ECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.1248.2008.1
sp. zn. 29 Cdo 1248/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobce Mgr. M. Ch., advokáta, jako správce konkursní podstaty úpadkyně I. a. s., zastoupeného Mgr. E. O., advokátkou, proti žalované B., spol. s r. o. , zastoupené JUDr. A. R., advokátem, o zaplacení částky 64.984,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 25 C 76/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. září 2007, č. j. 51 Co 311/2007-311, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 5.865,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozsudkem změnil Krajský soud v Ostravě k odvolání žalované rozsudek ze dne 20. října 2006, č. j. 25 C 76/2006-244, ve znění opravného usnesení ze dne 10. května 2007, č. j. 25 C 76/2006-299, tak, že zamítl žalobu o zaplacení částky 64.984,- Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného nájemného za pronájem nebytového prostoru za období od 1. listopadu 2003 do 22. prosince 2004.
Odvolací soud - na rozdíl od soudu prvního stupně - uzavřel, že sepsal-li dne 2. listopadu 2001 nemovitost, v níž se pronajatý nebytový prostor nachází, v souladu s ustanovením §27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen „ZKV“) správce konkursní podstaty úpadkyně Č.s., a. s., není žalobce „k inkasu nájemného“ aktivně věcně legitimován.
Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu, jež je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné.
Učinil tak proto, že v posouzení otázky otevřené dovoláním napadené rozhodnutí odpovídá závěrům plynoucím z rozsudků Nejvyššího soudu uveřejněných pod čísly 27/2003 a 43/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále z rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 26. srpna 2009, sp. zn. 29 Cdo 5083/2008, a ze dne 30. července 2009, sp. zn. 29 Cdo 3233/2007 (jež jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Jde rovněž o výklad souladný s judikaturou Nejvyššího správního soudu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2008, sp. zn. 8 Afs 33/2007, jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího správního soudu) a Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 19. června 2007, sp. zn. II. ÚS 659/04 a ze dne 23. srpna 2007, sp. zn. II. ÚS 645/2006, jež jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Ústavního soudu, nebo nález Ústavního soudu ze dne 17. března 2005, sp. zn. III. ÚS 220/04, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 36, ročníku 2005, části I., pod pořadovým číslem 58).
V typově shodné věci týchž účastníků Nejvyšší soud dovolání žalobce rovněž odmítl usnesením ze dne 28. ledna 2010, sp. zn. 29 Cdo 5432/2007, na něž odkazuje a které je veřejnosti opět k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu, Nejvyšší soud odkazem na tutéž judikaturu vysvětlil věc obšírněji.
Zabývat se dovoláním v této věci meritorně pokládá Nejvyšší soud za dané situace za zbytečné.
Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5, §224 a §142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. (dále jen „vyhláška“). Podle ustanovení §3 odst. 1 bod 4, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §16 odst. 2 vyhlášky činí sazba odměny 9.175,- Kč. Takto určená sazba se podle §18 odst. 1 vyhlášky snižuje o 50%, tj. na částku 4.587,50 Kč, jelikož zástupce žalované učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč a náhradou za 20% daň z přidané hodnoty ve výši 977,50 Kč podle ustanovení §137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal první žalované k tíži dovolatelky celkem 5.865,- Kč.
Rozhodné znění občanského soudního řádu (do 30. června 2009) se podává z bodu 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně 23. února 2010
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu