ECLI:CZ:NS:2011:29.CDO.3769.2010.1
sp. zn. 29 Cdo 3769/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyň a/ M. V. , a b/ M. D. , proti žalovanému družstvu KOJÁL Krásensko, družstvo, se sídlem v Krásensku 57, PSČ 683 04, identifikační číslo osoby 00 14 17 39, o zaplacení 31.880,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 6 C 537/2009, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. května 2010, č. j. 16 Co 180/2010-11, takto:
I. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. května 2010, č. j. 16 Co 180/2010-11, a usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 16. března 2010, č. j. 6 C 537/2009-4, se v části , týkající se nároku žalobkyň na zaplacení částky 16.649,59 Kč z titulu majetkového podílu z transformace žalovaného, zrušují a v tomto rozsahu se věc vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
II. V části, týkající se nároku žalobkyň na zaplacení „zvláštního podílu na ekonomické újmě“ ve výši 15.232,- Kč, se dovolání zamítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 16. března 2010, č. j. 6 C 537/2009-4, jímž soud prvního stupně odmítl pro vady žalobu, kterou se žalobce JUDr. J. Ž. po žalovaném domáhal zaplacení částky 31.880,- Kč s příslušenstvím (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Odvolací soud - konstatuje, že žalobce v podání ze dne 25. září 2009 „zcela nedostatečně“ vylíčil rozhodující skutečnosti (§79 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu; dále jen „o. s. ř.“) - za postačující k jejich vylíčení nepovažoval odkaz na k žalobě připojené listiny či přílohy, z nichž by měly být rozhodující skutečnosti zřejmé, a shledal správným postup soudu prvního stupně, který žalobce podle §43 odst. 1 o. s. ř. vyzval k jejich doplnění a tím k odstranění vad podání.
Jelikož ani podáním žalobce ze dne 4. prosince 2009, kterým žalobce reagoval na výzvu soudu k odstranění vad žaloby, vytčené vady odstraněny nebyly, když žalobce „znovu nevylíčil dostatečně skutečnosti“ a „ne zcela srozumitelným, doplňujícím podáním ještě více znejasnil důvody, pro které se na žalovaném domáhá zaplacení peněžité částky“, měl odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby podle §43 odst. 2 o. s. ř. za správné.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání namítaje, že jeho žaloba měla všechny zákonem požadované náležitosti a byla projednatelná.
Dovolatel předpokládal, že soud „vezme na vědomí jedenáct přiložených důkazů (příloh)“, ze kterých mohl rozhodující skutečnosti zjistit.
Podle dovolatele soudy nesprávně interpretovaly ustanovení §43 odst. 2 o. s. ř., když nepřihlédly k podmínce odmítnutí žaloby podle tohoto ustanovení, totiž aby „v řízení pro tento nedostatek nebylo možno pokračovat.“ Dovolatel je přesvědčen, že obsah jeho podání pokračování v řízení nebrání.
V průběhu dovolacího řízení JUDr. J. Ž. zemřel. Dovolací soud proto usnesením ze dne 21. července 2011, č. j. 29 Cdo 3769/2010-37, rozhodl, že na místo jmenovaného bude v řízení pokračováno s v záhlaví uvedenými žalobkyněmi, jež jsou dědičkami po JUDr. J. Ž., které dědictví neodmítly.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř.
Základní (nezbytné) obsahové náležitosti každého podání stanoví §42 odst. 4 o. s. ř., podle něhož z podání musí být patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje.
Obsahové náležitosti návrhu na zahájení řízení (žaloby) stanoví §79 odst. 1 o. s. ř., podle něhož návrh musí obsahovat (mimo jiné) vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá.
Podle §43 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Není-li podání přes výzvu předsedy senátu řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne (…) O těchto následcích musí být účastník poučen (odstavec 2).
Z obsahu spisu se podává, že JUDr. J. Ž. v podání ze dne 25. září 2009, označeném jako „žaloba dle zák. č. 42/92 Sb., v platném znění, o výplatě majetkového podílu i restituční části MP, včetně zvláštního podílu na ekonomické újmě dle §9, odst. 7“, skutkové okolnosti, na nichž svůj nárok zakládá, vylíčil takto: „Způsob nabytí podílu: Transformace družstva, schválená dne 3. 10. 1992:
Celkový majetkový podíl z transformace družstva činí 16.649,- Kč a je členěn podle uvedené tabulky. Zvláštní podíl na ekonomické újmě činí 15.232,- Kč. Družstvo si vyhrazuje právo upravit výpočet, jestliže bude dodatečně zjištěno, že údaje nahlášené jako podklad pro výpočet byly nesprávné.“
Vylíčení rozhodujících skutečností žádnou tabulku nezahrnuje a tabulka není uvedena ani v seznamu příloh podání.
Poté, co soud prvního stupně usnesením ze dne 12. listopadu 2009, č. j. 6 C 537/2009-2, vyzval JUDr. J. Ž. k doplnění vylíčení rozhodujících skutečností a ke konkretizaci žalobního petitu, ten podáním ze dne 29. listopadu 2009 doplnil své podání takto: „Nabyl jsem vlastnictví vedené na LV 189 pro obec Ježkovice, Kat. území: 659487 Ježkovice na Moravě, které užívalo zemědělské družstvo Kojál Krásensko, které bylo dne 3. 10. 1992 transformované. Manželce připadl celkový majetkový podíl z transformace v částce 16 649,59 Kč. Podíl na ekonomické újmě činí 15 232,- Kč. Usnesení Městského soudu v Brně 58D-682/2001 ze dne 26. 11. 2001. Právní moc ke dni 28. 12. 2001. Doporučeným dopisem R082577875 ze dne 1. 10. 2002 jako pozůstalý nastupuji do práv zůstavitelky dle shora citované smlouvy. Z tohoto důvodu přešly na moji osobu i transformační podíly jak je shora uvedeno, za podmínek transformačního projektu.“
Nejvyšší soud sdílí závěr odvolacího soudu, podle něhož výše citovaná podání neobsahují vylíčení rozhodujících skutečností v rozsahu, který umožňuje posoudit, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout.
Poukaz dovolatele na to, že rozhodující skutečnosti jsou dostatečně patrny z listinných důkazů, které ke svému podání připojil, neobstojí. Ačkoli vylíčení rozhodujících skutečností může mít zprostředkovaně původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce (coby důkazní materiál) připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. července 2008, sp. zn. 29 Odo 742/2006, uveřejněný pod číslem 38/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; dále jen „R 38/2009“), nelze přehlédnout, že JUDr. J. Ž. ve svých podáních neučinil žádné odkazy na jednotlivé listiny (tak, aby logicky doplňovaly jeho tvrzení), nýbrž pouze opatřil své podání seznamem příloh, které k němu připojil. Tím však povinnost tvrzení stanovenou §79 odst. 1 o. s. ř. nesplnil.
K tomu lze dodat, že v R 38/2009 Nejvyšší soud dále zdůraznil, že naznačená možnost doplnění vylíčení rozhodujících skutečností musí být - jako výjimka ze zásady, že vylíčení rozhodujících skutečností má obsahovat samotná žaloba (§79 odst. 1 o. s. ř.) - aplikována restriktivně. Její aplikace v projednávané věci by byla (s ohledem na absenci odkazu na listiny připojené k podáním žalobce) naopak extenzivní.
Ve vztahu k dovolatelově námitce ohledně nesprávného výkladu §43 odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud poznamenává, že není-li z obsahu žalobcova podání ani po výzvě soudu k jeho doplnění patrno, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout, zjevně není možno v daném řízení pokračovat.
Dovolání je přesto zčásti důvodné.
Již v usnesení uveřejněném pod číslem 36/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož výzva k odstranění vad podání musí obsahovat údaje o tom, v čem je podání nesprávné nebo neúplné, poučení, jak je třeba opravu nebo doplnění provést, a poučení o tom, že řízení bude zastaveno, jestliže podání nebude včas opraveno nebo doplněno; výzvu činí soud formou usnesení.
Tento závěr se obdobně prosadí i ve vztahu k právní úpravě občanského soudního řádu účinné od 1. ledna 2001. Usnesení o výzvě k odstranění vad podání musí kromě formálních náležitostí obsahovat mimo jiné údaje o tom, v čem je podání neúplné, popřípadě proč je nesrozumitelné nebo neurčité, a poučení, jak je třeba doplnění nebo opravu provést.
Účastníku je třeba nejprve sdělit, v čem konkrétně spočívá vada jeho podání (např. že podání postrádá vylíčení rozhodujících skutečností) nebo proč je podání nesrozumitelné či neurčité, a poté vysvětlit, jakým konkrétním způsobem je třeba vadu podání odstranit (např. které rozhodující skutečnosti má účastník vylíčit). Ačkoli ani podle ustanovení §43 odst. 1 o. s. ř. nemůže soud poučovat účastníky o hmotném právu, není přípustné, aby poučení o odstranění vad bylo formulováno zcela obecně.
V projednávané věci soud prvního stupně usnesením ze dne 12. listopadu 2009, č. j. 6 C 537/2009-2, JUDr. J. Ž. nejprve sdělil, že vady jeho podání spočívají v nedostatečném vylíčení rozhodujících skutečností a v nevykonatelném žalobním petitu, a poté jej (ohledně doplnění rozhodujících skutečností) poučil takto: „- vyličte rozhodující skutečnosti takovým způsobem, aby soudu bylo zcela jasné, o čem a na jakém podkladě má rozhodnout. Vyličte skutkový děj v takovém rozsahu, aby nebyl zaměněn s jiným skutkem, aby byl jednoznačně individualizován, tedy tak, aby soudu bylo po skutkové stránce zřejmé, co má být předmětem řízení. V dané věci zejména uveďte a specifikujte, co konkrétně představuje zvláštní podíl na ekonomické újmě ve výši 15.232,-Kč a z čeho výši této částky dovozujete.“
Citované poučení je konkrétní ve vztahu k (samostatnému) nároku na zaplacení „podílu na ekonomické újmě“. Ve vztahu k dále uplatněnému nároku na zaplacení částky představující majetkový podíl z transformace žalovaného je poučení zcela obecné a požadavkům kladeným na výzvu podle ustanovení §43 odst. 1 o. s. ř. nevyhovuje.
Nedostalo-li se JUDr. J. Ž. ve výzvě soudu podle §43 odst. 1 o. s. ř. konkrétního poučení o tom, jak je třeba vylíčení rozhodujících skutečnosti ohledně uplatněného nároku na zaplacení majetkového podílu z transformace doplnit, nebyl k odstranění vad podání v této části řádně vyzván.
K odmítnutí podání, kterým se zahajuje řízení, soud může přistoupit (při splnění dalších předpokladů) jen tehdy, byl-li účastník k odstranění vad řádně vyzván. Nebyl-li JUDr. J. Ž. řádně vyzván k vylíčení rozhodujících skutečností ohledně jím uplatněného nároku na zaplacení majetkového podílu z transformace, nebyl soud prvního stupně oprávněn - v této části - jeho podání odmítnout (k odmítnutí podání ohledně jen jednoho z více uplatněných nároků srov. např. usnesení uveřejněné pod číslem 5/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Protože napadené rozhodnutí z pohledu uplatněných dovolacích důvodů obstojí toliko částečně, Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu a spolu s ním ze stejných důvodů i usnesení soudu prvního stupně podle §243b odst. 2 věty za středníkem a odst. 3 o. s. ř. v části, týkající se nároku na zaplacení částky 16.649,59 Kč z titulu majetkového podílu z transformace žalovaného, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta první o. s. ř.).
V části, týkající se nároku na zaplacení „zvláštního podílu na ekonomické újmě“ ve výši 15.232,- Kč, je ovšem napadené rozhodnutí, jak plyne se shora uvedeného, správné. Nejvyšší soud proto dovolání v odpovídajícím rozsahu podle §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný (§243d odst. 1 věta druhá a §226 odst. 1 o. s. ř.).
V další fázi řízení soud prvního stupně opětovně vyzve žalobkyně k odstranění vad jejich podání, přičemž konkrétně uvede, jak je třeba doplnění vylíčení rozhodujících skutečností provést.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. srpna 2011
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu