ECLI:CZ:US:1997:2.US.118.97
sp. zn. II. ÚS 118/97
Usnesení
II. ÚS 118/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele R.N., zastoupeného JUDr. O.P., o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 8 To 136/95, ze dne 31. 7. 1996, takto:
Návrh se o d m í t á
Odůvodnění:
Navrhovatel se ve svém návrhu ze dne 7. 4. 1997 domáhal zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Vrchního soudu v Praze s odůvodněním, že tímto rozhodnutím odvolacího soudu, kterým byl rozsudek soudu prvého stupně v celém rozsahu zrušen a věc vrácena soudu prvého stupně k novému projednání a rozhodnutí, a to jiným senátem (§258 odst. 1 písm. b), §259 odst. 1 a §262 tr. řádu),došlo k porušení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.
Dle ustanovení §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. lze ústavní
II. ÚS 118/97
stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s připojeným napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 8 To 136/95, a zjistil, že napadené usnesení bylo vydáno dne 31. 7. 1996 a s ohledem na ustanovení §140 odst. 1a tr. řádu nabylo téhož dne právní moci. Protože navrhovatel svůj návrh podal k přepravě až dne 7. 4. 1997, jde zcela zjevně o návrh podaný po uplynutí 60 denní lhůty upravené ve shora citovaném ustanovení §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. Za této situace Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh dle §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. JUDr. Iva Brožová
V Brně dne 24. 4. 1997 soudkyně Ústavního soudu ČR