ECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.4106.2017.1
sp. zn. 26 Cdo 4106/2017-92
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce JUDr. M. H. , se sídlem v Liberci, Rumjancevova 696/3, insolvenčního správce dlužníka J. Š., Č. L., zastoupeného JUDr. Janem Vavruškou, advokátem se sídlem v Liberci, Rumjancevova 696/3, proti žalovaným 1. M. K. , a 2. M. B. , oběma Č. L., zastoupeným JUDr. Janou Betlamovou, advokátkou se sídlem v Litoměřicích, Dómská 126/8, o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 38 C 239/2015, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 27. února 2017, č. j. 30 Co 255/2016-61, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalované jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178 Kč k rukám JUDr. Jana Vavrušky, advokáta se sídlem v Liberci, Rumjancevova 696/3, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Žalované napadly dovoláním rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci (odvolací soud) ze dne 27. 2. 2017, č. j. 30 Co 255/2016-61, kterým změnil rozsudek Okresního soudu v České Lípě (soud prvního stupně) ze dne 28. 4. 2016, č. j. 38 C 239/2015-40, tak, že jim uložil povinnost vyklidit tam specifikovanou stavbu a pozemek do 3 měsíců od právní moci rozsudku; současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů a o povinnosti žalovaných zaplatit soudní poplatky.
Dovolání není podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, přípustné. Otázku, zda výkon práva žalobce není v rozporu s dobrými mravy, posoudil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit. Zamítnutí žaloby na vyklizení bytu nebo nemovitosti sloužící k bydlení pro odepření ochrany výkonu vlastnického práva, který je uplatňován v rozporu s dobrými mravy, má být až poslední možností - ultima ratio, jak ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona - viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2000, sp. zn. 22 Cdo 740/99 (uveřejněný v časopise Soudní rozhledy, 2001, č. 4, str. 111), stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. Cpjn 6/2009, uveřejněné pod číslem 6/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. 26 Cdo 2669/2010. Problematika dobrých mravů byla dříve upravena v §3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále též jen „obč. zák.“ (k výkladu tohoto ustanovení se také vztahuje výše citovaná judikatura), s účinností od 1. 1. 2014 je obsažena v §2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) a v §8 o. z. vylučující právní ochranu při zjevném zneužití práva; judikaturu přijatou k výkladu rozporu s dobrými mravy podle §3 odst. 1 obč. zák., lze přiměřeně aplikovat i na výklad podle o. z. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4065/2014, ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. 26 Cdo 2539/2017).
Při úvaze, zda výkon práva žalobce není v rozporu s dobrými mravy, přihlédl odvolací soud ke všem zjištěným skutečnostem, a to jak na straně dovolatelek, tak i na straně žalobce, vycházel přitom z konkrétních zjištění učiněných v dané věci a jeho úvaha není zjevně nepřiměřená.
Námitkami, jimiž zpochybňují zjištěný skutkový stav a vytýkají odvolacímu soudu, že řízení zatížil vadami a že jim postupem soudu (který změnil rozhodnutí soudu prvního stupně, aniž by strany vyzval k doplnění svých tvrzení) bylo odepřeno právo na spravedlivý proces, navíc uplatnily jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř. K vadám řízení může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné (§237- 238a o. s. ř.).
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinné dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 13. prosince 2017
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu