ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.4357.2015.1
sp. zn. 20 Cdo 4357/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné H. N. , zastoupené Mgr. Věrou Fořtovou, advokátkou se sídlem v Karlových Varech, U Brodu 74, proti povinnému J. V. , zastoupenému Mgr. Michalem Burešem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Bělehradská 1042/14, pro 235 886 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 27 EXE 3988/2014, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 6. 2015, č. j. 12 Co 128/2015-103, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni napadeným rozhodnutím změnil usnesení ze dne 22. 12. 2014 (chybně uvedeno 23. 12. 2014), č. j. 27 EXE 3988/2014-66, kterým Okresní soud v Karlových Varech zastavil exekuci, prováděnou na základě pověření téhož soudu soudním exekutorem Mgr. Ing. Jiřím Proškem pod sp. zn. 134 EX 15959/14, a rozhodl o nákladech řízení účastníků a náhradě nákladů exekutora, tak, že návrh povinného na zastavení exekuce zamítl. Na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že z notářského zápisu, jenž je podkladem pro vedení exekuce, vyplývá, že povinný dluží, za jakou dobu a že tento dluh vyplývá z nájemních smluv ze dne 16. 2. 2009. Povinný uznal před notářem za svůj dluh co do důvodu i výše nejen dlužné nájemné, ale i úhrady za služby poskytované s nájmem dvou bytů v domě ve vlastnictví oprávněné, včetně kapitalizovaného příslušenství. Pokud měl za to, že tyto částky nejsou vyčísleny správně a přesto dluh uznal a svolil k jeho vykonatelnosti, pak se bezdůvodně domáhá zastavení exekuce.
Povinný v dovolání namítá, že závěr odvolacího soudu, že notářský zápis se svolením k vykonatelnosti je způsobilým exekučním titulem, je v rozporu s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu. V tomto směru poukázal na rozsudek Nejvyššího osudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 32 Cdo 376/2003, dále v souvislosti s uznáním dluhu na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2002, sp. zn. 33 Odo 507/2001, ze dne 19. 6. 2013, sp. zn. 33 Cdo 12/2013 či ze dne 23. 1. 2003, sp. zn. 33 Odo 779/2002. Platí-li závěry v těchto rozhodnutích uvedené o prostém uznání dluhu, musí tím spíše platit pro jeho kvalifikovanou formu, kterou představuje notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, kde požadavky na určitost, obsahovou přesnost a formální náležitosti uznání dluhu je třeba posuzovat přísněji, neboť povinný se de facto vzdává možnosti soudního přezkumu existence nároků oprávněné. Pokud jde o náležitosti notářského zápisu a podmínky jeho vykonatelnosti spoléhá povinný též na závěry Nejvyššího soudu vyslovené v judikatuře vztahující se k vykonatelnosti notářských zápisů, a to usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2002, sp. zn. 20 Cdo 533/2002, ze dne 24. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2737/2004, a ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. 20 Cdo 3288/2006. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se usnesení soudu prvního stupně potvrzuje.
Oprávněná ve vyjádření k dovolání uvedla, že jak v notářském zápise, tak v uznání dluhu jsou individualizace plateb nájemného a služeb a výpočet období pro poplatek z prodlení uvedeny zcela přesně a jsou ohraničeny dnem sepsání notářského zápisu 24. 1. 2014. Všechny námitky povinného včetně stanovisek daných rozhodnutími Nejvyššího soudu jsou komentovány ve vyjádření oprávněné k návrhu povinného na zastavení exekuce ze dne 20. 8. 2014. Jednotlivá rozhodnutí Nejvyššího soudu řeší odlišné případy s uznáním dluhu. Uvedla, že povinný je hasičem z povolání, má velmi slušný příjem a vymáhaná částka nepředstavuje zásadní zásah do jeho finančních poměrů. Záměrně řízení prodlužuje, slušné jednání oprávněné nevedlo k požadovanému cíli, proto jeho návrh na odložení právní moci napadeného usnesení nepovažuje na seriózní. Navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. s. ř.“).
Dovolání není přípustné, neboť závěry odvolacího soudu jsou v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
Předně je třeba uvést, že notářský zápis ze dne 24. 1. 2012, sepsaný JUDr. Lucií Gabányiovou, notářkou se sídlem v Karlových Varech, NZ 18/2012, N 20/2012, obsahoval prohlášení o uznání dluhu, o jeho splacení a dohodu o vykonatelnosti notářského zápisu podle §71b zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále též jen „not. řád“).
Náležitosti dohody stanoví §71b odst. 2 not. řádu. Obsahuje-li dohoda všechny náležitosti stanovené zákonem (k tomu srov. bod „Za třetí“ notářského zápisu), je notářský zápis (splňuje-li i další náležitosti stanovené zákonem) vykonatelný bez ohledu na to, došlo-li v rámci sepisu notářského zápisu o dohodě také k uznání dluhu. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je notářský zápis titulem pro exekuci, jestliže splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech uvedené v §71a až 71c not. řádu, jestliže obsahuje dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou ze závazkového právního vztahu povinnou, v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a vyznačeny právní důvod plnění, předmět plnění (přesný obsah a rozsah plnění) a doba plnění (přesně a určitě určena doba, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě), a jestliže osoba povinná v něm svolila k vykonatelnosti. Svolením k vykonatelnosti se rozumí takové prohlášení (projev vůle) povinné osoby, z něhož vyplývá, že povinná osoba souhlasí (svoluje) s tím, aby notářský zápis byl (v případě, že v určené době neposkytne osobě oprávněné řádně stanovený předmět plnění) bez dalšího titulem pro výkon rozhodnutí [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98 (uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2737/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2002, sp. zn. 20 Cdo 533/2002].
Náležitosti dohody jsou uvedeny v notářském zápisu v bodě „Za třetí“; jako právní důvod (skutečnost, na níž se pohledávka zakládá), je uvedena pohledávka z titulu nezaplaceného nájemného a poplatků za služby poskytované do předmětu nájmu dle smluv o nájmu bytů uzavřených dne 16. 2. 2009 mezi oprávněnou jako pronajímatelem a povinným jako nájemcem, a dále z titulu úroků z prodlení s úhradou nájemného a poplatků za služby poskytované do předmětu nájmu a uznání dluhu učiněné povinným v notářském zápisu a z titulu uhrazení odměny notáři oprávněnou za povinného. Předmětem plnění jsou finanční prostředky ve výši 245 886,10 Kč a doba plnění je stanovena tak, že předmět plnění je rozložen do 50 splátek, splatných vždy ke každému 25. dni příslušného měsíce, počínaje 25. 2. 2012, do úplného zaplacení dlužné částky (z toho 1. až 49. splátka ve výši 5 000 Kč, 50. splátka ve výši 886,10 Kč), s tím, že v případě prodlení byť jen jedné splátky se stane celý dluh splatným najednou v plné výši. V notářském zápise je tak mj. určitě vymezen právní důvod plnění, předmět plnění a rovněž přesně a určitě stanovena doba plnění a notářský zápis splňuje požadavky na něj kladené zákonem ve smyslu shora uvedeného ustáleného výkladu Nejvyššího soudu. Odkaz dovolatele na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. 20 Cdo 3288/2006, není případný, neboť rozhodnutí se týkalo vymezení doby plnění u smluvní pokuty, u níž nebyla zřejmá splatnost.
Ani uznání dluhu, k němuž došlo, neodporuje ustálené judikatuře, je z něho seznatelný důvod dluhu, výše dluhu je objektivně určitelná a je v něm zcela zřejmě vyjádřen příslib takový dluh zaplatit (srov. bod „Za prvé“ a „Za druhé“ notářského zápisu). Rozhodnutí proto není v rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2002, sp. zn. 33 Odo 507/2001, rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2013, sp. zn. 33 Cdo 12/2013, ani rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2003, sp. zn. 33 Odo 779/2002.
Nejvyšší soud proto postupoval podle §243c odst. 1 o. s. ř. a dovolání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. března 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu