ECLI:CZ:NS:2020:20.CDO.1071.2020.1
sp. zn. 20 Cdo 1071/2020-836
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné M. W. , narozené dne XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Hanou Sayehovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Sokolská třída č. 1925/49, proti povinné XY , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolovská č. 6234/64, pro splnění povinnosti obnovit nepřetržitou dodávku vody, o návrhu povinné na zastavení výkonu rozhodnutí, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 91 E 810/2008, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. srpna 2019, č. j. 10 Co 8/2019-757, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. srpna 2019, č. j. 10 Co 8/2019-757, a usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. listopadu 2018, č. j. 91 E 810/2008-726, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Ostravě k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
K odvolání povinné Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30. srpna 2019, č. j. 10 Co 8/2019-757, potvrdil usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. listopadu 2018, č. j. 91 E 810/2008-726, kterým soud prvního stupně zamítl návrh povinné na zastavení výkonu rozhodnutí, a dále odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Soudy nižších stupňů shodně dospěly k závěru, že návrh povinné na zastavení výkonu rozhodnutí není důvodný, neboť exekuční titul byl povinné řádně doručen prostřednictvím jejího jednatele P. N. (dále též jen „jednatel povinné“) dne 28. května 2008. Vzhledem k tomu, že správní orgán doručoval povinné v důvěře v zápis v obchodním rejstříku, na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že později byl jednatel povinné uznán vinným pro trestný čin vydírání a ke dni 28. dubna 2008 mu zanikla funkce jednatele.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, ve kterém (především) namítala rozpor rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 12. dubna 2018, č. j. 21 Cdo 2646/2016-367, z něhož povinná dovozuje, že nesplňoval-li jednatel povinné v období od 25. dubna 2008 do 21. prosince 2012 podmínku bezúhonnosti pro výkon funkce jednatele, přičemž soud neustanovil povinné opatrovníka, exekuční titul nemohl být v uvedeném období povinné řádně doručen, a nemohl tak nabýt právní moci a vykonatelnosti. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky (je-li jednatel společnosti s ručením omezeným oprávněn jednat za právnickou osobu před soudem, jestliže došlo k ukončení výkonu jeho funkce, avšak zatím nedošlo k zápisu této změny do obchodního rejstříku), při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§243 odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Nejvyšší soud se obdobnou věcí obsáhle zabýval ve svém usnesení ze dne 12. dubna 2018, sp. zn. 21 Cdo 2646/2016, ve kterém uvedl, že zápisy do obchodního rejstříku spočívají na principu publicity, který působí ve formálním a materiálním smyslu. Formálním principem publicity se vyjadřuje, že obchodní rejstřík je přístupný každému a že každý má právo do něho nahlížet a pořizovat si kopie a výpisy. Princip materiální publicity znamená, že údaje zapsané v obchodním rejstříku jsou právně účinné navenek i v případě, že neodpovídají skutečnému stavu, jsou-li splněny podmínky uplatnění principu materiální publicity. Jinak řečeno, skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne, ke kterému byl zápis proveden; ode dne provedení zápisu se nikdo nemůže dovolávat toho, že mu zapsané skutečnosti nebyly známy. Zároveň platí obráceně, že dokud skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku nejsou vymazány nebo změněny, jsou účinné vůči každému a nikdo se nemůže dovolávat vůči jednajícímu, že zápis v obchodním rejstříku již neodpovídá skutečnosti, ledaže by jednající nejednal v důvěře v zápis v obchodním rejstříku, protože mu rozpor se skutečností byl znám. Rozhodující je tedy důvěra v aktuální stav zápisu. Princip materiální publicity zápisů statutárního orgánu právnické osoby do obchodního rejstříku však neplatí ve vztahu k posouzení otázky, kdo je v občanském soudním řízení oprávněn jednat za právnickou osobu před soudem. Za právnickou osobu jedná před soudem její statutární orgán (tvoří-li statutární orgán více fyzických osob, jedná za právnickou osobu jeho předseda, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen) nebo její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, nebo vedoucí jejího odštěpného závodu nebo vedoucí jiné její organizační složky, o níž zákon stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku, jde-li o věci týkající se tohoto závodu (složky), nebo její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně (§21 odst. 1 o. s. ř.); to neplatí, stanoví-li občanský soudní řád nebo zvláštní zákon, že za právnickou osobu jednají jiné osoby (§21 odst. 2 o. s. ř.). Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo více jednatelů, jednatele jmenuje valná hromada z řad společníků nebo jiných fyzických osob. Jmenování jednatele do funkce, jakož i ukončení výkonu jeho funkce se zapisují do obchodního rejstříku, avšak zápis má jen deklaratorní povahu. Jednatel společnosti s ručením omezeným je tedy oprávněn jednat za právnickou osobu před soudem [§21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.], i když o tom (dosud) nebyl proveden zápis v obchodním rejstříku (a – případně - jako jednatel téže společnosti s ručením omezeným je dosud zapsán někdo jiný); došlo-li však k ukončení výkonu funkce jednatele, nesmí za právnickou osobu vystupovat v řízení před soudem, i když (zatím) nedošlo k zápisu změny do obchodního rejstříku (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2008, sp. zn. 21 Cdo 1388/2007). Jestliže právnická osoba nemůže před soudem vystupovat jako účastník řízení (proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat), vyplývá z toho mimo jiné, že taková právnická osoba nemůže za řízení činit procesní úkony (podle §41 a násl. o. s. ř.) a že jí nemohou být (účinně) doručovány písemnosti, neboť tu není nikdo, kdo by mohl za právnickou osobu provádět procesní úkony nebo kdo by mohl za právnickou osobu přijímat doručované písemnosti. Jakmile to vyjde najevo, soud ustanoví této právnické osobě opatrovníka podle ustanovení §29 odst. 2 o. s. ř. Nepřistoupí-li soud k ustanovení opatrovníka (což je možné pouze tehdy, není-li tu nebezpečí z prodlení), řízení přeruší až do té doby, dokud právnická osoba (opět) nebude schopna v řízení vystupovat před soudem jako účastník řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. srpna 2012, sp. zn. 21 Cdo 2190/2011).
V projednávané věci bylo v řízení před soudy zjištěno, že statutární orgán společnosti XY (zde povinné), P. N., byl zapsán jako jednatel dne 8. ledna 2001 a jeho funkce zanikla dne 25. dubna 2008, přičemž z obchodního rejstříku byl vymazán dne 28. května 2010. Z doručenky vyplývá, že exekuční titul byl povinné doručen prostřednictvím jednatele P. N. dne 28. května 2008.
Jestliže odvolací soud dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že při doručování exekučního titulu bylo postupováno v důvěře v zápis v obchodním rejstříku, a exekuční titul tak byl povinné řádně doručen i přes to, že k doručení došlo prostřednictvím jednatele povinné v době, kdy jednatel povinné nesplňoval podmínky pro výkon své funkce, odvolací soud přehlédl, že princip materiální publicity zápisů statutárního orgánu právnické osoby do obchodního rejstříku neplatí ve vztahu k posouzení otázky, kdo je v občanském soudním řízení oprávněn jednat za právnickou osobu před soudem, a neřídil se tak shora uvedeným názorem dovolacího soudu.
S ohledem na výše uvedené tak dovolací soud dospěl k závěru, že odvolací soud se odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, když opominul závěry uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. dubna 2018, sp. zn. 21 Cdo 2646/2016. Usnesení odvolacího soudu proto není správné; protože nejsou dány podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud napadené usnesení podle ustanovení §243e odst. 1 o. s. ř. zrušil. Důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, a proto Nejvyšší soud ČR zrušil rovněž toto rozhodnutí a věc vrátil Okresnímu soudu v Ostravě dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§243g odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.). V novém rozhodnutí soud opětovně posoudí formální vykonatelnost exekučního titulu a rozhodne nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§243g odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 5. 2020
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu