ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.2222.2012.1
sp. zn. 29 Cdo 2222/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci žalobce V. P. , zastoupeného JUDr. Milanou Hrušákovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem v Brně, Černá Pole, Jeřábkova 1848/5, PSČ 602 00, proti žalované VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s., se sídlem v Brně, Soběšická 820/156, PSČ 638 01, identifikační číslo osoby 49455842, o nahrazení projevu vůle, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 33 C 187/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. ledna 2012, č. j. 49 Co 179/2010-78, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení 7.938,- Kč, k rukám jejího zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 18. února 2010, č. j. 33 C 187/2007-52, Městský soud v Brně zamítl žalobu o uložení povinnosti uzavřít se žalobcem smlouvu o převodu bytové jednotky ve znění uvedeném ve výroku (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů soudního řízení (výrok II.).
V záhlaví označeným rozsudkem Krajský soud v Brně k odvolání žalobce potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý a třetí výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243b odst. 5, §218 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné.
Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku ve věci samé může být přípustné pouze podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. [o situaci předvídanou v §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nejde], tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení (§242 odst. 3 o. s. ř.) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.
Nejvyšší soud však napadené rozhodnutí zásadně právně významným neshledal. Závěr odvolacího soudu, podle něhož je určení doby k uzavření smlouvy podstatnou náležitostí smlouvy o smlouvě budoucí, uzavřené podle §50a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. důvody rozsudku ze dne 27. července 2011, sp. zn. 33 Cdo 4087/2008, jenž je veřejnosti dostupný – stejně jako ostatní dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího
soudu – na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Výklad smlouvy o smlouvě budoucí, uzavřené mezi účastníky, odvolací soud i soud prvního stupně provedly v souladu s výkladovými pravidly určenými ustanovením §35 odst. 2 obč. zák., jakož i zásadami pro výklad právních úkonů formulovanými např. v důvodech rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2000, sp. zn. 20 Cdo 2018/98, uveřejněném pod číslem 35/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek či v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp.zn. I. ÚS 625/03, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 37, ročníku 2005, části I., pod pořadovým číslem 84. Respektovaly taktéž pravidlo, podle něhož lze výkladem pouze zjišťovat obsah právního úkonu, nelze jím však projev vůle doplňovat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. října 1998, sp. zn. 1 Odon 110/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 1999, pod číslem 30).
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.
Ty sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení §6 odst. 1, §7 bodu 5 a 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. prosince 2012, ve výši 6.260,- Kč, a náhrady paušálních výdajů podle §13 odst. 3 vyhlášky ve výši 300,- Kč. Společně s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty (§137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 1.378,- Kč tak dovolací soud přiznal žalované k tíži žalobce celkem 7.938,- Kč.
K důvodům, pro které byla odměna za zastupování určena podle advokátního tarifu, srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 26. března 2014
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu