ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.3544.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 3544/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné FINCOM TRADE LTD. se sídlem v Akara Bldg., 24 De Castro Street, Wichkams Cay 1, Road Town, Tortola, Britské Panenské ostrovy, identifikační číslo osoby 1380699, zastoupené Mgr. Petrem Schopfem, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí č. 777/12, proti povinnému V. K. , K., zastoupenému Mgr. Tomášem Dvořáčkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská č. 32/22, za účasti vydražitele O. R., M., pro 591.023,- Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 103 EX 19234/12, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. dubna 2014, sp. zn. 13 Co 16/2014, takto:
Dovolání se zamítá .
Odůvodnění:
K návrhu oprávněné Okresní soud Plzeň-sever usnesením ze dne 16. 5. 2012, č. j. 10 EXE 303/2012-18, nařídil exekuci na majetek povinného podle směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 9. 2009, č. j. 43 Cm 195/2009-29, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 2. 2012, č. j. 6 Cmo 343/2011-145, k uspokojení pohledávky oprávněné na zaplacení částky ve výši 591.023,- Kč s 6% úrokem p. a. od 2. 7. 2008 do zaplacení, odměny ve výši 1.970,- Kč, nákladů předcházejícího řízení ve výši 166.745,- Kč, nákladů účelně vynaložených oprávněnou k vymáhání nároku v této exekuci a k úhradě nákladů exekuce soudnímu exekutorovi; provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Tomáše Vránu, Exekutorský úřad Přerov.
Usnesením ze dne 4. 12. 2013, č. j. 103 EX 19234/12-159, Mgr. Reného Mohyly, exekutorského kandidáta, pověřeného soudním exekutorem JUDr. Tomášem Vránou, Exekutorský úřad Přerov, v elektronickém dražebním jednání nařízeném usnesením téhož exekutorského kandidáta ze dne 11. 10. 2013, č. j. 103 EX 19234/12-144, na den 4. 12. 2013 na 13:00 hodin, byl vydražiteli O. R., M. (dále jen „vydražitel“), udělen příklep na vydražených nemovitých věcech, nacházejících se ve společném jmění povinného a jeho manželky, E. K., K. (dále jen „manželka povinného“), a to na pozemku p. č. 91/6, o výměře 1665 m2, orná půda; pozemku p. č. 97/1, o výměře 119 m2, orná půda; pozemku p. č. 97/2, o výměře 33 m2, vodní plocha; pozemku p. č. 170, o výměře 1195 m2, vodní plocha; pozemku p. č. 181/1, o výměře 526 m2, trvalý travní porost; pozemku p. č. 181/2, o výměře 31 m2, ostatní plocha; pozemku p. č. 181/3, o výměře 38 m2, trvalý travní porost; pozemku p. č. 247, o výměře 126 m2, orná půda; pozemku p. č. 268, o výměře 373 m2, orná půda; pozemku p. č. 302, o výměře 1375 m2, orná půda; pozemku p. č. 395/1, o výměře 1255 m2, orná půda; pozemku p. č. 395/2, o výměře 90 m2, zahrada; pozemku p. č. 397/1, o výměře 82 m2, ostatní plocha; pozemku p. č. 397/2, o výměře 88 m2, orná půda; pozemku p. č. 398, o výměře 1866 m2, orná půda; pozemku p. č. 476/1, o výměře 3675 m2, orná půda; pozemku p. č. 477/1, o výměře 459 m2, ostatní plocha; pozemku p. č. 477/2, o výměře 52 m2, orná půda; pozemku p. č. 477/3, o výměře 92 m2, trvalý travní porost; pozemku p. č. 486/1, o výměře 308 m2, orná půda; pozemku p. č. 486/2, o výměře 51 m2, vodní plocha; pozemku p. č. 516/1, o výměře 78 m2, trvalý travní porost; pozemku p. č. 548, o výměře 2604 m2, orná půda; pozemku p. č. 598, o výměře 1402 m2, orná půda; pozemku p. č. 681/3, o výměře 1558 m2, orná půda; pozemku p. č. 684, o výměře 6155 m2, orná půda; pozemku p. č. 824, o výměře 1006 m2, orná půda; pozemku p. č. 825, o výměře 607 m2, orná půda; pozemku p. č. 846, o výměře 1196 m2, orná půda; pozemku p. č. 847, o výměře 192 m2, orná půda; pozemku p. č. 876, o výměře 3727 m2, orná půda; pozemku p. č. 914/1, o výměře 5374 m2, orná půda; pozemku p. č. 970, o výměře 1704 m2, orná půda; pozemku p. č. 1037, o výměře 4763 m2, orná půda; pozemku p. č. 1063, o výměře 3610 m2, orná půda; pozemku p. č. 1123/13, o výměře 2260 m2, orná půda; pozemku p. č. 1179, o výměře 717 m2, orná půda; pozemku p. č. 1273, o výměře 3057 m2, orná půda; pozemku p. č. 1279, o výměře 99 m2, ostatní plocha; pozemku p. č. 1281, o výměře 719 m2, trvalý travní porost; pozemku p. č. 1282, o výměře 2140 m2, orná půda; pozemku p. č. 1308/2, o výměře 252 m2, orná půda; pozemku p. č. 1330, o výměře 4159 m2, orná půda; pozemku p. č. 1429, o výměře 2110 m2, orná půda; pozemku p. č. 1474, o výměře 2860 m2, orná půda; pozemku p. č. 1502/1, o výměře 55 m2, ostatní plocha; pozemku p. č. 1502/2, o výměře 365 m2, orná půda; pozemku p. č. 1504/1, o výměře 2683 m2, trvalý travní porost; pozemku p. č. 1504/2, o výměře 365 m2, orná půda; pozemku p. č. 1544, o výměře 1934 m2, trvalý travní porost; pozemku p. č. 1546/1, o výměře 901 m2, trvalý travní porost; pozemku p. č. 1546/2, o výměře 108 m2, orná půda; pozemku p. č. 1632, o výměře 2002 m2, orná půda; pozemku p. č. 1648, o výměře 2358 m2, orná půda; pozemku p. č. 1650/1, o výměře 1476 m2, orná půda; pozemku p. č. 1781, o výměře 114 m2, orná půda; pozemku p. č. 1796/2, o výměře 2119 m2, orná půda a pozemku p. č. 1815, o výměře 10254 m2, orná půda, to vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Kralovice, pro obec O., katastrální území O. u K., na listu vlastnictví č. 37 (dále jen „nemovité věci“), za nejvyšší podání 928.732,57 Kč.
Dne 4. 12. 2013, tzn. v tentýž den, na který bylo nařízeno elektronické dražební jednání, bylo u Krajského soudu v Plzni, vyhláškou č. j. KSPL 52 INS 34784/2013-A-2, proti povinnému zahájeno na základě insolvenčního návrhu věřitele povinného insolvenční řízení. Vyhláška byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna v 10:06 hodin, tímto okamžikem nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Usnesením ze dne 27. 12. 2013, č. j. KSPL 52 INS 34783/2013-A-8, Krajského soudu v Plzni, byl insolvenční (věřitelský) návrh pro své nedostatky odmítnut.
K odvolání povinného a jeho manželky Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. 13 Co 16/2014, usnesení soudního exekutora (resp. jím pověřeného exekutorského kandidáta) JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov, ze dne 4. 12. 2013, č. j. 103 EX 19234/12-159, potvrdil. Uvedl, že za situace, kdy z obsahu exekučního spisu zcela jednoznačně vyplývá, že insolvenční řízení vedené proti povinnému u Krajského soudu v Plzni bylo pravomocně skončeno z důvodů spočívajících ve vadách insolvenčního návrhu, kvůli kterým insolvenční návrh nebylo možné projednat, nemůže obstát námitka povinného o tom, že provedení (elektronické) dražby bylo v rozporu s ustanovením §109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“), neboť ještě před jejím konáním bylo proti povinnému zahájeno insolvenční řízení. Tato námitka by mohla být důvodná tehdy, pokud by insolvenční řízení proti povinnému v době rozhodování odvolacího soudu stále probíhalo. Posuzovanou situaci však lze vyhodnotit „jako umělé vytvoření formální překážky k provedení exekuce právě prostřednictvím insolvenčního návrhu a dovozování účinků, které s návrhem a zahájením insolvenčního řízení insolvenční zákon spojuje“, bylo by proto v rozporu s účelem „insolvenčního zákona“, aby takový postup vedl ke zmaření provedení exekuce.
Usnesení odvolacího soudu napadl povinný v celém rozsahu dovoláním, v němž mimo jiné namítá, že je zcela bez významu, zda v době rozhodování odvolacího soudu v důsledku skončení insolvenčního řízení odmítnutím insolvenčního návrhu věřitele povinného pro jeho vady již nebyly dány účinky, které zákon spojuje se zahájením insolvenčního řízení. Relevantním okamžikem pro posouzení důsledků ustanovení §109 odst. 1 písm. c) IZ ve vztahu k exekučnímu řízení je pouze okamžik udělení příklepu vydražiteli, jestliže soudní exekutor příklep vydražiteli na vydražených nemovitých věcech udělil i přes zahájené insolvenční řízení, postupoval v rozporu s ustanovením §109 odst. 1 písm. c) IZ. Navrhuje, aby dovolací soud jednak odložil vykonatelnost napadeného usnesení, jednak, aby usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. 13 Co 16/2014, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanský soudní řád) dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva ohledně účinků ustanovení §109 odst. 1 písm. c) IZ za situace, kdy insolvenční návrh byl podán v krátkém okamžiku před konáním dražebního jednání a insolvenční návrh následně byl pro své vady ve smyslu ustanovení §128 IZ odmítnut, která nebyla doposud v judikatuře Nejvyššího soudu vyřešena, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§243 odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Podle ustanovení §109 odst. 1 písm. c) IZ je účinkem spojeným se zahájením insolvenčního řízení, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést.
Podle ustanovení §336k odst. 1 o. s. ř. odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ze stejných důvodů změní odvolací soud i usnesení o předražku. Ustanovení §219a o. s. ř. se nepoužije.
V posuzované věci bylo insolvenční řízení proti povinnému zahájeno dne 4. 12.2013, když věřitel povinného v tento den, ve velmi krátké době před tím, než mělo dojít k nařízenému elektronickému dražebnímu jednání, podal k insolvenčnímu soudu vůči povinnému insolvenční návrh.
Vztah insolvenčního řízení k exekučnímu řízení je upraven ve shora citovaném ustanovení §109 odst. 1 písm. c) IZ. Jedním z účinku zahájení insolvenčního řízení podle tohoto ustanovení je nemožnost provedení exekuce postihující majetek ve vlastnictví úpadce, jakož i jiný majetek náležící do majetkové podstaty. Základním účelem insolvenčního řízení je uspokojení pohledávek věřitelů dlužníka z majetkové podstaty dlužníka a celkové vyřešení majetkových vztahů dlužníka v úpadku. Snahou je docílit, aby po dobu trvání insolvenčního řízení existoval právní režim, který umožňuje co nejefektivnější uspokojení věřitelů z hlediska kvantitativního i časového. Dovolává-li se povinný účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení podle ustanovení §109 odst. 1 písm. c) IZ v tom směru, že exekuci nelze provést, je třeba zdůraznit, že uvedené ustanovení má primárně zabránit tomu, aby nebyl zmařen výsledek insolvenčního řízení a aby majetek dlužníka sloužil předně k uspokojení pohledávek přihlášených v insolvenčním řízení. Postupoval-li by soudní exekutor důsledně v souladu s ustanovením §109 odst. 1 písm. c) IZ, měl bez dalšího nařízené dražební jednání odročit, když nemohl předpokládat, jak bude o insolvenčním návrhu věřitele povinného insolvenčním soudem rozhodnuto.
V posuzované věci je však významné, že insolvenční návrh byl následně pro vady odmítnut a účinností tohoto rozhodnutí současně zanikly i účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Insolvenční řízení s dlužníkem bylo ukončeno procesním rozhodnutím, a to sice odmítnutím insolvenčního návrhu věřitele povinného pro vady podle ustanovení §128 IZ, které má podle ustanovení §142 písm. a) IZ povahu jiného rozhodnutí. Proto podle ustanovení §146 odst. 1 IZ účinností tohoto jiného rozhodnutí zanikly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení podle ustanovení §109 IZ a §110 IZ. Za dané situace tak bylo možné v exekučním řízení pokračovat tam, kde bylo v důsledku zahájeného insolvenčního řízení zabráněno v jeho provádění. Vzhledem k tomu, že účinky předpokládané ustanovením §109 IZ byly v průběhu odvolacího řízení zhojeny, vyvolalo usnesení o příklepu zákonem předvídané následky, a byl proto dán zákonný předpoklad pro přezkum věci odvolacím soudem a pro potvrzení usnesení o udělení příklepu jako věcně správného (srov. ustanovení §219 o. s. ř.), když jiné porušení zákona při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby nebylo povinným namítáno a z obsahu spisu nevyplývá. Lze tedy uzavřít, že soudní exekutor sice postupoval v rozporu s ustanovením §109 odst. 1 písm. c) IZ, jestliže k dražbě nemovitých věcí povinného a jeho manželky přistoupil i přes krátce před konáním dražebního jednání zahájené insolvenční řízení, avšak, vzhledem k tomu, že insolvenční návrh, na základě kterého toto insolvenční řízení bylo zahájeno, následně byl, ještě před tím, než odvolací soud stačil ve věci rozhodnout, pro své vady ve smyslu ustanovené §128 IZ insolvenčním soudem odmítnut, bylo v tomto případě možné v exekučním řízení pokračovat.
K návrhu povinného na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí dovolací soud uvádí, že užití tohoto institutu je v exekučním řízení z povahy věci vyloučeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2011, sp. zn. 20 Cdo 2395/2011). O tom, že podanému návrhu nelze vyhovět, dovolací soud nevydává zvláštní rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2005, sp. zn. 20 Cdo 873/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5/2006 pod poř. č. 73).
Ze shora uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je z pohledu uplatněného dovolacího důvodu správné. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinného podle ustanovení §243d písm. a) o. s. ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. ex. řádu).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dně 4. května 2015
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu