ECLI:CZ:US:2011:2.US.404.11.1
sp. zn. II. ÚS 404/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatelky A. H., o ústavní stížnosti proti usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č. j. 59 Ca 79/2009-12 ze dne 26. 1. 2010, č. j. 59 Ca 79/2009-23 ze dne 26. 4. 2010 a č. j. 59 Ca 130/2006-213 ze dne 10. 8. 2010, usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Ans 7/2010-43 ze dne 23. 9. 2010 a rozsudkům Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Ans 8/2010-48 ze dne 23. 9. 2010 a č. j. 5 Afs 76/2010-226 ze dne 16. 11. 2010, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 10. 2. 2011, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví označených rozhodnutí správních soudů s tvrzením, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva, jmenovitě zejména právo na spravedlivý proces. Za protiústavní označila stěžovatelka postup obecných soudů, které projednaly a rozhodly o podaných žádostech o osvobození od soudních poplatků a žádostech o ustanovení právního zastoupení soudem v nepřítomnosti stěžovatelky, jež se tak nemohla vyjádřit k zjevně nesprávným skutkovým zjištěním a posléze přijatým právním závěrům obecných soudů.
Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti návrhu ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byla stěžovatelka přípisem ze dne 3. 3. 2011 vyzvána k odstranění vytýkaných vad ve lhůtě 30 dnů. Tato výzva mimo jiné obsahovala informaci, že v řízení před Ústavním soudem musí být zastoupena advokátem, a to včetně vlastního sepsání návrhu, a upozornění, že pokud vytčené vady nebudou ve stanovené lhůtě odstraněny, bude její návrh odmítnut.
Ačkoli bylo stěžovatelce posléze vyhověno v její žádosti ze dne 15. 4. 2011 o prodloužení stanovené lhůty o dalších 20 dnů, nebyly ani v této prodloužené lhůtě dříve vytknuté vady odstraněny. Sdělení o prodloužení lhůty bylo přitom navrhovatelce doručeno fikcí dne 30. 4. 2011 (§49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění rozhodném), stanovená lhůta pak marně uplynula dne 20. 5. 2011.
Dne 19. 5. 2011 Ústavní soud obdržel další žádost stěžovatelky o prodloužení lhůty k odstranění "údajných" vad nesporně řádně, důvodně a včas podané ústavní stížnosti, a to do konečného vyřízení žádosti o určení advokáta Českou advokátní komorou (dále jen "ČAK"), vhodněji do 30. 6. 2011.
Ústavní soud po zvážení konkrétní situace dospěl k závěru, že této žádosti o prodloužení lhůty nelze vyhovět. Zákonná šedesátidenní lhůta stanovená zákonem o Ústavním soudu je podle Ústavního soudu plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti a její faktické prodlužování stanovováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být výjimečné. Poskytnutím další lhůty k odstranění vad je totiž liknavý stěžovatel zvýhodňován oproti ostatním, pečlivým stěžovatelům, kteří dostáli zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě.
V daném případě nelze ani odhlédnout od skutečnosti, že již při podání ústavní stížnosti bylo navrhovatelce z jiných řízení vedených u Ústavního soudu (a to již od roku 2004) známo, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, jakož i to, že v řízení před Ústavním soudem je vyžadováno povinné zastoupení advokátem. Uvedené potvrzuje návrh stěžovatelky, obsažený v textu ústavní stížnosti, aby Ústavní soud odstranil povinné zastoupení advokátem při podání mimo jiné i ústavní stížnosti. Ústavnímu soudu je z jeho činnosti dále známo, že ČAK vyřizuje žádosti o určení advokáta maximálně do dvou až tří týdnů. Z předestřeného časového přehledu jednotlivých událostí je tedy zřejmé, že stěžovatelka měla dostatek času si právní zastoupení zajistit.
Za této situace Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh jako vadný podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. května 2011
Stanislav Balík, v. r.
soudce zpravodaj