ECLI:CZ:NS:2016:25.CDO.4440.2015.1
sp. zn. 25 Cdo 4440/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně Kooperativy pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group, IČO: 47116617, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21, proti žalované W.-X. P. , zastoupené Mgr. Jiřím Ježkem, advokátem se sídlem v Ostravě 1, Dvořákova 937/26, o 263.392,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 181 C 174/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. června 2015, č. j. 8 Co 130/2015-376, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. června 2015, č. j. 8 Co 130/2015-376, není podle ustanovení §237 o. s. ř. přípustné, neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí na vyřešení právní otázky, jež by dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena. Dovolatelka předložila dovolacímu soudu k přezkumu právní otázku, zda při uplatnění postihu pojistitele vůči pojištěnému podle §10 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. je nutno prokazovat příčinnou souvislost mezi porušením základní povinnosti, týkající se provozu na pozemních komunikacích, a vznikem škody. Namítá, že škoda vzniklá při střetu vozidel nebyla v daném případě způsobena tím, že v době, kdy tuto dopravní nehodu zavinila nedáním přednosti v jízdě, nebyla držitelkou řidičského oprávnění.
Jak vyplývá z judikatury dovolacího soudu, zejména z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2010, sp. zn. 25 Cdo 358/2008, otázka příčinné souvislosti mezi porušením povinností, vymezených v §10 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), a vznikem škody byla v rozhodovací praxi řešena se závěrem, že existence příčinné souvislosti je nezbytným předpokladem nejen odpovědnosti za škodu podle občanského zákoníku, ale i povinnosti pojištěného k regresní náhradě podle zákona č. 168/1999 Sb. (obdobně srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 23 Cdo 3363/2013).
V dané věci se soudy obou stupňů zevrubně zabývaly vztahem příčinné souvislosti mezi škodou vzniklou při střetu vozidel a porušením základní povinnosti žalované při provozu vozidla, jíž se dle §10 odst. 2 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. rozumí řízení vozidla osobou, která není držitelem příslušného řidičského oprávnění, a na základě zjištěného skutkového stavu shodně dovodily, že příčinou vzniku škody byla odborná nezpůsobilost žalované, která v době nehody nebyla držitelkou řidičského oprávnění, a nehodu způsobila hrubou chybou, když nedala přednost v jízdě tam, kde byla povinna ji dát.
Zjištění existence příčinné souvislosti v konkrétním případě je pak otázkou skutkovou, neboť v řízení se prokazuje vztah příčiny a následku, a jde tedy o otázku skutkových zjištění. Námitky směřující proti skutkovým zjištěním nejsou předmětem dovolacího přezkumu a ani nezakládají přípustnost dovolání. Právní posouzení příčinné souvislosti pak spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, a v tomto směru odvolací soud nepochybil.
Jak vyplývá z výše uvedeného, otázka předložená žalovanou dovolacímu soudu byla odvolacím soudem vyřešena v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a dovolání tak není podle §237 o. s. ř. přípustné.
Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. ledna 2016
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu