ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.658.2011.1
sp. zn. 21 Cdo 658/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Ing. M. Š. , proti žalovanému LCJ, s.r.o. se sídlem v Jihlavě, Rantířovská č. 284, IČO 46963065, o omluvu a o 200.000,- Kč s úroky z prodlení, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 12 C 6/2008, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. listopadu 2010 č.j. 49 Co 72/2009-61, takto:
Řízení o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15.11.2010 č.j. 49 Co 72/2009-61, se zastavuje .
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.):
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 15.11.2010 č.j. 49 Co 72/2009-61 zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů. Dospěl k názoru, že jeho žádost není důvodná, neboť v jeho případě není splněn předpoklad ustanovení §30 odst. 2 o.s.ř.
Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, v němž namítá, že „z dosavadního průběhu řízení je zřejmé, že soud prvního stupně toleroval podezření, že žalovaný podal křivé svědecké výpovědi“, a proto navrhuje, aby „jej v dalším průběhu řízení zastupoval advokát pro ochranu jeho zájmů, který náležitě dohlédne na spravedlivé a nestranné projednání jeho záležitosti“.
Nejvyšší soud České republiky po přezkoumání věci dospěl k závěru, že řízení o „odvolání“ žalobce musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zastaveno.
Podle ustanovení §201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů; o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhoduje vrchní soud (§10 o. s. ř.).
Nejvyšší soud České republiky rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §10a, §236 odst. 1 o.s.ř.).
Usnesení Krajského soudu v Brně o zamítnutí žádosti žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů není rozhodnutím krajského soudu vydaném v řízení v prvním stupni ve smyslu ustanovení §201 o.s.ř., nýbrž je akcesorickým rozhodnutím krajského soudu jako soudu odvolacího vydaným v rámci odvolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 1998 sp. zn. 2 Cdon 1037/97 uveřejněné v časopise Soudní judikatura roč. 1998 pod číslem 102). Proti rozhodnutí krajského soudu, který je soudem odvolacím, však již není odvolání opravným prostředkem, jejž by bylo možno podat jak proti rozhodnutí o vlastním předmětu odvolacího řízení, tak proti akcesorickým rozhodnutím vydaným v rámci odvolacího řízení (srov. §201 a §10 odst. 2 o. s. ř.). Tomu koresponduje i skutečnost, že Nejvyšší soud - ve shodě s tím, jak soustavu soudů vymezuje Ústava (srov. článek 91) - může být jen soudem prvního stupně nebo soudem dovolacím (srov. §9 odst. 5 a §10a o. s. ř.) a že funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího občanský soudní řád neupravuje.
Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. §104 odst. 1 věta první o.s.ř.). Je-li podáno „odvolání“ proti rozhodnutí odvolacího soudu, je Nejvyšší soud České republiky jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů, příslušný i k rozhodnutí o zastavení řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.5.2001 sp. zn. 20 Cdo 1535/99 uveřejněné v časopise Soudní judikatura roč. 2001 pod číslem 85.
Protože zde tedy není soudu, který by byl – jak výše uvedeno – funkčně příslušný k rozhodnutí o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15.11.2010 č.j. 49 Co 72/2009-61, Nejvyšší soud České republiky řízení o tomto podání žalobce zastavil (§243c, §104 odst. 1 věta první o.s.ř.).
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím Nejvyššího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto řízení o „odvolání“ žalobce v konečném rozhodnutí o věci (srov. obdobně §243d odst. 1 věta druhá, §243c, §151 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. dubna 2012
JUDr. Zdeněk N o v o t n ý, v. r.
předseda senátu