ECLI:CZ:US:2015:2.US.3653.14.1
sp. zn. II. ÚS 3653/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. Ivany Kvasnicové, proti blíže neoznačeným rozhodnutím Nejvyššího soudu a Městského soudu v Praze, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 16. 11. 2014 stěžovatelka brojila proti blíže neoznačeným rozhodnutím Nejvyššího soudu a Městského soudu v Praze vydaným ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 7 T 153/2001.
Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti návrhu ve smyslu zákona č. 82/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatelka byla přípisem ze dne 5. 1. 2015 vyzvána k odstranění jejích vad ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy. Zejména byla poučena o povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem. Současně byla upozorněna na následky spojené s neodstraněním vytčených vad.
Výzva byla stěžovatelce doručována na adresu uvedenou v ústavní stížnosti. Zásilka však byla vrácena zpět Ústavnímu soudu s tím, že se stěžovatelka odstěhovala. Opakovaně jí proto bylo doručováno na adresu jejího trvalého pobytu. Z vrácené doručenky určené do vlastních rukou adresáta bylo zjištěno, že stěžovatelka nebyla zastižena a písemnost byla dne 7. 4. 2015 uložena a připravena k vyzvednutí, přičemž stěžovatelce byla zanechána výzva k vyzvednutí zásilky. Protože si stěžovatelka písemnost v úložní lhůtě nevyzvedla, byla zásilka vrácena Ústavnímu soudu, neboť ji nebylo možné vhodit do domovní schránky.
Po vrácení nevyzvednuté zásilky byla výzva k odstranění vad návrhu uložena do spisu sp. zn. II. ÚS 3653/14 a stěžovatelka byla sdělením vyvěšeným dne 14. 5. 2015 na úřední desce Ústavního soudu informována o tom, že si uloženou písemnost může vyzvednout v příslušné soudní kanceláři.
Podle §49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějším předpisů (dále jen "o. s. ř."), "nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu".
Předmětná výzva je ve smyslu ustanovení §49 odst. 4 o. s. ř. považována za doručenou stěžovatelce dne 17. 4. 2015 a třicetidenní lhůta k odstranění vad ústavní stížnosti marně uplynula v pondělí dne 18. 5. 2015 (§57 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Stěžovatelka však vytčené vady ve stanovené lhůtě ani později až do dne vydání tohoto usnesení neodstranila.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud postupoval podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. června 2015
Jiří Zemánek, v. r.
soudce zpravodaj