ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.189.2019.1
sp. zn. 27 Cdo 189/2019-103
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatelů a) C. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, a b) L. B. , narozené XY, bytem XY, obou zastoupených Mgr. Tomášem Krejčím, advokátem, se sídlem v Brně, Špitálka 434/23, PSČ 602 00, za účasti Agnas s. r. o. v likvidaci , se sídlem v Brně, Pod sídlištěm 293/1, PSČ 636 00, identifikační číslo osoby 03539911, o zrušení rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 19 Cm 50/2016, o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 10. 2016, č. j. 8 Cmo 269/2016-58, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 12. 5. 2016, č. j. 19 Cm 50/2016-40, zamítl návrh na zahájení řízení o změně usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2015, č. j. 35 Cm 163/2015-16, kterým bylo rozhodnuto o zrušení společnosti Agnas s. r. o. v likvidaci (dále jen „společnost“) s likvidací a o jmenování likvidátorky společnosti (výrok I.), zamítl návrh na zahájení řízení o odvolání likvidátorky JUDr. Kateřiny Pavlíkové (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).
[2] Vrchní soud v Olomouci k odvolání navrhovatelů v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podali navrhovatelé dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[4] Dovolatelem otevřenou otázku výkladu §170 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává, že ustanovení §170 o. z. umožňuje změnit (revokovat) rozhodnutí o zrušení právnické osoby s likvidací toliko v případě, kdy takové rozhodnutí přijali její členové nebo její příslušný orgán, tj. pouze u tzv. dobrovolného zrušení právnické osoby s likvidací. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, změna (zrušení) rozhodnutí soudu o zrušení právnické osoby s likvidací je možná pouze na základě řádných či mimořádných opravných prostředků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1135/2017, uveřejněné pod číslem 36/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k jehož závěrům se Nejvyšší soud přihlásil v usneseních ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4549/2016, a sp. zn. 27 Cdo 1342/2017). Uvedené závěry shledal jako ústavně konformní i Ústavní soud (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. IV. ÚS 1975/18).
[5] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
[6] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 2. 2020
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu