ECLI:CZ:NSS:2005:2.AS.42.2004
sp. zn. 2 As 42/2004 - 81
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce
Doc. MUDr. Z. T., CSc., zastoupeného Mgr. Ing. Markem Němcem, advokátem
se sídlem Sedlčany, Nádražní 106, proti žalovanému Krajskému úřadu Plzeňského kraje,
Plzeň, Škroupova 18, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni
ze dne 29. 4. 2004, čj. 57 Cad 3/2003 – 45,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá
přezkoumání shora označeného rozsudku Krajského soudu v Plzni, kterým byla
zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Okresního úřadu Plzeň-jih ze dne 9. 9. 2002,
čj. RR/337/02 ve znění opravy učiněné sdělením ze dne 24. 9. 2002. Tímto (posledně
uvedeným) správním rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno
rozhodnutí Městského úřadu v Blovicích ze dne 17. 6. 2002, čj. výst. 2001, kterým byla
žalobci uložena pokuta ve výši 10 000 Kč za přestupek podle §105 odst. 1 písm. c)
zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.
Stěžovatel v kasační stížnosti uvádí, že napadený rozsudek je zmatečný a nezákonný,
neboť nemá oporu ve spisech správních i soudních. Dovozuje, že toto rozhodnutí
krajského soudu cituje obsah všech spisů a zákonných ustanovení, přičemž však není
uvedeno, z čeho soud vycházel, co vzal za prokázané a relevantní. Rozsudek navíc trpí
vadou circulus in demonstrando, když soud dovozuje, že otvor nakreslený ve stavební
dokumentaci není oknem, protože tak rozhodl správní orgán a pokuta za zřízení okna
je tudíž na místě. Žaloba naopak tvrdila, že stavebník – žalobce vybudoval okno v souladu
se stavební dokumentací. Stěžovatel ve všech fázích správního řízení uváděl, že otvor
zakreslený v dokumentaci je okno a že opačné tvrzení správního orgánu i žalovaného
nevychází ze skutečného stavu věci a porušuje správní řád . Stavební úřad neprovedl
dokazování a zneužil správní úvahu v tom směru, že dovodil, že otvor není okno
a bez dokazování udělil žalobci pokutu za zřízení okna. Stěžovatel v řízení o správní
žalobě znalecky doložil, že otvor vyznačený ve stavební dokumentaci je okno,
nicméně krajský soud vyloučil tento důkaz jako nadbytečný s tím, že i bez tohoto důkazu
je závěr žalovaného správný. Tím krajský soud odmítl přezkoumat správní úvahu,
správnost a zákonnost správního rozhodnutí, která je imanentní správnímu soud nictví.
Soud „mohl napadnout znalecký posudek, nebo požádat o jiný“, což se však nestalo.
Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu
a uplatněných důvodů (§109 odst. 2, 3 s. ř. s), přičemž vycházel z následujících úvah
a závěrů.
Jak vyplývá z obsahu správního spisu i spisu krajského soudu, mezi účastníky řízení
bylo sporné, zda ve stavební dokumentaci stavby stavební úpravy rodinného domu
čp. 38 v Blovicích, schválené stavebním úřadem byl nakreslen stavebně technický otvor
(o rozměrech 1800 x 2200 mm), nebo okenní otvor (o rozměrech 1500 x 1500 mm)
a zda tudíž byl stěžovatel právem vyzván k odstranění dotyčného okna a poté mu byla
za nesplnění výzvy státního stavebního dohledu uložena pokuta. Krajský soud v Plzni
se správně zejména na řešení této otázky zaměřil.
Ve správních věcech podléhajících režimu správního řádu či jiných obdobných
procesních předpisů je především na správním orgánu, aby náležitě hodnotil provedené
důkazy, včetně posouzení, zda jsou pro odpovídající zjištění skutkového stavu dostačující.
Pokud určitá odborná otázka spadá do působnosti správního orgánu, který vede řízení,
může si tuto otázku posoudit sám, aniž by byl povinen si opatřit posudek znalce.
Na soudu ve správním soudnictví je pak, aby se zřetelem na žalobní důvody posoudil,
zda důkazy provedené ve správním řízení jsou postačující a zda – v případě řízení
dle správního řádu – jejich hodnocení je v souladu především s ustanovením §32 a násl.,
tj. zda hodnocení odpovídá zásadám logiky, zda správní orgán se vypořádal s důkazy
jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a zda skutkové závěry mají oporu v provedených
důkazech. Teprve v případě zjištění podstatného nedostatku v důkazním řízení
resp. v hodnocení důkazů, přichází především v úvahu, aby soud napadené
rozhodnutí správního orgánu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Soud, pokud
to považuje za vhodné, může sám zopakovat nebo doplnit důkazy provedené správním
orgánem, neupravuje-li zvláštní zákon rozsah a způsob dokazování jinak. Soud
pak hodnotí jednotlivě a v jejich souhrnu jak důkazy jím provedené, tak i důkazy
provedené v řízení před správním orgánem (§77 odst. 2 s. ř. s.).
V daném případě, jak je zřejmé zejména z poměrně obsáhlého odůvodnění rozsudku
Krajského soudu v Plzni, tento soud nejen konstatoval, jaké důkazy byly provedeny,
ale zabýval se i jejich hodnocením správním orgánem, tj. zda toto hodnocení odpovídá
požadavkům správního řádu, především jeho ustanovení §32 a 34. Dovodil, že se správní
orgán přesvědčivě vypořádal i s tím, proč není třeba provést další důkazy navržené
stěžovatelem (především důkaz znaleckým posudkem). Nelze tedy přisvědčit stěžovateli,
že z napadeného rozsudku není zřejmé, z čeho krajský soud vycházel a že rozhodnutí
trpí vadou logiky. Za této situace, když krajský soud důvodně shledal úplnost
důkazů provedených správním orgánem za postačující, nelze vytýkat tomuto soudu,
že měl sám přistoupit k provedení dalších důkazů ve smyslu §77 s. ř. s.
Ze všech těchto důvodů nebyla kasační stížnost shledána důvodnou a proto bylo
rozhodnuto o jejím zamítnutí.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti soud rozhodl v souladu
s §120 a §60 odst. 1 s. ř. s, když neúspěšnému stěžovateli právo na náhradu nákladů
řízení nepřísluší a žalovanému, jak vyplývá z obsahu spisu, náklady v řízení o kasační
stížnosti nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. listopadu 2005
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu