Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10.06.2010, sp. zn. 25 Cdo 1985/2009 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:25.CDO.1985.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:25.CDO.1985.2009.1
sp. zn. 25 Cdo 1985/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce B. V ., zastoupeného JUDr. Františkem Výmolou, advokátem se sídlem v Praze 5, Husníkova 2080/5, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 63/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. září 2008, č. j. 13 Co 240/2008, 241/2008-183, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. 9. 2008, č. j. 13 Co 240/2008, 241/2008-183, potvrdil rozsudek ze dne 12. 6. 2007, č. j. 26 C 63/2006-132, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 26. 2. 2008, č. j. 26 C 63/2006-169, jimiž Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu na zaplacení 22.000,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení; odvolací soud rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce tzv. blanketní dovolání, v němž nevymezil ani nepopsal dovolací důvody, pouze požádal o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o.s.ř., dospěl k závěru, že v dané věci brání rozhodnutí o dovolání neodstranitelný nedostatek náležitostí dovolání. Postupoval přitom podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. bod 12. čl. II zákona č. 7/2009 Sb.) vzhledem k tomu, že dovoláním napadený rozsudek byl vydán dne 3. 9. 2008. Podle §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle §241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto. Neobsahuje-li dovolání všechny potřebné náležitosti, jde o vadné podání. Postupem podle §43, §209 a §241b odst. 3 o.s.ř. je třeba odstranit ty vady, které brání v pokračování řízení, tj. zejména nedostatek uvedení rozsahu, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, jestliže z obsahu dovolání nelze dovodit, které výroky rozhodnutí dovolatel napadá, a rovněž nedostatek označení dovolacích důvodů, které dovolatel uplatňuje. Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí dovolacího soudu napadá, je totiž vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu, a dovolatel tak v rámci svého dispozitivního oprávnění stanoví pro soud závazným způsobem meze, v jejichž rámci požaduje přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu. Chybí-li označení dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. §242 odst. 3 věta první o.s.ř.). Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí podmínka povinného zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. §241 o.s.ř.) a požádá-li ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto (§241b odst. 3 část druhé věty za středníkem o.s.ř.). Marným uplynutím propadné lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet z úřední povinnosti. V posuzované věci žalobce dne 21. 10. 2008 podal proti rozsudku odvolacího soudu včasné dovolání spolu se žádostí o ustanovení právního zástupce pro zastupování v dovolacím řízení; v dovolání neuvedl, z jakých dovolacích důvodů (včetně jejich obsahového vymezení) rozhodnutí odvolacího soudu napadá. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. 11. 2008, č. j. 26 C 63/2006-197, jež nabylo právní moci dne 6. 12. 2008 (uplynutím patnáctidenní odvolací lhůty od řádného doručení), byl žalobci pro dovolací řízení ustanoven zástupce JUDr. František Výmola, advokát se sídlem v Praze 5, Husníkova 2080/5. Od právní moci tohoto rozhodnutí počala ze zákona běžet dvouměsíční lhůta k doplnění dovolání (§241b odst. 3 část druhé věty za středníkem o.s.ř.), jejíž poslední den připadl na 6. 2. 2009 (§57 odst. 2 o.s.ř.). Dovolání žalobce však nebylo ustanoveným zástupcem v zákonné lhůtě doplněno, resp. bylo doplněno až dne 3. 3. 2009 podáním, k němuž nelze s ohledem na výše uvedené přihlížet. Protože rozhodnutí odvolacího soudu lze zásadně přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání (§242 odst. 3 věta první o.s.ř.) a dovolání žalobce, podané v zákonné lhůtě, postrádá náležitosti řádného dovolání ve smyslu §241a odst. 1 o.s.ř., tj. označení dovolacích důvodů, včetně jejich obsahového vymezení, nelze v dovolacím řízení pro tyto nedostatky dovolání pokračovat. Na základě těchto skutečností Nejvyšší soud ČR, aniž se mohl zabývat dalšími okolnostmi, dovolání žalobce podle §243c odst. 1 za přiměřeného použití §43 odst. 2 věty první o.s.ř. odmítl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 6. 2003, č. j. 29 Odo 108/2002, publikované pod č. 21 ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek, ročník 2004). O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 věty první a §146 odst. 3 o.s.ř. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 10. června 2010 JUDr. Petr Vojtek, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/10/2010
Spisová značka:25 Cdo 1985/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:25.CDO.1985.2009.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§241b odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-10