ECLI:CZ:NS:2014:21.ICDO.66.2014.1
KSPL 56 INS 18249/2011
156 ICm 2047/2012
sp. zn. 21 ICdo 66/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Ljubomírem Drápalem v insolvenční věci dlužnice J. M. , zastoupené JUDr. Milanem Hulíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Bolzanova č. 1615/1, k insolvenčnímu návrhu věřitele ADENRIX INVESTMENTS LIMITED , se sídlem v Primett Road, Stevenage Hertfordshire SG1 3 EE, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, reg. č. 6256218, zastoupeného Mgr. Janem Matějíčkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Římská č. 1222/33, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 56 INS 18249/2011, v řízení o žalobě pro zmatečnost podané dlužnicí proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11. ledna 2012 č.j. KSPL 56 INS 18249/2011-A-32 a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. března 2012 č.j. KSPL 56 INS 18249/2011, 2 VSPH 186/2012-A-70, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 156 ICm 2047/2012, o dovolání dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. března 2014 č.j. 4 Co 182/2013-185, opravenému usnesením ze dne 18. července 2014 č.j. 4 Co 182/2013-212, takto:
I. Dovolání dlužnice se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20.3.2014 č.j. 4 Co 182/2013-185 podle ustanovení §243c odst. 3 věty první a §218a o.s.ř. jako opožděné odmítl, neboť bylo podáno po uplynutí lhůty uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř.
Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni; bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (srov. §240 odst. 1 o.s.ř.). Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí jsou účinky předvídané v ustanovení §240 odst. 1 věty druhé o.s.ř. (tj. běh nové dovolací lhůty od doručení "opravného" usnesení) spojovány jen s takovou opravou, jejímž důsledkem je obsahová změna výroku rozhodnutí z hlediska práv a povinností, jež po opravě vymezuje (v porovnání se stavem před opravou), nebo nebylo-li rozhodnutí ve znění před opravou v důsledku takové chyby v psaní materiálně vykonatelné (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.3.2013 sp. zn. 29 Cdo 3719/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.11.2010 sp. zn. 22 Cdo 3518/2010, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7.9.2010 sp. zn. 21 Cdo 3454/2009 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14.11.2002 sp. zn. 21 Cdo 430/2002) a není důvod, aby tato právní otázka byla posouzena jinak.
V důsledku "opravného usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18.7.2014 č.j. 4 Co 182/2013-212" zjevně - vzhledem k tomu, že oprava se týkala pouze označení rozhodnutí napadených žalobou pro zmatečnost, uvedeného v záhlaví usnesení odvolacího soudu ze dne 20.3.2014 č.j. 4 Co 182/2013-185, o jejichž skutečné identitě dovolatelka neměla žádné pochybnosti - k žádné obsahové změně výroku usnesení odvolacího soudu ze dne 20.3.2014 č.j. 4 Co 182/2013-185 nedošlo a není naplněn ani druhý z uvedených předpokladů, tj. nelze konstatovat, že usnesení odvolacího soudu ve znění před opravou nebylo v důsledku chyby v psaní materiálně vykonatelné.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. listopadu 2014
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu