ECLI:CZ:NS:2014:22.ND.290.2014.1
sp. zn. 22 Nd 290/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobce B. V. , Č., zastoupeného JUDr. Ladislavem Koženým, advokátem se sídlem v Kolíně IV, Sladkovského 13, proti žalovanému MUDr. M. B. , H. B., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 33/2006, o námitce podjatosti, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová, JUDr. Dagmar Javůrková a JUDr. Karel Podolka nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 111/2014.
Odůvodnění:
Žalobce podal odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. ledna 2014, č. j. 16 C 33/2006-134. Po předložení věci Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání svým podáním ze dne 26. července 2014 vznesl námitku podjatosti senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze a celého Vrchního soudu v Praze.
Námitku podjatosti žalobce odůvodnil tím, že členové senátu 1 Co JUDr. Ludmila Říhová, Mgr. Dagmar Javůrková a JUDr. Karel Podolka trpí duševní poruchou, projevující se podle názoru žalobce v ,,chorobné nenávisti“ vůči jeho osobě. Dalším důvodem podjatosti má být podle jeho názoru členství uvedených soudců v Komunistické straně Československa, přičemž uvedená skutečnost má být důvodem znevažování a poškozování jeho osoby. Podjatost vrchního soudu jako celku pak má pramenit z toho, že zde působí soudkyně JUDr. Olga Římalová, která měla žalobce poškodit v době komunismu.
Vrchní soud v Praze předložil námitku podjatosti Nejvyššímu soudu spolu se spisem Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 16 C 33/2006 a s písemným vyjádřením soudců (včetně zastupujících soudců), jimž podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze přísluší věc vedenou pod sp. zn. 1 Co 111/2014 projednat a rozhodnout.
Členové senátu 1 Co JUDr. Ludmila Říhová, Mgr. Dagmar Javůrková a JUDr. Karel Podolka ve svém vyjádření uvedli, že nemají žádný vztah k souzené věci, účastníkům řízení a není jim známa ani žádná skutečnost, která by jejich vyloučení odůvodňovala. Stejným způsobem se vyjádřili i soudci senátu 2 Co a 3 Co JUDr. Romana Vostrejšová, JUDr. Milena Opatrná, JUDr. Leandra Zilvarová a JUDr. Jitka Horová, kterým by jako zastupujícím soudcům náleželo podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze projednání a rozhodnutí ve věci.
Podle ustanovení §14 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Z vyjádření soudců senátu 1 Co a ani z obsahu spisu se nepodávají žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze, a žalobce ani neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možno usuzovat na existenci důvodů vylučujících uvedené soudce z projednání a rozhodnutí ve věci.
Případné členství v bývalé Komunistické straně Československa samo o sobě není důvodem ke konstatování, že jmenovaní soudci či soudkyně nebudou schopni v projednávané věci nestranně rozhodnout (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. dubna 2011, sp. zn. 4 Nd 107/2011 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. prosince 2011, sp. zn. 4 Nd 397/2011, uveřejněná na internetových stránkách Nejvyššího soudu
- www.nsoud.cz)
Závěr o podjatosti shora uvedených soudců by se musel opírat zejména o existenci jejich vlastního konkrétně definovatelného vztahu k předmětu řízení, a to s ohledem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům. V řízení pak ani nebyl ničím doložen žalobcem tvrzený negativní vztah jmenovaných soudců k jeho osobě.
Vzhledem k tomu, že podle §15a odst. 3 o. s. ř. je účastník povinen označit soudce (resp. přísedícího), proti kterému námitka podjatosti směřuje, nelze se domáhat vyslovení podjatosti celého soudu a přikázání věci jinému soudu. Žalobcova námitka podjatosti Vrchního soudu v Praze je tedy také nedůvodná.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože zákonné důvody k vyloučení jmenovaných soudců Vrchního soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. nebyly zjištěny, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Vzhledem ke skutečnosti, že soudci senátu 1 Co Vrchního soudu nejsou z projednávání a rozhodování věci vyloučeni, nerozhodoval Nejvyšší soud o vyloučení soudců senátů 2 Co a 3 Co Vrchního soudu v Praze.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. září 2014
Mgr. Michal Králík, Ph. D.
předseda senátu