ECLI:CZ:NSS:2019:2.AS.109.2019:18
sp. zn. 2 As 109/2019 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň
JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalované:
Vězeňská služba České republiky – Věznice Oráčov, se sídlem Oráčov 159, Oráčov, ve věci
žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 10. 2018, č. j. VS-15831/10/ČJ-2018-8026PR,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2019,
č. j. 8 A 20/2019 - 21,
takto:
I. Návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů se zamí t á.
II. Kasační stížnost se o d mí t á.
III. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Usnesením ze dne 18. 3. 2019, č. j. 8 A 20/2019 - 21, Městský soud v Praze nepřiznal
žalobci osvobození od soudních poplatků a neustanovil mu zástupce, jelikož nedoložil, že nemá
dostatečné prostředky dle §36 odst. 3 s. ř. s.
[2] Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, která však
neobsahovala žádné kasační důvody dle §103 odst. 1 s. ř. s., a nesplňovala tak podmínky řízení
podle ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s. Spolu s kasační stížností podal i návrh na osvobození
od soudního poplatku a návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů.
[3] O návrhu na osvobození od soudních poplatků nebylo třeba rozhodovat, neboť kasační
stížnost v této věci není zpoplatněna a obecnou podmínkou řízení o ní není ani zastoupení
advokátem (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne
9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19, č. 3271/2015 Sb., zejména bod 31).
[4] Návrh stěžovatele na ustanovení zástupce z řad advokátů Nejvyšší správní soud zamítl,
neboť k takovému kroku nejsou důvody ani s ohledem na individuální poměry stěžovatele.
Stěžovatel je sám bývalým advokátem, má právnické vzdělání a své právní erudice rutinně využívá
jako účastník řady sporů mimo jiné před správními soudy. Povaha řízení před Nejvyšším
správním soudem je navíc taková, že podmínku právnického vzdělání by stěžovatel ani nemusel
splňovat (jde o kasační stížnost proti rozhodnutí, jímž se nekončí řízení o žalobě před krajským
soudem). Není ani patrné, že by ustanovení advokáta bylo třeba s ohledem na zvláštní povahu
věci. Jde o skutkově i právně jednoduchou věc (posouzení zákonnosti neustanovení zástupce
stěžovateli krajským soudem), která nevyžaduje žádné zvláštní právní erudice nad rámec té,
jíž stěžovatel nepochybně disponuje.
[5] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 24. 4. 2019, č. j. 2 As 109/2019 - 12, stěžovatele
vyzval podle §106 odst. 3 s. ř. s., aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení
doplnil kasační stížnost tak, že uvede, z jakých důvodů byla podána, a tyto důvody skutkově
a právně konkretizuje. Stěžovatel byl zároveň poučen, že pokud nedoplní kasační stížnost
ve stanovené lhůtě a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud kasační
stížnost odmítne. Uvedené usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 30. 4. 2019.
[6] Dle §106 odst. 3 s. ř. s., (n)emá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být
tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění
podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit
její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další
měsíc.
[7] Uvedené ustanovení zakotvuje koncentraci řízení; soud již proto nemůže přihlížet
ke stížnostním námitkám uplatněným po uplynutí lhůty podle §106 odst. 3 s. ř. s. K tomu srov.
např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. I. ÚS 390/05 (publ.
pod N 27/40 SbNU 219), v němž bylo uvedeno, že pokud je stěžovatel vyzván k doplnění
kasační stížnosti postupem dle §106 odst. 3 s. ř. s., může rozšířit kasační stížnost na výroky
dosud nenapadené a rozšířit její důvody jen ve lhůtě jednoho měsíce v tomto ustanovení
zakotvené, pokud nebyla na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů soudem prodloužena.
[8] Nejvyšší správní soud se proto zabýval tím, zda stěžovatel doplnil kasační stížnost
ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, jímž byl vyzván k doplnění kasační stížnosti.
Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 30. 4. 2019. Poslední den stanovené měsíční lhůty
pro doplnění kasační stížnosti tak připadl na 30. 5. 2019 (§40 odst. 1 a 2 ve spojení
s §120 s. ř. s.). Stěžovatel však kasační stížnost do uvedeného dne nedoplnil.
[9] Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že k asační stížnost nebyla v jednoměsíční lhůtě
určené dle §106 odst. 3 s. ř. s. doplněna a pro tento nedostatek nebylo možno v řízení o kasační
stížnosti pokračovat, jelikož jen v této lhůtě lze rozšířit důvody kasační stížnosti; zákon přitom
pro daný případ nestanoví jiný procesní důsledek než odmítnutí kasační stížnosti. O nutnosti
odmítnout kasační stížnost pro její nedoplnění byl stěžovatel poučen. Byly tak naplněny všechny
požadavky, které §37 odst. 5 s. ř. s. klade pro to, aby kasační stížnost byla odmítnuta
dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
[10] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
§60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 24. června 2019
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu