ECLI:CZ:NS:2012:26.CDO.1311.2012.1
sp. zn. 26 Cdo 1311/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobce Bytového družstva Slancova , se sídlem Praha 8, Slancova 1255/16, zastoupeného JUDr. Lambertem Halířem, advokátem se sídlem Praha 5, Kroftova 1, proti žalovanému Mgr. T. P., LL.M. bytem D., zastoupenému Mgr. Jaroslavou Dospělovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Na Florenci 1, o zaplacení částky 12.367,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 26 C 18/2006, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. února 2012, č. j. 19 Co 30/2012-389, takto:
I. Řízení o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
15. února 2012, č. j. 19 Co 30/2012-389, se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 15. 2. 2012, č. j. 19 Co 30/2012-389, uložil žalovanému za jeho vystupování při jednání před odvolacím soudem pořádkovou pokutu ve výši 5.000,- Kč.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný (zastoupen advokátkou) blanketní odvolání.
Podle §201 o. s. ř. je odvolání opravným prostředkem, jímž může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně. O odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů rozhodují soudy krajské; vrchní soudy jsou sice též soudy odvolacími, avšak jen v případě odvolání proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně (tento předpoklad v dané věci splněn není, neboť Městský soud v Praze rozhodoval jako soud odvolací – srov. ustanovení §9, 9a a 10 o. s. ř.).
Opravným prostředkem, jímž lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, připouští-li to zákon, je dovolání (§236 odst. 1 o. s. ř.). Soudem příslušným k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích je Nejvyšší soud (§10a o. s. ř.).
Jelikož odvolání není opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu, občanský soudní řád neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu k jeho projednání. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jenž má ve smyslu §104 odst. 1 a §243c odst. 1 o. s. ř. za následek zastavení řízení o takovém odvolání.
K rozhodnutí o zastavení řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu je příslušný Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy soudů, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku (dovolání) proti rozhodnutí odvolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, ročník 2001, sešit č. 7, pod poř. č. 85).
Proto Nejvyšší soud z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínky řízení, spočívajícího v nedostatku funkční příslušnosti soudu, řízení o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze vydanému v odvolacím řízení zastavil (§104 odst. 1, §243c odst. 1 o. s. ř.)
Nad rámec uvedeného je možno dodat, že i kdyby žalovaný svým podáním zamýšlel podat dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu, takové dovolání by nebylo přípustné (srov. ustanovení §238 až §239 o. s. ř.).
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 2 věty první o. s. ř. a o skutečnost, že žalobci nevznikly (podle obsahu spisu) v dovolacím řízení náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolateli právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. září 2012
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu