Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 02.06.2020, sp. zn. 20 Cdo 1059/2020 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2020:20.CDO.1059.2020.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2020:20.CDO.1059.2020.1
sp. zn. 20 Cdo 1059/2020 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Komerční banky, a.s. , se sídlem v Praze 1, Na Příkopě č. 969/33, identifikační číslo osoby 45317054, proti povinným 1) B. B. , narozenému XY, bytem XY, 2) F. C. , narozenému XY, bytem XY, 3) XY , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, 4) D. B. , narozenému XY, bytem XY, a 5) L. Č. , narozenému XY, bytem XY, všem zastoupeným Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem v Příbrami, Na Flusárně č. 168, pro 2 365 756,75 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Pavla Preuse, Exekutorský úřad Praha 8, pod sp. zn. 204 EX 10345/19, o dovolání povinného č. 1) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. září 2019, č. j. 25 Co 235/2019-755, takto: Dovolání se odmítá . Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): 1. Nejvyšší soud dovolání povinného č. 1) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. září 2019, č. j. 25 Co 235/2019-755, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jeno. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., když neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a to v vztahu k žádnému z dovolacích důvodů. 2. Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 3. Dovolatel v dovolání ze dne 20. 1. 2020 k předpokladu přípustnosti předmětného dovolání uvedl, že „napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, přičemž ve svém podání neuvedl, od které ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, se měl odvolací soud odchýlit. 4. Dovolatel je povinen v dovolání vymezit, které z hledisek uvedených v §237 o. s. ř. považuje za splněné, přičemž musí být zřejmé, které otázky hmotného či procesního práva se taková přípustnost týká [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 (uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. Nejvyšší soud ve své již ustálené judikatuře opakovaně vysvětlil, že namítá-li dovolatel, že dovolání je přípustné, neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, je v takovém případě zapotřebí alespoň stručně uvést, od kterého rozhodnutí, respektive od kterých rozhodnutí se konkrétně měl odvolací soud odchýlit, a v jakém smyslu (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5071/2016, a ze dne 1. 8. 2018, sp. zn. 20 Cdo 2345/2018). Dovolatel, ač zastoupen advokátem, výše uvedenému požadavku na vymezení předpokladu přípustnosti dovolání nedostál. 5. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 2. 6. 2020 JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/02/2020
Spisová značka:20 Cdo 1059/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:20.CDO.1059.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:08/10/2020
Podána ústavní stížnost sp. zn. II.ÚS 2332/20
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12