ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.1819.2015.1
sp. zn. 21 Cdo 1819/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy, v právní věci žalobkyně I. K. , zastoupené Mgr. Petrem Plášilem, advokátem se sídlem v Libochovicích, Chelčického č. 638, proti žalovanému M. K. , o výživné manželky, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 7 C 56/2014, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. listopadu 2014, č. j. 84 Co 442/2014-37, takto:
Usnesení krajského soudu a usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 2. října 2014, č. j. 7 C 56/2014-30, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Litoměřicích k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Okresního soudu v Litoměřicích dne 19. 5. 2014 se žalobkyně domáhá po žalovaném určení výživného (nerozvedené) manželky ve výši 6.500,- Kč měsíčně.
Podáním doručeným Okresnímu soudu v Litoměřicích dne 5. 9. 2014 požádala žalobkyně o ustanovení „právního zástupce“ s odůvodněním, že žalovaný je v této věci zastoupen advokátem a že ona je nezaměstnaná a pobírá pouze dávky v nemoci ve výši 7.900,- Kč, z nichž není schopna si advokátka sama zaplatit.
Okresní soud v Litoměřicích usnesením ze dne 2. 10. 2014, č. j. 7 C 56/2014-30, návrh žalobkyně, aby jí byl k ochraně jejích zájmů v této věci ustanoven zástupce, zamítl. Po zhodnocení osobních, majetkových a výdělkových poměrů žalobkyně soud prvního stupně zdůraznil, že žalobkyně nepodala návrh na osvobození od soudních poplatků, a dovodil, že „by poměry žalobkyně (tak, jak byly uvedeny v potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce vyplněném žalobkyní dne 29. 9. 2014) případně mohly odůvodnit přiznání osvobození od soudních poplatků, avšak ve věci jde o určení výživného nerozvedené manželky, nejedná se tedy o věc skutkově ani právně složitou, tak jak má na mysli ustanovení §30 o. s. ř., a není tedy splněna ani druhá podmínka ustanovení §30 o. s. ř., když ustanovení zástupce nevyžaduje ochrana zájmů účastníka“. Uzavřel, že žalobkyně „je schopna samostatně ve sporu účinně uplatňovat či bránit své právo“ a že „přiměřeně ke svému procesnímu postavení se orientuje v hmotněprávní i procesněprávní problematice s řízením spojené“.
K odvolání žalobkyně (v němž současně požádala o osvobození od soudních poplatků), Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 18. 11. 2014, č. j. 84 Co 442/2014-37, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud – poté, co dovodil, že žalobkyně osvědčila, že jsou u ní splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř., neboť má příjem toliko z dávek nemocenského pojištění – dospěl shodně se soudem prvního stupně k závěru, že v projednávané věci není splněna jedna z kumulativně stanovených podmínek pro to, aby žalobkyni mohl být ve smyslu ustanovení §30 o. s. ř. ustanoven zástupce z řad advokátů, a to podmínka nezbytné potřeby ustanovení takového zástupce k ochraně zájmů účastníka řízení. Řízení o výživné manželky je řízením, v němž k rozhodujícím skutečnostem patří především zjištění osobních, příjmových a majetkových poměrů účastníků, přičemž ze skutečností dosud vyšlých v řízení najevo vyplývá, že příjmy žalovaného plynou především z pracovního poměru a že žalovaný se jejich zjištění nijak nebrání; věc se tedy nejeví ani skutkově, ani právně složitá.
Okresní soud v Litoměřicích v dalším řízení usnesením ze dne 12. 12. 2014, č. j. 7 C 56/2014-39, přiznal žalobkyni podle ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. osvobození od soudních poplatků, neboť na její straně jsou dány zvlášť závažné důvody, spočívající v její tíživé majetkové a finanční situaci. Z potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech k žádosti o osvobození soudních poplatků totiž zjistil, že žalobkyně je od 12. 6. 2014 odkázána na dávky nemocenského pojištění ve výši 256,- Kč denně, že jiný příjem nemá, že vlastní ve společném jmění manželů s žalovaným zahradu v Předotíně, že má vyživovací povinnost k dcerám A. K. a K. K., které s ní žijí ve společné domácnosti, že má dluh u České spořitelny, a. s., ve výši 40.000,- Kč (na pořízení oken) a u Komerční banky, a. s., ve výši 150.000,- Kč (za účelem pořízení bytu pro manžela).
Podáním ze dne 2. 2. 2015 (podaným k poštovní přepravě téhož dne a doručeným Okresnímu soudu v Litoměřicích dne 3. 2. 2015) napadla žalobkyně usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 11. 2014, č. j. 84 Co 442/2014-37, tzv. blanketním dovoláním a současně požádala o ustanovení zástupce pro dovolací řízení a o osvobození od soudních poplatků v dovolacím řízení.
Okresní soud v Litoměřicích usnesením ze dne 23. 2. 2015, č. j. 7 C 56/2014-45, žalobkyni přiznal osvobození od soudních poplatků v řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu a rozhodl, že žalobkyni „se k ochraně jejích zájmů v řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 11. 2014, č. j. 84 Co 442/2014-37“, ustanovuje zástupce z řad advokátů Mgr. Petr Plášil, advokát se sídlem v Libochovicích, Chelčického č. 638. Dospěl k závěru, že v daném případě jsou na straně žalobkyně dány zvlášť závažné důvody pro osvobození od soudních poplatků z dovolání (spočívající v její tíživé majetkové a finanční situaci) a že je splněna i podmínka uvedená v ustanovení §30 o. s. ř., tedy, že to vyžaduje ochrana zájmů účastníka; žalobkyně jako dovolatelka, která nemá právnické vzdělání, musí být v dovolacím řízení zastoupena advokátem nebo notářem (§241 odst. 1 o. s. ř.).
Žalobkyně v dovolání, sepsaném soudem jí ustanoveným zástupcem, namítá, že soudy, které nevyhověly její žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů v řízení o výživné manželky, nesprávně vyložily ustanovení §30 o. s. ř., prostřednictvím kterého je realizováno právo účastníka na rovné postavení před soudem. Nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že předmět řízení, tedy stanovení výživného na žalobkyni jako manželku, je jednoduchý a že žalobkyně tak v řízení nepotřebuje právní pomoc. Žalobkyně zdůrazňuje, že je osoba neznalá práva a soudního řízení, a proto považuje tuto problematiku za složitou a pro ni těžko pochopitelnou; poukazuje rovněž na to, že žalovaný je zastoupen advokátem. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil tak, že „se předcházející rozhodnutí Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 2. října 2014, č. j. 7 C 56/2014-30, mění a žalobkyni se k ochraně jejích zájmů v předmětné věci ustanovuje konkrétní zástupce“.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. s. ř.“), neboť řízení o výživné manželky bylo zahájeno dne 19. 5. 2014 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva [výkladu a aplikace ustanovení §30 o. s. ř. (§138 odst. 1 o. s. ř.)], při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání žalobkyně je opodstatněné.
Podle ustanovení §30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
Podle ustanovení §30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.
Podle ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to jeho poměry a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle ustanovení §138 odst. 3 o. s. ř. byl-li účastníku osvobozenému od soudních poplatků ustanoven zástupce, vztahuje se osvobození v rozsahu, v jakém bylo přiznáno, i na hotové výdaje zástupce a na odměnu za zastupování.
V posuzované věci dospěl odvolací soud ve svém rozhodnutí o žádosti žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů podle ustanovení §30 o. s. ř. shodně se soudem prvního stupně k závěru, že, i když žalobkyně osvědčila, že jsou u ní splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř., není splněna jedna z kumulativně stanovených podmínek pro to, aby žalobkyni mohl být ve smyslu ustanovení §30 o. s. ř. ustanoven zástupce z řad advokátů, a to podmínka nezbytné potřeby ustanovení takového zástupce k ochraně zájmů účastníka řízení (neboť projednávaná věc se nejeví ani skutkově, ani právně složitá). S tímto závěrem odvolacího soudu dovolací soud nesouhlasí.
Jestliže Okresní soud v Litoměřicích dospěl v usnesení ze dne 23. 2. 2015, č. j. 7 C 56/2014-45, k závěru (kterým je i dovolací soud ve smyslu ustanovení §243b, §167 odst. 1 a §159a odst. 4 o. s. ř. vázán), že poměry žalobkyně (spočívající v její tíživé majetkové a finanční situaci) odůvodňují její osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (tento závěr je shodný se závěrem uvedeným v jeho předchozím usnesení ze dne 12. 12. 2014, č. j. 7 C 56/2014-39), a jestliže rozhodl, že žalobkyni „se k ochraně jejích zájmů v řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 11. 2014, č. j. 84 Co 442/2014-37“, ustanovuje zástupce z řad advokátů Mgr. Petr Plášil, neměl - při nezměněném skutkovém základu ohledně poměrů žalobkyně - k tomuto rozhodnutí přistoupit teprve až pro účely dovolacího řízení. Nelze totiž dost dobře akceptovat úvahu, že - při nezměněných poměrech žalobkyně - její poměry odůvodňují ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu ustanovení §30 o. s. ř. pro dovolací řízení, avšak neodůvodňovaly takový postup pro řízení předcházející. Hlediska pro rozhodnutí o ustanovení zástupce z řad advokátů účastníku podle ustanovení §30 o. s. ř. jsou totiž (při nezměněných poměrech účastníka) stejná (shodná) pro řízení před soudem prvního stupně, pro odvolací řízení i pro dovolací řízení (obdobně srov. právní názory vyslovené v usneseních Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2011, sp. zn. 21 Cdo 1093/2010, ze 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněném pod č. 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 12. června 2014, sp. zn. 26 Cdo 1928/2014, ze dne 13. listopadu 2014, sp. zn. 26 Cdo 3287/2014, a v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. září 2015, sp. zn. 21 Cdo 2802/2015, které bylo vydáno v právní věci rozvodu manželství těchže účastníků).
Za správný nelze považovat ani názor odvolacího soudu, že samotná povaha řízení o výživné manželky (závěr, že „věc se tedy nejeví ani skutkově, ani právně složitá“) nevyžaduje zastoupení žalobkyně. Zda ochrana zájmů účastníka, který nemá právnické vzdělání, vyžaduje ustanovení zástupce z řad advokátů, musí soud posoudit vždy v poměrech konkrétní věci, přičemž jen okolnost, že účastník sám podá žalobu, reaguje na výzvy soudu, podává vyjádření a snaží se v řízení chránit své zájmy, neznamená, že ochrana jeho zájmů ustanovení zástupce nevyžaduje (srov. Čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy od počátku řízení). Ochrana zájmů účastníka řízení bude vyžadovat ustanovení zástupce z řad advokátů zejména v případech, kdy nepůjde o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (srov. §138 odst. 1 o. s. ř.). Otázkou, kdy jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, se zabýval Nejvyšší soud např. v již citovaném usnesení ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013 [v němž byl – mimo jiné - přijat právní názor, že o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno, a že pro závěr, zda jde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř., platí v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení vždy shodná hlediska].
Z uvedeného vyplývá, že napadené usnesení odvolacího soudu není správné; protože nejsou podmínky pro jeho změnu, Nejvyšší soud je zrušil (§243e odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto usnesení a věc vrátil Okresnímu soudu v Litoměřicích k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je pro odvolací soud i soud prvního stupně závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§226 odst. 1 a §243g odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. listopadu 2015
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu