ECLI:CZ:NS:2010:26.CDO.4860.2009.1
sp. zn. 26 Cdo 4860/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce L. B. , zastoupeného Lazarosem Dimitriadisem, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Horní město 12, proti žalované PRECHEZA a.s. , se sídlem v Přerově, Nábř. Dr. E. Beneše 24, IČ: 26872307, zastoupené JUDr. Zdeňkem Novákem, advokátem se sídlem v Přerově, Čechova 2, o 7.958,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 8 C 106/2002, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 12. srpna 2009, č. j. 12 Nc 12/2009-408, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Žalobce – zastoupen advokátem – podal dovolání proti usnesení ze dne 12. srpna 2009, č. j. 12 Nc 12/2009-408, jímž Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl, že soudkyně Okresního soudu v Přerově Mgr. Daniela Ševelová není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 8 C 106/2002.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o.s.ř.“) dospěl k závěru, že není k projednání tohoto dovolání soudem funkčně příslušným.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§236 odst. 1 o.s.ř.). Napadené usnesení však za takové rozhodnutí, tj. rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu §236 odst. 1 o.s.ř., pokládat nelze.
Podle §16 odst. 1 o.s.ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud. Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. června 1996, sp. zn. Plsn 1/96, uveřejněné pod č. 48 v sešitě č. 8 z roku 1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhoduje-li tedy krajský soud o vyloučení soudce okresního soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacím; vydání takového rozhodnutí ostatně nepředchází žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno napadnout odvoláním.
Občanský soudní řád pak ani neupravil funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovým rozhodnutím krajského soudu. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2006, sp. zn. 25 Cdo 532/2006, a ze dne 31. července 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné pod č. 112 v sešitě č. 14 z roku 1997 časopisu Soudní judikatura). Nejvyšší soud proto řízení o dovolání proti uvedenému rozhodnutí zastavil (§104 odst. 1, §243c o.s.ř.).
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech (dovolacího) řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 149 v sešitě č. 8 z roku 2002 časopisu Soudní judikatura a pod č. 48 v sešitě č. 6 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. února 2010
JUDr. Miroslav Ferák, v. r.
předseda senátu