ECLI:CZ:NSS:2019:2.AFS.63.2019:91
sp. zn. 2 Afs 63/2019 - 91
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň
JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobců: a) Bc. L. R., b) T. R., proti
žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, ve věci žalob
proti rozhodnutím žalovaného ze dne 10. 10. 2018, č. j. 45178/1/5200-10424-700519
a č. j. 45343/18/5100-41457-711353, v řízení o kasačních stížnostech žalobců proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2019, č. j. 11 Af 44/2018 – 85,
takto:
I. Řízení se zas t av u je .
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce a) a žalobkyně b) (dále jen „stěžovatelé“) se kasačními stížnostmi domáhali
zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Městského soudu v Praze. Společně s podanými kasačními
stížnostmi požádali o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
[2] Nejvyšší správní soud o žádostech stěžovatelů rozhodl usnesením ze dne 5. 9. 2019,
č. j. 2 Afs 63/2019 - 47, v němž dospěl k závěru, že je dán důvod pro jejich zamítnutí a vyzval
každého ze stěžovatelů ke splnění jejich poplatkové povinnosti do 15 dnů od doručení usnesení
a ke splnění podmínky dle §105 odst. 2 s. ř. s. ve lhůtě dvou týdnů od doručení usnesení.
[3] Toto usnesení bylo doručeno stěžovatelům do jejich datových schránek dne 10. 9. 2019.
Lhůta pro splnění poplatkové povinnosti jim tedy začala plynout ve středu 11. 9. 2019 a poslední
den k jejímu splnění byla středa dne 25. 9. 2019.
[4] Dne 23. 9. 2019 byly Nejvyššímu správnímu soudu doručeny opakované žádosti
stěžovatelů, které však neobsahovaly žádné nové relevantní skutečnosti ve vztahu ke splnění
jejich poplatkové povinnosti, a proto o nich již Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval.
Jak totiž mnohokrát v minulosti konstatoval, „(p)okud v mezidobí nedošlo ke změně faktických poměrů,
které by případně mohly odlišné rozhodnutí o druhé žádosti (o osvobození od soudních poplatků) odůvodňovat,
postupoval městský soud správně, pokud o v pořadí druhé žádosti samostatně nerozhodoval. Opačný přístup
by totiž nutně musel vést k nekonečnému řetězení téhož problému, neboť by nebylo možné účastníku řízení
zabránit, aby na každou výzvu k úhradě soudního poplatku reagoval za nezměněného skutkového stavu novou
žádostí o osvobození. To by bylo v rozporu se zásadou procesní ekonomie. Městský soud proto správně vycházel
z toho, že v řízení nebyly shledány podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků a poplatek nebyl
ani v následné lhůtě zaplacen. Proto řízení o kasační stížnosti správně zastavil.“ (srov. např. rozsudky
Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2018, č. j. 7 As 480/2018 - 18, ze dne 22. 2. 2012,
č. j. 6 As 6/2012 - 14, ze dne 23. 2. 2011, č. j. 1 Afs 51/2010 – 104, či ze dne 28. 7. 2011,
č. j. 8 As 65/2010 - 106).
[5] Protože stěžovatelé soudní poplatky na výzvu soudu do výše uvedeného dne nezaplatili,
Nejvyšší správní soud podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s. řízení zastavil.
[6] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatelé neodstranili
ve stanovené lhůtě ani další vadu svých kasačních stížností, a to nedostatek právního zastoupení
ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s., přestože k tomu byli usnesením ze dne 5. 9. 2019,
č. j. 2 Afs 63/2019 - 47, vyzváni, Nejvyšší správní soud nepostupoval podle §46 odst. 1
písm. a) s. ř. s., ale v režimu §47 písm. c) s. ř. s., neboť postup spočívající v zastavení řízení
pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před jinými procesními postupy.
[7] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 9. října 2019
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu