ECLI:CZ:NS:2010:28.CDO.3937.2008.1
sp. zn. 28 Cdo 3937/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause, v právní věci žalobce Ing. P. V ., zastoupeného Mgr. Liborem Rojarem, advokátem v Uherském Ostrohu, Veselská 710, proti žalovanému Honebnímu společenstvu Bystřice pod Lopeníkem, se sídlem v Bystřici pod Lopeníkem 262, zastoupenému JUDr. Lubomírem Holbou, advokátem ve Zlíně, tř. Tomáše Bati 201, o určení neplatnosti valné hromady žalovaného, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 7 C 58/2003, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 20. 9. 2007, č. j. 59 Co 81/2007-67, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, shora uvedeným byl potvrzen výrok I. rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 19. 9. 2006, č. j. 7 C 58/2003-27, kterým byla zamítnuta žaloba na určení, že rozhodnutí valné hromady Honebního společenstva Bystřice pod Lopeníkem ze dne 17. 1. 2003, schvalující nájem společenstevní honitby na dobu 10 let Mysliveckému spolku Troják, je neplatné. K odvolání žalobce byl změněn výrok II. rozsudku soudu prvního stupně tak, že žalovanému odvolací soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Odvolací soud rozhodoval ve věci, v níž se žalobce domáhal určení neplatnosti valné hromady žalovaného, na níž byl schválen nájem společenstevní honitby pro Myslivecký spolek Troják. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že k pozvánce na valnou hromadu žalovaného konanou dne 17. 1. 2003 nebyl připojen žádný návrh smlouvy na pronájem společenstevní honitby, valná hromada projednala tři takové návrhy a schválila nájem honitby stávajícímu nájemci.
Odvolací soud dospěl k závěru, že v době rozeslání pozvánek návrh stávajícího nájemce byl v dispozici žalovaného a tím, že žalovaný tento návrh neučinil součástí pozvánky na valnou hromadu, porušil zákon. Tato vada však nemohla mít podle odvolacího soudu vliv na výsledek hlasování valné hromady o napadeném rozhodnutí. Příčinná souvislost mezi porušením povinnosti ze strany žalovaného a výsledkem hlasování valné hromady, k jehož případné nápravě slouží žaloba podle ustanovení §22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, nebyla dána.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Tvrdil, že řízení před odvolacím soudem bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné právní posouzení věci. Dovolatel měl za to, že otázka platnosti úkonů neplatně svolané valné hromady honebního společenstva byla vyřešena v rozporu s hmotným právem a stávající judikaturou. Dovolatel argumentoval rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1579/2005, podle kterého vady svolání valné hromady – jsou-li zjištěny – vedou k závěru o neplatnosti úkonů na valné hromadě, učiněných formou hlasování přítomných členů. Dovolatel požadoval, aby dovolací soud shledal dovolání přípustným, napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaný se k dovolání písemně nevyjádřil.
Dovolání bylo podáno ve lhůtě prostřednictvím advokáta (§240 odst. 1, §241 odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost dovolání bylo možné opřít o ustanovení §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř., tedy o přípustnost pro otázku zásadního právního významu, neboť soudy obou stupňů posoudily práva a povinnosti v právních vztazích účastníků shodně.
Podle §237 odst. 3 o. s. ř., účinného do 1. 7. 2009, má rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Právní otázka se pokládá za nevyřešenou a současně splňující atribut možného zásadního právního významu za předpokladu, že nejde o nastolení právní otázky, spojené jen s posouzením jedinečného skutkového základu (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 173/99, soubor rozhodnutí NS, C 203).
Právní otázku lze pokládat za nevyřešenou a splňující atribut zásadního právního významu, tj. mající judikatorní přesah , též za předpokladu, že nejde o obvyklou aplikaci, resp. interpretaci určitého zákonného ustanovení (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1603/99, 604/2000, 1731/99, Soubor rozhodnutí NS sv. 2, C 103, 111, 203). Právní otázka tedy postrádá judikatorní přesah, jestliže je příslušná zákonná úprava naprosto jednoznačná a nečiní v rozhodovací praxi žádné aplikační ani výkladové obtíže. Nutno tu podotknout, že Nejvyšší soud je vázán skutkovým základem věci zjištěným nižšími instancemi a není oprávněn – s výjimkou prokázání důvodů dovolání (tj. podle §241a o. s. ř. důvodů procesní povahy) – do něj jakkoli zasahovat případným prováděním dalších důkazů (viz Bureš, J., Drápal, L., Mazanec, M. a kol.: Občanský soudní řád. Komentář. C. H. Beck, 7. vydání, Praha 2006, zejména k §243a o. s. ř.).
Podle ustanovení §22 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb. je honební starosta povinen vyrozumět všechny členy honebního společenstva o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání. Způsob vyrozumění může upřesnit valná hromada honebního společenstva. Návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby a návrhu o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku musí být k dispozici u honebního společenstva a je součástí pozvánky; musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dní před konáním valné hromady. Součástí oznámení o konání valné hromady musí být – ze širšího pohledu - jakýkoli návrh závazků, které mohou významným způsobem ovlivnit hospodaření honebního společenstva. Projednat záležitost, která nebyla uvedena v pozvánce na valnou hromadu, lze pouze se souhlasem všech přítomných členů honebního společenstva.
Podle odstavce 4 téhož ustanovení je valná hromada schopná se usnášet, pokud jsou přítomni členové a jejich zástupci, kteří mají alespoň polovinu hlasů; nesejde-li se potřebný počet hlasů po uplynutí jedné hodiny od stanoveného počátku valné hromady, může se valná hromada platně usnášet za jakéhokoliv počtu hlasů přítomných.
Ze skutkových zjištění odvolacího soudu vyplývá, že sporné valné hromady se dne 17. 1. 2003 zúčastnili členové s 658 hlasy z celkového počtu 719 hlasů, což představuje 91,5 % z celku. Počet hlasů žalobce, který se jednání valné hromady nezúčastnil, je tedy obsažen v oněch 8,5% hlasů, které se valné hromady nezúčastnily.
Pro oblast občanských sdružení (mysliveckých sdružení) – a též pro nyní posuzovanou věc - platí závěr vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu z 26. 6. 2007, sp. zn. 29 Odo 984/2005, že „soud neplatnost usnesení valné hromady nevysloví, jestliže došlo k porušení právních předpisů či stanov, jejichž důsledkem je pouze nepodstatné porušení práv osob oprávněných domáhat se vyslovení této neplatnosti nebo jiných osob, anebo jestliže porušení nemělo závažné právní následky“.
Dovolací soud také uvádí, že při posuzování přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nelze zohlednit námitky vztahující se ke konkrétním skutkovým zjištěním (podle dovolatele „nelze vyloučit eventualitu, že při účasti žalobce a jiných absentujících členů na valné hromadě by mohl být po předcházející diskusi výsledek hlasování jiný“). Námitka dovolatele představuje pouhou spekulaci za situace, kdy z dokazování vyplynulo, že nájem společenstevní honitby byl schválen 641 hlasy, což představuje 89,15 % hlasů všech členů.
Dovolací soud dodává, že z obsahu spisu nelze dovodit, že by napadeným rozhodnutím valné hromady byl dovolatel poškozen na svých právech člena a delegáta valné hromady. Důsledky absence návrhu na pronájem honitby jako součásti pozvánky nebyly natolik závažné, a to s ohledem na počet zúčastněných členů a vlastní průběh valné hromady, aby způsobily dovolatelem tvrzený rozpor se zákonem či stanovami.
Dospěl-li odvolací soud k právním závěrům na základě posouzení konkrétního průběhu valné hromady, pak jde navíc právě o jedinečný skutkový základ věci, jak je shora zmíněn. Věc proto nevykazuje judikatorní přesah. Dovoláním napadenému rozsudku tedy nelze přiznat zásadní právní význam podle §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř.
Dovolací soud proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. dovolání žalobce pro nepřípustnost odmítl.
Žalovanému vzniklo podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, žádné však nevynaložil.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 17. února 2010
JUDr. Ludvík D a v i d , CSc., v. r.
předseda senátu