ECLI:CZ:NS:2014:25.CDO.1106.2014.1
sp. zn. 25 Cdo 1106/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Petra Vojtka a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobkyně Ing. P. O., Ph.D., zastoupené Mgr. Jiřím Kabuďou, advokátem, se sídlem Frýdek - Místek, 1. máje 741, proti žalovanému statutárnímu městu Frýdek - Místek, IČO 002 96 643, se sídlem úřadu Frýdek – Místek, Radniční 1148, zastoupenému JUDr. Milanem Pavelcem, advokátem, se sídlem Frýdek – Místek, Zámecké nám. 42, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu ve Frýdku – Místku pod sp. zn. 18 C 319/2007, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 8. března 2013, č.j. 18 C 319/2007-256, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. října 2013, č.j. 8 Co 563/2013-294, takto:
I. Řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 8. 3. 2013, č.j. 18 C 319/2007-256, se zastavuje .
II. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 10. 2013, č.j. 8 Co 563/2013-294, se odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. o. s. ř.). Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání (§201 o. s. ř.), občanský soudní proto neupravuje ani funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti soudu je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, a proto Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobkyně v části směřující proti rozsudku soudu prvního stupně zastavil (§104 odst. 1 ve spojení s §243b o. s. ř.).
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 10. 2013, č.j. 8 Co 563/2013-294, jímž byl zamítavý rozsudek Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 8. 3. 2013, č.j. 18 C 319/2007-256, ve věci samé potvrzen, změněn ohledně povinnosti žalobkyně k náhradě nákladů řízení a rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, nemá obligatorní zákonné náležitosti, které jsou předpokladem jeho projednatelnosti.
Dovolání neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části). Dovolatelka otázku přípustnosti dovolání zcela pominula, naplněním kritérií uvedených v §237 o. s. ř. se nijak nezabývala, přičemž o tuto náležitost již dovolání nemůže být doplněno (srov. §241b odst. 3 věta první o. s. ř.). Vymezení přípustnosti nelze dovodit ani z celého obsahu dovolání, když námitky v něm obsažené nesměřují k vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, nýbrž odvolacímu soudu, resp. soudům obou stupňů, vytýkají zejména pochybení při zjišťování skutkového stavu věci, napadají skutková zjištění ohledně technického stavu vozovky a dostatečnosti provedeného posypu a ošetření, která byla podkladem pro rozhodnutí ve věci, a napadají správnost procesního postupu soudu prvního stupně.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně v části směřující proti rozsudku odvolacího soudu podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu těchto nákladů právo. Dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, a žalovaný by tedy měl zásadně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, avšak náklady žalovaného statutárního města spojené se zastoupením advokátem v dovolacím řízení nebyly shledány účelnými. Jednak se argumentace vyjádření míjí s důvody, pro které bylo dovolání odmítnuto, jednak dle judikatury Ústavního soudu u statutárních měst lze předpokládat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů (srov. nálezy ze dne 13. 8. 2012, sp. zn. II. ÚS 2396/09, ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09, ze dne 6. 5. 2010, sp. zn. II. ÚS 3246/09, a ze dne 2. 3. 2010, sp. zn. IV. ÚS 3243/09).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. dubna 2014
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu