ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.500.2014.1
sp. zn. 21 Cdo 500/2014
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce Mgr. T. K. , zastoupeného JUDr. Evou Janíkovou, advokátkou se sídlem ve Frýdku - Místku, Farní č. 19, proti žalovaným 1) Obci Hnojník se sídlem obecního úřadu v Hnojníku č. 222, IČO 00296678, zastoupené Mgr. Tomášem Jakubíkem, advokátem se sídlem v Českém Těšíně, Havlíčkova č. 190/12 a 2) Masarykově Základní škole a mateřské škole Hnojník 120, okres Frýdek - Místek , příspěvkové organizaci se sídlem v Hnojníku č. 120, IČO 75026708, zastoupené Mgr. Pavlem Szkanderou, advokátem se sídlem ve Frýdku - Místku, Svatoplukova č. 1209, o určení neplatnosti odvolání z funkce, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 16 C 110/2011, o dovolání žalované 1) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. září 2013, č. j. 16 Co 67/2013 - 282, takto:
I. Dovolání žalované 1) se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dopisem ze dne 31. 5. 2011 žalovaná 1) sdělila žalobci, že „Rada obce projednala na své schůzi dne 20. 04. 2011 celkovou situaci v Masarykově ZŠ a svým usnesením č. 8 odvolala žalobce podle ustanovení §120 odstavce 2 písmene b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustanovením §166 odst. 5 písm. a) zákona č. 561/2006 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, z vedoucího pracovního místa ředitele příspěvkové organizace Masarykova Základní škola a mateřská škola Hnojník 120, okres Frýdek - Místek se sídlem Hnojník 120, 739 53 Hnojník dnem 31. 5. 2011“, z důvodů, které rozvedla.
Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že jeho uvedené odvolání z funkce ředitele žalované 1) je neplatné. Žalobu odůvodnil zejména tím, že nebyly naplněny podmínky pro jeho odvolání z funkce, tak jak je vymezuje zákon č. 561/2004 Sb., že žalovanou 1) tvrzené porušení povinností žalobcem nenabylo zákonem požadované intenzity a že rada obce na své 8. schůzi dne 20. 4. 2011 schválila odvolání žalobce z funkce ředitele a starosta obce Hnojník dostal pokyn podniknout kroky vedoucí k jeho odvolání, z čehož vyplývá, že v době odvolání žalobce z funkce nebyly uvedeny žádné důvody k odvolání.
Okresní soud ve Frýdku – Místku rozsudkem ze dne 11. 12. 2012, č. j. 16 C 110/2011-201, určil, že odvolání žalobce z funkce ředitele Masarykovy Základní školy a mateřské školy v Hnojníku, schválené radou Obce Hnojník dne 20. 4. 2011, doručené žalobci dne 31. 5. 2011, je neplatné, a rozhodl, že žalované jsou povinny zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně advokátky JUDr. Evy Janíkové společně a nerozdílně na nákladech řízení 12.160,- Kč. Vyšel z toho, že důvody odvolání musí být skutkově vymezeny tak, aby je nebylo možno zaměnit s jinými důvody, a že žalobce byl z funkce ředitele žalované 2) odvolán rozhodnutím „obecní rady“, v jejímž usnesení se pouze uvádí, že „rada souhlasí s odvoláním žalobce z funkce ředitele školy“, že však není uvedeno z jakých důvodů, a starostovi obce je uloženo, aby teprve jednal o důvodech pro odvolání žalobce z funkce ředitele školy a připravil po konzultaci s právníky odvolání ředitele. Samotné odvolání proběhlo tak, že starosta obce jménem obce (úkon učiněný jménem obce) předal žalobci listinu o tom, že je odvolán z funkce ředitele školy, a teprve v této listině jsou uvedeny důvody, které k tomu žalovanou 1) vedly. Přesto soud prvního stupně dospěl k závěru, že „nedostatek formy odvolání žalobce z funkce ředitele školy není natolik závažný, aby již z toho důvodu bylo odvolání žalobce z funkce neplatné“. Zabývaje se dále důvody uvedenými v odvolání žalobce z funkce ředitele školy z pohledu ustanovení §166 odst. 5 zák. č. 561/2004 Sb., uzavřel, že některé důvody pro odvolání žalobce z funkce ředitele žalované 2) tvrzené žalovanými nebyly v řízení vůbec prokázány nebo byly natolik neurčité, že se jimi věcně ani nebylo možno zabývat, a že porušil-li žalobce některé povinnosti, nešlo v některých případech o porušení povinností výlučně žalobcem, a pokud ano, v žádném z nich se nejednalo o porušení povinností závažným způsobem a žalovaným žádná škoda nevznikla. Poté, co přihlédl také k plnění pracovních úkolů žalobcem do doby jeho odvolání z funkce, vyústily jeho úvahy v závěr, že odvolání žalobce z funkce ředitele žalované 2) nebylo důvodné.
K odvolání obou žalovaných Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 18. 9. 2013, č. j. 16 Co 67/2013 – 282, rozsudek soudu prvního stupně „v odstavci I. výroku“ (ve věci samé) potvrdil, „v odstavci II. výroku“ (o nákladech řízení) jej změnil tak, že žalované 1) a 2) jsou povinny zaplatit žalobci na nákladech řízení před soudem prvního stupně společně a nerozdílně 18.424,- Kč k rukám advokátky JUDr. Evy Janíkové, a rozhodl, že žalované 1) a 2) jsou povinny zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení společně a nerozdílně 11.357,- Kč k rukám advokátky JUDr. Evy Janíkové. Poté, co k důkazu přečetl usnesení ze 4. zasedání Zastupitelstva obce Hnojník konaného dne 19. 4. 2011, zápis ze 4. zasedání Zastupitelstva obce Hnojník, zápis z 8. schůze Rady obce Hnojník konané dne 20. 4. 2011 a usnesení z 8. schůze Rady obce Hnojník konané dne 20. 4. 2011, dovodil, že „žalobce byl odvolán z funkce ředitele MŠ a ZŠ z důvodů vyslovení nedůvěry“, tedy z jiných důvodů než jsou uvedeny v písemném odvolání z funkce ze dne 31. 5. 2011. Vyšel přitom z toho, že Rada (která jediná může ředitele školy odvolat z funkce ředitele) – jak vyplývá ze zápisu z 8. schůze Rady konané dne 20. 4. 2011 a usnesení z 8. schůze Rady konané dne 20. 4. 2011 - projevila svou vůli odvolat žalobce z toho důvodu, že mu „vyslovila nedůvěru“ na základě problémů, které nastaly ve škole s financováním přímých nákladů pro pedagogické a nepedagogické pracovníky, resp. s celoplošným snižováním nenárokových složek mzdy pro nepedagogické pracovníky, a že nelze akceptovat názor, že rada projeví svou vůli, jak tomu bylo v dané věci, odvolat žalobce z funkce proto, že mu nedůvěřuje, a uloží starostovi, aby provedl kroky, které povedou k odvolání ředitele, tedy jinými slovy, aby nalezl důvody, resp. závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z vykonávané funkce, a těmito odůvodnil odvolání z funkce. V době, kdy žalobce byl radou odvolán z funkce, se vůbec nehovořilo o nejdůležitějším důvodu odvolání, a to o podvodném jednání při čerpání prostředků z neinvestiční dotace v rámci operačního programu, stejně jako v té době nebyly známy další důvody odvolání z funkce, které byly zjištěny až dodatečně poté, co rada rozhodla o odvolání žalobce z funkce ředitele školy. Uzavřel, že za stavu, kdy žalobce byl odvolán nikoliv pro závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z vykonávané funkce, ale pro „vyslovení nedůvěry“, přičemž takový důvod školský zákon nezná, je odvolání z funkce neplatné. Nezabýval se proto ani tím, zda jednotlivé důvody pro odvolání z funkce ředitele žalované 2) uvedené v dopise ze dne 31. 5. 2011 byly skutečně dány.
V dovolání proti rozsudku odvolacího soudu žalovaná 1) namítá, že usnesení Rady obce Hnojník o odvolání žalobce z funkce ředitele, jež bylo přijato na 8. schůzi rady obce konané dne 20. 4. 2011, je pouze vnitřním rozhodnutím zřizovatele, které sice tvoří nezbytnou podmínku pro následný samotný právní úkon odvolání žalobce z funkce ředitele, učiněný v písemné podobě jménem žalované 1) [jakožto zřizovatele žalované 2)] přípisem starosty obce ze dne 30. 5. 2011, adresovaným a doručeným žalobci, přičemž předmětné usnesení rady obce proto nemuselo - na rozdíl od navazujícího písemného právního úkonu odvolání z funkce - splňovat formální náležitosti stanovené v §166 odst. 6 školského zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2011, tedy nemuselo být písemné, nemuselo být doručeno řediteli do vlastních rukou a nemuselo obsahovat důvody odvolání podle odstavců 4 a 5 (§166 školského zákona). Připomíná dále, že členové zastupitelstva obce byli na 4. zasedání Zastupitelstva obce Hnojník konaném dne 19. 4. 2011 starostou obce seznámeni „s vážnou situací v Masarykově ZŠ Hnojník na základě informací, na které byl upozorněn nadřízenými institucemi“, což starosta obce považoval za „manažerské selhání vedení školy“. Všichni členové rady obce jsou z titulu své funkce zároveň členy zastupitelstva obce a všichni členové rady obce přítomní na zasedání Zastupitelstva obce Hnojník dne 19. 4. 2011 tedy byli již téhož dne prokazatelně seznámeni s několika případy závažného porušení povinností ze strany žalobce. Rada obce Hnojník se navíc otázkou odvolání žalobce z jeho funkce zabývala znovu na své 10. schůzi konané dne 30. 5. 2011, přičemž z bodu č. 2 zápisu z této schůze Rady obce Hnojník je zřejmé, že „rada obce projednala odvolací protokol z pracovního místa ředitele příspěvkové organizace Masarykovy ZŠ a MŠ Hnojník 120 a tento schválila. Ředitel Mgr. T. K. byl odvolán z vedoucího místa ředitele příspěvkové organizace Masarykovy ZŠ a MŠ Hnojník ke dni 31. 5. 2011“. Dovolatelka se dále domnívá, že rozhodnutí odvolacího soudu vykazuje právní vadu spočívající v tom, že se jedná o tzv. „překvapivé rozhodnutí“, neboť odvolací soud před vydáním napadeného rozsudku neseznámil účastníky se svým odlišným právním názorem na posouzení celé věci (tj. že na rozdíl od okresního soudu se vůbec „nebude zabývat meritem věci“, jelikož „nedostatek formy odvolání žalobce z funkce ředitele“ považoval za natolik závažné, aby již z tohoto důvodu bylo odvolání žalobce z funkce neplatné) a nedal tak účastníkům příležitost se k tomuto názoru vyjádřit. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu a rozsudek Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 11. 12. 2012, č. j. 16 C 110/2011 – 201, zrušil a aby věc vrátil Okresnímu soudu ve Frýdku - Místku k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“), neboť řízení ve věci bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla ve všech souvislostech vyřešena (jaké jsou kompetence rady obce a starosty při odvolávání ředitele školské právnické osoby, jejímž zřizovatelem je obec), přezkoumal napadený rozsudek ve smyslu ustanovení §242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání žalované 1) není opodstatněné.
Z hlediska skutkového stavu bylo v posuzované věci zjištěno (správnost skutkových zjištění soudů přezkumu dovolacího soudu nepodléhá - srov. §241a odst. 1 a §242 odst. 3 o. s. ř.), že Rada obce Hnojník usnesením ze dne 20. 4. 2011 - mimo jiné - uložila starostovi „provést kroky, které povedou k odvolání ředitele a před předáním odvolacího dekretu projednat záležitost s právníky a odborníky pracujícími ve školství“. Dopisem ze dne 30. 5. 2011, podepsaným starostou obce Hnojník Ing. M. M., žalovaná 1) sdělila žalobci, že „Rada obce projednala na své schůzi dne 20. 04. 2011 celkovou situaci v Masarykově ZŠ a svým usnesením č. 8 odvolala žalobcem podle ustanovení §120 odstavce 2 písmene b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustanovením §166 odst. 5 písm. a) zákona č. 561/2006 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, z vedoucího pracovního místa ředitele příspěvkové organizace Masarykova Základní škola a mateřská škola Hnojník 120, okres Frýdek - Místek se sídlem Hnojník 120, 739 53 Hnojník dnem 31. 5. 2011“, z důvodů, které rozvedla.
Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat – vzhledem k tomu, že žalobce se domáhá neplatnosti odvolání z funkce ředitele školy ze dne 31. 5. 2011 – podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění do 13. 11. 2011, tj. do dne, než nabyl účinnosti zákon č. 331/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „školský zákon“) a podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění do 30. 9. 2011, tj. do dne, než nabyl účinnosti zákon č. 246/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o obcích“).
Podle ustanovení §166 odst. 5 písm. a) školského zákona ředitele školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu nebo její součásti může zřizovatel dále odvolat z funkce pouze v případě závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z vykonávané funkce, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce, zřizovatelem nebo jinými kontrolními orgány.
Podle ustanovení §102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích radě obce je vyhrazeno plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce.
Rada obce nemůže svěřit starostovi ani obecnímu úřadu rozhodování v záležitostech podle odstavce 2 s výjimkou záležitostí uvedených v odstavci 2 písm. k) a m) [§102 odst. 3 zákona o obcích].
Jak vyplývá ze zřizovací listiny příspěvkové organizace Masarykova Základní škola a mateřská škola Hnojník 120, okres Frýdek – Místek, ze dne 29. 9. 2000, zřizovatelem žalované 2) je obec Hnojník [žalovaná 1)]. Žalovaná 1) tak byla (jediná) oprávněna ve smyslu ustanovení §102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích ředitele žalované 2) – žalobce odvolat z funkce.
Oprávnění rozhodovat o právních úkonech (právních jednáních) obce, tj. o tom, zda a případně jaký právní úkon obec učiní [včetně výkonu oprávnění plynoucího z ustanovení §166 odst. 5 písm. a) školského zákona], bylo v době odvolání žalobce z funkce ředitele školy rozděleno mezi zastupitelstvo obce a radu obce. Zastupitelstvo obce rozhodovalo o nejzávažnějších právních úkonech, taxativně vypočtených v ustanovení §84 a 85 zákona o obcích, rada obce o záležitostech uvedených v ustanovení §102 zákona o obcích a o všech ostatních právních úkonech pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo (srov. §102 odst. 3 větu první zákona o obcích). Zastupitelstvo obce ani rada obce však nemohly vystupovat jménem obce navenek; toto oprávnění přísluší výlučně starostovi (§103 odst. 1 zákona o obcích) a v době jeho nepřítomnosti místostarostovi (§104 odst. 1 zákona o obcích). Starosta (místostarosta) obce přitom nemohl vytvářet vůli obce; byl oprávněn pouze tuto vůli (přijatou zastupitelstvem obce nebo radou obce) navenek sdělovat a projevovat. Rozhodnutí zastupitelstva obce nebo rady obce je třeba v daných souvislostech považovat za zákonem stanovenou podmínku právního úkonu (condicio legis); absence takového rozhodnutí způsobuje absolutní neplatnost právního úkonu, který starosta (místostarosta) jménem obce učinil [srov. též - ve vztahu k obdobné právní úpravě v zákoně č. 367/1990 Sb., o obcích (obecních zřízeních) - právní názory vyjádřené například v nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. IV. ÚS 576/2000, který byl uveřejněn ve Sbírce nálezů Ústavního soudu, svazek 22, pod pořadovým číslem 61, nebo v nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 7. 2001, sp. zn. III. ÚS 721/2000, který byl uveřejněn ve Sbírce nálezů Ústavního soudu, svazek 23, pod pořadovým číslem 103, nebo v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. 21 Cdo 1397/2006, uveřejněném pod č. 113 v časopise Soudní judikatura, roč. 2007].
Vzhledem k tomu, že rozhodnutí rady obce (zastupitelstva obce) o právním úkonu obce představuje zákonem stanovenou podmínku takového právního úkonu, jejíž nedostatek způsobuje absolutní neplatnost právního úkonu, musí takové rozhodnutí, má-li představovat naplnění této podmínky, být dostatečně určité a srozumitelné. Vznikne-li pochybnost o obsahu takového rozhodnutí, je třeba se pomocí výkladu projevu vůle v tomto rozhodnutí obsaženého pokusit o odstranění takové nejasnosti; projev vůle vyjádřený slovy je při tom třeba vykládat nejenom podle jeho jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo projev vůle učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem (srov. §18 zák. práce a §35 odst. 2 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013).
V projednávané věci Rada obce Hnojník uložila starostovi „provést kroky, které povedou k odvolání ředitele a před předáním odvolacího dekretu projednat záležitost s právníky a odborníky pracujícími ve školství“. Vzhledem k tomu, že rada obce nemůže svěřit starostovi ani obecnímu úřadu rozhodování v záležitostech plnění úkolů zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů vůči právnickým osobám a organizačním složkám zřízeným zastupitelstvem obce [srov. §102 odst. 2 písm. b) a odst. 3 větu druhou zákona o obcích], nemůže být tímto rozhodnutím Rady obce Hnojník přeneseno na starostu oprávnění učinit právní úkon (odvolání z funkce ředitele školské právnické osoby zřizované obcí). Tento právní úkon musí učinit toliko sama rada obce (Rada obce Hnojník) a starosta je pouze oprávněn (a povinen) tuto vůli (přijatou radou obce) navenek sdělovat a projevovat. Není-li zde rozhodnutí povolaného orgánu obce (rady obce) o odvolání žalobce z funkce ředitele školské právnické osoby zřizované obcí se všemi formálními i obsahovými náležitostmi dostatečně určité a srozumitelné, nemůže je vytvořit (a nahradit tak vůli obce) sám starosta. Z obsahu dopisu ze dne 31. 5. 2011 označeného „Odvolání z pracovního místa“ a podepsaného starostou obce Hnojník Ing. M. M. vyplývá, že obsahuje zcela jiné skutečnosti než ty, jež byly vyjádřeny v usnesení Rady obce Hnojník ze dne 20. 4. 2011. Správně proto odvolací soud uzavřel, že odvolání žalobce z funkce ředitele žalované 2) dopisem ze dne 31. 5. 2011 je neplatné.
Obstát nemůže ani námitka dovolatelky, že rozhodnutí odvolacího soudu vykazuje právní vadu spočívající v tom, že se jedná o tzv. „překvapivé rozhodnutí“, neboť odvolací soud před vydáním napadeného rozsudku neseznámil účastníky se svým odlišným právním názorem na posouzení celé věci (tj. že na rozdíl od okresního soudu se vůbec „nebude zabývat meritem věci“, jelikož „nedostatek formy odvolání žalobce z funkce ředitele“ považoval za natolik závažné, aby již z tohoto důvodu bylo odvolání žalobce z funkce neplatné) a nedal tak účastníkům příležitost se k tomuto názoru vyjádřit. Dovolatelka totiž přehlíží, že již soud prvního stupně se otázkou postavení rady obce a starosty ve vztahu k odvolání z funkce ředitele školy, jejímž zřizovatelem je obec, zabýval a zaujal k ní názor (že „nedostatek formy odvolání žalobce z funkce ředitele školy není natolik závažný, aby již z toho důvodu bylo odvolání žalobce z funkce neplatné“). Naproti tomu odvolací soud považoval tento nedostatek za tak závažný, že jeho důsledkem je neplatnost celého právního úkonu [odvolání žalobce z funkce ředitele žalované 2)]. Nešlo tedy o „překvapivé rozhodnutí“ odvolacího soudu, ale jen o to, že odvolací soud zaujal jiný právní názor, než byl výslovně vyjádřený názor v přezkoumávaném rozhodnutí soudu prvního stupně.
Jen pro úplnost dovolací soud připomíná, že k tvrzení dovolatelky, že Rada obce Hnojník se otázkou odvolání žalobce z jeho funkce zabývala znovu na své 10. schůzi konané dne 30. 5. 2011, nemohlo být vzhledem k ustanovení §241a odst. 6 o. s. ř. přihlédnuto.
Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správný. Protože nebylo zjištěno, že by byl postižen některou z vad, uvedených v ustanovení §229 odst. 1 o. s. ř., §229 odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. nebo v §229 odst. 3 o. s. ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované 1) podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalované s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemají právo a žalobci, který měl v dovolacím řízení plný úspěch a který by tak měl právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení (srov. §142 odst. 1 o. s. ř.), v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přístupný.
V Brně dne 5. března 2015
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu