předmětu řízení. Např. ve věci spisu
47 T 2/2009 věděla, že vypracování rozsudku jí bude trvat v podstatě měsíc a od prosince 2010
(rozsudek vyhlášený 15. 3. 2010) ho vyhotovuje, i když ne každý týden, nadiktovala už pět
devadesátiminutových kazet a ještě není u konce . V této věci může mít rozsudek 90-100 stran.
Měla však nevyhotovená i jiná rozhodnutí, která nejsou předmětem kárného řízení a proto dala
přednost jim. Nedělala to úmyslně, jen vyhodnocovala, co má udělat dřív, protože stejně věděla,
že bude mít v něčem průtahy. Žádala o prodloužení lhůty k napsání rozsudků, ale pokud to bylo
ve věci už opakovaně, nebylo jí vyhověno. Situaci s psaním rozsudků skutečně nezvládala,
ačkoliv v kanceláři pracovala 9-10 hodin denně. Nestíhala však i jinou práci (provádí maximum
důkazů a vším se zabývá velmi podrobně, protože ukládá vysoké tresty, musí být přesvědčená,
že obžalovaný je vinen, její pečlivost se však obrací proti ní) a proto si představovala, že jí bude
místopředsedou soudu přidělen asistent, ale nestalo se tak . Má za to, že k ní místopředseda soudu
JUDr. Horký přistupuje jinak než k ostatním soudcům stejného úseku. Připustila však, že ostatní
soudci přidělenou agendu zvládají. Oproti nim se necítí být znevýhodněna počtem přidělených
věcí (v roce 2010 jí napadlo za celý rok 11- 12 věcí), protože situace se na úseku na němž pracuje
podstatně změnila (oproti období, které bylo předmětem řízení v její předchozí kárné věci),
protože v roce 2010 nastoupil nový soudce a v únoru 2011 další, takže stav je naplněn. Má jen
za to, že jiní kolegové asistenta mají, což jim pomáhá. Podrobně se však neuměla vyjádřit k tomu,
kdo z úseku na kterém pracuje asistenta má a kdo ne . V rozhodném období od 14. 4. 2010 nebyla
nemocná, čerpala jen dovolenou.
Navrhovatel se k námitce kárně obviněné vyjádřil ta k, že asistenti byli u Městského soudu
v Praze přidělováni soudcům poté, co ministr spravedlnosti umožnil krajským soudům asistenty
přijmout. Na trestním úseku uvedeného soudu pracují 4 asistenti (tento úsek má 17
prvostupňových senátů), a byli původně přidělováni do specializovaných senátů.
Ze spisu Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného sp. zn. 13 Kss 9/2009 kárný
senát zjistil, že rozhodnutím ze dne 14. 4. 2010, č. j. 13 Kss 9/2009 - 88 byla kárně obviněná
uznána vinnou, že
I.
jako soudkyně Městského soudu v Praze v průběhu roku 2008 a 2009 až do 11. 9. 2009
zapříčinila průtahy nerespektováním zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí uvedené v §129
odst. 2 i za použití §138 trestního řádu ve věcech:
- 47 T 5/2007 – vyhlásila rozsudek 5. 2. 2009, avšak vyhotovila až 3. 9. 2009
- 47 T 15/2008 – vyhlásila rozsudek 18. 6. 2009, avšak dosud nevyhotovila
- 47 T 9 /2008 – vyhlásila rozsudek 29. 5. 2009, avšak dosud nevyhotovila
- 47 T 9 /2009 – vyhlásila rozsudek 6. 8. 2009, avšak vyhotovila až 7. 9. 2009
- 47 T 6 /2008 – vyhlásila rozsudek 19. 5. 2009, avšak dosud nevyhotovila
- 47 T 11/2008 – vyhlásila rozsudek 6. 5. 2009, avšak dosud nevyhotovila., lhůta byla
prodloužena do 30. 7. 2009
- 47 T 12 /2008 – vyhlásila rozsudek 21. 7. 2009, avšak dosud nevyhotovila
- 47 T 13 /2007 – vyhlásila rozsudek 11. 6. 2009, avšak vyhotovila až 5. 9. 2009
- 47 T 4 /2009 – vyhlásila rozsudek 16. 4. 2009, usnesení o ponechání ve vazbě rozhodla
24. 3. 2009, avšak obě rozhodnutí vyhotovila až 28 . 8. 2009
- 47 T 7 /2006 – o návrhu na povolení obnovy řízení rozhodla dne 5. 5. 2009, avšak rozhodnutí
dosud nevyhotovila
II.
v průběhu roku 2008 a 2009 až do 11. 9. 2009 zapříčinila průtahy nerespektováním zejména §181
odst. 3 trestního řádu a neučinila úkony směřující ke skončení věcí, ani nepožádala o prodloužení
lhůty k úkonu podle §181 odst. 3 trestního řádu ve věcech:
- 47 T 15/2007 - ve věci napadlé 23. 8. 2007, nařídila hlavní líčení až dne 28 . 8. 2009
- Nt 225/2008 - od doručení návrhu na obnovu řízení dne 10. 11. 2008 neučinila žádný úkon,
mimo připojení procesního spisu
- 47 T 1/2009 – ve věci napadlé 30. 1. 2009 nařídila hlavní líčení až dne 25. 6. 2009 a rozhodnutí
o ponechání ve vazbě ze dne 29 . 7. 2009 dosud nevyhotovila a rozhodnutí ze dne 27. 2. 2009
vyhotovila až 20. 4. 2009
- 47 T 2/2009 – ve věci rozhodla dne 5. 3. 2009 o ponechání obžalovaných ve vazbě a vyhotovila
až dne 13. 5. 2009
- 47 T 7/2009 – ve věci napadlé 17. 4. 2009 nařídila hlavní líčení až 28 . 8. 2009
- 47 T 6/2009 – ve věci napadlé 30. 3. 2009 nařídila hlavní líčení až 31 . 8. 2009
- 47 T 3/2009 – ve věci napadlé 12. 2. 2009 nařídila hlavní líčení až 27 . 8. 2009
- 47 T 17/2008 – ve věci napadlé 18. 12. 2008 nařídila hlavní líčení až 5. 6. 2009,
III.
ve věci 47 T 4/2009 chybně vyznačila prá vní moc usnesení ze dne 24. 3. 2009 o ponechání
obžalovaného ve vazbě tak, že místo data 21. 4. 2009 uvedla datum 28. 4. 2009 a poté znovu
podle §71 odst. 4,6 trestního řádu rozhodla o ponechání obžalovaného ve vazbě až dne
28. 7. 2009, tedy již po lhůtě uvedené v §71 odst. 4 trestního řádu, v důsledku čehož musel být
obžalovaný propuštěn z vazby, tedy zaviněně porušila povinnosti soudce, čímž ohrozila důvěru
v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů, čímž se dopustila kárného provinění
podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a za to jí bylo uloženo
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., §88 odst . 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., kárné
opatření – snížení platu o 15 % (patnáct) na dobu 4 (čtyř) měsíců .
Rozhodnutí v uvedené kárné věci nabylo právní moci dne 14. 4. 2010.
Navrhovatel již 2. 9. 2010 podal nový návrh na kárné řízení a v něm vytýká kárně
obviněné soudkyni obdobná pochybení, jako v předešlém řízení. Tvrzení navrhovatele,
pokud jde o průtahy v řízení a další pochybení, byla v podstatě prokázána.
K bodu I. výroku tohoto rozhodnutí
1.
Kárný senát vychází z toho, že navrhovatel v bodu I. návrhu vymezil skutek časovým
úsekem od rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ve věci
sp. zn. 13 Kss 9/2009, které nabylo právní moci dne 14. 4. 2010, a kterým byla kárně obviněná
uznána kárným proviněním, do dne ukončení jím nařízené prověrky spisů kárně obviněné
soudkyně, to je do 30. 8. 2010. Vymezením skutku je kárný senát vázán.
V bodu I. návrhu navrhovatel vytýká kárně obviněné soudkyni porušení povinnosti
soudce vyplývající z ustanovení §2 odst. 4 tr. řádu, z ustanovení §129 odst. 2 písm. b) a §71
odst. 1, tr. řádu.
Podle §129 trestního řádu odst. 2 jestliže nebyl rozsudek písemně vyhotoven
již v poradě, předseda senátu nebo jím pověřený soudce, který byl členem senátu, jej vyhotoví
a předá k doručení
a) v řízení před okresními soudy a krajskými soudy jako soudy druhého stupně ve vazebních
věcech do pěti pracovních dnů a v osta tních věcech do deseti pracovních dnů,
b) v řízení před krajskými soudy jako soudy prvního stupně, vrchními soudy a před Nejvyšším
soudem ve vazebních věcech do deseti pracovních dnů a v ostatních věcech do dvaceti
pracovních dnů.
Výjimky z těchto lhůt povoluje na žádost předsedy senátu nebo soudce vyhotovujícího
rozsudek ze závažných důvodů, zejména s ohledem na rozsáhlost a složitost věci, v jednotlivých
věcech předseda soudu. Prodlouží-li lhůtu o více jak dalších dvacet pracovních dnů, písemně
zdůvodní, proč nebylo možné stanovit lhůtu kratší.
Ve věci 47 T 17/2007 byl rozsudek vynesen 21 . 1. 2010, žádost o prodloužení lhůty
byla datovaná dne 8. 2. 2010, prodloužení lhůty žádáno a odsouhlaseno do 25. 3. 2010
(č. l. 1285) – toto však v návrhu nebylo uvedeno. Do ukončení prověrky 30. 8. 2010 rozsudek
nebyl vyhotoven. Průtah zjištěn od 15. 4. 2010 do 30. 8. 2010. Tento spis byl již předmětem
předchozího kárného řízení. Pro průtahy v něm však Dr. N. nebyla odsouzena pro zánik kárné
odpovědnosti. V předchozím kárném řízení měl Nejvyšší správní soud k dispozici ověřenou
fotokopii spisu.
Ve věci 47 T 17/2008 byl rozsudek vynesen dne 9. 2. 2010, na listu č. 1569 je založena
žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 25. 2. 2010, prodloužení lhůty žádáno a odsouhlaseno
do 30. 3. 2010. Do ukončení prověrky 30. 8. 2010 rozsudek nebyl vyhotoven. Průtah zjištěn
od 28. 4. 2010 do 30. 8. 2010. Spis byl již předmětem předchozího kárného řízení. Dr. N. v něm
byla odsouzena pro průtah spočívající v tom, že přestože spis napadl 18. 12. 2008, hlavní líčení
v něm nařídila až 5. 6. 2009. Nejvyšší správní soud měl k dispozici celý spis v předchozím řízení
od 23. 3. 2010 do 9. 4. 2010 a tuto dobu – počet dnů odečetl z průtahu v uvedené věci.
Ve věci 47 T 15/2007 byl rozsud ek vyhlášen dne 25. 2. 2010. Na listu č. 10323a
je založena žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 10. 3. 2010, prodloužení lhůty odsouhlaseno
do 15. 4. 2010. Do ukončení prověrky 30. 8. 2010 rozsudek nebyl vyhotoven. Tento spis byl
již předmětem předchozího kárného řízení. Dr. N. byla v něm odsouzena pro průtah spočívající
v tom, že přestože spis napadl 23 . 8. 2007, hlavní líčení v něm nařídila až 28 . 8. 2009. Nejvyšší
správní soud měl k dispozici celý spis v předchozím řízení od 9. 3. 2010 do 23. 3. 2010, proto
počet těchto dnů odečetl, průtah zjistil v době od 1. 5. 2010 do 30. 8. 2010.
Ve věci 1/2009 byl rozsudek byl vynesen dne 18. 3. 2010. Na listu č. 3454 je založena
žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 18. 3. 2010, prodloužení lhůty žádáno a odsouhlaseno
do 30. 4. 2010, což není v návrhu uvedeno. Na listu č. 3455 založena v pořadí druhá žádost
o prodloužení lhůty datovaná dne 3. 5. 2010, prodloužení lhůty žádáno do 31. 5. 2010.
Neodsouhlaseno. Do dne skončení prověrky 30. 8. 2010 nebyl rozsudek vyhotoven. Ke spisu
se dále vztahuje doplnění kárného návrhu ze dne 12. 10. 2010, doručené kárnému soudu dne
15. 11. 2010- usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 4 To 63/2010, toto je založeno na č. l. 21
kárného spisu. Obžalovaný V. J. byl propuštěn z vazby pro nečinnost městského soudu.
Tento spis byl již předmětem předchozího kárného řízení. Dr. N. byla v něm byla odsouzena pro
průtah spočívající v tom, že přestože spis napadl 30. 1. 2009, hlavní líčení v něm nařídila až 25 . 6.
2009 a dále, že rozhodnutí o ponechání ve vazbě ze dne 29. 7. 2009 dosud nevyhotovila a
rozhodnutí ze dne 27. 2. 2009 vyhotovila až 20. 4. 2009. Nejvyšší správní soud měl k dispozici
celý spis v předchozím řízení od 23. 3. 2010 do 9. 4. 2010. K této době přihlížel v tomto řízení a
průtah zjistil od 18. 5. 2010 do 30. 8. 2010.
Ve věci 47 T 5/2009 byl rozsudek vyhlášen dne 19. 3. 2010. Na listu č. 704 je založena
žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 19. 4. 2010, prodloužení lhůty odsouhlaseno
do 10. 5. 2010. Do skončení prověrky 30. 8. 2010 rozsudek nevyhotoven. Tento spis nebyl
předmětem předchozího kárného řízení. Průtah zjištěn od 11. 5. 2010 do 30. 8. 2010.
Ve věci 47 T 2/2008 byl rozsudek vyhlášen dne 23. 6. 2010. Do dne skončení prověrky
30. 8. 2010 rozsudek nebyl vyhotoven. Tento spis nebyl předmětem předchozího kárného řízení.
Průtah zjištěn od 24. 7. 2010 do 30. 8. 2010.
Ve věci 47 T 6/2009 rozsudek vyhlášen dne 12. 1. 2010. Na listu č. 502 je založena
žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 9. 2. 2010, prodloužení lhůty odsouhlaseno
do 22. 3. 2010. Průtah zjištěn od 15. 4. 2010 do 30. 8. 2010. Tento spis celý byl již předmětem
předchozího kárného řízení. Dr. N. v něm byla odsouzena pro průtah spočívající v tom, že
přestože spis napadl 30. 3. 2009, hlavní líčení v něm nařídila až 31. 8. 2009. Nejvyšší správní soud
měl k dispozici celý spis v předchozím řízení od 9. 3. 2010 do 23. 3. 2010.
Ve věci 47 T 4/2008 byl rozsudek vyhlášen dne 22. 1. 2010. Na listu č. 1225 je založena
žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 8. 2. 2010, prodloužení lhůty odsouhlaseno
do 15. 3. 2010. Ve spisu je založena v pořadí druhá žádost o prodloužení lhůty datovaná dne
15. 3. 2010, prodloužení lhůty žádáno do 29. 3. 2010. Odsouhlaseno. Rozsudek vypraven
k doručení 14. 5. 2010. K vyhotovení překladu rozsudku: na straně č. 1283 spisu je záznam
ze dne 8. 10. 2010 – překlad rozsudku zašli odsouzené. (překlad doručen dne 21. 10. 2010).
Ve spisu na l. č. 1226 je urgence o zaslání rozsudku Vězeňské službě ČR ze dne 8 . 4. 2010, dne
12. 5. 2010 urguje zaslání protokolu a rozsudku i advokátka obžalované (č. l. 1227). Tento spis
byl již předmětem předchozího kárného řízení. Dr. N. nebyla v něm odsouzena pro průtah.
Nejvyšší správní soud měl k dispozici celý spis v předchozím řízení od 9. 3. 2010 do 23. 3. 2010.
Průtah zjištěn od 15. 4. 2010 do 14. 5. 2010 při vyhotovení rozsudku a od 15. 4. 2010 do 30. 8.
2010 pro doručení písemného vyhotovení rozsudku v mateřském jazyku odsouzené.
Ve věci 47 T 2/2009 byl rozsudek vyhlášen 5 . 3. 2010. Na listu č. 4121 je založena žádost
o prodloužení lhůty datovaná dne 22. 3. 2010, prodloužení lhůty odsouhlaseno do 26. 4. 2010.
Na listu č. 4194 je založena v pořadí druhá žádost o prodloužení lhůty datovaná dne 27. 4. 2010,
prodloužení lhůty žádáno do 28. 5. 2010. Neodsouhlaseno. Do dne skončení prověrky
30. 8. 2010 rozsudek nebyl vyhotoven. Tento spis byl již předmětem předchozího kárného
řízení. Dr. N. byla v něm odsouzena pro průtah spočívající v tom, že dne 5. 3. 2009 rozhodla o
ponechání ve vazbě obžalovaných a rozhodnutí vyhotovila až 13. 5. 2009. Nejvyšší správní soud
měl k dispozici celý spis v předchozím řízení, spis byl předložen až u ústního jednání 14 . 4. 2010,
kárně obviněná neměla žádné připomínky k tomuto spisu a proto spis zástupce Městského soudu
opět odvezl. Průtah zjištěn od 27. 4. 2010 do 30. 8. 2010.
Ve věci Nt 225/2008 byla dne 10 . 11. 2008 podána žádost o povolení obnovy
řízení, dne 20. 11. 2008 byla doplněna. Dne 11. 2. 2010 bylo konáno veřejné zasedání o obnově
řízení - návrh na obnovu byl zamítnut. Dne 30. 3. 2010 odsouzený žádal předsedu vrchního
soudu, aby urgoval vyhotovení usnesení o zamítnutí žádosti o obnovu. Dne 8. 7. 2010 podal
odsouzený stížnost na průtahy ( sp. zn St 124/2010). Usnesení Nt 225/2008-49 bylo předáno
k doručení až dne 17. 8. 2010. Průtah zjištěn od 15 . 4. 2010 do 17. 8. 2010. Tento spis byl
již předmětem předchozího kárného řízení. Dr. N. byla v něm odsouzena pro průtah spočívající
v tom, že od 10. 11. 2008 do konce prověrky v něm neučinila žádný úkon. Nejvyšší správní soud
měl k dispozici spis v předchozím řízení, spis byl předložen 9. 3. 2010 a vrácen byl 23. 3. 2010.
K tomuto spisu kárně obviněná namítla zánik své kárné odpovědnosti, neboť navrhovatel
podal návrh po uplynutí zákonné šestiměsíční lhůty. O tom, že rozhodnutí není vyhotoveno
ve lhůtě ví, podle ní, místopředseda soudu vždy prvního dne následujícího měsíce. Jestliže bylo
rozhodnuto 11. 2. 2010, pak do podání návrhu na kárné řízení dne 2. 9. 2010 uplynulo více
jak 6 měsíců. Tuto námitku kárně obviněné soudkyně neshledal kárný senát důvodnou.
Zásadní právní závěry k otázce posuzování jednání (opomenutí) či chování soudce
spočívajícího v zaviněných průtazích řízení, o které v namítané věci jde, zaujal Nejvyšší soud
České republiky v rozhodnutí ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 1 Skno 8/2006, v němž mimo jiné uvedl:
„V případě soudce, jemuž jsou kladeny za vinu neodůvodněné (zaviněné) průtahy při vyřizování přidělených
mu spisů, při splnění výše uvedených podmínek stačí uvést mimo osoby soudce a soudu, dobu a spisové značky věcí
v nichž se tak stalo. Skutková podstata kárného provinění je totiž naplněna zaviněnými průtahy v uvedeném
období byť jen v jediné věci, měly-li za následek ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé
rozhodování soudů, samozřejmě za splnění i hmotně právní podmínky kárného provinění, tj . určitého stupně
závažnosti (společenské nebezpečnosti). Došlo-li ve vymezeném období k zaviněným průtahům ve více věcech, které
pro určitost a přesnost je nutno v návrhu na zahájení kárného řízení a posléze i v rozhodnutí kárného soudu uvést,
má to pak vliv pouze na rozhodnutí o uložení kárného opatření . Znamená to tedy, že pokud ve vymezeném období
soudce zavinil průtahy ve více věcech, nejde v každé této věci o samostatný skutek kár ného provinění,
nýbrž o pokračování v neplnění soudcovských povinností s tím důsledkem, že pokud se v kárném řízení
neprokáže, že v určitém spise k zaviněným průtahům ze strany soudce došlo, takový spis se do výroku prostě
nepojme (s patřičným vysvětlením v odůvodnění rozhodnutí). Při takto pojímané definici skutkové podstaty
kárného provinění pak není důvodu, aby soudce byl v takovém případě kárného obvinění zprošťován,
resp. aby bylo kárné řízení ohledně takové věci (spisu) zastavováno. “
Výše uvedené závěry se však nevztahují na zaviněné jednání (opomenutí) či chování
soudce nespočívající v zaviněných průtazích řízení a nevylučují tedy možnost, aby soudce byl
uznán vinným zvlášť kárným proviněním spáchaným ve stejném období jiným než výše
uvedeným způsobem.
Kárný senát projednávající a rozhodující návrh navrhovatele proti kárně obviněné
soudkyni se se závěry Nejvyššího soudu výše uvedenými ztotožňuje . Jestliže ve vymezeném
časovém úseku návrhem, to je po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu
kárného ve věci sp. zn. 13 Kss 9/2009, to je po 14 . 4. 2010 do skončení prověrky spisů,
to je do 30. 8. 2010, byl zjištěn průtah ve více věcech, nejde v každé této věci o samostatný skutek
kárného provinění, nýbrž o pokračování v neplnění soudcovských po vinností. Je-li tedy průtah ve vymezeném
časovém období jedním skutkem, nemohlo ve stejném časovém úseku jeho trvání u jednoho z nich dojít k zániku
kárné odpovědnosti a u druhého nikoliv.
2.
V bodu II. návrhu na zahájení řízení navrhovatel kárně obviněné soudkyni vytýká,
že zaviněně porušila povinnosti soudce vyplývající z §2 odst. 4 tr. řádu, z §129 odst. 2 písm. b),
§138 a §71 odst. 1 tr. řádu, tím že ve věci sp. zn. 47 T 10/2009 vyhlásila rozsudek 15. 12. 2009,
k jeho vyhotovení jí byla prodloužena lhůta do 21. ledna 2010, avšak rozsudek, přestože šlo
o vazební věc, byl vyhotoven až 22 . 6. 2010, usnesení o vazbě ohledně obžalovaného M. Š.
ze dne 4. 2. 2010 bylo vypracováno až 23. 4. 2010 a usnesení o vazbě ohledně obžalovaného
P. H. ze dne 19 . 3. 2010 bylo vypracováno až 23. 4 . 2010, a v důsledku toho musel Vrchní soud
v Praze svými usneseními sp. zn. 5 To 59/2010 a 5 To 60/2010, obě ze dne 25 . 6. 2010 sám
rozhodnout o propuštění z vazby obžalovaných M. Š. a P. H. na svobodu, i když v případě obou
obžalovaných Vrchní soud v Praze konstatoval i nadále existenci vazebních důvodů, a jediným
důvodem pro propuštění jmenovaných z vazby byly průtahy řízení.
Skutečnosti tvrzené navrhovatelem byly ověřeny z obsahu předloženého spisu
47 T 10/2009, z něhož dále vyplývá, že usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 5 To 59/2010
a 5 To 60/2010 došly Městskému soudu v Praze dne 12. 7. 2010.
Spis 47 T 10/2009 nebyl předmětem předchozího kárného řízení kárně obviněné
soudkyně.
Ke spisu 47 T 10/2009 uplatnila kárně obviněná soudkyně stejnou námitku jako ke spisu
Nt 225/2008, tedy zánik své kárné odpovědnosti, kterou kárný senát neuznal ze stejných důvodů
jako u spisu Nt 225/2008.
3.
V bodu III. návrhu na zahájení řízení navrhovatel kárně obviněné soudkyn i vytýká,
že zaviněně porušila povinnosti soudce vyplývající z §2 odst . 4 a §181 odst . 3 tr. řádu,
když ve věcech:
47 T 4/2010 po nápadu obžaloby dne 27. 4. 2010, ke dni 30. 8. 2010 neučinila žádný úkon
a nepodala ani žádost podle §181 odst. 3 tr. řádu o prodloužení lhůty k prvnímu úkonu, a
47 T 5/2010 po nápadu obžaloby dne 14. 5. 2010, ke dni 30. 8. 2010 neučinila žádný úkon
a nepodala ani žádost podle §181 odst. 3 tr. řádu o prodloužení lhůty k prvnímu úkonu.
Podle §181 trestního řádu odst. 2, po podání obžaloby soud, nevyčkávaje dalších návrhů,
postupuje tak, aby řízení bez průtahů směřovalo k rozhodnutí věci, včetně výkonu rozhodnutí,
odst. 3 předseda senátu je povinen v řízení před okresním soudem ve lhůtě tří týdnů
a před krajským soudem jako soudem prvního stupně ve lhůtě tří měsíců od podání obžaloby
nařídit ve věci hlavní líčení, předběžné projednání obžaloby nebo učinit jiný úkon směřující
k rozhodnutí věci, včetně pověření probačního úředníka k úkonům směřujícím k rozhodnutí
o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání anebo jinému rozhodnutí
věci mimo hlavní líčení. Nemůže-li tak ze závažných důvodů učinit, předloží spis předsedovi
soudu, který podle povahy věci buď uvedenou lhůtu na nezbytně nutnou dobu prodlouží
nebo v souladu s rozvrhem práce soudu učiní jiné vhodné opatření k zajištění plynulosti řízení.
Kárně obviněná soudkyně připustila, že ve věci 47 T 4/2010 nenařídila hlavní líčení
v zákonem stanovené lhůtě, přičemž tuto lhůtu překročila asi o 1 měsíc (ú kon učinila referátem
ze dne 31. 8. 2010). Ve věci 47 T 5/2010 rovněž zákonnou lhůtu nedodržela, protože úkon
učinila až 29. 9. 2010 vyhlásila usnesení , že věc bude předložena NS ČR k rozhodnutí o přikázání
věci.
Kárný senát hodnotil všechny provedené důkazy a přihlížel ke všemu, co v řízení vyšlo
najevo. V řízení bylo jednoznačným způsobem prokázáno, že kárně obviněná ve věcech
Městského soudu v Praze sp. zn. uvedených v bodu I. výroku tohoto rozhodnutí nepostupovala
v souladu s povinností soudce pracovat bez zbytečných průtahů zakotvenou v §79 odst . 1
zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a svojí nečinností porušila právo garantované
každému čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských
práv a základních svobod na rozhodnutí v přiměřené době. Nejde totiž jen o to, aby soud ve věci
rozhodl, ale aby také v zákonem stanovené době své rozhodnutí doručil. V navrhovatelem
vymezené době přitom neexistovala objektivní zákonná překážka bránící kárně obviněné
soudkyni pracovat bez průtahů, i když rozhoduje závažnou trestní problematiku . Sama totiž
připustila, že oproti ostatním soudcům stejného úseku nemá více nápadu, ostatní soudci přitom
jim přidělené spisy zvládají. Množství jí napadlých věcí v roce 2010 sama nehodnotí nepříznivě.
Úsek na kterém pracuje byl doplněn o další dva soudce v roce 2010 a v roce 2011 a je plně
obsazen. Kárně obviněná soudkyně v rozhodném období nebyla nemocná, její nepřítomnost
na pracovišti představovala jen dovolená. Průtahy ve vyhotovování rozhodnutí přitom překračují
podstatně zákonné lhůty stanovené v §129 odst. 2 tr. řádu a některá rozhodnutí nejsou dosud
vyhotovená. V případě prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí ani tuto dodatečnou lhůtu
nesplnila. V důsledku její nečinnosti došlo i k tomu, že museli být z vazby odvolacím soudem
propuštěni obžalovaní, u nichž by jinak důvody vazby trvaly. Lhůty podle §181 odst. 3 tr. řádu
ve dvou vytýkaných věcech překročila o nevýraznou dobu, jejich zákonnou délku však také
nedodržela. To vše za situace, kdy byla v roce 2010 uznána vinnou kárným proviněním
za obdobnou nečinnost.
Podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kárným
proviněním soudce je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné c hování
nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru
v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.
V nečinnosti kárně obviněné soudkyně ve věcech uvedených v bodu I. výroku
tohoto rozhodnutí spatřuje kárný senát naplnění skutkové podstaty kárného provinění,
neboť jde na její straně o závažná pochybení, jimiž ohrozila důvěru v nezávislé, nestranné,
odborné a spravedlivé rozhodování soudů.
Při úvaze, jaké kárné opatření je přiměřené pochybením ká rně obviněné soudkyně
zjištěným v průběhu řízení, přihlížel kárný senát nejen ke všem zjištěným skutečnostem,
ale i k osobnosti kárně obviněné soudkyně. O tom, že situace je velmi vážná zejména
v jejích průtazích ve vyhotovování rozhodnutí, není pochyb. Kárně obviněná si svého pochybení
je vědoma a je jí líto, že k nim došlo. Uvedla, že se s nahromaděnými pracovními problémy
nemohla rychleji vyrovnat, ačkoliv pracuje podstatně více než je denní pracovní doba,
a to i proto, že se souzenými věcmi zabývá příliš podrobně, a také těžce nese, že navrhovatel
krátce po skončení předchozího kárného řízení podal proti ní další návrh na kárné řízení . Nejen
proto je přesvědčena, že místopředseda městského soudu pro věci trestní je proti ní zaujatý .
Uvedla také, že práci nezvládá tak rychle jako dřív či jako ostatní soudci možná i kvůli věku .
Má za to, že jí v této situaci mohlo vyjít vstříc vedení soudu a alespoň na půl roku jí přidělit
asistenta. Navrhovatel v tomto směru namítal, že na trestním úseku městského soudu jsou jen
čtyři asistenti, o tom zda a proč neuvažoval alespoň o dočasném přidělení asistenta kárně
obviněné soudkyni se konkrétně nevyjádřil. To, že kárně obviněné soudkyni nebyl přidělen
asistent, nemůže považovat kárný senát ani jako polehčující okolnost, protože převážná část
soudců pracujících na stejném úseku jako kárně obviněná soudkyně přiděleného asistenta nemá .
Pokud kárně obviněná spatřuje podjatost místopředsedy městského soudu proti ní z toho
důvodu, že podle ní inicioval podání dalšího kárného návrhu proti ní, pak kárný senát
s ní její přesvědčení nemůže sdílet, protože pro podání kárného návrhu byly zjištěny závažné
důvody. Navrhovatel zřejmě proto navrhl uložení kárného opatření odvolání z funkce soudkyně.
Tímto jeho návrhem kárný senát není vá zán. Přes zjištěná závažná pochybení v práci kárně
obviněné soudkyně má kárný senát zato, že je třeba jí dát ještě možnost k nápravě. I navrhovatel
v návrhu připouští, že kárně obviněná je dlouhodobou soudkyní a od 1. 1. 2004 působí ve funkci
předsedkyně senátu I. stupně Městského soudu v Praze, kdy do této funkce byla přeřazena
z funkce předsedkyně odvolacího senátu a její činnost nevykazovala zásadnější problémy
až do poloviny roku 2008. Za této situace má kárný senát za to, že kárné opatření přiměřené
pochybením kárně obviněné soudkyně je snížení platu o 25% na dobu 18 měsíců podle §88
odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Kárný senát musel přihlížet
k opětovnému kárnému provinění, jehož se kárně obviněná soudkyně dopustila v době před
zahlazením předchozího kárného opatření.
K bodu II. výroku tohoto rozhodnutí
V bodu IV. návrhu navrhovatel kárně obviněné soudkyni vytýká, že ve věcech
47 T 12/2009, 47 T 12/2009, 47 T 8/2009, 47 T 14/2009, 47 T 3/2009, nezačala hlavní líčení
v jí stanovenou hodinu, ale bezdůvodně později o 10 minut až jednu hodinu.
I když jeho tvrzení v návrhu odpovídají skutečnosti (mimo spisu 47 T 14/2009,
v němž hlavní líčení dne 28. 7. 2010 bylo přerušeno s tím, že v něm bude pokračováno dne
29. 7. 2010 v 10.15 hod., protože svědek předvolaný na 9.30 hodin se omluvil ze zdravotních
důvodů, přičemž hlavní líčení započalo v 10.30 hodin), vytýkaný skutek není kárným proviněním.
Kárný senát nebagatelizuje skutečnost, že hlavní líčení nezačala být projedn ávána ve stanovenou
dobu, na kterou se všechny předvolané osoby musely k soudu dostavit. Jedná se o pochybení
soudu, tedy kárně obviněné soudkyně. Intenzita tohoto porušení a jeho rozsah však v daném
případě nenaplňuje skutkovou podstatu kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona
č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
V této části tedy kárný senát kárně obviněnou soudkyni zprostil kárného obvinění
podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné.
V Brně dne 17. března 2011
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně kárného senátu
pro řízení ve věcech soudců