ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.3719.2011.1
sp. zn. 20 Cdo 3719/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné BUSINESS GROUP CZ a. s. , se sídlem v Dobříši, Mírové náměstí 41, identifikační číslo osoby 26006618, proti povinnému P. K. , za účasti manželky povinného Ľ. K., zastoupené JUDr. Miroslavou Štěpánkovou, advokátkou se sídlem v Příbrami II, třída kpt. Olesinského 39, pro 3 100 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 22 Nc 6158/2007, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2008, č. j. 19 Co 92/2008-27, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Příbrami usnesením ze dne 14. 11. 2007, č. j. 22 Nc 6158/2007-10, nařídil podle notářského zápisu Anny Volencové, notářky v Chrudimi, ze dne 6. 4. 2007, NZ 177/2007, N 222/2007, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 3 100 000,- Kč se smluvní pokutou ve výši 0,5 % denně počínaje dnem 1. 6. 2007 do zaplacení, pro náklady exekuce a náklady oprávněné, exekuci na majetek povinného P. K. (původně 1/ povinného) a taktéž Ing. B. S., (2/ povinné), jejímž provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Milana Usnula.
Krajský soud napadeným rozhodnutím k odvolání manželky povinného usnesení soudu prvního stupně změnil ve vztahu k povinnému tak, že návrh na nařízení exekuce pro smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně počínaje dnem 1. 6. 2007 do zaplacení zamítl, jinak usnesení ve vztahu k povinnému potvrdil. Dospěl k závěru, že dohoda se svolením k vykonatelnosti obsažená v notářském zápisu sice co do předmětu dopadá i na smluvní pokutu 0,5 % z dlužné částky denně, avšak notářský zápis nijak nevymezuje dobu plnění (splatnost) této smluvní pokuty. Proto je notářský zápis částečně (ve vztahu ke smluvní pokutě) nevykonatelný a návrh na nařízení exekuce bylo třeba v této části zamítnout. Protože závazek P. K. a Ing. B. S. není solidární a jejich procesní postavení v řízení je svým charakterem postavením samostatných společníků, nepříslušelo odvolacímu soudu promítnout závěry o částečné nevykonatelnosti titulu vůči Ing. B. S., když odvolání podala pouze manželka P. K.; vůči Ing. B. S. rozhodnutí nabylo samostatně právní moci (soud by však měl pro vadu titulu ve vztahu k Ing. B. S. rozhodnout o zastavení řízení podle §268 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.). Obrana odvolatelky spočívající v tvrzení, že exekucí je postižen majetek patřící výlučně druhému manželu, jenž není povinným ze závazku, má místo jen v řízení o vyloučení věci z exekuce.
Usnesení krajského soudu napadla oprávněná dovoláním, jež směřuje proti výroku o zamítnutí návrhu na nařízení exekuce pro smluvní pokutu 0,5 % denně počínaje dnem 1. 6. 2007 do zaplacení ve vztahu k povinnému. Prosazuje názor, že předmětný notářský zápis obsahuje dostatečně přesně určenou dobu k plnění, a to samostatným určením doby, do které má povinný svou povinnost splnit, a že ten ke splnění povinnosti byl vyzván doporučeným dopisem.
Bývalá manželka povinného Ľ. K. ve svém vyjádření uvedla, že její byt již byl z exekuce vyloučen rozsudkem Okresního soudu v Příbrami z 24. 3. 2011, č. j. 9 C 203/2011, který nabyl právní moci 14. 5. 2011. Navrhla, aby dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu bylo „potvrzeno“.
Dovolání je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a), §238a odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), ve znění účinném do 30. 6. 2009, ve spojení s §130 zákona č. 120/2001 Sb., není však důvodné.
Jelikož vady podle §229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o. s. ř., jež by řízení činily zmatečným, k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), dovolatel nenamítá a ani z obsahu spisu nevyplývají, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.), je předmětem dovolacího přezkumu právní závěr odvolacího soudu o tom, že exekuční titul ohledně smluvní pokuty není vykonatelný.
Nejvyšší soud již ve své judikatorní činnosti opakovaně konstatoval, že při posuzování materiální vykonatelnosti exekučního titulu se řeší i otázka, zda povinnost stanovená vykonávaným rozhodnutím je stanovena takovým způsobem, že exekuce je reálně proveditelná. Notářský zápis je titulem pro exekuci (soudní výkon rozhodnutí), jestliže splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech uvedené v citovaných ustanoveních notářského řádu, tj. jestliže obsahuje dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou ze závazkového právního vztahu povinnou, v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a vyznačeny právní důvod plnění, předmět plnění (přesný obsah a rozsah plnění) a doba plnění (přesně a určitě určena doba, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě), a jestliže osoba povinná v něm svolila k vykonatelnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V uváděné judikatuře soudů byl dále vysloven závěr, že notářský zápis se svolením k vykonatelnosti má jen formální charakter, neboť obsahuje takové náležitosti, které jsou potřebné k tomu, aby byl jako titul pro soudní výkon rozhodnutí vykonatelný; notář jej sepíše na základě dohody oprávněné a povinné osoby, aniž by byl oprávněn zkoumat její podklad v hmotném právu, a na základě prohlášení povinné osoby, jímž svoluje k jeho vykonatelnosti. Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti není sám o sobě samostatným zavazovacím důvodem a ani se jím nezakládá domněnka o existenci dluhu v době jeho sepsání. Předmětem plnění se v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti vymezuje přesný obsah a rozsah plnění, tedy jaké plnění a v jakém množství má povinná osoba podle údajů obsažených v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti poskytnout oprávněné osobě. Doba plnění uvedená v tomto zápisu musí přesně a určitě stanovit dobu, do které je povinná osoba povinna předmět plnění poskytnout oprávněné osobě, a tím současně vymezit dobu, po jejímž marném uplynutí může oprávněná osoba důvodně podle notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti navrhnout exekuci (nařízení výkonu rozhodnutí).
Existence doby plnění (jako hmotněprávního institutu zakládajícího obecně splatnost závazku) v dohodě účastníků je, na rozdíl od lhůty k plnění (co by procesněprávního předpokladu vykonatelnosti povinnosti), jejíž nedostatek v titulu lze zhojit ve smyslu §40 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., nezbytným předpokladem materiální vykonatelnosti titulu, kterou soud při nařizování exekuce zkoumá. V usnesení ze dne 28. 11. 2002, sp. zn. 20 Cdo 533/2002, uveřejněném v časopise Soudní judikatura 4/2003 pod č. 70, Nejvyšší soud vyslovil názor, že dohoda, o níž má být sepsán notářský zápis, musí obsahovat závazek splnit pohledávku nebo jiný nárok vyplývající ze závazkového právního vztahu, přičemž povinný svoluje k vykonatelnosti teprve – a pouze – pro případ, že to, k čemu se zavázal, nesplní řádně a včas, tj. že v budoucnu nastane absence solučního úkonu.
Nejvyšší soud již také opakovaně uvedl, že požadavku na přesné vymezení rozsahu a obsahu plnění zjevně nemůže odpovídat takové ujednání v notářském zápise o placení smluvní pokuty, aniž by byla vyjádřena doba takového plnění. I kdyby byla taková povinnost výslovně pojmenována jako povinnost zajišťovací, nelze ji mít za takovou, jež by sdílela i ve sjednání doby plnění osud závazku hlavního a podle toho s ní zacházet. Ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu muselo pro požadavek své materiální vykonatelnosti, již je třeba posuzovat samostatně, vyjadřovat samostatné určení doby, do které se povinná osoba zavázala takové zajišťovací plnění poskytnout (k tomu srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2737/2004).
Soudní praxe také formulovala a vysvětlila závěr, že není-li možné dovodit z rozhodnutí náležitosti materiální vykonatelnosti podle §261a odst. 1 o. s. ř. ani výkladem s přihlédnutím k povaze uložené povinnosti či ke způsobu exekuce, nelze takové rozhodnutí vykonat; soud návrh na nařízení jeho výkonu zamítne (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 20 Cdo 965/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2004, pod číslem 183, případně usnesení téhož soudu ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 20 Cdo 2021/2007).
Notářský zápis NZ 177/2007, N 222/2007, sepsaný 6. 4. 2007 Annou Volencovou, notářkou v Chrudimi, jenž je v projednávané věci exekučním titulem, obsahuje (v čl. II) ujednání o tom, že nebude-li dlužná částka 3,100.000,- Kč zaplacena řádně a včas, sjednávají účastníci smluvní pokutu ve výši 0,5 % /pět desetin procenta/ z dlužné částky denně. Notářský zápis (a to ani v následujícím čl. III) tedy skutečně nijak nevymezuje dobu plnění (splatnost) této smluvní pokuty, natož pak „… dostatečně přesně určenou dobu k plnění, a to samostatným určením doby, do které má povinný svou povinnost splnit …“, jak tvrdí dovolatelka. Na tomto závěru (pro nějž je zásadní posouzení způsobilosti exekučního titulu) nemůže nic změnit ani okolnost, že povinný byl dle tvrzení oprávněné ke splnění povinnosti vyzván doporučeným dopisem.
Odvolací soud tudíž správně uzavřel, že exekuční titul ohledně smluvní pokuty 0,5 % z dlužné částky denně není po materiální stránce vykonatelný. Nejvyšší soud proto dovolání proti jeho rozhodnutí zamítl (§243b odst. 2 část věty před středníkem o. s. ř.).
Povinnému, který by měl na jejich náhradu právo (§142 odst. 1, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věty první o. s. ř.), podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Bývalé manželce povinného Ľ. K. (o jejímž odvolání rozhodl krajský soud dovoláním napadeným usnesením) žádné účelně vynaložené náklady dovolacího řízení nevznikly; za takové soud nepovažoval náklady spojené s vyjádřením k dovolání ze dne 20. 9. 2011, jež svým obsahem k výsledku řízení nevedlo.
Soud nepřiznal náklady ani Ing. B. S., která nebyla účastníkem dovolacího řízení (odvolání proti rozhodnutí okresního soudu o nařízení exekuce podala pouze manželka P. K. a vůči Ing. B. S. jakožto druhé povinné rozhodnutí o nařízení exekuce nabylo samostatně právní moci; s ohledem na důvody, pro něž byl zamítnut návrh na nařízení exekuce vůči P. K., byla exekuce v mezidobí vůči Ing. B. S. pravomocně zcela zastavena usnesením Krajského soudu v Praze z 15. 2. 2010, č. j. 19 Co 570/2008-85).
Uvedené procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. května 2012
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu