ECLI:CZ:NS:2001:25.CDO.3041.2000.1; ECLI:CZ:NS:2001:25.CDO.186.2001.1
25 Cdo 3041/2000, 186/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Petra Vojtka právní věci žalobců A/ D. V., B/ A. V., obou zastoupených advokátem, a C/ J. V., zastoupeného advokátem, proti žalované POLICII ČR, Správa hl. m. Prahy, se sídlem Praha 4, Kongresová 2, o 20.989.867,50 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 28 C 310/94, o dovolání třetího žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. března 1997 č. j. 28 C 310/94 - 42, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. prosince 1998 č. j. 53 Co 669/98 - 98 a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. září 2000 č. j. 53 Co 669/98 - 117, takto:
I. Řízení o dovolání třetího žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. března 1997 č. j. 28 C 310/94 - 42 se zastavuje.
II. Dovolání třetího žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. prosince 1998 č. j. 53 Co 669/98 - 98 se odmítá.
III. Dovolání třetího žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. září 2000 č. j. 53 Co 669/98 - 117 se odmítá.
IV. Ve vztahu mezi třetím žalobcem a žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 13. 3. 1997 č. j. 28 C 310/94 - 42 zastavil řízení o zaplacení 20.989.867,50 Kč, když dospěl k závěru, že projednání věci brání neodstranitelný nedostatek podmínky řízení (ust. §103 a §104 o.s.ř.), neboť žalovaná není právnickou osobou a zákon jí ani nepřiznává způsobilost být účastníkem řízení před soudem; dále rozhodl o náhradě nákladů řízení a o soudním poplatku.
Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 31. 10. 1997 č. j. 28 C 310/94 - 72, opravené usnesením tohoto soudu ze dne 15. 9. 1998 č. j. 28 C 310/94 - 93, jímž byl zamítnut návrh prvního a druhého žalobce o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání, bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 1998 č. j. 53 Co 670/98, 53 Co 671/98 - 101 potvrzeno.
Odvolání všech žalobců proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 3. 1997 č. j. 28 C 310/94 - 42 bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 1998 č. j. 53 Co 669/98 - 98 (aniž mohl přihlédnout k návrhu žalobců na změnu označení žalovaného, jak uvedl v odůvodnění rozhodnutí) odmítnuto pro opožděnost podle §218 písm.a/ o.s.ř. Návrh třetího žalobce na opravu výroku a odůvodnění tohoto usnesení byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2000 č. j. 53 669/98 - 117 zamítnut.
Proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odvolání žalobců odmítnuto, podal třetí žalobce prostřednictvím svého zástupce dne 26. 10. 2000 osobně u Městského soudu v Praze dovolání. Dalším podáním adresovaným Městskému soudu v Praze, které k poštovní přepravě bylo předáno dne 17. 12. 2000, podal třetí žalobce dále dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 3. 1997 č. j. 28 C 310/94 - 42 a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2000 č. j. 53 Co 669/98 - 117.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) vzhledem k ustanovení bodu 17 hlavy I části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, postupoval podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále jen o.s.ř.) a dospěl k závěru, že projednání dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 3. 1997 č. j. 28 C 310/94 - 42 brání nedostatek funkční příslušnosti dovolacího soudu, že dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. prosince 1998 č. j. 53 Co 669/98 - 98 bylo podáno opožděně a že dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2000 č. j. 53 Co 660/98 - 117 není přípustné.
Podle ust. §236 odst. 1 o.s.ř dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §201 o.s.ř. může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.
Vzhledem k tomu, že třetí žalobce podal dovolání proti usnesení obvodního soudu, nezbylo dovolacímu soudu, než řízení o tomto dovolání zastavit (§104 odst. 1, §243c o.s.ř.), neboť jeho projednání brání nedostatek funkční příslušnosti dovolacího soudu, který je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Podle ustanovení §240 odst. 2 o.s.ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
Podle ustanovení §57 odst. 2 o.s.ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle ustanovení §57 odst. 3 o.s.ř. lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Z obsahu spisu - zejména dokladů o doručení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 1998 č. j. 53 Co 669/98 - 98 - plyne, že zástupci prvního a druhého žalobce JUDr. J. Š., a taktéž i zástupci třetího žalobce JUDr. M. H., jakož i žalovanému, bylo toto usnesení doručeno dne 1. 2. 1999 (pondělí). Tímto dnem také napadené usnesení nabylo právní moci a dovolání proti němu bylo možno podat ve lhůtě jednoho měsíce, to znamená nejpozději v pondělí dne 1. 3. 1999. Dovolatel však dovolání sepsané dne 24. 10. 2000 podal o soudu osobně až dne 26. 10. 2000, tedy již po uplynutí zákonem stanovené lhůty, jejíž zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2 věta prvá o.s.ř.), a proto bylo podle ust. podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm.a/ o.s.ř. jeho dovolání odmítnuto jako opožděné, aniž se dovolací soud mohl zabývat důvodností dovolání.
Dovolání třetího žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2000 č. j. 53 Co 669/98 - 117 bylo podle ust. §243b odst. 4 věty první a §218 odst. 1 písm.c/ o.s.ř. odmítnuto, neboť směřuje proti takovému rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; způsobilým předmětem dovolání totiž může být jen rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto v řízení o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ( §236 odst. 1 o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu třetího žalobce a žalovaného bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1, věty první, o.s.ř., neboť třetí žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo (§142 odst. 1 o.s.ř.) a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. ledna 2001
JUDr. Olga P u š k i n o v á, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Romana Říčková