ECLI:CZ:NS:2014:23.ND.28.2014.1
sp. zn. 23 Nd 28/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a JUDr. Hany Lojkáskové ve věci žalobkyně DeniKo s.r.o. , se sídlem v Praze 4, Kahovská 1704, IČO: 25654489, zastoupené JUDr. Eliškou Vranou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Na Hřebenech II, 1718/8, proti žalovanému JUDr. Tomáši Pelikánovi , se sídlem v Kyjovská 1986/15, Krč, 142 00 Praha 4, insolvenčnímu správci úpadce Pražské stavební bytové družstvo, v konkursu, se sídlem v Praze 5, Na Hutmance 7/300, IČO 00033243, zastoupenému Mgr. Karlem Volfem, advokátem se sídlem v Praze 5, Jindřicha Plachty 3163/28, o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetkové podstaty, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 196 Cm 4/2010, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, rozhodujících o námitce podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Michal Kubín, Mgr. Ivana Mlejnková, JUDr. Jindřich Havlovec, JUDr. Jiří Kareta, JUDr. Jiří Goldstein a Mgr. Tomáš Braun nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 210/2013.
Odůvodnění:
Ve shora označené věci vznesla žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně podáním ze dne 29. listopadu 2013 námitku podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Kamily Balounové a zároveň soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Michalu Kubínovi, Mgr. Ivaně Mlejnkové, JUDr. Jindřichu Havlovcovi, JUDr. Jiřímu Karetovi, JUDr. Jiřímu Goldsteinovi a Mgr. Tomáši Braunovi.
Námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze žalobkyně odůvodnila tím, že by nebylo vhodné, aby o námitce podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Kamily Balounové rozhodovali titíž soudci, kteří se podíleli na rozhodování v případě usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. února 2012, č. j. Nco 37/2012-96 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. prosince 2012, č. j. 103 VSPH 159/2012-115, protože pohled těchto soudců na tuto otázku je již deformován jejich poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem.
Vrchní soud v Praze předložil tuto námitku podjatosti - pokud jde o soudce Vrchního soudu v Praze - Nejvyššímu soudu spolu se spisem Městského soudu v Praze sp. zn. 196 Cm 4/2010 a s písemným vyjádřením soudců zařazených v senátu 15 Cmo (podle rozvrhu práce rozhodujícího též ve věcech 1 Ko, 101 VSPH a 1 VSPH) JUDr. Jiřího Goldetseina, proti němuž námitka podjatosti směřuje, a dále soudců JUDr. Františka Kučery, JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, jejichž podjatost není namítána, soudců zařazených v senátu 10 Cmo (podle rozvrhu práce rozhodujícího též ve věcech 2 Ko, 102 VSPH a 2 VSPH) JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Tomáše Brauna, proti nimž námitka podjatosti směřuje, a dále soudce Mgr. Martina Lišky, jehož podjatost není namítána, soudců zařazených v senátu 13 Cmo (podle rozvrhu práce rozhodujícího též ve věcech 3 Ko, 103 VSPH a 3 VSPH) JUDr. Michala Kubína, JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové, proti nimž námitka podjatosti směřuje, a dále soudců JUDr. Milana Bořka a JUDr. Jaroslava Bureše, jejichž podjatost není namítána, a soudců zařazených v senátu 104 VSHP (podle rozvrhu práce rozhodujícího též ve věcech 4 VSPH) JUDr. Ladislava Derky, JUDr. Alexandry Jiříčkové a JUDr. Luboše Dörfla, jejichž podjatost není namítána.
Všichni výše uvedení soudci se shodně vyjádřili, že k věci ani k účastníkům nemají žádný vztah a není jim známa žádná skutečnost, která by odůvodňovala pochybnost o jejich nepodjatosti.
Podle ustanovení §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučení i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4). O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. října 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2002, pod číslem 48) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem.
Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti.
V posuzovaném případě se z obsahu spisu nepodávají žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, jejichž podjatost je namítána. Tito soudci nemají k věci, k účastníkům ani jejich zástupcům, jak vyplývá z jejich vyjádření, žádný z hlediska §14 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z rozhodování o námitce podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Kamily Balounové.
Takový vztah přitom nelze dovodit ani z okolností, které žalobkyně uvedla v námitce podjatosti směřující proti ve výroku vyjmenovaným soudcům Vrchního soudu v Praze. Tyto okolnosti totiž žalobkyně spatřuje ve skutečnosti, že Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. února 2012, č. j. Nco 37/2012-96 (v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna) a rovněž usnesením ze dne 17. prosince 2012, č. j. 103 VSPH 159/2012-115 (v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců Mgr. Ivany Mlejnkové a JUDr. Jindřicha Havlovce) nepřisvědčil její námitce podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Kamily Balounové. Jde o okolnosti spočívající v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech, jež zákon z okruhu způsobilých námitek podjatosti výslovně vylučuje (srov. §14 odst. 4 o. s. ř.).
Z obsahu spisu nevyplývá ani to, že by námitkou podjatosti dotčení soudci získali poznatky o věci mimoprocesním způsobem (např. jako účastníci řízení či svědci).
Ze zásady nestrannosti a nezávislosti soudce (článek 82 odst. 1 Ústavy) navíc plyne, že osobní nestrannost soudce se předpokládá, není-li důkazu o opaku, který však v posuzované věci předložen nebyl (srov. obdobně usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 3. května 2012, sp. zn. III. ÚS 141/12, veřejnosti dostupné na webových stránkách Ústavního soudu).
Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší soud České republiky proto, aniž nařídil jednání (dokazování prováděno nebylo /§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř./), rozhodl, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. února 2014
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu