Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 04.08.2005, sp. zn. 22 Cdo 1702/2005 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:22.CDO.1702.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:22.CDO.1702.2005.1
sp. zn. 22 Cdo 1702/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně Z. Ch., zastoupené advokátem, proti žalovanému J. Ch., zastoupenému advokátem, o zaplacení 100 000,- Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 50 300,- Kč, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 12 C 134/2003, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. ledna 2005, č. j. 57 Co 568/2004-66, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Bruntále (dále jen „soud prvního stupně”) rozsudkem ze dne 18. května 2004, č. j. 12 C 134/ zavázal žalovaného, aby zaplatil žalobkyni 100 000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 3,5% ročně od 1. 1. 2003 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 50 300,- Kč, a současně rozhodl o nákladech řízení a o soudním poplatku. Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 13. 5. 2002 dohodu o vypořádání společného jmění manželů, podle které se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni 100 000,- Kč do 30. 12. 2002 a pro případ nedodržení lhůty splatnosti také smluvní pokutu ve výši 100,- Kč za každý den prodlení. Žalovaný svůj závazek nesplnil. Krajský soud v Ostravě jako odvolací soud rozsudkem ze dne 27. ledna 2005, č. j. 57 Co 568/2004-66, k odvolání žalovaného rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. 2 Proti rozsudku odvolacího soudu, který byl žalovanému doručen 1. 3. 2005, podal žalovaný prostřednictvím právního zástupce dne 2. 5. 2005 blanketní dovolání. V dovolání uvedl jen, že dovolání podává do všech výroků a požádal o poskytnutí lhůty jednoho týdne k doplnění odůvodnění dovolání. Soud prvního stupně usnesením z 23. 5. 2005, které byl zástupci žalobce doručeno 27. 5. 2005, vyzval žalobce k předložení odůvodnění dovolání a poskytl žalobci lhůtu 5 dní ode dne doručení přípisu. Žalobce dovolání nedoplnil. Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila. Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěl k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat. Podle §240 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu (dále \"OSŘ\") účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle §241a odst. 1 OSŘ v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 OSR) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle §241b odst. 3 věty prvé OSŘ dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Uplatnění dovolacího důvodu podle §241a OSŘ předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; pouhý odkaz na text zákona, anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v §241a odst. 2 a 3 OSR samo o sobě nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (§242 odst. 3 věta prvá OSŘ). K tomu viz C 2115 Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu – právní věty a rejstříky, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck, (dále „Soubor civilních rozhodnutí\"), sešit 27. Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. Z uvedeného vyplývá, že neobsahuje-li dovolání údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jde o vadu podání, kterou může odvolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle §241b odst. 3 OSR se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet z úřední povinnosti. Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§243c odst. 1, §43 odst. 1 OSR), se proto po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou. Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení §43 odst. 2 věty první OSŘ odmítnout. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR z 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21, ročník 2004, dále usnesení Nejvyššího soudu ČR z 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, uveřejněné v Soudní judikatuře pod č. 31, ročník 2005, a C 2119 Souboru civilních rozhodnutí, sešit 27. V daném případě podal žalovaný dovolání poslední den dvouměsíční lhůty určené k podání dovolání (dvouměsíční lhůta uplynula dnem 1. 5. 2005, a protože poslední den této lhůty připadl na neděli, byl posledním dnem předmětné lhůty nejblíže následující pracovní den viz §57 odst. 2 věta druhá OSŘ). Žalovaný by tedy mohl zabránit nepříznivým procesním důsledkům, jen kdyby ještě tentýž den vady dovolání odstranil. Protože tak neučinil a vzhledem k tomu, že vady dovolání, brání tomu, aby mohlo být projednáno, dovolací soud s ohledem na výše uvedené dovolání žalobce podle §241b odst. 3 a §43 odst. 2 OSŘ bez dalšího odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 OSŘ, neboť žalovaný, jehož dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 4. srpna 2005 JUDr. Marie Rezková,v.r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/04/2005
Spisová značka:22 Cdo 1702/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:22.CDO.1702.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§241b odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.
§43 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20