Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17.07.2012, sp. zn. 28 Cdo 1671/2012 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.1671.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.1671.2012.1
sp. zn. 28 Cdo 1671/2012 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Brožové a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph. D., v právní věci žalobkyně MUDr. L. V. , bytem H. K., zastoupené JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem se sídlem Hradec Králové, Šafaříkova 666, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , sídlem Praha 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody 5,285.653,- Kč , vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 11 C 109/2007, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 6. 2011, č. j. 19 Co 23/2011-261, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění:(§243c odst. 2 o. s. ř.) : Žalobkyně (dále také „dovolatelka“ ) podala dne 27. 9. 2012 osobně sepsané a včasné dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 6. 2011, č. j. 19 Co 23/2011-261, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 24. 11. 2010, č. j. 11 C 109/2007-231. V tomto svém podání zároveň požádala o přidělení právního zástupce a o osvobození od soudních poplatků. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 25. 10. 2011, č. j. 11 C 109/2007-281, byl dovolatelce mimo jiné ustanoven právní zástupce JUDr. Ing. Jiří Špelda; toto usnesení bylo dovolatelce doručeno dne 5. 11. 2011. Dovolatelka již řádně zastoupená advokátem doplnila své dovolání ze dne 27. 9. 2012 podáním ze dne 17. 11. 2011. Jako dovolací důvod dovolatelka uvedla, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.] a že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.]. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřuje dovolatelka v řešení otázky „ zda soud má oprávnění nepostupovat v souladu v té době platným ustanovením a neustanovit právního zástupce účastníku“ . Dovolatelka dále především namítá, že „jestliže je v čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod uvedeno, že každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány veřejné správy, a to od počátku řízení, ale §30 odst. 1 o. s. ř. ustanovení právního zástupce účastníka podmiňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, pak je právě zákonná úprava příčinnou neúměrně se vlekoucího sporu žalobkyně. Nemožnost ustanovení právního zástupce např. z důvodu zřetele hodných vedla k neúměrně se vlekoucímu sporu a k oprávněnosti žalobkyně na náhradu škody tím vzniklé.“ Žalovaná se k dovolání dovolatelky nevyjádřila. Jelikož v posuzované věci dovolání směřuje proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu, může být shledáno přípustným jen při splnění předpokladů uvedených v §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., tedy pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má podle §237 odst. 3 o. s. ř. po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 se nepřihlíží . Jinak řečeno, namítaná vada řízení v posuzované věci přípustnost dovolání založit nemůže (přičemž z dovolání ani není zřejmé, v čem konkrétně by tato vada měla spočívat). Podle §5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle §8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Jak správně uvedly soudy nižších stupňů a jak plyne rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2006, sp. zn. 25 Cdo 2162/2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2011, sp. zn. 28 Cdo 3193/2010 (ústavní stížnost podaná proti tomuto rozhodnutí byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 26. 9. 2011, sp. zn. IV. ÚS 1815/2011) a mnoho dalších], základní podmínkou objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím je vedle vzniku škody a příčinné souvislosti mezi vznikem škody a vydáním nezákonného rozhodnutí právě existence pravomocného nezákonného rozhodnutí, přičemž však v souladu se zásadou presumpce správnosti rozhodnutí není soud v řízení o odpovědnosti státu za škodu oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení. Podmínka nezákonnosti rozhodnutí je proto splněna pouze tehdy, bylo-li toto pravomocné rozhodnutí skutečně jako nezákonné zrušeno nebo změněno. Jinak řečeno, pokud rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žádost dovolatelky o ustanovení právního zástupce, nebylo zrušeno, odpovědnost státu za škodu způsobenou tímto rozhodnutím nepřipadá v úvahu (což platí bez ohledu na skutečnost, zda toto rozhodnutí bylo, objektivně viděno, vydáno v souladu se zákonem). Podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení . Podle §30 odst. o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2). Článek 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod zakotvuje právo na to, aby se každý mohl nechat v soudním řízení zastupovat osobou s právnickým vzděláním, která účastníku poskytne potřebnou právní pomoc, je-li jí třeba. Toto právo však nelze chápat tak, že by stát na své náklady musel zajistit bezplatnou právní pomoc každému, kdo o ni požádá (tedy např. i příslušníkům střední třídy s průměrnými nebo dokonce nadprůměrnými příjmy). V této souvislosti lze odkázat i na ustálenou judikaturu Ústavního soudu, dle které není porušením práva na právní pomoc zakotveného v čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, zamítne-li soud žádost účastníka řízení o ustanovení zástupce, pokud bylo řádně soudem shledáno a odůvodněno, že pro takové ustanovení zástupce nejsou splněny podmínky dané ustanovením §30 odst. 2 o. s. ř. (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 4. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 684/05, z poslední doby pak např. usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. III. ÚS 1762/12). Z důvodů shora uvedených dospěl dovolací soud k závěru o nepřípustnosti dovolání. Vycházeje z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů i obsah dovolání žalobkyně jsou účastníkům známy a jsou součástí procesního spisu vedeného soudem prvního stupně, dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Pro úplnost dovolací soud uvádí, že si je vědom nálezu Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11. Ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. však i nadále zůstává aplikovatelným právním předpisem pro posouzení přípustnosti dovolání, jež byla podána v době jeho účinnosti, tj. až do zrušení tohoto ustanovení uplynutím dne 31. 12. 2012 (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 1572/11, body 25 – 28). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je dán tím, že žalované prokazatelné náklady nevznikly. Citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu jsou k dispozici na internetových stránkách www.nsoud.cz a nalus.usoud.cz. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. V Brně dne 17. července 2012 JUDr. Iva Brožová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/17/2012
Spisová značka:28 Cdo 1671/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.1671.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Odpovědnost státu za škodu
Ustanovení zástupce
Dotčené předpisy:§5 předpisu č. 82/1998Sb.
§8 odst. 1 předpisu č. 82/1998Sb.
čl. 37 odst. 2 předpisu č. 2/1993Sb.
§30 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:C
Zveřejněno na webu:08/10/2012
Podána ústavní stížnost sp. zn. III.ÚS 3950/12
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13