ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.153.2021.1
sp. zn. 27 Cdo 153/2021-715
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Doležalem v právní věci navrhovatele S. M. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Františkem Drlíkem, advokátem, se sídlem v Šumperku, Starobranská 327/4, PSČ 787 01, za účasti B. O. , narozené XY, bytem XY, o úpravu svéprávnosti, o žalobách pro zmatečnost podaných navrhovatelem proti usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 11. 12. 2015, č. j. 14 Nc 1387/2012-290, ve znění usnesení ze dne 11. 4. 2016, č. j. 14 Nc 1387/2012-315, a proti usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 2. 2016, č. j. 14 Co 549/2015-313, a ze dne 18. 10. 2016, č. j. 14 Co 548/2015-349, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 14 Nc 1387/2012, o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2018, č. j. 14 Co 27/2018-447, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 8. 9. 2017, č. j. 14 Nc 1387/2012-419, odmítl podání navrhovatele ze dne 16. 12. 2015 označené jako žaloba pro zmatečnost proti usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 11. 12. 2015, č. j. 14 Nc 1387/2012-290, podání navrhovatele ze dne 13. 4. 2016 označené jako žaloba pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 2. 2016, č. j. 14 Co 549/2015-313, a podání navrhovatele ze dne 23. 11. 2016 označené jako žaloba pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 10. 2016, č. j. 14 Co 548/2015-349 (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[2] Krajský soud v Ostravě k odvolání navrhovatele v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, v němž požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.
[4] Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 4. 6. 2020, č. j. 14 Nc 1387/2012-673, které nabylo právní moci dne 14. 8. 2020, přiznal navrhovateli osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu (výrok I.) a ustanovil navrhovateli pro řízení ve věci dovolání a žalob pro zmatečnost zástupce Mgr. Františka Drlíka, advokáta (výrok II.).
[5] Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 8. 9. 2020, č. j. 14 Nc 1387/2012-698, vyzval zástupce navrhovatele, aby doplnil a upřesnil podání navrhovatele doručené dne 5. 3. 2018 (dovolání proti v záhlaví označenému usnesení).
[6] Podáním ze dne 30. 9. 2020 doplnil ustanovený zástupce dovolání navrhovatele.
[7] Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
[8] Podle §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
[9] Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
[10] Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na ustanovení §237 o. s. ř. (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1705/2013, ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1983/2013, a ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1891/2013).
[11] Dovolatel těmto požadavkům nedostál, neboť v dovolání doplněném podáním ustanoveného zástupce co do přípustnosti dovolání toliko obecně uvádí, že „přípustnost dovolání dovozuji z ust. §237 o. s .ř., když napadám rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se řízení končí, když napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky zejm. procesního práva, jak dále popisuji“, aniž by specifikoval, které z hledisek uvedených v §237 o. s. ř. považuje za splněné a ve vztahu k jaké otázce procesního práva.
[12] Náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou přitom v občanském soudním řádu stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti (spočívající pouze v přečtení relevantních zákonných ustanovení) vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést (srovnej např. závěry stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS st. 45/16).
[13] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 2. 2021
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu