ECLI:CZ:NS:2009:23.CDO.799.2009.1
sp. zn. 23 Cdo 799/2009
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobkyně B. – k. s.r.o., zastoupené Mgr. Z. S., advokátem, proti žalované I., s.r.o., zastoupené Mgr. M. P., advokátkou, o zaplacení 359 446 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 42 Cm 15/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. května 2008, č.j. 2 Cmo 234/2007-98, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 26.829,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. M. P., advokátky.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 6. května 2008, č.j. 2 Cmo 234/2007-98, změnil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. března 2007, č.j. 42 Cm 15/2006-52, tak, že žalobu na zaplacení 359 446 Kč s příslušenstvím zamítl; zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Odvolací soud stejně jako soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla uzavřena dne 9.9.2004 smlouva o dílo, podle níž se žalobkyně jako zhotovitelka zavázala pro žalovanou jako objednatelku provést dodávku a montáž vzduchotechniky, měření a regulace do kavárny žalované v O. C. O.
Na rozdíl od soudu prvního stupně, který uzavřel, že žalobkyně má nárok na zaplacení doplatku ceny díla podle §548 odst. 1 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) ve výši požadované žalobou, neboť dílo bylo provedeno a předáno do užívání dne 29.10.2004 podle platně uzavřené smlouvy o dílo včas, dospěl odvolací soud k závěru, že žalobkyně neprokázala splnění výslovné smluvní podmínky pro předání a převzetí díla - převzetí díla písemnou formou, byl-li předávací protokol ze dne 2.11. (opraveno na 2.12.) 2004 podepsán jen žalobkyní jako zhotovitelkou, čímž nedošlo k řádnému předání díla v souladu se smluvním ujednáním v čl. VI. bodu 2 předmětné smlouvy o dílo, v kterém bylo dohodnuto, že o průběhu a výsledku vlastního předání sepíší strany zápis, v němž objednatel výslovně uvede, zda dílo přejímá nebo ne, a pokud ne, z jakých důvodů. Pokud dílo nebude vykazovat zjevné vady, je povinen dílo převzít.
Odvolací soud konstatoval, že žalobkyně netvrdila a ani neprokázala, že k datu 29.10.2004 byla splněna podmínka pro předání a převzetí díla písemnou formou a předloženým zápisem datovaným 2.11. (12) 2004 k předání nedošlo. Žalovaná neprojevila v tomto zápise vůli dílo převzít tím, že zápis nepodepsala a v řízení poukazovala na jeho nesprávný obsah a datum.
Odvolací soud uzavřel, že pokud nedošlo k řádnému předání díla v souladu se smluvním ujednáním, nebylo třeba dále posuzovat, zda k datu 29.10.2004 či 2.11.2004, případně 2.12.2004 vykazovalo dílo vady. Konstatoval, že i kdyby dílo vady nevykazovalo, neznamenalo by to, že by žalobkyni vzniklo právo na zaplacení ceny díla. To vzniklo až po předání díla dohodnutým zápisem. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.4.2007, sp. zn. 32 Odo 660/2005 odvolací soud konstatoval, že žalobkyně by se mohla domáhat po žalované převzetí díla.
Nenastala-li splatnost ceny díla ve smyslu §548 odst. 1 obch. zák., nenastala splatnost pohledávky žalobkyně za žalovanou, a proto odvolací soud shledal podmínky pro změnu napadeného vyhovujícího rozsudku soudu prvního stupně a žalobu na doplacení ceny díla zamítl.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání s tím, že nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu o zamítnutí žaloby. Domnívá se, že pokud odvolací soud zjistil, že žalobkyně jako zhotovitelka podepsala dne 2.12.2004 předávací protokol o předání díla, měl aplikovat §537 odst. 2 obch. zák., podle něhož je objednatel povinen provedené dílo převzít. Má za to, že skutečnost, že žalovaná jako objednatelka předávací protokol nepodepsala a odmítla dílo písemně převzít, nemůže mít vliv na splatnost doplatku ceny díla. Poukazuje na to, že v čl. III. odst. 2 smlouvy o dílo není vázána splatnost ceny díla na převzetí díla objednatelem, ale na jeho předání.
Dovolatelka pro případ, že by Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že odvolací soud správně dovodil, že pro splatnost ceny díla je v daném případě třeba písemného převzetí díla žalovanou jako objednatelkou, poukazuje na podání žalované ze dne 16.2.2006, kde žalovaná výslovně písemně projevuje svou vůli akceptovat jako den předání díla den 2.12.2004, čímž byla podmínka písemného převzetí díla podle dovolatelky splněna.
Žalobkyně navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná ve vyjádření k dovolání navrhla jeho zamítnutí, neboť má za to, že odvolací soud ve věci rozhodl správně. Zdůrazňuje, že dovolatelka zcela pomíjí skutečnost, že si účastníci ve smlouvě sjednali výslovnou úpravu způsobu předání díla tak, že dílo bude předáno v místě plnění – v kavárně O. C. O., jednotka S. a o průběhu a výsledku vlastního předání sepíší strany zápis, v němž objednatel výslovně uvede, zda dílo přejímá nebo ne, a pokud ne, z jakých důvodů. Splnění této podmínky řádného dokončení díla však žalobkyně neprokázala, jak vyplývá ze skutkových zjištění soudu. Podle žalované přichází v úvahu aplikace §537 odst. 2 obch. zák. o povinnosti objednatele provedené dílo převzít jen za situace, že dílo je řádně provedeno. Taková situace ale v daném případě nenastala, když navíc z předávacího protokolu ze dne 2.12.2004, v němž je konstatováno předání díla k užívání dne 29.10.2004 vyplývá, že dílo až do 2.12.2004 vykazovalo vady. Žalovaná nesouhlasí ani s námitkou žalobkyně, že by odmítla předávací protokol podepsat, a uvedla, že neměla a nemá v úmyslu blokovat úhradu doplatku ceny díla nepodepsáním protokolu, ale nemůže jej podepsat ve znění, které neodpovídá skutečnosti.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou (§240 odst. 1 o. s. ř.), řádně zastoupenou advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.), je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a z obsahu dovolání vyplývá, že se opírá o způsobilý dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumal podle §242 o. s. ř.
Podle §242 odst. 3 o. s. ř. lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Uvedené vady řízení se z obsahu spisu nepodávají a dovolatelka ani takové vady v dovolání výslovně nenamítá.
Dovolací soud se proto dále zabýval uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., kterým je pochybení soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, tedy případ, kdy byl skutkový stav posouzen podle jiného právního předpisu, než který měl být správně použit, nebo byl-li sice aplikován správně určený právní předpis, ale soud jej nesprávně interpretoval (vyložil nesprávně podmínky obecně vyjádřené v hypotéze právní normy a v důsledku toho nesprávně aplikoval vlastní pravidlo, stanovené dispozicí právní normy).
Podle §536 odst. 1 obch. zák. se smlouvou o dílo zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.
Ustanovení §548 odst. 1 obch. zák. stanoví, že objednatel je povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla.
Podle §554 odst. 1 obch. zák. zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě, jinak v místě stanoveném tímto zákonem.
Ze skutkových zjištění odvolacího soudu vyplývá, že v souzené věci bylo nezbytné, aby dílo bylo předáno protokolárně. Tento skutkový závěr odvolací soud vyvodil z článku VI. bodu 2 uzavřené smlouvy o dílo, z něhož jasně vyplývá, že předání díla bylo vázáno na podpis předávacího protokolu oběma smluvními stranami. Byl-li podmínkou předání a převzetí díla podpis protokolu o předání a převzetí díla v písemné formě, tvoří existence takového protokolu hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla. Odvolací soud tedy dospěl ke správnému závěru, že pokud předávací protokol nebyl podepsán žalovanou, není možné považovat dílo za předané a převzaté a žalobkyně by se mohla po žalované za současného stavu domáhat pouze převzetí díla, nikoliv však doplacení ceny díla, neboť nenastala splatnost ceny díla ve smyslu §548 odst. 1 obch. zák. (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.4.2007, sp. zn. 32 Odo 660/2005 a ze dne 25.3.2008 sp. zn. 707/2007).
Nebylo-li dílo řádně provedeno ve smyslu §554 odst. 1 obch. zák., nenastala podmínka pro zaplacení ceny díla podle §548 odst. 1 obch. zák., tudíž nenastaly podmínky pro fakturaci ceny díla, jak se dovolatelka nesprávně domnívá svým odkazem na čl. III. bod 2 smlouvy o dílo a na ustanovení §537 odst. 2 obch. zák.
Námitky dovolatelky nebyly shledány oprávněnými, tudíž dovolací důvod ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. nebyl uplatněn důvodně, a proto Nejvyšší soud, aniž nařídil jednání (§243a odst. 1 o. s. ř.), dovolání žalobkyně podle §243b odst. 2 o. s. ř. zamítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. Podle výsledku dovolacího řízení má žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z odměny advokáta za sepis vyjádření k dovolání, ve výši 22.245,- Kč (§3 odst. 1, §10 odst. 3, §16, §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální odměny za zastoupení účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, v platném znění) a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (§13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění) a po přičtení 19% daně z přidané hodnoty ve výši 4.284,- Kč (srov. §137 odst. 3 o. s. ř., §37 z. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty), tedy celkem ve výši 26.829,- Kč.
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná navrhnout výkon rozhodnutí.
V Brně dne 22. dubna 2009
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu